Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Elektromobily se vyplatí v city logistice

10.09.2012  |  zdroj: Logistika  |  169× přečteno      vytisknout článek

dopravaVývoj automobilismu byl původně nastartovaný úplně jiným směrem. Ještě koncem 19. století jezdilo po světě více vozidel na elektrický pohon než se spalovacím motorem.

Změna nastala v souvislosti s inovacemi, které zavedl do výroby Henry Ford, a masovou produkcí jeho modelu T se zážehovým motorem, jenž byl prvním relativně dostupným automobilem. Myšlenka elektromobility na silnici ale nikdy úplně nezanikla a v současnosti dochází k její renesanci - elektrický pohon se stal jednou z alternativ pro budoucí vývoj dopravy a logistiky. Nyní se jej rozhodly i některé firmy v ČR otestovat v reálném provozu.

Otázka vývoje alternativních paliv a pohonů v dopravě se rozvinula zejména na počátku 21. století v souvislosti s diskuzí o globálních změnách klimatu, důsledcích vzrůstající spotřeby fosilních paliv a očekávaným vyčerpáním ložisek ropy. Dalším významným stimulem k vývoji a výzkumu nových pohonů v dopravě byl ale počátek ekonomické recese, který přinesl potřebu šetřit nejen životní prostředí, ale zejména finanční prostředky. Kromě stále výkonnějších spalovacích motorů se tak dopravní a logistické firmy snaží najít i další způsoby efektivnějšího provozu svých vozidel. Vedle palivových článků, LPG, CNG, biopaliv či vodíku existují také elektromobily a hybridy, které kombinují elektrický a spalovací motor. V poslední době se v Čechách rozhodlo několik logistických firem otestovat, jaké výhody jim může přinést vozidlo na elektrický pohon.

ČESKÁ POŠTA TESTUJE OSOBNÍ VŮZ

Česká pošta začala rozvážet v Praze zásilky elektromobilem Peugeot iOn. Auto má v testovacím provozu od společnosti ČEZ, která poskytla také jednu dobíjecí stanici. V zahraničí tento koncept již začíná být běžnou součástí poštovní přepravy. Každodenní provoz v elektromobilu ve zhuštěné městské dopravě čeká některé zaměstnance České pošty v Praze, kteří budou používat auto pro běžný rozvoz zásilek v oblasti centrály společnosti v Jindřišské ulici.

"Česká pošta se určitě nebrání celosvětovému trendu, kterým je postupná náhrada klasických pohonných hmot. Máme nejrozsáhlejší vozový park v zemi, je tedy logické, že zároveň hledáme cesty k možným úsporám při vyšší efektivitě využití vozidel. Pro městský provoz s krátkými pojezdovými trasami může být elektromobil řešením. V testovacím provozu proto chceme vyzkoušet, kolik kilometrů je v reálném prostředí schopen dojet, důležité jsou pro nás jeho celkové provozní náklady. O širším využití však lze uvažovat až s rozvojem a tedy dostupností dobíjecí sítě," říká Patrik Zeithaml, ředitel sekce řízení dopravy České pošty. V současnosti jsou v Praze zhruba dvě desítky dobíjecích stanic.

Výhody z této spolupráce plynou oběma subjektům - zatímco Česká pošta bude mezi prvními velkými podniky v Česku, které mají zkušenosti s provozem elektromobilu, ČEZ na oplátku získá prostor pro měření dat. "U našich aut například sledujeme, kolik kilometrů ujedou na jedno dobití a v jakých cyklech se dobíjejí. Zejména součinnost elektromobilu s našimi dobíjecími stanicemi je pro nás klíčová - každý elektromobil se v ulicích chová jinak, většinou podle hustoty provozu, a od toho se odvíjí také celková spotřeba. Proto jsme České poště poskytli také dobíjecí stanici a čip, který umožní dobíjení," vysvětluje Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie společnosti ČEZ.

