Číslo týdne: 3. Německá vláda dnes rozhodne o omezení provozu uhelných elektráren

Vláda Angely Merkelové dnes rozhodne o návrhu ministerstva hospodářství, který má snížit emise oxidu uhličitého z hnědouhelných elektráren a spotřebu uhlí. Předkládaný dokument nahrazuje původní záměr zavést speciální daň na výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách, který ministerstvo vypracovalo, ale následně stáhlo.

Návrh německého ministerstva hospodářství se skládá ze dvou částí [1]. První navrhuje převést hnědouhelné elektrárny o výkonu 2 700 MW (více než trojnásobek Tykačovy uhelné elektrárny Chvaletice) do zálohového režimu s výrazně nižší spotřebou uhlí i výrobou elektřiny.

Mezi zdroji, která mají být dle analýzy německých expertů [2] odstaveny, figuruje i elektrárna Buschhaus. Tu před dvěma lety koupila společnost EPH Daniela Křetínského a plánovala ji provozovat do roku 2030. Je mezi nimi také Jänschwalde, o niž má možná zájem ČEZ nebo opět EPH.

Druhá část obsahuje návrh na podporu kombinované výroby tepla a elektřiny dotovaný 500 miliony eur. Budou-li mít na dotace nárok pouze nové efektivní kogenerační zdroje na zemní plyn, zrychlí se odstavování dalších uhelných bloků.

Česká vláda má již za několik týdnů rozhodnout o osudu těžebních limitů hnědého uhlí. Ministr průmyslu Jan Mládek včera na tiskové konferenci avizoval, že vládě navrhne prolomení limitů na velkolomu Bílina a odklad rozhodnutí o velkolomu ČSA do roku 2020. Hnutí DUHA přitom včera zveřejnilo, že většina uhlí z ČSA směřuje do elektrárny Chvaletice, kterou stejně jako velkolom provozují uhlobaroni Pavel Tykač a Jan Dienstl [3]. Odklad rozhodnutí by poškodil obyvatele ohrožených obcí i stát, který zbytečně doplácí na nepotřebnou těžbu.

Některé německé zemské vlády se snaží omezit závislost na fosilních palivech i jinak. Například nejprůmyslovější spolková země Severní Porýní-Vestfálsko přijala tzv. antifosilní zákon, který stanovuje závazné tempo a cíle snížení spotřeby fosilních paliv [4].

Útlum uhelných elektráren je vedle ukončení provozu jaderných reaktorů a rozvoje obnovitelných zdrojů hlavním pilířem německé energetické transformace. V roce 2014 se obnovitelné zdroje s podílem 25,6 % staly nejvýznamnější složkou německé výroby elektřiny, když poprvé předstihly hnědouhelné elektrárny [5]. Z hlediska tvorby pracovních míst jsou již desetkrát větším sektorem než celý uhelný průmysl [6]. Polovinu obnovitelných zdrojů v Německu vlastní navíc jednotlivci nebo družstva, což má mnohonásobné příznivé dopady [7].

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
,,Předkládaný návrh je komplikovanější a dražší než původní záměr zdanit elektřinu vyrobenou největšími znečišťovateli. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že navrhovaná opatření ušetří řádově stovky milionů tun emisí oxidu uhličitého. V přijímání ambiciózních cílů pro snižování fosilní závislosti i v opatřeních pro jejich naplňování by se čeští ministři mohli od německých kolegů hodně naučit."

,,Místo toho ovšem ministr Mládek navrhuje alibistické ,,řešení" limitů těžby uhlí, které je velmi kruté k obyvatelům Horního Jiřetína a okolních sídel. Namísto jasného potvrzení limitů jen odsouvá rozhodnutí a nechává občany v nejistotě, jaký bude postoj vlády za pět let. Dělá to proto, aby fosilní miliardáři Tykač s Dienstlem měli víc času k prolobování svých zájmů?"