Probuďme se: Orná půda, dědictví předků, mizí před očima
Jižní Morava patří mezi nejúrodnější tuzemské regiony. Kvalitní půda ale rychle mizí pod obytnými zónami, výrobními komplexy i obrovskými obchodními centry. Jen mezi lety 2009 až 2012 ubylo v kraji téměř 1400 hektarů zemědělské půdy. A zatímco v centrech měst a obcí na jihu Moravy chátrají nevyužité budovy, na periferiích se staví a zabírá často nejlepší půda !!
V době, kdy Česko není potravinově samostatné, jižní Morava přichází o téměř hektar zemědělské plochy denně !!!
"Netýká se to jen Brna, ale celého jihomoravského venkova. Centra měst a obcí chátrají a na jejich okrajích se staví na nejkvalitnější půdě. V krajině už nehospodaří zemědělci, ale spekulanti a lidé, kteří půdu berou jen jako zdroj peněz," upozornil minulý rok předseda jihomoravské agrární komory Václav Hlaváček. Pozemky předávané z generace na generaci a opečovávané jako cenné dědictví jsou dnes vnímané hlavně jako dobrá investice. V porovnání se zahraničím lze totiž v tuzemsku nakoupit zemědělskou půdu velmi levně.
Výhodná investice
Pozemky navíc neztrácí hodnotu, jejich ceny vytrvale stoupají. "Ceny zemědělské půdy rostou s největší pravděpodobností kvůli zvyšujícímu se zájmu o nemovitosti," sdělila mluvčí Státního pozemkového úřadu Veronika Rešková. Zatímco v roce 2002 pozemkový úřad prodával například na Vyškovsku metr čtvereční zemědělské půdy za necelých osm korun, vloni to bylo už za téměř šestnáct korun. Ceny stavebních parcel, v něž se mění značná část mizející zemědělské půdy, se pak pohybují v řádech tisícikorun za metr čtvereční. Zákonodárci navíc zvažují snížení poplatků za zábor zemědělské půdy pro rozšíření průmyslových zón, což by mohlo mizení úrodné jihomoravské půdy ještě urychlit.
"Například v novém územním plánu Brna je tendence zastavět pozemky od Ivanovic až do České. Otázkou také je, co bude s jihem Brna, konkrétně s pozemky u dálnice D2 naproti Avion Shopping Parku. Územní plán v těchto místech navrhuje rozšíření nákupního centra. Vzhledem k tomu, že se většina městských částí potýká s nedostatkem obchodů, je diskutabilní, zda je potřeba právě v těchto místech zabírat další zemědělskou půdu," řekl před časem Jiří Koželouh z brněnského Nesehnutí.
Neradostné jsou i vyhlídky pozemků, na kterých dosud hospodaří zemědělci. "Když se podíváte po polích, vidíte skoro jen řepku, kukuřici a obilí. Pícniny skoro zmizely, protože živočišná výroba se nevyplácí. To má ale za následek, že se nehnojí mrvou, a půda vytěžovaná na maximum tak ztrácí svou kvalitu," popisoval Hlaváček.
Problémem je i půdní eroze kvůli nevhodnému výběru plodin. Jeden centimetr půdy v tuzemských klimatických podmínkách vzniká zhruba sto let.
Návrat "k půdě"
Šetrný přístup k zemědělským plochám propagují zastánci ekologického zemědělství. I když zájem o bio a farmářské produkty stoupá, jejich producenti na trhu tvoří ještě stále minoritu. "Rozhodně nepatřím k zastáncům intenzivního zemědělství. K půdě je třeba přistupovat s láskou, protože k ní patříme i my," míní Lída Vitoušová ze Křetína na Blanensku, která se už od devadesátých let věnuje ekologickému zemědělství. Na hektarovém pozemku pěstuje zejména dýně hokaido a česnek, jež putují i do brněnských obchodů.
ZDROJ: http://jihomoravsky-kraj.5plus2.cz, upraveno