Poslanci podali stovky návrhů úprav novely energetického zákona

Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil schválit stovku z celkem 140 předložených pozměňovacích návrhů k vládní novele energetického zákona. Přes deset návrhů podpořil zemědělský výbor. Dalších téměř 180 návrhů míří do hospodářského výboru, který se předlohou bude zabývat v únoru. Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc ale uvedl, že desítky pozměňovacích návrhů jsou identicky podávané v různých výborech. Jde i o požadavky, které už dřív nepodpořili vládní legislativci. Poslanci předlohu dali k posouzení celkem šesti výborům, což není obvyklé.

"Z počtu pozměňovacích návrhů je vidět, že můj apel do vlastních řad nenašel pochopení," podotkl předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Při předchozím projednávání nabádal členy výboru, aby předkládali návrhy jen k rozpočtové a finanční stránce novely. Přesto do výboru dorazila řada návrhů spíše technického rázu. Další příležitost k podávání návrhů dostanou poslanci ještě ve druhém čtení zákona.
Mezi podpořenými návrhy z rozpočtového výboru je například ustanovení, které se týká povinnosti upozornit odběratele na zdražení. Vláda v novele navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen a nikoli o jejich změnách, jak zní nynější zákon. Poslanec Roman Kubíček (ANO) navrhl pro případ, že ve smlouvě není stanoveno, jak má dodavatel zákazníka o zvýšení ceny a změně podmínek informovat, aby tak učinil prokazatelným způsobem. S tímto návrhem MPO souhlasilo. Stejný návrh vznesl v hospodářském výboru i Milan Urban (ČSSD).

Zemědělský výbor mimo jiné doporučil, aby se akcie výrobců tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů ve vlastnictví obcí a krajů považovaly za zaknihované, a to pro účel vyplácení podpory. Samosprávám to má ušetřit peníze za zaknihování akcií.

Před dopady novely dnes poslance varovala předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Připomněla, že ERÚ dlouhodobě novelu kritizuje. "Ten hlavní zásadní důvod je, že nebyla zpracována finanční kvantifikace dopadů tohoto zákona na naše hospodářství, na energetický trh a v první a neposlední řadě na ceny pro konečné spotřebitele, ceny energií a plynu, a samozřejmě na státní rozpočet," popsala důvody rozpočtovému a následně i zemědělskému výboru. Úřad to podle ní považuje za alarmující a nepřijatelné.

Podle náměstka Šolce dopady spočítány jsou, budou zejména na státní rozpočet. Příští rok se předpokládají zhruba v objemu pěti miliard korun. Zemědělský výbor navzdory tomu doprovodným usnesením vyčíslení dopadů žádá.

Novela mimo jiné mění způsob platby poplatku za obnovitelné zdroje energie. Místo dosavadní platby podle spotřebované elektřiny se má nově odvozovat podle hlavního jističe. Má také umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do deseti kW. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence. Předloha také zřizuje Radu ERÚ, která bude úřad řídit.