Základem Energetické unie mají být úspory energie

K této výzvě se připojuje i tuzemská iniciativa Šance pro budovy. Energeticky úsporné stavebnictví totiž podle ní vytvoří zhruba 35 tisíc pracovních míst a přinese jedno procento k růstu českého HDP ročně.

Energetická účinnost je naším jediným a největším domácím zdrojem energie, jak uvedla Mezinárodní energetická agentura, a také odvětví s nejvíce nevyužitým potenciálem. "Tento čistý, levný zdroj energie může být dostupnými technologiemi během krátké doby využit kdekoliv po celé Evropě," píše iniciativa REC v dopise adresovaném předsedovi Evropské komise, Jean-Claude Junckerovi.

Výzvu podporuje i aliance Šance pro budovy, sdružující více než 300 firem z oboru energeticky úsporného stavebnictví. "Energeticky úsporné stavebnictví dle našich propočtů vytvoří zhruba 35 tisíc pracovních míst a přinese jedno procento k růstu českého HDP ročně. Po roce 2020 pak tato opatření uspoří odběratelům, tedy domácnostem, firmám a institucím, minimálně 25 miliard ročně a pomohou také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie," uvedl Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.

Právě společný postup Evropy v jednání s největším dodavatelem plynu - Ruskem - je jedním z hlavních cílů plánované Energetické unie. Projekt "Energetická unie", který je podporovaná jak vládami, tak odborníky, kromě toho zahrnuje také otázky bezpečnosti a spolupráce mezi členskými státy uvnitř EU, má přinést lepší konkurenceschopnost, samostatnost a nová pracovní místa v oblasti energetiky.

Renovation Europe Campaign (REC) je politická komunikační kampaň, která byla založena v roce 2011. Sdružuje firmy a sdružení, které jsou přesvědčeny o velkých výhodách energeticky úsporných renovací pro ekonomiku a společnost. Jejím cílem je snížit energetickou náročnost budov populace EU do roku 2050 o 80 % ve srovnání s rokem 2005, zvýšit rychlost renovací v EU ze současné úrovně kolem jednoho procenta na tři procenta do roku 2020. V současné době (leden 2015) má 36 partnerských společností a sdružení a celkem 14 národních partnerů z 11 členských států. Národním partnerem je i asociace Šance pro budovy.

K energetickým úsporám zavazuje členské státy EU směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 (č. 2012/27/EU), která by měla přispět k dosažení jednoho ze tří energetických cílů 20-20-20, v tomto případě zvýšit o 20 % energetickou účinnost oproti roku 1990 a zefektivnit využívání energie.

Jedním z důvodů přijetí této směrnice je rostoucí závislost na dovozu energie do EU a s tím spojené zvyšování cen. Dalším cílem, kromě snižování energetické spotřeby, je snižovat emise skleníkových plynů. Je dokázáno, že energetická efektivita má pozitivní vliv na vytvoření nových pracovních míst a snížení výdajů spotřebitele.

Směrnice ukládá povinnost renovace tří procent podlahové plochy budov vlastněných a využívaných orgány centrální moci. Orgány veřejné správy se tímto zaváží ke snižování spotřeby energie o 2,5 % za rok. Energetické firmy budou mít povinnost ušetřit každý rok u svých koncových zákazníků 1,5 % prodané energie.

Členské státy musely vytvořit dlouhodobou strategii pro renovaci budov (National Action Plan) a pro podporu energetických úspor musí zajistit finanční prostředky.

Renovační strategie budov v ČR

Aliance Šance pro budovy zpracovala na základě statistických dat v loňském roce analýzu možnosti úspor energie všech budov v Česku, včetně nákladů na tyto renovace. Ta slouží jako podkladový materiál pro plán plnění požadavků směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU). Z výsledků vyplývá, že nejvíce se Česku vyplatí provádět důkladné renovace. Je pro ně ovšem nutná podpora státu.

"O smysluplnosti energeticky úsporných renovací dnes pochybuje málokdo. Díky vysokému multiplikačnímu efektu jsou příležitostí pro českou ekonomiku i energetiku. Přinesou nová pracovní místa (dle odhadů až 35 tisíc pracovních míst a růst o jedno procento HDP ročně), zlepší komfort bydlení a domácnosti, instituce a podniky ušetří nemalé prostředky, které budou moct vydat na něco jiného.

Obzvláště výhodné je to v době nestabilních vztahů se zeměmi, jako je Rusko, které dodává České republice plyn. Nižší spotřeba fosilních paliv se také příznivě projeví na stavu ovzduší a sníží množství skleníkových plynů. Méně jasné však je, jak rychlý způsob renovace fondu budov zvolit, aby byla nákladově co nejefektivnější," uvádí studie.

Dokument poprvé podrobně vypočítává možný potenciál úspor renovací všech budov v Česku, náklady na tyto renovace a modeluje různé scénáře postupných energeticky úsporných renovací.

Podkladová data, tedy počet všech domů a bytů v Česku, jejich stáří a geometrické charakteristiky získal speciálně pro tyto účely a pod mandátem MPO hlavní autor studie, Jan Antonín, od Českého statistického úřadu z několika datových zdrojů. Jedná se o unikátní data, která doposud nebyla k dispozici.

Studie počítá s potenciálem úspor pro všechny budovy, podrobně pro rodinné a bytové domy a dále také pro budovy sektorů služeb a zemědělství, pro které však existuje méně dostupných dat. Budovy byly dále rozlišeny podle věku a velikosti a byly vypočítány tepelně izolační vlastnosti obálky budov.

S využitím informací z několika zdrojů byl také odhadnut podíl již zrenovovaných budov. U rodinných domů je to asi 25 % a u bytových domů 40 %. Autor pak výsledek zpřesňuje vlastním unikátním výpočtovým modelem. Studie počítá s možnými úsporami energií na vytápění, ohřev teplé vody a osvětlení a bere v úvahu vždy více možností energeticky úsporných renovací od těch méně důkladně provedených až po ty důkladné.

V roce 2011 byla konečná spotřeba energie domácnostech (rezidenčním sektoru) na úrovni 252 PJ (petajoulů) a zhruba 40 PJ z toho činila spotřeba energie na domácí spotřebiče. Celková možná úspora energie v rezidenčních budovách je odhadována na 92 PJ při středně energeticky úsporné renovaci fondu budov a 155 PJ při důkladné renovaci budov.

Konečná spotřeba energie na provoz ostatních (nerezidenčních) budov je odhadnuta na 124 PJ. Možné celkové úspory na provoz budov v sektorech služeb a zemědělství jsou pak vyčísleny na 55 PJ. V sektoru průmyslu není pro nedostatek potřebných dat odhad úspor proveden.

Dále studie uvádí odhad investičních nákladů na renovaci těchto budov při dodržení tzv. doporučených hodnot na zateplení obvodových stěn, střechy, podlahy atd. Náklady v sobě zahrnují nejen vlastní materiál a práce, ale také projekční práce, stavbu lešení, likvidaci odpadu apod. Celková potřebná investice do renovace obálky rodinných domů na doporučený standard je odhadnuta na 654 mld. korun a na pasivní standard 777 mld. korun.

Celková potřebná investice do renovace obálky bytových domů na doporučený standard je odhadnuta na 261 mld. korun a na pasivní standard 304 mld. korun. Dále autor připočítává nutné investice do obměny technologií (např. rekuperační jednotky) a přičítá také velmi hrubý odhad nákladů na renovace ostatních - nerezidenčních budov. Na kompletní renovace všech budov v ČR by tak teoreticky bylo potřeba celkem 1,5 bilionu korun při pasivním standardu.

Oba výpočty, jak výpočet možné úspory energie v budovách, tak výpočet nákladů na dosažení těchto úspor, jsou samozřejmě hypotetické. Není možné najednou zrenovovat celý fond budov v Česku, v reálu bude postup pomalejší. Jak rychlé a efektivní budou renovace, záleží na evropské legislativě a vůli českých politiků.

Pět možných scénářů

Studie se pokusila pro snadnější rozhodování namodelovat pět možných scénářů postupu renovací.

Základní scénář uvažuje nejpomalejší možné tempo renovací, kdy politici neučiní žádná nová politická opatření (business as usual). Druhý scénář uvažuje rychlé, ale mělké renovace fondu budov, třetí počítá s pomalou, ale energeticky důkladnou renovací, čtvrtý scénář popisuje rychlou a důkladnou renovaci fondu budov a pátý je zcela hypotetický a ideální. Uvažuje tři procenta důkladně renovovaných budov již od zítřka a pak každý rok.

Scénáře jsou modelovány pouze pro rezidenční budovy, pro které je dostatek dat. Pro ostatní je hodnota odhadnuta. Porovnávají se náklady a možné úspory energie a peněz od roku 2014 do 2080.

Základní scénář, který nepočítá s intervencí státu, vede k renovaci 92 % zatím nezrenovovaných budov do roku 2055 a k roku 2050 snižuje spotřebu energie o zhruba 50 PJ oproti současnému stavu. Potřebné investice jsou asi 20,6 miliardy euro.

Hypotetický ideální scénář předpokládající naopak výraznou intervenci státu zajistí renovaci veškerého nezrenovovaného fondu budov. K roku 2050 snižuje spotřebu energie v rezidenčních budovách o 110 PJ při investičních nákladech 39,8 miliardy euro. Tři zbylé scénáře jsou uprostřed těchto extrémních hodnot.

Z modelování se jeví jako nejvhodnější zajistit naplnění alespoň scénáře č. 4 (rychlý a důkladný), který by přispěl celkovou úsporou na konečné spotřebě energie 25,4 PJ (se započtením ostatních budov mimo průmysl). Celkové náklady jsou odhadnuty na 8,9 mld. euro.

Tento scénář má (s výjimkou hypotetického ideálního scénáře) nejlepší možný podíl nákladů a příjmů z úspor, je tedy nákladově nejefektivnější. Pokud se u tohoto scénáře podíváme na výpočet pro konkrétní rok 2020, konečná spotřeba energie ČR v tomto roce bude přibližně 54 520 GWh. Díky renovacím budov uspoříme v daném roce 5161 GWh a bude nás to stát dohromady 6493 milionů euro. Ušetříme 1545 milionů euro, tedy více než ve scénářích 1, 2 a 3, které počítají s mělčími renovacemi.

Platí tedy, že čím důkladnější a rozsáhlejší renovace, tím větší finanční úspora, a to jak v krátkodobějším (2020), tak v dlouhodobém horizontu.

Pro realizaci příslušných scénářů by bylo potřeba vybraný scénář zahrnout do Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů a pracovat cíleně na jejich dosažení. Velký potenciál skrývají evropské strukturální fondy a program Nová zelená úsporám, který dle názoru aliance Šance pro budovy zdaleka nevyužívá svůj absorpční potenciál.

Povinnosti pro energetické průkazy při prodeji se zpřesňují

Poslanecká sněmovna schválila 11. února návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, upravující problematiku energetické účinnosti v ČR. Novela zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií přinese změny například v průkazech energetické náročnosti pro prodávané budovy a pomůže zjednodušit program Nová zelená úsporám.

Novela například upravuje pravidla pro průkazy energetické náročnosti budov (PENB). Ruší povinnost prodávajícího předkládat tyto průkazy pro domy postavené a naposledy zrenovované před rokem 1947, pokud s tím kupující souhlasí.

"Považujeme to za logický krok, protože u nemovitostí postavených před rokem 1947, které ani později neprošly žádnou významnou rekonstrukcí, je zřejmé, že jsou velmi nehospodárné (mohou být tedy automaticky považovány za nejhorší kategorii G). Staré budovy se také často prodávají na demolici nebo k rekonstrukci. Vypracování průkazu energetické náročnosti je v těchto případech nadbytečné," říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.

Další pozitivní změnou je zpřesnění povinností pro realitní kanceláře, které musí zveřejňovat v inzerátech na nemovitosti energetickou třídu budovy. Podle nedávného průzkumu Šance pro budovy to v současnosti dělají pouhá tři procenta z nich. Povinnost vypracování průkazu energetické náročnosti vyplývá ze zákona už nyní. Realitní kanceláře však zákon obcházejí. Tvrdí, že jsou pouze zprostředkovateli prodeje, nikoliv přímými prodejci.

Připravovaná novela povinnost zveřejňovat průkazy uvaluje jmenovitě na realitní kanceláře. Pokud realitky od vlastníka nemovitosti neobdrží průkaz, budou podle novely muset v nabídce uvést nejhorší energetickou třídu G, jinak se vystaví sankcím nejen prodejce, ale i ony.

Ve sněmovně prošlo také zrušení časové povinnosti pro bytové domy mít průkaz energetické náročnosti. To znamená, že při prodeji bytů nastane komplikovaný proces, kdy majitel požádá sdružení vlastníků jednotek (SVJ), které má pod pokutou do 200 tisíc korun povinnost průkaz zpracovat. Pokud ho majitel bytu přesto nedostane, bude moct vykázat faktury za energie.

Jak však upozorňuje Petr Holub, problém může nastat při prodeji bytu přes realitní kancelář. "Realitka musí dle zákona uvést kvůli absenci průkazu v inzerátu nejhorší energetickou třídu G. Tím dojde ke znehodnocení majetku prodávajícího, protože reálně má byt třeba nově zateplený a energeticky úsporný," varuje Holub.

Dále zákon zjednodušuje podmínky pro program Nová zelená úsporám. Dává poskytovateli dotací možnost nechtít od žadatelů energetický posudek od auditora. Nově bude moci vyžadovat pouze posouzení od zpracovatele průkazů energetické náročnosti budov.

"Problém je, že auditorů je v Česku jen 400 a aktivně jich v oblasti budov pracuje odhadem tak 150. Energetických specialistů je však 1400. To umožní jednodušší přípravu žádostí například u rodinných domů nebo u výměny zdroje, kde je podrobnější dokumentace zbytečnou bariérou," komentuje změnu Holub.

Zákon ještě poputuje do senátu a k prezidentovi, platný by měl být od 1. července 2015.

Tisíce energetických průkazů je zpracováno špatně, budou padat pokuty

Celkem 170 případů nekvalitně zpracovaných průkazů energetické náročnosti budov odhalila v roce 2014 při kontrolách Státní energetická inspekce. Celkem bylo provedeno 3774 kontrol, chyby tedy obsahovala 4,5 % průkazů. Nejčastějším prohřeškem bylo, že chyběly některé zákonné náležitosti nebo byl průkaz špatně spočítán.

"Právě řešíme případ jednoho zpracovatele z Opavy, který měl špatně spočítaných osm průkazů z deseti, na konci mu vyšla úplně jiná energetická třída, než daná budova měla. Zahájili jsme správní řízení a tento zpracovatel může být pokutován až do výše pět milionu korun. V případě opakování deliktu bude přezkoušen, a když neuspěje, bude mu odebráno oprávnění," uvedl Pavel Gebauer, ředitel Státní energetické inspekce.

Podle Petra Holuba z aliance Šance pro budovy doplácí na špatně spočítané průkazy především kupující. "Údaje na energetickém průkazu poskytne kupujícímu důležitou informaci o tom, jak je dům energeticky náročný. Například rozdíl mezi energetickými třídami B a E může u rodinného domu činit i 30 tisíc korun na platbách za energie ročně. Pokud je tedy průkaz zpracován špatně, nového majitele domu může čekat nepříjemné překvapení v podobě účtu za energie," říká k tomu Holub.

Průkaz energetické náročnosti budov by měl mít každý, kdo staví nebo dělá větší stavební úpravu, ale také každý, kdo chce prodat či pronajmout svou nemovitost. Povinnost zpracovat PENB budou mít postupně i všechny veřejné budovy a bytové domy. Informace o energetické náročnosti nabízených nemovitostí budou muset poskytovat také realitní kanceláře.

Průzkum aliance Šance pro budovy zjistil, že pouze tři procenta inzerátů českých realitních kanceláří obsahuje informaci o energetické náročnosti nemovitosti. Většina realitních kanceláří energetický průkaz vůbec nezveřejňuje.

AUTOR: Alena Anděrová