Odpadní voda versus odpad

V souladu s § 38 odst. 6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je ten, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce (žumpě) povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod. Z ustanovení je zřejmé, že obsah žump tvoří odpadní vody.

Jelikož žumpa není zařízením způsobilým snížit znečištění akumulovaných odpadních vod (není čisticím zařízením), nelze z ní odpadní vody bezprostředně vypouštět do vod povrchových či podzemních. K vypouštění nečištěných odpadních vod nelze ze strany vodoprávního úřadu vydat povolení. Pravděpodobně jedinou se zákonem souladnou variantou zneškodňování odpadních vod akumulovaných v bezodtokové jímce je tak její vývoz na centrální čistírnu odpadních vod, kdy k prokázání zneškodnění těchto vod "v souladu se zákonem" zřejmě postačí doklad o předání osobě oprávněné k podnikání, která k tomuto účelu (vyvezení na ČOV) odpadní vody od producenta převzala.

V případě, že osoba oprávněná k podnikání převezme odpadní vody s tím, že je odveze na centrální čistírnu odpadních vod a neučiní tak (například jej vypustí na zemědělskou půdu), lze její jednání podřadit pod skutkovou podstatu nedovoleného vypouštění odpadních vod uvedenou v § 125a odst. 1 písm. b) vodního zákona. Při rozstřiku akumulovaných nečištěných odpadních vod ze žump na pozemky totiž nelze z důvodu míry znečištění odpadních vod a s ohledem na značnou nepředvídatelnost jejich transportu do podzemních vod zřejmě nikdy vyloučit ohrožení jakosti vod. Tomuto závěru svědčí též rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen "NSS") publikovaný pod č. 8/2009 Sb. NSS, podle kterého: "je ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, "vypouštěním odpadních vod"(také) jejich odtok mimo zařízení, kde vznikly, popřípadě mimo zařízení, v němž měly být přechodně uloženy do doby zajištění jejich zneškodnění původcem." Považuje- li NSS za vypouštění odpadních vod pouhý "odtok" odpadních vod mimo zařízení sloužící k jejich přechodnému "uložení", je nutno považovat na základě argumentu a minori ad maius za jejich vypouštění též jejich cílený rozstřik. Tento přístup respektuje také hygienické požadavky, které by mohly být připuštěním rozstřiku nečištěných odpadních vod výrazně limitovány, jakož i ochranu zdraví obecně.

Septik je na rozdíl od bezodtokové jímky vodním dílem, které je způsobilé snížit znečištění vypouštěných odpadních vod a k jeho provozu je nutné disponovat povolením k vypouštění odpadních vod podle § 8 dost. 1 písm. c) vodního zákona. V případě septiků tedy nedochází k akumulaci odpadní vody, ale k jejímu vypouštění do recipientu (či do podzemních vod), vyvážen v tomto případě bývá pouze kal, který je odpadem ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (kat. č. 20 03 04 Kal ze septiků a žump podle Katalogu odpadů). K provozu zařízení k využití, odstranění, výkupu nebo sběru takového odpadu je nezbytný souhlas krajského úřadu podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. To platí i v případě samotného vyvážení kalu ze septiků, které představuje sběr odpadu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. m) zákona o odpadech. Pro využívání upravených kalů z čistíren odpadních vod včetně kalů ze septiků a jiných podobných zařízení jejich zapracováním do půdy stanoví dále zvláštní povinnosti § 33 zákona o odpadech. Porušení uvedených povinností (včetně povinnosti mít k provozu příslušného zařízení pro využití, odstranění, výkup nebo sběr tohoto odpadu souhlas podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech) je postihováno sankcemi podle části desáté zákona o odpadech.

Mgr. Veronika Vytejčková, Zdroj: Verlag Dashöfer