Férové vztahy v byznysu ocení i investoři

Budou-li totiž průhledněji informovat o dopadech svého byznysu, posílí to jejich odpovědnost vůči obyvatelům celé Evropské unie.

Pokud dnes opravdu chcete přispět k udržitelnosti a posilovat tak svůj byznys, musí vaši manažeři přesměrovat pozornost od plochých norem a řízení rizik na sociální inovace vedoucí k obchodnímu rozvoji a růstu. Trendem je spolupráce napříč odvětvími, říká Stefan Crets, šéf platformy CSR Europe, prestižní členské organizace, která se věnuje rozvoji společenské odpovědnosti a ovlivňuje rozhodování více než deseti tisíc firem z celé Evropy. Jak dodává, základem sociální inovace je otázka, které vaše výrobky nebo služby mohou pomoci řešit problémy v dané lokalitě, regionu, či dokonce celosvětově.

OTÁZKA: Jaké hlavní trendy v CSR momentálně pozorujete u mezinárodních lídrů v této oblasti?

CSR v Evropě dlouhou dobu řešilo, jak řídit dopady vašeho podnikání: ekologické, sociální, vůči státu. Celkově byla hlavním motorem zejména potřeba slaďovat se s určitými standardy. Bylo obvyklé, že firmy vnímaly CSR nikoliv jako integrální součást byznysu, ale jako oddělenou věc, primárně součást komunikace a PR. To se naštěstí změnilo. Současní firemní lídři již CSR integrují a prolínají se všemi částmi svého podnikání. Jasná je tendence spolupracovat napříč odvětvími a hodnotovým řetězcem.

"Sustainable Living Plan" od Unileveru je dobrý příklad toho, jak firma může růst a přitom snižovat dopady své činnosti na životní prostředí a naopak pozitivně přispívat společnosti. Je to vzor sociální inovace. Jejich plán udržitelného byznysu je výjimečný - zahrnuje celé portfolio značek Unileveru, všechny země, kde působí, a platí pro celý hodnotový řetězec, od prvotních zdrojů surovin přes továrny až po to, jak lidé výrobky Unileveru používají.

Dalším skvělým příkladem mezi členy CSR Europe je Coca-Cola se svým programem "5by20". Firma si dala globální závazek, že do roku 2020 pomůže svými projekty vyrůst pěti milionům žen-podnikatelek.

Základem sociální inovace je otázka, které vaše výrobky nebo služby mohou pomoci řešit problémy udržitelnosti v daném místě, regionu, či dokonce globálně. Hybridní motor auta je přesně takovou inovací: snižuje dopad na životní prostředí a zároveň dává firmě potenciál dlouhodobého růstu. Takové novátorství formuje budoucí trendy.

OTÁZKA: Jaké příklady dobré praxe vás napadají v souvislosti s dodavatelskými řetězci?

CSR Europe spolupracuje v současnosti s European Automotive Working Group (EAWG) na projektu Udržitelnost dodavatelského řetězce. V EAWG se sdružilo hned několik automobilek, aby - nad rámec toho, co dělá každá samostatně - společně vymýšlely, jak posílit udržitelnost.

Pro automobilový průmysl jsou výrobky, služby, lidé i příroda klíčovými zdroji. Takže pokud se spojí v hledání řešení, můžou tím velmi pozitivně ovlivnit společenské, etické i ekologické dopady svého fungování. EAWG je příkladem, jak se kolem udržitelnosti dodavatelského řetězce může spojit celé jedno průmyslové odvětví. A má už i konkrétní výsledky.

Huawei, další z členů CSR Europe, je podobnou ukázkou byznysového lídra, který se zajímá o trvalý a zdravý rozvoj dodavatelského řetězce, tak aby z toho profitoval celý sektor. Společně se svými zákazníky, dodavateli i prodejci buduje zdravý ekosystém. Firma se tak zlepšuje spolu se svými partnery a zároveň je motivuje. Loni Huawei vyměnil svůj defenzivní CSR model, kdy se snažil minimalizovat rizika v dodavatelském řetězci s ohledem na zákazníka, za nový, moderní přístup. Nyní manažuje efektivitu a dlouhodobou udržitelnost napříč řetězcem, a jde tak příkladem celému odvětví.

OTÁZKA: Jakým výzvám musí současné CSR v Evropě čelit, a co by tudíž firmy měly obzvláště sledovat?

Z našeho pohledu jsou největšími otázkami evropského byznysu rostoucí tlak na lidský kapitál, udržitelnost zdrojů a průhlednost podnikání.

Pokud se bavíme o lidech, v EU je dnes 23 milionů nezaměstnaných, z toho 5,3 milionu je mladších 25 let. Zároveň se očekává, že kvůli stárnutí populace se uvolní 75 milionů pracovních míst a dalších osm milionů nově vznikne. Evropská ekonomika je tak pod dvojím tlakem: na jedné straně musí umět zajistit pracovní místa pro lidi napříč věkovým spektrem a na straně druhé znovu promyslet kariérní růst a nastavit podmínky, aby lidé mohli pracovat déle.

Pokud jde o udržitelnost životního prostředí, tři čtvrtiny evropské populace dnes žijí ve městech - tam působí byznys, města jsou zdrojem hospodářského a společenského růstu. Zároveň ale produkují 75 procent uhlíkových emisí a spotřebovávají 80 procent globálních zdrojů a energií. Současná výroba i spotřeba ve městech jsou s ohledem na klimatické změny a vyčerpatelnost surovin neudržitelné. Pokud se situace nezmění, bude výsledkem klesající ekonomika a v konečném důsledku horší kvalita života. Byznys se této výzvě musí postavit čelem a jako partner státu a městských samospráv začít udržitelný život aglomerací řešit.

A do třetice: kritickou výzvou je i zprůhledňování byznysu v Evropě jako takového. I když tady přináší zlepšení nedávno schválená směrnice, na jejímž základě budou velké společnosti do svých reportů povinně zahrnovat údaje a data, jak je jejich byznys udržitelný. Role firem v EU zdaleka přesahuje jen prostou dodávku zboží a služeb. Pokud budou průhledněji informovat o dopadech svého podnikání, posiluje to jejich odpovědnost vůči obyvatelům unie. A investorům takový reporting umožní, aby oceňovali a podporovali odpovědné podniky za jejich přístup a motivovali tím ostatní.

OTÁZKA: Jak na tyto problémy reaguje CSR Europe a její členové? A jak v tom mohou pomoci vaši lokální partneři, v případě České republiky platforma Byznys pro společnost?

Ve snaze sjednotit a mobilizovat síť našich členů a partnerů k řešení nejpalčivějších problémů, které jsou popsány v našem zastřešujícím konceptu Enterprise 2020, jsme v CSR Europe odstartovali dvě celoevropské firemní kampaně - "Skills for Jobs" a "Sustainable Living in Cities". Týkají se zaměstnanosti a udržitelného života ve městech.

Naši členové a partneři v České republice jsou zváni a vítáni, aby se do těchto kampaní zapojili. A také aby tato témata rozpracovávali na místní úrovni. Váš Byznys pro společnost už se úspěšně zapojil třeba do české lokalizace projektu "Skills for Jobs". Například 20. listopadu hostí v Praze národní workshop na téma "Rethinking Careers - Age management a jak ho měřit".

Stejně tak nám může Byznys pro společnost velmi pomoci příklady dobré praxe a dat z České republiky, jež chceme zahrnout do chystaných projektů v obou zmíněných programech.

A nakonec je tu příležitost zapojit se prostřednictvím silné sítě CSR Europe do dialogu v rámci struktur EU. Na nejvyšší úrovni tak mohou Evropské komisi demonstrovat, co vše jako podnikatelé dělají pro udržitelnost byznysu na lokální úrovni.

Stefan Crets

výkonný ředitel CSR Europe

- Celoevropskou síť odpovědných firem řídí od roku 2011, předtím tento Belgičan řídil CSR aktivity ve společnosti Toyota Motor Europe. Vystudoval sociologii, kariéru zahájil jako akademik na univerzitě v Antverpách.

- Platforma CSR Europe sdružuje korporace a národní asociace pro odpovědné podnikání. Do celoevropské odpovědnostní sítě je dnes zapojeno 70 nadnárodních společností a 36 národních platforem společenské odpovědnosti. Celkově tak CSR Europe zasahuje více než 10 000 firem z celé Evropy.

- V Česku jsou partnery CSR Europe dvě organizace - Byznys pro společnost a Business Leaders Forum. Obě platformy zapojují do činnosti přes stovku podniků a organizací, které se snaží o odpovědné a trvale udržitelné podnikání.

Nejetičtější firmy v Evropě 2014

ABB (Švýcarsko)
Atlas Copco (Švédsko)
CRH (Irsko)
Capgemini (Francie)

Energias de Portugal
(Portugalsko)

Ethical Fruit Company
(Velká Británie)
Henkel (Německo)
H&M (Švédsko)
Iberdrola (Španělsko)
illycaffé (Itálie)
L'Oréal (Francie)

Marks and Spencer
(Velká Británie)
Northumbrian Water Group (Velká Británie)
PKN Orlen (Polsko)

Premier Farnell
(Velká Británie)
Svenska Cellulosa (Švédsko)
Schneider Electric (Francie)
Sonae (Portugalsko)
Swiss Re (Švýcarsko)

Rezidor Hotel Group
(Belgie)
Unibail-Rodamco (Francie)

AUTOR: Petra Horáková
AUTOR: Pavlína Kalousová