DALŠÍ TESTOVACÍ VOZY

V České republice začaly s testováním elektromobilů při rozvážce zásilek již dříve např. logistické společnosti DHL Supply Chain, TNT Express nebo lokální firma Ekokurýr. DHL zkouší, po vzoru britské pobočky firmy, při zavážení obchodů v pražských ulicích nákladní elektromobil značky Smith Newton o celkové hmotnosti 7,5 t. Vozidlo pohání elektromotor o výkonu 120 kW, který odebírá proud z lithium-iontových akumulátorů. Nejvyšší rychlost vozidla je 80 km/h, doba dobíjení 8 hod. a dojezd podle provozních podmínek a dle typu akumulátoru činí až 200 km. S téměř nehlučným provozem je Newton ideální pro rozvážku po pracovní době nebo práci v klidových rezidenčních oblastech a použití pro pravidelné trasy s návratem na základnu a vykládkou na více místech.

Také společnost TNT Express začala s testováním nového elektromobilu v reálném provozu. Jedná se o dodávku Mercedes-Benz Vito E-CELL, která byla ve skříňové verzi na český trh uvedena v prosinci 2011. Vícemístná varianta kombi byla představena na letošním prestižním autosalonu v Ženevě. První sériově vyráběný osobní lehký užitkový vůz s akumulátorovým elektrickým pohonem a nulovými emisemi je jediným takto velkým elektrickým vozem na našem trhu, který je využitelný pro přepravní firmy v reálném provozu. TNT plánuje uvést do provozu letos další dva elektromobily. Mercedes-Benz Vito E-CELL s dojezdem cca 130 km, který je optimalizován pro jízdy na krátké vzdálenosti s četnými zastávkami, se hodí zejména pro provoz v ekologicky citlivých zónách, jako jsou například městská centra. Elektromobil má spotřebu 18 kWh/100 km s celkovou kapacitou 36 kWh a společnost TNT ho bude moci dobíjet přímo v areálu svého sídla v Chrášťanech u Prahy, kde nedávno otevřela svoji první dobíje cí stanici, která je určena i pro veřejnost.

Společnost Dachser se v rámci strategie trvalé udržitelnosti rozhodla před časem v České republice testovat vozidlo s hybridním pohonem DAF LF45.160 Hybrid při sběrné službě. 12tunové vozidlo je vybaveno tzv. paralelním hybridním systémem, který využívá výkon vznětového a elektrického motoru. Může být poháněno buď vznětovým motorem, elektrickým motorem nebo oběma motory současně. Výrobce udává snížení spotřeby paliva ve srovnání s konvenčními vozidly se vznětovým pohonem o 10 až 20 % a odpovídající snížení emisí CO2.

DAF LF Hybrid má 4,5litrový vznětový motor Paccar FR o výkonu 118 kW/160, který je připojen k automatické 6rychlostní převodovce Eaton a splňuje emisní limity EEV. Mezi spojkou a převodovkou je umístěn elektromotor, který zároveň slouží i jako generátor elektrické energie. Při brzdění se energie jeho prostřednictvím transformuje na elektrickou a akumuluje se ve speciálních lithium-iontových akumulátorech. Následně ji lze znovu využít při akceleraci. O tom, kdy se využívá k pohonu vznětový motor a kdy a do jaké míry se používá elektromotor, rozhoduje řídicí jednotka.

Dachser hybridní vůz zkoušel na svých standardních rozvozových linkách. Testy ukázaly, že delší přejezdy mezi městy a méně vykládek v jednom městě zvýší spotřebu paliva. Ta se pak pohybovala kolem 20,3 l na 100 km. "Testování vozu DAF LF Hybrid ukázalo, že jeho použití by bylo ideální na lince s co nejvíce vykládkami v jednom městě, nebo na lince s minimálními přejezdy mezi nakládkami," říká Jan Polter, obchodní a marketingový ředitel Dachser Czech Republic. "Pro využití vozu DAF LF Hybrid v naší síti by bylo zapotřebí ušít linku tak zvaně na míru vozidlu. To je poměrně nestandardní postup logistického strategického plánování. Nicméně dokážeme si přestavit jeho využití například v oblasti logistiky pro pekárenský průmysl s rozvozem v menších městech, jako je například Kladno a okolí," dodal Jan Polter.

EKOKURÝR

Všechny velké logistické firmy v ČR ale předběhla před dvěma roky společnost Ekokurýr, která se označuje za první pražskou ekologickou přepravní firmu. Jejího zakladatele Josefa Vyskočila k tomu inspirovala zkušenost s elektromobilitou v Londýně. "V této chvíli používáme elektrický Citroen Berlingo a elektrický skútr a zbytek vozového parku jsou auta na CNG. Vybavení vozu je klasické až na motor. Nabíjíme přes noc v garážích v centru Prahy; jedno nabití vyjde v průměru od 100 do 150 Kč při ceně 2,60 za kWh. Opravy a údržba jsou samozřejmě trochu komplikovanější než u klasických vozů, ale společnost, která osadila vůz novými akumulátory - EVC Group, nám vždy vyjde vstříc. Prvotní investice do elektromobilu je oproti klasickým automobilům vysoká, ale provoz je pak o 60 % levnější," říká Josef Vyskočil.

Dojezd elektromobilů se zatím pohybuje maximálně kolem 200 km, což je předurčuje k provozu na kratší vzdálenosti; navíc díky jiným jízdním podmínkám se spotřeba mimo město zvyšuje. Problémem je také nízký počet dobíjecích stanic. "Zásilky mimo Prahu zajišťujeme vozy na stlačený zemní plyn. Elektromobil jezdí výhradně ve městě," uvádí Josef Vyskočil.

Složení klientů firmy Ekokurýr je různorodé. "Jsou to ale především společnosti, které se snaží minimalizovat negativní dopad na životní prostředí právě i tím, že využívají naší eko přepravu. Z těch větších je to například McDonald's, Intersonic, Deník Metro atd. Denní počet doručených zásilek se pohybuje mezi 40 a 100 ks," dodává.

DORUČOVÁNÍ V ELEKTROMOBILECH V ZAHRANIČÍ

Zatímco zásilkové společnosti v České republice využití elektrických vozidel teprve testují, v zahraničí tento koncept začíná být běžnou součástí poštovní přepravy. Například Norská pošta používá pro doručování zásilek elektrické dodávky více než rok. V ulicích Osla jezdí už několik desítek elektrických Fordů Transit a podle odborníků se jejich počet brzy ještě zvýší.

Doručování balíčků v elektromobilu je populární také v Londýně. Poplatky za vjezd do centra této metropole totiž nemusí platit majitelé elektromobilů, a právě proto se několik zasilatelských firem rozhodlo pro svoji práci otestovat elektrické dodávky. Například mezinárodní společnost FedEx se v Londýně zaměřila na zkušební provoz Nissanu NV200 EV.

Ve Velké Británii využívají elektrická vozidla pro doručování zásilek i další firmy. Například společnosti TNT, DHL nebo Royal Mail si pro tyto účely pořídily vozy značky Smith Newton od výrobců Smith Electric Vehicles a Avia Ashok Leyland. Výrobce Smith Electric Vehicles kupuje od letňanské Avie podvozky s kabinou a vybavuje je elektrickým pohonem vlastní konstrukce. Stejný typ elektrického nákladního auta testuje také společnost ČEZ.

S elektrickou dodávkou jezdí také pracovníci Kanadské pošty, kteří používají Navistar eStar. Dojezd tohoto auta na jedno dobití je téměř 180 km a najednou dokáže uvést až 2,3 t nákladu. O elektromobily rozšířila svůj vozový park také pošta v Japonsku, která pro rozvoj balíků a dopisů používá i hybridní auta.

NÁZORY NA ELEKTROMOBILITU SE RŮZNÍ

Přestože se firmy v poslední době zapojují houfně do testování elektromobilů, názory odborníků na vývoj v oblasti automobilového průmyslu vůbec není jednoznačný. Téměř všechny větší automobilky vyvíjejí vozidla, přinejmenším osobní, na elektrický pohon. Stále však je pro ně nejjednodušší způsob, jak reagovat na potřeby ochrany životního prostředí a nižší energetické náročnosti silničního provozu, další vývoj a zefektivnění stávajících vznětových a zážehových motorů.

Například z materiálu Strategická výzkumná agenda, který pro Technologickou platformu - Vozidla pro udržitelnou mobilitu vytvořil tým odborníků, vyplývá, že automobilismus se v blízké budoucnosti příliš měnit nebude. Vývoj pohonných jednotek se do roku 2030 zaměří hlavně na efektivnější spalovací motory, které budou mít za následek snížení závislosti na fosilních palivech. "Prioritou je zvýšení účinnosti spalovacích motorů, v delším horizontu se zaměříme na syntetické pohonné látky založené na biopalivech a odpadu," říká prof. Jan Macek z ČVUT, odborný garant projektu. Zvládnutí těchto inovací je podle Macka nutnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského automobilového průmyslu, který je v Česku silně zaměřený na export.

Tento směr potvrzuje i průzkum KPMG mezi hlavními představiteli firem automobilového průmyslu. Téměř polovina oslovených pokládá za svou prioritu oblast zvyšování účinnosti motorů, a tím snižování nákladů. S tímto trendem koresponduje i skepse v souvislosti s vývojem alternativních pohonů. 76 % respondentů průzkumu se domnívá, že se elektromotory hlavním náhražkou benzínu a nafty v nejbližší budoucnosti nestanou. "Největšími brzdami dalšího rozvoje elektromobilů nadále zůstávají zejména cena, nedostatečná kapacita baterií a omezená infrastruktura pro jejich dobíjení," říká Jan Linhart, odpovědný za služby pro automobilový průmysl společnosti KPMG ČR. "Spíše než autům poháněným elektrickými bateriemi se v delším časovém horizontu připisuje větší potenciál vozidlům na palivové články, a to zejména v zemích BRIC. V nejbližší budoucnosti ale budou mezi novými technologiemi stále převažovat zejména auta na hybridní pohon," myslí si Jan Linhart. Přestože mezi jednot livými technologiemi elektrického pohonu neexistuje jasný vítěz, respondenti průzkumu předpovídají, že prodeje hybridů budou v příštích 13 letech několikanásobně převyšovat prodeje aut poháněných bateriemi. Dle průzkumu budou pravděpodobně nejžádanější plnohodnotné a tzv. plug-in hybridy a vozidla na palivové články.

Zásadní nástup elektromobilů v silniční dopravě se očekává po roce 2020 a připravují se na něj automobilky i elektrárenské firmy, myslí si proděkan Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT Pavel Mindl, specializující se na automobilovou elektrotechniku a elektroniku. Čisté elektromobily se již nyní mohou uplatnit hlavně při místním provozu ve službách, obchodu a obdobných oborech. Běžný řidič, který nechce mít omezený akční rádius, si bude zvykat na hybridní pohony. Spojují výhody elektromotorů, především provoz bez emisí škodlivin a skleníkových plynů, s přednostmi spalovacích motorů, v první řadě existující infrastruktury a vysoké koncentrace energie v palivu.

Konec tradičních pohonných jednotek však vylučuje prorektor pro strategie a rozvoj VŠCHT Milan Pospíšil. Tvrdí, že jejich vývojový potenciál zdaleka ještě není vyčerpán. Navíc dokáží současné rafinérie zpracovávat i tzv. syntetickou ropu: "Řízenou oxidací se zemní plyn nebo biomasa, případně uhlí zplynuje. Vzniklý syntézní plyn, směs oxidu uhelnatého a vodíku, se vyčistí od síry a dalších nežádoucích příměsí, v Česku v případě uhlí třeba i stop radioaktivity. Tento plyn se pak na vhodném katalyzátoru přemění Fischerovou-Tropschovou syntézou na tzv. syntetickou ropu," vysvětluje Pospíšil.

ELEKTROPROJEKTY

Oblastí elektromobility se zabývají nejen automobilky, ale i výrobci dobíjecích stanic a souvisejících technologií a služeb, dodavatelé energie či firmy zaměřené na přestavbu standardních vozidel. Některé z nich nedávno založily Unii elektromobility (UEM). Hlavní aktivitou sdružení bude příprava iniciativních návrhů a stanovisek pro řešení otázek elektromobility, a to legislativních a regulačních, dále návrhy technických standardů a realizace projektů pro koncepční podporu této oblasti.

Nejvýrazněji se u nás ale na rozvoji elektromobility podílí logicky hlavně největší producent elektrické energie - firma ČEZ. Ta začala nyní spolupracovat v rámci konceptu s největší tuzemskou automobilkou - Škoda Auto. ČEZ bude testovat dva elektromobily Škoda Octavia Green E Line. Pro energetickou společnost se díky této spolupráci otevírá prostor pro výstavbu dalších dobíjecích stanic - tentokrát v Mladé Boleslavi. Vedle elektromobilů ČEZ v rámci svého projektu Elektromobilita testuje také elektroskútry, elektrokola, elektrobus a elektrickou dodávku.

"Od první chvíle, kdy se Škoda Auto začala věnovat elektromobilitě, se nabízela možnost spolupráce obou společností na vývoji této oblasti v České republice. Testování dvou elektrických Octavií je první krok k navázání daleko mohutnější spolupráce mezi námi a touto automobilkou. Je to příležitost, jak posunout vývoj elektromobility v České republice o několik kroků vpřed," vysvětluje Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie společnosti ČEZ.

V první fázi spolupráce se ČEZ zaměří na velmi detailní sledování jízdních vlastností elektromobilů Škoda Octavia Green E Line - auta bude ČEZ používat na kratší služební cesty a testovací jízdy v městském provozu. "Důležitá budou také data o dobíjení těchto vozů u dobíjecích stanic ČEZ. Jejich výstavbu plánujeme také v areálu továrny Škoda Auto v Mladé Boleslavi a blízkém okolí," dodává Tomáš Chmelík. ČEZ se v této lokalitě zaměří na výstavbu rychlodobíjecích stanic, jejichž zprovoznění plánuje na rok 2013.

"Roční spolupráce nám poskytne cenné údaje z reálného provozu elektromobilů v reálné dobíjecí síti. Výsledkem mohou být nejenom nová technická řešení, ale i obchodní modely cílově zaměřené na provozovatele elektromobilů. Cílem je nabídnout majiteli elektrovozu kompletní sadu produktů a služeb se všemi zákaznickými výhodami. Zároveň se bude pracovat na snížení omezujících vlastností elektromobilů, tj. limitovaného dojezdu a vyšší pořizovací ceny," uvedl Petr Kristl, vedoucí vývoje elektromobility/elektrické trakce společnosti Škoda Auto. Jinak ale očekává, že se prosadí spíše nabíjecí hybridy. Tedy automobily s elektrickým motorem, které se budou nabíjet v dobíjecích stanicích, ale zároveň budou mít i spalovací motor, jenž jim umožní dojezd na delší vzdálenosti.

DOBÍJECÍ STANICE

Hlavním pilířem projektu Elektromobilita je výstavba dobíjecích stanic, kterých ČEZ zprovoznil 20, a to nejenom v Praze, ale také v Ostravě, Plzni a Trutnově. Do konce roku 2013 by mělo být zprovozněno dalších 100 stanic. Mají vyrůst v hlavním městě a také například v Hradci Králové, Ostravě, Vrchlabí nebo Jaroměři. ČEZ se v první fázi pilotního projektu zaměřuje na instalaci stanic pro normální dobíjení, které pracují ve své základní verzi s napětím jako běžná domácí zásuvka (tj. 16A/230 V), a ještě v letošním roce zprovozní první stanici rychlého dobíjení, které pracují s vyšším napětím a umožňují dobíjet 100 % kapacity akumulátoru do 50 minut. První stanice tohoto typu vyrostou letos před pražským sídlem firmy v Duhové ulici a v Mladé Boleslavi.

Na rozdíl od rychlého dobíjení mají však běžné stanice, vzhledem k vysoké ceně baterie, jednu významnou výhodu. Dokážou optimalizovat dobíjení, čímž se prodlužuje životnost baterie a brání se tak jejímu poškození. Běžné dobíjecí stanice jsou vybavené dvěma zásuvkami a plnou kapacitu akumulátoru elektromobilu dokážou dobít za 4 hodiny. Celkem 14 stanic je veřejných a stojí převážně u obchodních center, supermarketů nebo kancelářských komplexů. Zbylých 6 stanic, které byly zprovozněny u partnerských subjektů, jako jsou například Ministerstvo průmyslu a obchodu, MČ Praha 16-Radotín nebo MČ Praha 5, je neveřejných. Stanice mají pouze pro vlastní testovací provoz a získané údaje z dobíjení pak poslouží k výzkumu.

V oblasti elektromobility se angažují také další energetické firmy. Společnost Pražská energetika (PRE) již v Praze zprovoznila také asi desítku dobíjecích stanic, jejichž využití je zatím zdarma. E.ON a RWE uzavřely v oblasti elektromobilů spolupráci s automobilkami Mercedes-Benz a Citroën. Společnost ABB, přední světová firma působící v oblasti energetiky a automatizace, pak například instalovala u svého nového sídla v blízkosti začátku dálnice D1 na Praze 4 nejnovější model rychlonabíjecí stanice. V ČR je celkem něco přes sto nabíjecích stanic a necelých dvě stě elektromobilů.

EXPERIMENTÁLNÍ ELEKTROMOBILY PRO CITYLOGISTIKU

V posledních měsících přišli někteří výrobci se svou vizí užitkových elektrovozidel. Volkswagen vyvinul elektrickou poštovní dodávku, která sama následuje doručovatele. Dodávka pod označením eT! opticky vycházející z populárního VW Transporter vznikla ve spolupráci s Deutsche Post, která je jedním z největších odběratelů lehkých užitkových vozidel, a Vysokou školou výtvarných umění v Braunschweigu a je speciálně určená pro doručovací a logistické služby. eT! dokáže bez řidiče následovat doručovatele po cestě od domu k domu nebo na povel přijede k doručovateli. Aby nemusel řidič při vykládání zásilek zbytečně vozidlo obíhat, může se ovládat i ze strany spolujezdce, kde jsou dvoustupňově elektricky ovládané posuvné dveře, které umožňují extrémně rychlé nastupování do vozidla a rovněž rychlý přístup k poštovním zásilkám.

Dodávku pohání elektromotory v nábojích kol, což kromě nulových emisí umožňuje optimální využití vnitřního prostoru. Podle zástupců VW nejde v tomto případě o vozidlo, které by bylo k dispozici v blízké budoucnosti, dává ale signály o tom, jak by mohl od druhé poloviny tohoto desetiletí vypadat svět lehkých užitkových vozidel i z hlediska elektrického pohonu.

S cílem pokusit se zodpovědět otázku, jak bude vypadat přeprava zboží ve městě v roce 2030 nebo 2040, vyvinula společnost Renault Trucks studii pod názvem "Connect" s elektrickým pohonem. Volba pohonu padla na tuto variantu jednak proto, že v roce 2040 bude pravděpodobně vjezd do center měst vyhrazen pouze pro vozidla nehlučná a neznečišťující životní prostředí (např. v Londýně majitelé elektromobilů poplatek za vjezd do centra na rozdíl od ostatních řidičů neplatí), jednak proto, že tato technologie otevírá nové možnosti v konstrukci vozidla. Díky použití elektromotorů v předních kolech a uložení akumulátoru v podvozku je plošina vozidla Connect zcela plochá. Toto uspořádání umožňuje přístup do auta z úrovně chodníku a nakládání a vykládání je možné zezadu i z obou stran.

ELEKTROKOLA

Vedle elektromobilů se do běžného povědomí dostávají také elektroskútry a elektrokola. Jejich cena se pohybuje v desítkách tisíc korun, u skútrů s dojezdem přes 100 km cena šplhá přes 70 tis. korun. I tyto dopravní prostředky se testují při doručování zásilek. Kurýrní firma Messenger zkoušela v létě elektroskútry Akumoto a elektrokola od českého výrobce Ekolo.cz v podmínkách každodenního provozu. Speciální tým messengerů testoval skútry a kola na elektriku také na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Hlavním cílem projektu bylo zjistit, zda se zvýší efektivita kurýrů využívajících elektrické dopravní prostředky, a podpořit rozvoj ekologického městského provozu. Dalšími záměry bylo otestování výdrže baterií a celkové praktičnosti elektrických dopravních prostředků při doručování zásilek po Praze. V případě elektrokol se průzkum zaměřil také na dojezd do vzdálenějších a kopcovitějších částí Prahy, kam se běžně kurýři na kolech se zásilkami nevydávají. "Naši nejvýkonnější kurýři ujedou na kole denně až 120 km a tak věřím, že se při takovémto nasazení elektrokol a elektroskútru do reálného provozu určitě projeví všechny jejich výhody i nedostatky," uvedla před začátkem testu Martina Vaculíková z marketingového oddělení společnosti Messenger.

Již po prvních pár týdnech zkušebního provozu bylo jasné, že kurýři na elektrokolech výrazně zrychlili rozvoz zásilek a zvládali i cesty do vzdálenějších a kopcovitějších částí Prahy, které před tím brali pouze kurýři na motorkách. "Příjemně mě překvapilo, že baterie vydržela celý den práce v terénu, tedy kolem 70 km. Nemusel jsem během dne hledat místo k nabíjení nebo vyměňovat baterii. Používání elektrokola mě v ničem neomezovalo, naopak přineslo mnoho výhod. Častěji jsem si bral zásilky do vzdálenějších lokalit a také jsem více rozvážel expresně," uvádí jeden z kurýrů Tomáš Libovič. Na elektrických kolech najezdili kurýři po Praze kolem 1400 km a pro dobíjení baterií spotřebovali celkem 10 kWh elektřiny v ceně asi 50 Kč.

Kromě elektrokol testovali kurýři také elektrický skútr, který je obdobou malého skútru o objemu 50 ccm. Jeho největším přínosem byly provozní náklady, které jsou při porovnání s běžným benzinovým skútrem neporovnatelně nižší. "Výkon elektrického skútru je srovnatelný s výkonem malého benzinového. Je ideální do městských center, neboť je ve srovnání s malým benzinovým skútrem tichý a bezemisní. Zatímco náklady na 1000 km u elektrického skútru jsou pouze kolem 70 korun, tak benzinový potřebuje na stejnou vzdálenost palivo za více než 1000 korun. Velkou výhodu vidím také v tom, že pořizovací cena elektroskútru je srovnatelná s nákupní cenou skútru benzinového," říká Lukáš Drahovzal, obchodní ředitel značky Akumoto.

VYUŽITÍ VE MĚSTĚ

Přestože se v poslední době čím dál tím více firem zaměřuje na testování elektromobilů, většina odborníků, ale i lidí z praxe nepovažuje přechod na elektrizovanou flotilu, alespoň v nejbližších letech, za realizovatelný. Problémem, který brání masovějšímu rozšíření elektromobilů, je zejména nedostatečný počet dobíjecích stanic; dlouhá doba dobíjení; vysoká cena vozidel, a tím poměrně dlouhá doba návratnosti i přes nízké provozní a servisní náklady; nedostatečná kapacita baterií, a tudíž krátký dojezd. Výhodou jsou naopak podstatně nižší emise než u klasických motorů (a to včetně primárního zdroje energie); bezpečnější provoz - eliminace vznícení při nehodě; tichý chod motoru; menší nároky elektrického trakčního systému na prostor oproti běžným motorům; za normálních okolností téměř bezúdržbový provoz; mnohem nižší náklady na provoz i servis.

V osobní dopravě se elektromobily v současnosti vyplatí spíš vzhledem k potřebám ochrany životního prostředí, po finanční i praktické stránce pro ně však vychází srovnání poměrně negativně. Podle studie Jiřího Šíbla z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice "Posouzení výhodnosti elektromobilů a hybridních automobilů v silniční dopravě" se při ročním nájezdu 30 tis. km (pro osobní dopravu značně nadprůměrném) v městském provozu vyplatí elektromobil vůči naftovému automobilu po 6 letech, hybrid po 10 letech (náklady na pojištění, servisní intervaly a další vedlejší výdaje nejsou započteny); při jízdě mimo město je to 7,5 roku pro elektromobil, resp. 26,5 roku pro hybrid; po dálnici přes 7 let v případě elektromobilu, resp. 16,5 roku v případě hybridu. Přestože je to srovnání značně zjednodušené, v osobní dopravě vychází i vzhledem k obecným charakteristikám elektromobilů a dalším zkušenostem s jejich provozem nejpozitivněji městské prostředí. Naprosté většině řidičů se po řízení elektromobilu, vzhledem k nízkému množství najetých kilometrů, finančně nevyplatí. Z finančního hlediska je to rozumná investice pouze v případě, že auto najede alespoň 3000 km měsíčně. Investice do hybridního vozidla je pak vhodná pouze v případě každodenních velmi dlouhých pojezdů po městě.

Automobily na elektrický pohon se dnes finančně vyplatí spíše firmám v nákladní dopravě, kde se vozidlo využívá prakticky denně. Nejsou však vhodné pro všechny typy přepravy. Pro dálkový transport větších nákladů v současnosti nákladní elektromobily narážejí na takové limity, že se jejich provoz prozatím nevyplácí.

Problém krátkého dojezdu by mohl v budoucnosti vyřešit výzkum automobilky Renault ve spolupráci s výrobcem Delta Motorsport, který konstruuje vozy Formule 1, jak informovala BBC. Revoluční technologie umožňuje rychlé bezdrátové dobíjení elektromobilů po najetí na nabíjecí podložku, která přenese elektrickou energii prostřednictvím elektromagnetického pole do obdobného zařízení uvnitř automobilu. "Pomocí této technologie můžeme vytvořit automobil s neomezeným dojezdem," řekl Anthony Thompson, viceprezident pro obchodní rozvoj firmy Qualcomm, která za tzv. induktivní nabíjecí technologií stojí.

V dlouhodobějším výhledu se počítá s tím, že by se takto auta mohla nabít během krátké chvíle prakticky kdekoliv - v garáži, před supermarketem nebo na křižovatce před semafory. V budoucnu by se nabíjecí panely dokonce mohly objevit podél silnic a dobíjet i pohybující se vozidla.

Automobilky se nyní při vývoji elektromobilů orientují jiným směrem. Zatímco dříve usilovaly spíše o to, aby vyvinuly baterie s co nejdelším dojezdem, nyní začínají vyvíjet baterie, které budou menší, lehčí a levnější a půjde je nabíjet rychleji. "Obrovské investice směřují do vývoje nových baterií, nabíjení a ukládání energie a jejího zpětného využití. Jsem přesvědčen, že během příštích 3 až 4 let budeme na tomto poli svědky revoluce," řekl pro BBC Carlos Ghosn, generální ředitel aliance Renault-Nissan. O dalším rozvoji nové technologie rozhodne, jaký zájem o ní budou mít velké korporace a státní firmy.

Nákladní elektromobily se dnes zatím hodí spíše pro rozvoz menších objemů v městském provozu s kratšími přejezdy a častými zastávkami; zejména pak v centrech velkoměst, kde je požadavek na co nejnižší vypouštění emisí nejvýraznější. Ideální případ je potom pravidelná každodenní jízda po městě. Potenciálními kupci vozidel na elektrický pohon jsou tedy v současnosti zejména poštovní, kurýrní a expresní společnosti, které provozují city logistiku. Může se jednat i o pravidelný rozvoz zboží do obchodů či z obchodů k zákazníkům. Další využití nákladních elektromobilů je v městských službách. Vzhledem k tomu, že v roce 2009 celosvětově překročil počet obyvatel měst množství lidí na venkově a toto číslo bude zřejmě nadále růst, je elektromobilita ve městech logickou variantou. Pokud v blízké době dojde k dalšímu rozšíření sítě dobíjecích stanic a vývoj akumulátorů významně pokročí, budeme se v budoucnosti setkávat v urbánním prostředí s elektromobily vcelku běžně.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist