Newsletter Chytrá energie - prosinec 2014

Dva dny před Štědrým dnem bude vláda po deseti schvalovat aktualizovanou energetickou koncepci, nelze však říci, že jde o koncepci novou. Energetická koncepce potvrzuje, že se klidně obejdeme bez uhlí za limity a že závislost na fosilních palivech by šlo výrazně srazit. A to přesto, že promarňuje většinu příležitostí ke snížení energetické náročnosti ekonomiky i výrobě domácí čisté energie.

Na českém finančním trhu se objevil první investiční fond, který se orientuje na obnovitelné zdroje energie. Jmenuje se Nova Green Energy a stojí za ním slovenská finanční společnost Arca Capital. Investorům slibuje výnos 7-9 procent ročně.

Místní ekonomiku si podle britské New Economics Foundation lze představit jako kyblík, do něhož ze zdrojů jako investice, přerozdělování daní nebo turistika přitékají finanční zdroje, z mnoha děr, ať už jde o importy zboží nebo odvody z něj ale zdroje zase odtékají. Jednou z podstatných děr, kudy peníze z regionu odchází, jsou platby za energie, ať už jde o nákup nafty nebo platby elektrárenským či uhelným firmám. Energetická soběstačnost je proto jedním ze základních pilířů fungujících místních ekonomik.

V případě že vláda odsouhlasí kontroverzní návrh ministerstva průmyslu, začnou na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice mezi Polnou a Přibyslaví na Českomoravské vrchovině práce směřující k budoucímu otevření nového uranového dolu. Státní podnik DIAMO v oblasti provede další geologické průzkumy, rozšíří ochranu ložisek na úkor obci a pokusí se získat územní rozhodnutí na stavbu.

To je asi hlavní sdělení Páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu, jejíž závěrečné shrnutí bylo publikováno začátkem listopadu. Aby oteplení zůstalo pod 2 ?C, smíme zoxidovat už jen polovinu takového množství uhlíku, jaké jsme na oxid uhličitý proměnili za minulých 140 let. Čas pro to, abychom těžbu a spalování fosilních paliv snížili k nule tak rychle, že celkový rozpočet činící 790 Gt nepřečerpáme, se rychle krátí.

Dvěma hlavními důvody, které přiváděly k zoufalství všechny, kdo usilují o rázné snížení emisí skleníkových plynů, a zároveň dvěma hlavními výmluvami všech, kteří mají opačný názor, byl v uplynulém desetiletí nárůst emisí v Číně a chybějící podpis Spojených států pod Kjótským protokolem. V půlce listopadu se ale k překvapení mnohých obě země - dohromady zodpovědné za třetinu světových emisí skleníkových plynů - dohodly. Vedle Evropské unie jde o další dva významné hráče, kteří naznačili svůj příspěvek ke vznikající globální dohodě o ochraně klimatu, jež má být uzavřena příští rok v Paříži.