Dánsko s Německem spojí obří tunel

Dánští poslanci schválili obří projekt v ceně více než pěti miliard eur. Němečtí usedlíci nejsou nadšeni, bojí se dopadů na životní prostředí.

10. února 2011

Geologie

Dosud nebylo jiné volby než se přes 18 kilometrů širokou Fehmarnskou úžinu mezi dánským Rodby a německým Puttgardenem přeplavit trajektem. Brzy bude vše jinak.

Dánští poslanci v lednu schválili dlouho diskutovaný projekt podmořského tunelu v hodnotě pěti miliard eur, který zkrátí cestu mezi oběma státy. Propojí dánskou Kodaň s německým Hamburkem.

Původně se uvažovalo o mostu. Nakonec však převážily argumenty stavařů, podle nichž bude tunel nejen bezpečnějším řešením, ale i menší zátěží životního prostředí.

To bylo od začátku ostře diskutovaným tématem. Především hoteliéři na baltském pobřeží v Německu se obávají, aby jim rozmáchlý projekt neodehnal hosty.

Tunel je bezpečnější

I milovníci techniky jsou trochu zklamáni. Tunel není konstruktérským divem, jakým měl původně být obří most zavěšený na ocelových lanech, s kombinovaným využitím pro auta i železnici. Nakonec z těchto plánů sešlo, tunel se jevil jako bezpečnější varianta.

Tubus, jenž povede v hloubce až 40 metrů, však projekt prodraží. Most měl stát 5,2 miliardy eur, tunel vyjde na 5,5 miliardy. O půl roku déle potrvají stavební práce, nákladnější bude i provoz. Nad tím vším ale převážily podle listu Copenhagen Post menší bezpečnostní rizika a ohledy k životnímu prostředí.

Stavbu bude financovat dánský stát, který bude mít také právo vybírat mýtné.

Až dosud bránily projektu na dánské straně výhrady nacionalistů, že Kodaň nese příliš velkou část stavebních nákladů. Tyto překážky hlasováním parlamentu padly. Zbývá doladit detaily a přesvědčit německé usedlíky, že tunel neublíží jejich hotelům.

"Jsme spokojeni, teď se můžeme soustředit na technické aspekty projektu," komentoval rozhodnutí dánských poslanců Leo Larsen, šéf stavebního projektu.

Mnozí jej pokládají za vizionářský: jednotlivé 200metrové fragmenty o váze 70 tisíc tun budou postupně pokládány na mořské podloží. Eurotunel pod La Manchem je se svými 50 kilometry delší, dánský tunel však oslňuje neobvyklým řešením.

Ekonomové říkají, že rychlejší spojení bude požehnáním pro celou oblast, stejně tak pro celý přilehlý baltský mikroregion.

"Obě strany, Německo i Dánsko, budou profitovat z rychlejšího spojení mezi Kodaní a Hamburkem," řekl Christian W. Matthiessen z Kodaňské univerzity, jenž stál v čele mezinárodního týmu expertů, kteří hodnotili ekonomické i ekologické dopady stavby.

Hustější doprava

Německý týdeník Der Spiegel připomíná, že první plány na dopravní spojení Dánska s německou pevninou pocházejí už z 20. let minulého století.

Zájem byl od počátku větší na dánské straně, odříznuté od pevniny. S přistoupením Dánska k EU v roce 1973 dostal projekt konkrétní obrysy. Dlouho to vypadalo, že obě strany průlivu spojí most s 270 metrů vysokými pilíři. Nakonec však dostal přednost tunel.

Dánové se již těší. Sílící doprava oběma směry totiž přestává být zvladatelná - jezdí tu 40 tisíc lodí ročně, do roku 2030 jich má být dvojnásobek.

Žádné argumenty ovšem neoblomily ekologické aktivisty. Jsou přesvědčeni, že tunel přinese zkázu baltskému ekosystému. Ohroženy jsou vydry, ale i lvouni či velryby. Aktivisté proto nechtěli most ani tunel. Přáli si jednoduše zakonzervovat současný stav.

Majitelé hotelů navíc mají obavy, že turisté v rychlých autech minou jejich střediska na cestě za zajímavějším dánským pobřežím.

"Pokusíme se stavbu zablokovat," říká mluvčí odpůrců Malte Siegert.

Podmořský tunel na trase Kodaň-Lübeck

Fehmarnská úžina

Nový tunel má spojit 18 kilometrů široký pás moře mezi Dánskem a Německem. Významně se tak zkrátí trasa mezi německým Lübeckem a dánskou Kodaní. Práce mají začít v roce 2014, termín dokončení je 2020.