Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Dřevoplynové ARO

05.06.2011  |  430× přečteno      vytisknout článek

Auta na dřevoplyn jsou vlastně takovým odvětvím pohonu biomasou. Už dlouho se však nepoužívají. V čem spočívá tato technologie, proč se od ní upustilo a jak se podívat na tento fenomén očima dnešního člověka?

Aro na dřevoplyn - fakt nebo fikce ?

   Plyn, produkovaný z uhlí nebo rašeliny byl využívaný pro výrobu tepla již od roku 1840, od roku 1884 byly v Anglii známy první upravené plynové motory. Tato technologie však nebyla využívána v širším měřítku až do roku 1940. Teprve nedostatek ropy za druhé světové války vedl k širšímu využití vyvíječů plynu v průmyslu, automobilové dopravě a pohonu spalovacích motorů. (Taxi poháněná uhlím byla běžně k vidění v Koreji ještě v roce 1970). V obsazeném Dánsku bylo dřevoplynovými vyvíječi během druhé světové války poháněno 95% zemědělských strojů, traktorů, nákladních aut, stacionárních motorů a motorových lodí. Dokonce i v neutrálním Švédsku bylo takto poháněno 40% vozidel.
Motory přebudované na dřevoplyn měly nízký a nestálý výkon, rychle se zanášely dehtem a trpěly zvýšeným abrazívním opotřebením vlivem popílku. Generátor dřevoplynu byl ve vozidlech velkou přítěží a vyžadoval častou ruční obsluhu velmi podobnou obsluze kamen. I při poměrně malém proběhu kilometrů musely být prováděny střední a generální opravy motorů.

   Z teorie pohonu na dřevoplyn

Upravit pro pohon na dřevoplyn lze nejen motor benzínový, ale i naftový, pokud je vstřikováno malé množství nafty, které je užito k zapálení směsi. Ve vyvíječi plynu dřevo hoří shora dolů, vzniklý plyn prostupuje přes žhavou vrstvu dřevěného uhlí, čímž se nehořlavý oxid uhličitý redukuje na jedovatý a hořlavý oxid uhelnatý, který je základní složkou dřevoplynu.

Dále se v této části generátoru rozkládá vodní pára na vodík a také se zde rozkládá dehet, který je obsažen v plynu v důsledku nedokonalého hoření. Dřevěné uhlí k redukci vzniká v generátoru samovolně. Plyn se filtruje od prachu, intenzivně se chladí v trubkovém nebo vodním chladiči, aby se z něj vysrážela voda a ocet.

Místo karburátoru je osazen prostý směšovač, kde se plyn míchá se vzduchem v poměru 1 : 1. Motor plyn nasává z generátoru sám (od toho vznikl historický název - motory plynosací). Při tvorbě dřevoplynu vzniká přibližně 20% vodíku, 20% kysličníku uhelnatého a malé množství metanu, zbytek tvoří (asi 50 až 60%) dusík. Spalováním vzniká kysličník uhličitý a vodní pára, vedlejšími produkty jsou kysličník uhelnatý a jedovaté plyny.
  

Před startem motoru je nutné roztopit generátor dřevoplynu, většinou dřevěným uhlím. Běžná doba uvedení generátoru do provozu je cca 20 minut. Poté je nutné ohřát motor - cca 2 až 5 minut. Výkon motoru je nižší o více než 20 % oproti benzínu, je nutné řadit při vysokých obrátkách - motor musí neustále "samonasávat" plyn. Spotřeba dřeva je (v případě dřeva tvrdého) 1,5 kg náhradou za 1 l benzínu. Při použití dřeva měkkého je jeho výhřevnost objemově nižší. Vlhkost paliva by neměla přesahovat 20%.


   A co na to pohled 21. století ?


I když se v severských státech pohonu na dřevoplyn stále místy užívá, není divu, že bylo od tohoto pohonu upuštěno ihned po skončení ropné krize. Vysoké riziko otrav z toxických výparů vznikajících při nedokonalém spalování dřeva zejména při netěsnostech systému či při přikládání do generátoru, zamoření spalinami při dlouhém chodu naprázdno, nízký výkon motoru a velká váha generátoru dřevoplynu, poměrně velký prostor pro uložení paliva - to jsou největší zápory používání dřevoplynu. Jeho využití je vhodné spíš pro stacionární motory - např. Stirlingův motor, kde váha a ostatní úskalí nevadí, naopak prospívá životnímu prostředí likvidací odpadu.


Vývojem nových technologií v oblasti pohonu z biomasy se zabývá mnoho firem, jedno z  vedoucích míst zaujímá firma ATMOS (http://www.aes-atmos.de/oekonom.htm), která vytvořila mnoho zajímavých projektů pohonu vozidel včetně pohonu nákladního auta Škoda (1938), sedanu Škoda (1942) či vozidla ARO (1985) na dřevoplyn.
  

I když, jak je vidět, je možné nahradit benzín či naftu bioplynem, acetylénem či svítiplynem, nejsem přesvědčen, že je to smysluplné. Pro ty, kteří by se přesto chtěli zabývat pokusy s tímto alternativním palivem lze doporučit jen jedno. Shlédněte stránky
http://www.gengas.nu/bilder/dokogen.shtml a
http://drevoplyn.wz.cz/ kde je popis zdokonaleného zařízení pro vyvíjení dřevoplynu a hodně štěstí ...

                                                         Charlie

ZDROJ: www.autadoterenu.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist