Čtvrtek, 28. března 2024

Zpracování odpadu v České republice a ve Švédsku

V dnešní době je nakládání s odpady více či méně ožehavé téma. Mezi sebou se perou příznivci ekologie a recyklace a jejich odpůrci.

Zpracování odpadu v České republice a ve Švédsku

Někteří tvrdí, že třídíme málo a někteří že až příliš. Jak je to ale doopravdy? V tomto článku porovnáme Českou republiku se Švédskem, které je obecně považováno za velmoc co se týče zpracování a recyklace odpadu. V článku budeme porovnávat data z roku 2012.

Na to, abychom se mohli podívat na situaci odpadů v České republice a Švédsku, musíme si nejprve představit základní fakta o těchto zemích.Švédsko je se svou rozlohou 447 435 km? téměř šestkrát větší než Česká republika (78 864 km?). Přes to je však Česká republika zemí s vyšším počtem obyvatel. V několika násobně větším Švédsku žilo v roce 20129 555 893lidí, kdežto v České republice asi 10 516 000lidí.

Spalovny odpadu se samozřejmě nestarají jenom o zlikvidování odpadu ale taky vyrábějí energii. 20% zásob tepla zabezpečují právě spalovny odpadu. To znamená že poskytují teplo pro 850 000 domácností. Zbytek energie slouží jako zdroj elektřiny pro 250 000 domácností. Ve Švédsku jsou hlavním zdrojem energie vodní elektrárny, které zabezpečují až 50 procent. Na druhém místě jsou s přibližně 30 procenty jaderné elektrárny, ale do popředí se snaží dostat i větrné elektrárny, do rozvoje kterých se teď hodně investuje.

Narozdíl od toho v České republice se v popředí drží tepelné elektrárny a to s přibližně 57%. S 33 procenty následují jaderné elektrárny a pak s 3,36 procentyvodní elektrárny. 1% vyrábí také větrné a fotovoltaické elektrárny, které jsou na vzestupu.

Ve Švédsku platí z roku na rok vyšší nároky na emise a tedy odpadové látky (hlavně ty plynné) jsou několikrát profiltrovány předtím než se dostanou do ovzduší. Do parlamentu se dostala i strana zelených, která se snaží postupně nahradit všechny jaderné a fosilní elektrárny za ty, co fungují na bázi znovuobnovitelných zdrojů.[1]

odpad

Čísla a statistické záznamy nám názorně ukazují a porovnávají množství odpadků vyprodukovaných v České republice a ve Švédsku. Pokud chceme mít o rozsahu produkce odpadu ucelenější představu, musíme myslet na to, že Švédsko má navzdory své šestinásobně větší rozloze, méně obyvatel než Česká republika.

2012 (v tunách)

Česká Republika

Švédsko

Odpad celkem

23 436 000

156 000 000

Využití odpadu k výrobě energie

959 048

6 879 000

Recyklace

5 726 181

14 580 000

Ukládání odpadu (skládky)

3 625 415

2 966 000

Ročně v Česku vyprodukujeme 23 436 000 tun odpadu. Ve Švédsku míra produkovaného odpadu stoupá úměrně s rozlohou země.Celkově se produkce rovná až 156 000 000 tun odpadu ročně.

Švédsko- zemětěžebníhoprůmyslu


Švédskojejednou z nejdůležitějších a největších evropskýchtěžebníchvelmocí. Švédovéjsounejvětším producentemželeznérudy(asi 95procentprodukce) apatřítakémezinejvětší producentymědi(asi 10 procent).

S těžbou je proto samozřejmě úzce spojena i produkce odpadního materiálu. Na první pohled vysoká míra vzniklého odpadu je ve skutečnosti výsledkem švédské těžební aktivity. Ve Švédsku je proto většina odpadu tvořena odpadem z těžebního průmyslu. Ze 156 milionů tun odpadu spadá 129 milionů tun na těžební průmysl.

odpad
Produkce švédského těžebního průmyslu činí 15 - 30% produkce olova, stříbra a zinku v Evropě. Severní část Norrlandu a oblast Bergslagen jsou hlavními těžebními oblastmi, kde se kovy těží v největší míře a objemu.[2]

Co se týče využívání vyprodukovaných odpadků k výrobě energie v konkrétních zemích, narážíme na velmi podobné několikanásobné rozdíly. Hmotnost 959 048 tun odpovídá množství odpadků, které se využijí k výrobě energie v České republice po dobu jednoho roku. Ve Švédsku se v průběhu téhož období podobným způsobem zpracuje 6 879 000 tun.

Na recyklaci se rok od roku klade stále větší důraz a o recyklaci se často mluví jako o globální potřebě. Zatímco v České republice je ročně recyklována asi čtvrtina odpadu (5 726 181 tun), ve Švédsku statistiky hovoří o recyklaci jedné desetiny z celkového vyprodukovaného množství, tedy asi 14 580 000 tunách odpadků.

Zatímco na českých skládkách je uložených během roku v přepočtu 3 625 415 tun odpadního materiálu (téměř 15, 5 %), Švédsko se ukládání odpadků na skládky snaží vyhýbat opravdu úspěšně, což představuje v praxi asi jen 1%.

Česká republika sice vyprodukuje zhruba o 200 tisíc tun komunálního odpadu méně, ale nakládání s odpady je v České republice mnohem horší. Na skládkách skončilo víc jak 1,8 milionu tun odpadu což je přibližně 56x víceodpadů než ve Švédsku. Zrecyklováno bylo pouze 660 tisíc tun odpadu.

2012 (v tunách)

Česká republika

Švédsko

Komunální odpad

4177402

4 398 680

Recyklace

665 279

2095430

Spalovny

651 563

2 270 650

Skládky

1 827 868

32 600

Komunálního odpadu bylo v roce 2012 vytvořeno švédskými domácnostmi 4,4 miliony tun. Z toho byly 2 miliony tun zrecyklovány a 2,2 miliony tun přeměnily spalovny na elektrickou energii. Pouhých 32 600 tun švédského odpadu bylo odvezeno na skládky.

Import odpadu do České republiky musí být povolen ministerstvem životního prostředí a pokud je povolen tak je následný odpad vždy určen k dalšímu zpracování anebo k recyklaci.[3] Skladování importovaného odpadu je v České republice zakázáno. Přesto se do České republiky vozí odpad a nelegálně se skladuje. Příkladem je nelegálně dovezený odpad z Německa, kterého bylo jen za rok dovezeno přes 30 000 tun.[4] Import legálního odpadu do České republiky za rok 2012 činil 782 887 tun.

2012 (v tunách)

Česká Republika

Švédsko

Import

782 887

1 790 000

Export

2 752 429

330 000

spalovnaJelikož Švédsko zrecykluje většinu svého komunálního odpadu, nezbývá mu již mnoho odpadu určeného pro švédské moderní spalovny. Hlavní důvod švédského deficitu odpadu je to že Švédi jsou experti na separaci a recyklaci. Švédové běžně doma třídí plast, papír, sklo, kov, baterie a elektrické spotřebiče a také třeba bio odpad. Ve Švédsku jsou běžné vratné zálohy nejen na skleněné láhve, ale i na plastové láhve a plechovky.Recykluje se 48% odpadu domácností a polovina jde do spaloven. 50% je samozřejmě na dlouhodobý provoz málo a právě proto potřebuje Švédsko odpad dovážet. V roce 2012 se do Švédska importovalo 1,7 milionu tun odpadu. V roce 2013 to bylo již 2,14 milionu tun. Nejvíce odpadu Švédsko importuje z Norska (57%) a Velké Británie (26%). Očekává se, že v dalších letech bude tento trend zesilovat a do Švédska se bude importovat více odpadu.Ten by měl být dovážený hlavně z Rumunska a oblasti Balkánu kde je situace se skládkami opravdu špatná. Švédi však tyhle země pobízejí k vytvoření vlastní infrastruktury.[5]

V roce 2012 bylo ze Švédska exportováno jenom 330 000 tun odpadků, v roce 2013 to bylo dokonce ještě méně (310 000 tun). Z České republiky bylo, na druhé straně, vyvezených až 2 752 429tun vyprodukovaného odpadu.

dovoz

Česká republika by se měla zamyslet nad recyklací odpadu a proč tolik odpadu končí na skládkách. Cesta vede jedině přes lidi, ale stát k tomu musí připravit vhodné podmínky. Určitě by nebylo na škodu vzít si příklad ze Skandinávie. Velice důležité jsou samozřejmě společnosti a továrny, které produkují většinu odpadu, často velice nebezpečného pro naše prostředí. Jedna ze společností, která se snaží pobízet k recyklaci je známá značka H&M, která vybízí lidi, aby staré oblečení nevyhazovali ale nosili je na sběrné místa v jejich pobočkách. Následně se z nich ušije nové oblečení nebo doplňky. Také je čím dál aktuálnější i heslo ,,Zero waste" tedy snažit se produkovat co nejméně odpadu. V utopickém cíli by se neměl produkovat už úplně žádný odpad.

Na druhou stranu dovážet odpad do Švédska přes celou Evropu nepatří mezi dobré praktiky. Každá země by měla nést svou vlastní odpovědnost za odpady, které vytvoří.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů