Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Liberalizace trhu je spíše politická otázka

03.05.2006  |  zdroj: HN  |  142× přečteno      vytisknout článek

Liberalizace trhu je spíše politická otázka Evropská unie zahájila proti České republice formální řízení ohledně neplnění jejích závazků vyplývajících ze směrnic o plynu a elektrické energii, které měly být již řádně převedeny do národního práva.

* Myslíte si, že přinese toto řízení větší liberalizaci energetického trhu?
Je potřeba říci, že toto řízení je vedeno proti 17 z 25 států EU a že liberalizace trhu s plynem je v Evropě spíše politickou otázkou. Je to dáno tím, že v celé Evropě existují pouze tři hlavní zdroje zemního plynu, což vytváří v podstatě přirozený monopol. Navíc globální trend směřuje spíše k majetkové koncentraci než k soutěži, velkoobchodním trhům se spíše nedaří a jsou často náchylné k manipulaci. Liberalizaci tuzemského trhu s energiemi a nastavení transparentních tržních podmínek komplikuje od 1. 1. 2006 opět zavedená plošná regulace trhu s plynem a také pokračující daňové zvýhodnění dálkového tepla, kterým jsou spotřebitelé ostatních energií znevýhodňováni. Česko je součástí EU a jako takové přistoupilo na legislativu, která stanovuje vytvářet rovné konkurenční podmínky. Tomu ale výše uvedené kroky zcela neodpovídají. EU bude vyvíjet tlak na dosažení úplného fungování vnitřního trhu, odstranění jeho deformací a zajištění spravedlivé a nediskriminační hospodářské soutěže. Jednotný trh považuje EU za zák* A jak by se podle vás měla česká exekutiva k výtkám postavit?
Evropská unie si stanovila dotvoření vnitřních trhů s elektrickou energií a plynem za jednu ze šesti prioritních oblastí své strategie pro bezpečnou, konkurenční a trvalou energii. Česká republika, co se týče výtek s plněním evropských energetických směrnic, na tom není myslím zas tak špatně, ale určitě by měla výtky odstranit a jako země téměř zcela závislá na exportu energetických zdrojů ze zahraničí podpořit formování této jednotné energetické politiky na úrovni Unie.
* Na konferenci DG TREN (Generální ředitelství pro dopravu a energii Evropské komise) zaznělo, že "posilující regulace může ovlivňovat investiční rozhodnutí a ve svém důsledku i konkurenci na trhu s plynem". Co si o tom myslíte?
Globální a regionální trhy s plynem mají celou řadu složitých a specifických rysů. Přístupu a ochotě řešit problémy kolem toho se žertovně říká TNNMD - tohle není na mém dvorku. Pravdou ale je, že tento vývoj se nás týká. Proto je velmi důležité, aby exekutiva znala všechny souvislosti a vytvářela ve spolupráci s odborníky v příslušných oborech vhodné podmínky i prostor pro dlouhodobé investice a jejich financování. To považujeme za nezbytné, pokud chceme na takových trzích obstát a přilákat zmiňované investice ve správný čas. K tomu ale regulace obecně nepřispívá.
* Jaké jsou největší výhody zemního plynu?
Z fosilních paliv je zemní plyn ekologicky nejšetrnější, stále dostupný a jeho prokázané zásoby jsou mnohonásobně větší než zásoby jiných paliv. Přidáme-li k těmto argumentům i komfortní použití plynu a fakt, že za posledních 35 let u nás nedošlo nikdy k významnému výpadku, zemní plyn je z řady hledisek jednoznačně nejlepším řešením jak pro domácnosti, tak pro celá průmyslová odvětví. Kromě těchto faktů ukazuje naše volba paliva i to, jak dalece si vážíme našeho zdraví a jak dalece jsme při rozhodování ochotni myslet nejen na současnost, ale i na budoucnost.
* Jaký tedy očekáváte podíl zemního plynu na spotřebě energií do budoucna?
Podle prognóz během následujících 20 let stoupne podíl zemního plynu na spotřebě primárních energií v Evropě z 22 procent až na 29 procent. Podle Mezinárodní energetické agentury bude příštích 25 roků pokračovat dominance fosilních paliv. Ta budou krýt 80 procent růstu spotřeby energií a zemní plyn odsune uhlí na druhé místo v primárních zdrojích už v roce 2015.
* Nezmění tyto prognózy ani případně zvyšující se cena ropy?
Podle nedávného průzkumu Factum Invenio téměř 30 procent firem v ČR je už dnes ochotno akceptovat vyšší cenu zemního plynu. Je třeba si ale uvědomit, že postupně rostou a porostou ceny všech energií. Budeme více vnímat, že nejen exhalace, ale i vytěžené uhelné pánve a vykácené lesy jsou cenou za levnější topení. Energetická koncepce ČR předpokládá podíl zemního plynu na palivo-energetickém mixu cca 22 %, což je méně než v Evropě. Významným důvodem jsou vlastní zásoby uhlí a také předpoklad širšího využívání obnovitelných zdrojů. Je jistě správné, že krytí budoucích energetických potřeb je předpokládáno skladbou více druhů paliv. Na druhé straně je překvapující, že podle údajů "Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace Státní energetické koncepce" z prosince 2005 Česká republika vyváží 40 až 42 procent produkce černého uhlí.
* A jsou opravdu dodávky zemního plynu spolehlivé?
Provoz plynovodů není závislý na počasí ani na veřejných komunikacích, zemní plyn je k dispozici bez omezení 24 hodin denně a 365 dní v roce. Katastrofických scénářů je dost. Realita je ale taková, že od roku 1972 byly z Ruska dodány stovky miliard metrů krychlových zemního plynu do celé Evropy a ani jeden den nedošlo k žádnému zvláštnímu výpadku v zásobování. A to ani v době, kdy paralelně probíhaly výrazné revoluční politické změny. V současné době probíhají jednání EU s Moskvou o ratifikaci energetické charty z r. 1991, aby bylo oficiálně potvrzeno zajišťování spolehlivých dodávek ropy a zemního plynu. Proti případnému krátkodobému výpadku je navíc Česká republika dobře zabezpečena, neboť má druhou největší kapacitu zásobníků plynu v Evropské unii.
* Lze se vůbec dnes vyhnout komplikacím při dodávkách ropy nebo zemního plynu?
Jedinou cestou je snižování spotřeby v kombinaci s vývojem energeticky úspornějších technologií. Energie a její zajišťování je v tomto století jednou z největších výzev. Éra levných energií již skončila. Žádná okamžitá alternativa trvale levnější energie, ke které by bylo možno přejít, není. Trvalo 125 let, než jsme spotřebovali první bilion barelů ropy. Další bilion spotřebujeme podle odhadů za 30 let. Vysokým tempem se zvyšuje poptávka zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), jejichž těžba nestačí potřebám rychle se rozvíjejících ekonomik. Tady je potřeba říct, že Spojené státy se svými 5 procenty světové populace spotřebují 30 procent světových zdrojů ropy a z toho skoro tři čtvrtiny jen pro provoz automobilů. Podle studie Mezinárodního měnového fondu se navíc v Číně do roku 2025 zvýší počet aut ze současných 2 milionů na neuvěřitelných 390 milionů vozů. Jednoznačně na řadu musí přijít změny v masově používaném pohonu automobilů. V dopravě už dnes existují alternativní technologie, jen je třeba vytvořit * U nás před několika týdny plynárenství uzavřelo s ČR dohodu o podpoře zemního plynu v dopravě. Co to ve skutečnosti přinese?
Především je třeba ze strany státu vytvořit a stabilizovat určité podmínky. Pak lze investovat do výstavby plnicích stanic, technologií vozidel atd. Do roku 2020 by měli řidiči mít v ČR k dispozici sto plnicích stanic pro vozidla na zemní plyn. Jejich výstavbu v hodnotě cca 1 mld. Kč budou v případě vytvoření vhodných podmínek financovat plynárenské společnosti. Stát se svým usnesením zavázal stabilizovat spotřební daň pro zemní plyn používaný v dopravě do roku 2020 nejvýše na úrovni minimální spotřební daně stanovené směrnicemi EU a dnes by sazba 2,35 koruny za metr krychlový, kterou vláda zavedla po deseti letech nulové daně v roce 2004, mohla být opět nulová. Česká republika bohužel zatím nevyužila možnost, kterou nám směrnice EU umožňuje, a sice osvobodit zemní plyn pro pohon motorových vozidel od zdanění zcela. Částka cca 6 milionů korun, kterou ročně získá český stát na spotřební dani ze zemního plynu použitého pro účely dopravy, není pro státní rozpočet nijak významná. Ovšem pro investory a spotřebitel* Proč by si měly kraje nebo města pořídit autobusy na zemní plyn?
Náklady na zemní plyn jako palivo pro dopravu jsou poloviční a navíc je to palivo mnohem ekologičtější. Smog z dopravy má významný vliv na nemocnost obyvatel. Kromě toho se nákup autobusů na zemní plyn dotuje. Stát dává z fondu dopravy 800 tisíc korun na jeden autobus plus 2,3 milionu korun na přestavbu na nízkopodlažní. RWE Transgas přispívá ještě 200 tisíci korunami na jeden autobus na plyn do celkové výše 10 mil. Kč ročně. Zmíněné usnesení vlády také výslovně doporučuje hejtmanům a primátorům měst s městskou hromadnou dopravou zavést krajské a městské příspěvky na pořízení autobusů na plynový pohon pro městskou dopravu a veřejnou linkovou dopravu. To vše v souhrnu vytváří předpoklady pro modernizaci vozového parku (nízkopodlažní autobusy, pevnější konstrukce, moderní materiály, delší životnost apod.), významné snížení provozních nákladů, vysoce ekologický provoz a zlepšení životního prostředí ve městech. Nejsou to zajímavé důvody pro pořízení autobusů na zemní plyn?
* Často slyšíme nepříjemné argumenty, že auta na plyn jsou dražší, nádrž zabírá zavazadlový prostor, lidé mají strach z exploze...
U aut, která jsou už vyráběna továrně s motorem pro zemní plyn, jsou nádrže pod šasi nebo pod sedadly, a tudíž nijak neomezují užitný prostor. Mnoho automobilových závodů již dnes vyrábí vozy na zemní plyn sériově a automobily jsou řádově jen asi o 5 % dražší. Je to stejné, jako když investujete do kvalitnějšího kotle, také se vám investice brzy vrátí. I obecně vžité obavy ze zemního plynu jsou neoprávněné. Často si lidé pletou zemní plyn s LPG (propan-butan), který je těžší než vzduch, a tudíž i nebezpečný. Vozidla na zemní plyn-CNG jsou dokonce bezpečnější než vozidla používající benzin a naftu, to je potvrzeno i mezinárodními bezpečnostními zkouškami.
* Kdybyste měl tu možnost ovlivnit nějaká opatření, která by to byla?
Veškerá přijímaná opatření je potřebné směrovat tak, aby respektovala očekávání a reagovala na dlouhodobé trendy a prognózy. V energetické oblasti se dá např. vycházet z očekávání výrazného růstu poptávky po energiích a snižování nabídky energetických surovin. Dopady takového trendu jsou vesměs nepříznivé a mají vazby na řadu oblastí. Jednoduché řešení neexistuje. Bude nutné si začít uvědomovat veškeré souvislosti a budeme muset hledat všichni společné řešení. To však zřejmě ještě nějakou dobu potrvá. K opatřením, která ale můžeme ovlivňovat, patří orientace na podporu snižování energetické náročnosti. Proto bych podporoval vysoce účinné, efektivní a ekologické technologie (kogenerace, trigenerace apod.). Další opatření by měla upřednostňovat ekologicky přijatelná paliva, tedy i zemní plyn. Opatření by měla odstranit dotace, které podporují to, co škodí životnímu prostředí a zdraví obyvatel. Daňové zatížení energetických surovin by mělo odpovídat míře jejich škodlivosti.


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Liberalizace trhu je spíše politická otázka
Lepší je se připravit a zvolit dodavatele levnějšího dodavatele energie, kdo je připraven není zaskočen. Já jsem vybral Bohemia Energy http://www.bohemia-energy.eu
vloženo: 31.05.2015 20:34     vložil: Roman Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist