Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Auta na temelínský líh

08.10.2009  |  zdroj: EKONOM  |  398× přečteno      vytisknout článek

Na jihu Čech se chystá výstavba pátého závodu na výrobu bioetanolu.

Vzdušnou čarou jen dva kilometry od chladicích věží temelínské jaderné elektrárny, v sousedství památkově chráněného, ovšem zdevastovaného torza někdejší tvrze a hospodářského dvora Býšov, by už příští rok měl začít růst nový závod na výrobu biolihu.
Pokud výstavba skutečně započne - zatím jsou hotovy pouze inženýrské sítě a příjezdová komunikace - půjde v pořadí už o pátý podobný provoz v Česku, jehož veškerá produkce by měla skončit jako příměs v automobilovém benzinu.

Americké vazby
"Připravujeme finální smlouvu o čerpání úvěru. Samotné čerpání by mělo začít na přelomu letošního a příštího roku. Lihovar by měl být zprovozněn v prvním kvartálu 2011," říká Tomáš Vališ von Sanger, šéf představenstva akciové společnosti Jihočeský zemědělský lihovar, která za tímto projektem stojí.
Vališ, jenž strávil mládí v Kanadě a USA jako dítě českých emigrantů, považuje za rozhodující, že podnik má již zajištěny jak dodávky vstupní suroviny (obilí) od jihočeských zemědělců, tak i odbyt lihu.
Veškerou produkci má vykupovat firma BioUrja Trading z amerického Houstonu, která právě chystá vstup na evropský trh.
Inovovaný býšovský projekt má nést další "americké" prvky.
Bude použita technologie firmy Katzen ze Cincinnati, jako spolumajitel a prezident firmy do něj vstoupil Američan s balkánskými kořeny Alexander Samardzich. Ten v minulosti na výstavbě několika lihovarů spolupracoval a sám vlastní bioetanolový závod ve městě Stanley (stát Wisconsin).
Investice do býšovského závodu by bez provozního kapitálu měla dosáhnout úrovně 45 až 46 milionů eur (1,1 až 1,2 miliardy korun). Podle šéfa představenstva Vališe se do projektu jako finanční partneři zapojí Česká spořitelna a Evropská investiční banka.

Kvaziekologie z Brazílie
Bezvodý kvasný líh se do benzinu v Česku povinně přimíchává už od začátku loňského roku. Direktivně stanovený podíl biosložky loni činil dvě procenta, letos je to 3,5 a příští rok to bude už 5,75 %. Do roku 2020 Evropská unie požaduje, aby se členské státy dostaly až na úroveň do 10 %.
Bruselskými byrokraty stimulovaná poptávka po alternativním palivu sice vytváří stále větší prostor pro nový energetický byznys, ale čeští výrobci se zatím na boomu nijak zvlášť nepřiživili. Většina lihu, který do benzinu přidávají domácí firmy uvádějící pohonné hmoty na trh (hlavně Čepro a Česká rafinérská) totiž stále pochází ze zahraničí. Tím se Česko v rámci vnitrozemských evropských zemí stalo raritou.
Jde hlavně o líh z Brazílie a Pákistánu, jehož dovoz přes půl planety sice zcela anuloval veškeré proklamované ekologické aspekty, ale cenově byl doposud atraktivnější než domácí. Ekonomiku tuzemské výroby výrazně zhoršil turbulentní vývoj na komoditním trhu, kdy se na přelomu let 2007 až 2008 cena pšenice, ze které líh pálí většina českých výrobců, dostala přes 6000 korun za tunu.
V Čechách stojí již tři lihovary (Dobrovice, Trmice, Vrdy) a na Moravě je čtvrtý rozestavěný (Hustopeče). Jediným skutečně funkčním lihovarem ale donedávna byl závod v Dobrovici na Mladoboleslavsku spuštěný do provozu v říjnu 2006.
Je součástí francouzským a německým kapitálem ovládané skupiny Cukrovary a lihovary TTD. Jak název firmy naznačuje, jako jediný pálí líh z cukrové řepy.
Až nyní se i dalším bioetanolovým závodům začíná blýskat na lepší časy. Hlavním důvodem je výrazný pokles ceny pšenice. Pro mnohé české farmáře by nalezení nového odbytového kanálu pro rostlinnou produkci nyní znamenalo doslova vysvobození, jelikož kvůli neustálému snižování stavů hospodářských zvířat klesá zájem o krmné obilí.

Po pádu vzestup?
Lihovar firmy PLP v Trmicích u Ústí nad Labem byl uveden do zkušebního provozu v listopadu roce 2007.
Loni v létě však byl z moci úřední dočasně zastaven, protože místní obyvatelé si neustále stěžovali na zápach. Po dodatečných investicích se výroba opět rozjela.
"Problémy jsme odstranili, zkušební provoz pokračuje a připravujeme se na provoz trvalý," uvádí výrobní ředitel firmy Jaroslav Brož. I on potvrzuje, že časy jsou dnes pro lihovarníky podstatně příznivější. "Cena pšenice je 2500 až 3000 korun za tunu, poloviční než před dvěma lety, s odbytem lihu také není problém," pochvaluje si šéf výroby. Část produkce Trmičtí uplatňují v Česku, část vyvážejí.
Zlepšená ekonomika zřejmě přispěje i k obnovení zkušebního provozu lihovaru ve Vrdech u Čáslavi, za nímž jako vlastník stojí podnikatel Otakar Moťka. Technologie, respektive některé její části, byla sice testována už v roce 2007, ale hlavně v souvislosti se špatnou ekonomickou situací Moťka brzy práce zastavil.
Po dvou letech připravuje restart. "Ještě během září chceme začít uvádět do zkušebního provozu výrobní linku, tak abychom fabriku v následujících měsících připravili na kolaudaci," říká hlavní technolog Josef Sládek.
Relativně nejhůř je na tom dnes jihomoravský lihovar u Hustopečí, za nímž stojí brněnská firma Korfil. Už v roce 2007 byl téměř hotov (pálit líh měl začít od února 2008), ale na úplné dokončení čeká dodnes.
"První ranou pro nás bylo prudké zdražení pšenice, potom přišla hospodářská krize," opakuje mantru českých biolihovarníků šéf a spolumajitel Korfilu Ivo Filla. Je nejisté, zda se podnik, do něhož bylo investováno už přes 1,5 miliardy korun, podaří někdy uvést v život.
Firma Korfil je od letošního března v úpadku, obří pohledávky se snaží vymoci desítky věřitelů. "Právě probíhá jednání o dofinancování celého projektu," věří Filla v pozitivní obrat a slibuje už brzy vstup nového investora, který by měl pomoci ke zmrtvýchvstání podniku.
S ohledem na vývoj u konkurence je tedy otázkou, jak se plány budou lišit od reality v jihočeském Býšově. I tam nejde o zcela nový projekt. Firma vznikla už v roce 2003. Kdyby vše probíhalo podle původních plánů, fabrika by také už dávno stála.
"Není nejdůležitější být první a mít největší kapacitu, ale začít tak, aby se investice opírala o pevné postavení v regionu a reálný odbytový trh," myslí si šéf Jihočeského zemědělského lihovaru Tomáš Vališ, podle něhož právě teď ten správný čas nastal.

AUTOR: Jiří Pšenička

Postavené biolihovary
Dobrovice (Mladoboleslavsko) - v trvalém provozu
Vrdy (Čáslavsko) - připravuje se obnova zkušebního provozu
Trmice (Ústecko) - zkušební provoz
Hustopeče (Brněnsko) - nedostavěn, firma v úpadku, přislíben vstup nového investora

Býšovský lihovar
Výrobní kapacita: 600 tisíc hektolitrů lihu ročně (možnost zdvojnásobení)
Technologie: Katzen (USA)
Plánovaný objem investic: 45 až 46 mil. eur
Počet zaměstnanců: do 50 lidí
Plánované uvedení do provozu: 1. čtvrtletí 2011


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist