Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Energetická nejistota

25.11.2014  |  zdroj: HN  |  86× přečteno      vytisknout článek

energetikaČeský průmysl neví, jak se bude vyvíjet energetická politika a s tím spojené náklady podniků na energii. To zhoršuje konkurenceschopnost i rozhodování o investicích ve firmách...

Před čtrnácti dny hlavy států EU schválily základní rámec boje s klimatickými změnami. Přesto však ještě není nic jisté. Tedy ani na státní úrovni závazné čtyřicetiprocentní snižování emisí CO2 do roku 2030 či na evropské úrovni závazný 27procentní podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie a energetické úspory ve stejné výši.

Hned příští rok na podzim proběhne v Paříži globální konference, na které by se k boji s klimatem měly zavázat i Spojené státy s Čínou a dalšími velkými znečišťovateli, kteří zatím nechávali Evropu mávat zelenou vlajkou samotnou.

"K cílům a číslům se na Evropské radě vrátíme podle toho, jak dopadne mezinárodní dohoda. Pokud by na globálním summitu v Paříži k dohodě nedošlo, tak lze očekávat, že od některých členských států EU bude tlak na revizi závazků," prohlásila na Energetickém fóru v Ústí nad Labem Lucie Šestáková, náměstkyně státního tajemníka pro evropské záležitosti.

Jinými slovy - pokud se příští rok největší země světa nedomluví na tom, jak budou společně snižovat emise, Evropa řekne, že nebude jediná, kdo bude plán dodržovat. A tedy s největší pravděpodobností zmírní cíle, aby její průmysl mohl konkurovat zbytku světa a nezatěžovaly ho přílišné investice do ekologie, které jiné země ignorují.

"Průmysl platí 85 procent všech českých závazků, co se týče emisí. Navíc jsme jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy a zároveň nemáme kompenzace jako hlavní staré země EU," uvedl Jakub Vít, tajemník Svazu průmyslu a dopravy. Jaký dopad to má na podniky, lze demonstrovat u poplatků za obnovitelné zdroje.

"Unipetrol je největším plátcem tohoto poplatku. Za čtyři roky jsme na něm zaplatili dvě miliardy korun, což je na úrovni našich ročních obnovovacích investic," prohlásil Martin Durčák, člen představenstva Unipetrolu. Podle něj tyto peníze mohla společnost investovat do rozvoje. "Loni jsme na poplatcích za OZE (obnovitelné zdroje energií) vynaložili 732 milionů korun. Pro srovnání - naše nové moderní vývojové centrum se stovkou vědců nás vyšlo na 600 milionů korun," dodal Durčák.

Strach z přísnějších cílů

Na druhou stranu panují mezi průmyslníky obavy, že pokud by se na zmíněném summitu v Paříži dosáhlo globální shody, EU by začala své členské země tlačit k ještě výraznějšímu snižování emisí, než je dohodnuto nyní. Evropský průmysl by totiž podle politiků nebyl tolik znevýhodněn oproti americké a asijské konkurenci.

Energetici a průmyslníci se také obávají, že nezávazné cíle se mohou velmi snadno stát závaznými. Poukazují přitom na v minulosti stanovené cíle pro rok 2020. Ty také měly být nezávazné, ale jakmile Evropská komise uviděla, že přirozeným vývojem by jich nemuselo být dosaženo, začala vydávat závazné směrnice, které tomu měly napomoci.

Pokud jde o obnovitelné zdroje, český stát kvituje, že vytyčený 27procentní podíl OZE na spotřebě energie je závazný pouze pro celou unii jako celek, nikoliv pro každý členský stát. "Jsme rádi, že se nám to podařilo prosadit," uvedla Šestáková z Úřadu vlády.

S ní souhlasil i zástupce teplárenského sektoru Martin Hájek. "Vybojovali jsme si velkou míru svobody, můžeme si vlastně určit svou koncepci energetiky a to, z čeho se bude vyrábět elektřina v Česku," prohlásil Hájek.

Tato svoboda nicméně mohla být ještě větší. Na jaře se totiž hovořilo pouze o snižování emisí CO2 a české ministerstvo průmyslu po boku například britské vlády jakékoliv další cíle (obnovitelné zdroje a úspory) odmítalo. Nálada v Evropě se do jisté míry obrátila i s rusko-ukrajinskou krizí a strachem o bezpečnost dodávek zemního plynu.

Další odsun energetické koncepce

Dalším tématem setkání odborníků v Ústí nad Labem byla energetická koncepce státu. Česko stále nemá vyřešenu otázku její aktualizace, protože poslední verze je stará deset let a upravena měla být už před pěti lety. Na materiálu pracuje ministerstvo průmyslu, které nedávno avizovalo, že návrh předloží vládě k projednání do konce letošního roku a že základem koncepce bude jádro a uhlí.

"Energetická koncepce je už nějakou dobu v připomínkovém řízení. Sice je plánem předložit ji do konce roku, ale už jsem slyšela termíny jako leden nebo únor," připustila Šestáková další zdržení.

Ačkoliv je podle většiny účastníků konference problém, že Česko nemá aktualizovanou energetickou koncepci, podle Martina Hájka z Teplárenského sdružení ČR to žádnou velkou komplikací není. Podle něj je důležitější mít ji zpracovanou pořádně než rychle. "Navíc, kdybychom měli energetickou koncepci před třemi lety, tak ji teď můžeme začít dělat znovu," uvedl.

Narážel tak na nestabilitu v energetickém prostředí, která v současné době nedovoluje firmám nejen stavět nové elektrárny, ale často se nevyplatí ty staré ani provozovat. Týká se to hlavně plynových elektráren, v Česku jmenovitě Počerad společnosti ČEZ za 17 miliard korun. Ta je hotová od loňského května a kromě zkušebního provozu ještě nevyrobila ani megawatthodinu.

Stejně tak plány ministrů před třemi lety počítaly s mnohem rychlejším útlumem výroby elektřiny z uhlí. Díky nízkým cenám povolenek se nicméně uhelné elektrárny stále vyplatí a energetici, až na pár výjimek, desítky let staré zdroje ždímají, co to dá.

Hájek se pustil i do kritiky emisních povolenek. Podle něj se jedná o "finanční derivát na politickou vůli". "Pro podniky je to významná nákladová položka, o které nikdo neví, jak se bude v budoucnu vyvíjet. Jestli její cena bude tři eura, nebo třicet," prohlásil Hájek.

Evropa plánuje dnes skomírající systém obchodování s povolenkami resuscitovat. V současnosti trpí obrovským nadbytkem povolenek v řádu miliard kusů. Po roce 2020 tak má vzniknout mechanismus, který bude pružněji přebytečné povolenky ze systému brát a zase je tam vracet. Některé státy a firmy, včetně ČEZ, přitom chtějí jeho spuštění již po roce 2017.

Pro Česko je cena povolenek přitom stěžejní otázkou. Premiér Bohuslav Sobotka se chlubil, že České republice vydobyl výjimku za 50 až 70 miliard korun. Další ministerstva dokonce hovoří o volných povolenkách až za 190 miliard korun. Ale všichni přitom z dnešního pohledu nerealisticky počítají s cenou okolo 20 až 30 eur za tunu vypuštěného CO2. Dnes je cena okolo 6 eur.

Loni jsme na poplatcích za obnovitelné zdroje energií vynaložili 732 milionů korun. Pro srovnání - moderní vývojové centrum se stovkou vědců nás vyšlo na 600 milionů korun.
Martin Durčák
člen představenstva Unipetrolu

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR: Milan Mikulka
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist