Čtvrtek, 28. března 2024

Černé skládky - možnosti jak s nimi účinně bojovat

Černé skládky - možnosti jak s nimi účinně bojovat

Základním nedostatkem je často se měnící a nedokonalý právní rámec v oblasti nakládání s odpady a potažmo veřejného pořádku. ČS představují chronický problém zejména v anonymních, odlehlých, snadno přístupných lokalitách, kde se fyzické osoby i firmy nezákonným způsobem vypořádávají s povinností nakládat s odpady dle příslušné legislativy a zejména firmy takto významně šetří své provozní náklady. Problematika černých skládek není v zákoně o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravena. To však neznamená, že tato otázka není v českém právu upravena vůbec. Černé skládky zasahují do vlastnického práva, které je možné chránit jak na základě občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění), tak na základě trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dále zasahují do stavebních předpisů (zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů), a také do předpisů na ochranu životního prostředí, zejména pak do zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vodního zákona, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nutno ovšem připomenout, že ne na základě všech shora uvedených zákonů je možné se domoci odstranění černé skládky z pozemku na náklady toho, kdo tuto skládku "založil". Odstranění černé skládky na základě stavebního zákona Odstranění černé skládky na základě stavebního zákona je možné pouze v případě, že by černá skládka byla posouzena jako provedená terénní úprava nebo stavba. Pak by se její vlastník nebo vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba nebo terénní úprava, dopouštěl přestupku nebo správního deliktu podle ustanovení § 178 - 181 stavebního zákona. Za nepovolenou terénní úpravu nebo stavbu je možné uložit pokutu dle příslušného ustanovení stavebního zákona. Černá skládka, kterou tvoří návoz komunálního odpadu, není podle stavebního zákona ani stavbou ani terénní úpravou, a není ji proto možné řešit v režimu stavebního zákona. Odstranění černé skládky na základě občanského zákoníku Pokud se nalézá tato skládka na sousedním pozemku, je možné uplatnit postup dle § 12 a násl. občanského zákoníku (tzv. sousedské žaloby), kdy vlastník dotčené nemovitosti, může u soudu namítat, že je nad míru přiměřenou poměrům obtěžován nebo dokonce ohrožován ve výkonu svých práv, například zápachem ze skládky, poletujícím odpadem apod. Pasivně legitimován, žalován, je vždy takto "obtěžující" vlastník nemovitosti, v tomto případě by touto osobou byl vlastník pozemku, na kterém se skládka nalézá. Tento postup lze uplatnit jen v případě, že se jedná sousední pozemek. Úskalím takového postupu je i to, že se jedná o soudní řízení, které může být zdlouhavé, a celá tíže řízení spočívá pouze na žalobci. Postupuje-li se podle občanského zákoníku, nese náklady na odstranění skládky vlastník pozemku. Soused je ale žádán, aby se zdržel obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Je jen na jeho vůli, jaký postup zvolí, tj. nemusí se tím přímo dosáhnout odstranění skládky odpadu. 4 Odstranění černé skládky na základě vodního zákona Vodní zákon vymezuje v ustanovení § 38, odst. 1 in fine odpadní vody tak, že kromě jiného je odpadní vodou průsaková voda ze skládek odpadu. Z tohoto lze dovodit, že voda vytékající z jakékoliv skládky odpadu, tj. i černé skládky, je vodou odpadní. Za nedovolené vypouštění odpadních vod lze uložit pokutu dle § 125a odst. 3. Každopádně vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí má ze zákona povinnost uložit nápravu závadného stavu dle § 42. Povinnost k nápravě má osoba, která porušila dané předpisy, tedy ten, kdo odpad takto nedovoleně uložil (§ 42 odst. 1) nebo pozdější nabyvatel pozemku (§ 42 odst. 3), nebo vlastník majetku k němuž je závadný stav vázán (§ 42 odst. 2). Pokud výše uvedená osoba není známa, respektive není komu uložit nápravu závadného stavu a zároveň hrozí závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí (§ 42 odst. 4). Odstranění černé skládky na základě zákona o obcích Zákon o obcích (zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nabízí možnost sankcionovat vlastníka pozemku, na kterém se černá skládka nachází (§ 58 odst. 3). Problémem toho ustanovení je, že umožňuje takto postihovat pouze právnické osoby a fyzické osoby podnikatele, a to ještě ve velice krátké lhůtě - maximálně do dvou let od okamžiku provinění. Uplynutí této lhůty však nikterak nebrání obci v trvání na odstranění závadného stavu a ani povinnému tento závadný stav odstranit (§ 59 odst. 3). Odstranění černé skládky na základě zákona o odpadech. Zákon o odpadech nabízí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v situacích, kdy hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo k němu již došlo, možnost zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby (§ 79 odst. 1 písm. f). Odpovědná osoba v tomto zákoně vymezená není, avšak je možné předpokládat, že se bude jednat o původce odpadu. Odstranění černé skládky na základě zákona o ochraně přírody a krajiny Tento zákon ve svém ustanovení § 86 ukládá povinnost navrátit situaci do původního stavu, tj. odstranit černou skládku. Jelikož se jedná o zákonnou povinnost, potom je možné se jejího vymožení domoci prostřednictvím orgánů ochrany přírody - Česká inspekce životního prostředí, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo správa národního parku či chráněné krajinné oblasti. Na černou skládku lze nazírat i pohledem dalších právních předpisů, které již přímo neukládají povinnost odklizení skládky odpadu, ale sledují potrestání viníka. Jedná se o: Zákon o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který sankcionuje založení tzv. černé skládky pokutou do výše padesáti tisíc korun (§ 47 odst. 1 písm. h a odst. 2). Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), podle něhož je možno založení černé skládky také postihovat. Na toto jednání je možné nazírat pohledem ustanovení § 293, resp. 294 tohoto zákona. Za naplnění skutkové podstaty podle tohoto ustanovení hrozí až tři roky odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Shrnutí za OŽP a OV : Dle aktuálních právních analýz současného právního rámce lze uložit povinnost odstranit odpad jen prostřednictvím tzv. ,,oprávněné osoby", tedy odborně způsobilou firmou a to v případě nezjištění původce ČS vlastníkovi dotčeného pozemku na jeho náklady dle Zákona 5 o obcích dle §58, odst. 2 resp. 3, tedy v případě že je vlastník pozemku právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající. Správní delikt spočívá v prokázané skutečnosti, že vlastník ,,neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce". Případná sankce, kterou je možno uložit činí až 100 000,- Kč a přihlíží se k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pro fyzickou osobu platí obdobně §47b odst. (1) "přestupkového" zákona, který za neudržování čistoty a pořádku na svém pozemku tak, že naruší vzhled obce umožňuje uložit pokutu až 10 000,- Kč. V případech, kdy je prokazatelně vážně ohrožena některá složka životního prostředí, je možno takovou ČS řešit příslušnými ustanoveními Zákona k ochraně přírody a krajiny (VKP a chráněná území), Vodního zákona(možné ohrožení povrchových či podzemních vod), Zákona o lesích(na lesních pozemcích), Zákona na ochranu ZPF(na zemědělské půdě). Tyto případy mohou nastat zejména v extravilánu obcí a ČIŽP popř. obec s rozšířenou působností, pokud není zjištěn původce závadného stavu po ověření ohrožení např. nebezpečnými odpady (rozbory na ekotoxicitu) zajistí likvidaci ČS oprávněnou osobou v havarijním režimu na náklady obce resp. vlastníka pozemku. Pokud je spolehlivě zjištěn původce ČS je nápravné opatření resp. sankce uložena jemu. Pozn.: čerpáno s EnviWeb -rigorozní práce právníka ČIŽP Mgr. R. Pilátové v Praze z 11/2012. Stavební úřad je příslušný řešit na základě stavebního zákona povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívání a odstraňování staveb. V rámci svých kompetencí dozírá na dodržování veškerých stavebních předpisů a vydaných rozhodnutí. Ve veřejném zájmu provádí kontrolní prohlídky staveb a nařizuje odstranění stavebně bezpečnostních, požárních, hygienických, zdravotních nebo provozních závad na stavbě nebo stavebním pozemku, nikoli závad na úseku ŽP. Tyto své kompetence užívá ve vztahu ke stavbě, terénním úpravám a zařízení; stavbou se rozumí veškerá stavební díla vzniklá stavební nebo montážní technologií a výrobek plnící funkci stavby; terénními úpravami pak zemní práce a změny terénu, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry; zařízením jsou informační a reklamní panely, desky a jiné konstrukce a technická zařízení.

Více na: www.orloviny.cz
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů