Pátek, 29. března 2024

Evropský sen o břidlicovém boomu se rychle rozplývá

Evropský sen o břidlicovém boomu se rychle rozplývá

Když britská společnost Cuadrilla Resources v roce 2009 otevřela v Polsku svoji první kancelář, byla přesvědčena, že se největší středoevropská země díky značným zásobám břidlicového plynu stane rájem těžařů jako třeba americký Texas.

Skutečnost je ale taková, že Britové se po šesti letech v Polsku teprve chystají k prvnímu zkušebnímu vrtu. Jak uvádí agentura Bloomberg, na zemi, která v Evropské unii nejvíce prahne po vlastním břidlicovém plynu, je to žalostný výsledek. "Opravdu to není snadné. Náklady na průzkumné vrty jsou zde mnohem vyšší než v USA. Nemluvě o tuhé regulaci," zdůvodňuje Marek Madeja, který ve firmě Cuadrilla Resources odpovídá za vrtné práce v Polsku.

Náklady na jeden průzkumný vrt v Polsku mohou dosahovat až 25 milionů dolarů, kdežto v USA se v průměru pohybují kolem pěti milionů dolarů, uvádí Melissa Starková z poradenské firmy Accenture. Důvodem je především geologicky složitější podloží v Evropě, kvůli němuž se mnohem rychleji opotřebovávají vrtné sondy.

Z Polska už vycouvaly velké těžební koncerny - ExxonMobil, Chevron nebo Royal Dutch Shell. Zásoby, na které během průzkumu narazily, jsou mnohem menší, než předpokládaly. Vadily jim také byrokratické průtahy. Polské úřady od těžebních společností mimo jiné požadují podrobný pětiletý plán prací ještě předtím, než vůbec začnou vrtat. A každá změna v tomto plánu podléhá vleklé schvalovací proceduře.

Příliš mnoho překážek

O břidlicový "boom" by velice stála Ukrajina, a to ze stejného důvodu jako Polsko - chce výrazně omezit závislost na dovozu paliva z Ruska. Její plány však hatí především válečný konflikt na východě země.

Společnost Shell už loni "utekla" z Doněcké oblasti. Chevron sice začal s průzkumem v západních oblastech Ukrajiny, ale brzy následoval příkladu Shellu. Zásoby, na něž během průzkumu narazil, zdaleka nesplnily jeho očekávání.

Těžbu plynu z břidlic pomocí hydraulického štěpení, kdy se do horniny tlačí směs vody, písku a chemikálií, podporuje britská vláda. Naráží však na tuhý odpor v jednotlivých regionech, které se obávají nepříznivých ekologických dopadů, hlavně na zdroje pitné vody. A tak nehledě na silnou podporu samotného premiéra Davida Camerona byl v Británii zatím proveden jen tucet průzkumných vrtů.

Proti těžbě z břidlic se jednoznačně vyslovila Francie, jejíž zásoby břidlicového plynu patří k největším v Evropě. Národní shromáždění ji tam zakázalo v červenci roku 2011. V únoru 2012 tento příklad následovalo Bulharsko. Avšak jeho premiér Bojko Borisov nyní prohlašuje, že země, téměř stoprocentně odkázaná na dovoz paliv z Ruska, by mohla zahájit vlastní těžbu z břidlicového podloží během deseti let, jen co budou k dispozici technologie šetřící životní prostředí.

Návratnost v nenávratnu

Také Německo by rádo posílilo vlastní energetické zdroje, zvláště když se rozhodlo do roku 2022 odpojit ze sítě všechny jaderné elektrárny. Jaká tam bude budoucnost břidlicového plynu, zatím není zcela jasné. Příslušný zákon nyní projednává Spolkový sněm. Vláda navrhuje zakázat těžbu pomocí hydraulického štěpení v "citlivých oblastech", například v blízkosti vodních nádrží. Ale těžba pro "výzkumné účely" má být legální, stejně tak hledání lokalit vhodných pro budoucí těžbu.

Česká vláda nemíní produkci plynu z břidlic podporovat. Podle expertních odhadů by beztak mohla zabezpečit jen asi tři procenta celkové potřeby plynného paliva.

"V hustě obydlené Evropě se nikdy nezačne vrtat a těžit v takovém rozsahu, aby se dosáhlo vysoké návratnosti investic. Břidlicový plyn její energetiku na rozdíl od USA zásadně neovlivní," míní Michael Barron, ředitel londýnské společnosti Euroasia Group pro globální energetické a přírodní zdroje.


13 procenty
by se mohla těžba z břidlic v roce 2035 podílet na celosvětové produkci plynu ve srovnání s nynější desetinou.

13,6 mld. m3
činí podle expertů firmy A.T. Kearney evropské zásoby břidlicového plynu (bez Ruska). Jde asi o sedm procent celosvětových zásob.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů