Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Dědečkovo jméno mi větrníky neprodá

26.08.2006  |  zdroj: Podniky a trhy  |  124× přečteno      vytisknout článek

Dědečkovo jméno mi větrníky neprodá Jeho dědeček - vědec Otto Wichterle - vynalezl gelové kontaktní čočky. Vnuk Martin Wichterle hledal zlato ve Vietnamu, vlastnil švýcarskou porcelánku. Nyní ovládá skupinu Wikov Industry, do které patří například bývalá Škoda Gear či ČKD Hronov. Nyní chce vystudovaný geolog prorazit s výrobou větrných elektráren.


HN: Podnikat jste začal hned po škole v roce 1991. To vás nelákala vědecká kariéra po vzoru vašeho dědečka?
Já jsem de facto s geologií strávil následujících třináct let, i když jí samotné jsem se věnoval čím dál méně. Postupně jsem více a více řídil podniky. Naše první firma KAP ale byla o hydrogeologii, vodních zdrojích, ekologii. Dokonce jsme hledali zlato ve Vietnamu.


HN: Našli?
Našli. Ale jen pár zrnek.


HN: KAP byl zřejmě úspěšný, když jste z jeho prodeje mohli koupit karlovarskou firmu Hotelový porcelán.
Jasně. Po prodeji KAP jsme hledali možnosti, jak s těmi penězi naložit. Určitě jsme si je v té době nechtěli uložit do banky a stát se rentiéry do konce života.


HN: Proč jste se rozhodli zrovna pro zkrachovalou porcelánku?
Byla to možnost, která se objevila na trhu. Identifikovali jsme ji jako zajímavou investiční příležitost. Kolega měl navíc k oboru trošku vztah, jeho předkové se zabývali keramikou. Prioritou ale byla zajímavá investiční příležitost.


HN: Stejná úvaha platila i při vašem nákupu porcelánky ve Švýcarsku?
Ano. Hotelový porcelán, přejmenovaný na G. Benedikt, koupil majoritní podíl ve své bývalé matce, což byla firma Porzellanfabrik Langenthal.

Švýcaři nesli velmi těžce, že jsme koupili jejich firmu


HN: To byl tehdy ojedinělý jev, aby česká firma koupila podnik ve Švýcarsku...
Je pravda, že Švýcaři to nesli velice těžce. Oni se neradi smiřují s globalizací, s tím, že jejich firmy vlastní cizí kapitál.


HN: A navíc kapitál z bývalého komunistického východu...
Skoro to vypadalo, že jsme tam přišli jak mongolští pastevci. Ta jejich porcelánka ale prošla vyrovnáním a majitel chtěl z firmy odejít, prodat akcie.


HN: Bylo tam víc zájemců kromě vás, tedy G. Benediktu?
Ne. G. Benedikt byl už v té době exkluzívním dodavatelem určitých typů bílého porcelánu pro Langenthal a byl i exkluzívním zájemcem o akcie tamní porcelánky.


HN: Díky tomu jste se stali dominantními výrobci hotelového porcelánu v Česku i ve Švýcarsku.
Stali jsme se dejme tomu jedinými národními výrobci tohoto porcelánu. Ale ne monopolní firmou.


HN: Jak to nesli vaši švýcarští zaměstnanci?
Někteří hůř, někteří líp. Vyměnili jsme vedení, ta firma nebyla v dobrém stavu.


HN: Funguje příslovečná švýcarská preciznost i ve všech oborech, nejen ve výrobě hodinek?
Švýcarský produkt je obecně extrémně kvalitní. A má jednu nevýhodu - je šíleně drahý. Ta preciznost je zkrátka drahá. Taková výroba je i určitým způsobem pomalejší. Ne, že by byli pomalí ti lidé, ale všechno se dělá pomalu, aby byla stoprocentní jistota kvality.
Každá švýcarská firma tak musí balancovat na hranici ceny a kvality. Dají se samozřejmě vyrobit ještě o něco kvalitnější věci, ale ty už je problematické prodat.


HN: Na českém trhu trvá krize porcelánek, klesá prodej, firmy zavírají část svých továren. Dotklo se to také G. Benediktu?
Ne tolik. On totiž segment hotelového porcelánu je poměrně stabilnější než oblast maloobchodního - užitkového. I nově vybavené hotely stále dokupují. A aby někdo totálně vyměnil všechno své nádobí a nakoupil třeba jinde, se stává velmi výjimečně.

Koupili jsme jak část bývalé ČKD, tak Škody


HN: G. Benedikt nyní už nevlastníte, ale i nyní působíte v cizině. Spoluvlastníte britskou konstrukční firmu Orbital 2...
Ano. V roce 2002 jsme koupili ČKD Hronov. V roce 2003 jsme přikoupili od plzeňské Škody Holding Škodu Gear. Vzniklo uskupení zaměřené především na výrobu speciálních průmyslových převodovek. Pak následoval náš vstup do Orbitalu 2 ve Velké Británii. Orbital byl v té době volné uskupení několika britských konstruktérů a my jsme do něj kapitálově vstoupili.


HN: ČKD Hronov a Škodu Gear jste rychle přejmenovali na Wikov MGI, respektive Wikov Gear. Proč ten spěch, když se další noví vlastníci prodaných "dcer" Škody snaží názvu a loga okřídleného šípu držet co nejdéle jim to licence dovolí?
Skutečně jsme nečekali, až nám licence vyprší. Třeba značka Škoda má na některých trzích skutečně dobrou pozici, zejména na těch východních. Tam také uvádíme, že jsme nástupci Škoda Gear.
Postupně se ale chceme prosazovat výlučně s vlastní značkou. Musíme hledat nové a nové zákazníky, a ty nezajímá původní značka, rozhodující je námi nabízená kvalita.


HN: Kdy jste si řekl, že půjdete do výroby energie z větru?
Impulsem byla právě firma Orbital 2. Ti konstruktéři jsou světovou špičkou v průmyslových převodovkách, vymýšlejí velmi nadčasové a inovativní produkty.
A my jsme s nimi vyvinuli převodovku pro větrnou elektrárnu, která je založena na úplně jiném principu než klasické používané převodovky. O tento produkt okamžitě projevila zájem rakouská konstrukční firma Windtech.
Nakonec jsme si řekli, proč převodovku dodávat jen někomu jinému, když to konstrukční řešení je opravdu unikátní. Společně s Windtechem z toho tedy vznikl produkt, který budeme vyrábět.

Naše větrníky jsou inteligentní


HN: Kde budou vaše větrníky stát?
Naše plány počítají s exportem, i když první reference vybudujeme tady u nás.


HN: Konkrétně?
Myslím, že to místo bude vybráno během nejbližších měsíců. Naše převodovky už ale fungují a fungují také elektrárny Windtechu. A spojení těch našich řešení, vyvinutých Orbitalem 2, a řešení Windtechu, bude první stát tady v České republice. To celé dohromady je stroj, který rozhodně předbíhá dobu i naši konkurenci.


HN: Čím se vaše elektrárna liší od současných typů?
Vypadá jednoduše, ale v podstatě je to hodně složitá záležitost. Chová se velmi inteligentně. Má mimo jiné schopnost individuálně natáčet list vrtulí v závislosti na tom, v jaké poloze se nacházejí.
Rotor má totiž průměr kolem osmdesáti metrů, takže jiný vítr fouká v té výšce a jiný dole. Vrtule se tedy natáčí v závislosti na své momentální výšce.
A pak hlavně je tam převodovka, která je v podstatě samořaditelná a je ji možné napojit přímo na synchronní generátor. Ale to už bychom šli do složitých detailů.


HN: Větrníky mají i hodně odpůrců, kteří je nepovažují za příliš ekologické řešení. Argumentují hlukem, poškozením krajinného rázu a podobně...
Tady vznikl nějaký závazek státu, abychom získávali osm procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010. A buď tady můžeme postavit přehrady, nebo sluneční elektrárny, což ale nepůjde. Nebo je tu možnost spalování biomasy....


HN: ...která je na rozdíl od větru stabilním zdrojem.
Je to stabilní zdroj, ale má také stabilní emise. Ale pak je tu stále ten vítr. Pravda - je jasné, že naše republika není ideální pro jeho využití. Když se podíváme někam na pobřeží moře, tak je to o něčem jiném. Ale ten závazek vznikl i u nás a stát se s ním nějakým způsobem musí vyrovnat.


HN: Spoléháte na to, že podpora výroby zelené energie bude u nás stabilní, že ji stát jednou neomezí?
Nedělejme si iluze, že ty dotace dává stát - to platíme my všichni ve zvýšených cenách energie. Naše strategie ale není založena na českém trhu, drtivá většina bude exportována do zemí, kde je velká návratnost těchto zdrojů.
Záměr je to velmi náročný, celé přípravě jsme věnovali extrémní péči. Nežiji tím sám, je to "dítě" spousty kolegů, českých, britských i rakouských konstruktérů a technologů a já jsem tady od toho, abych jim vytvořil prostor.

Jenom dědečkovo jméno větrníky neprodá


HN: Napadlo vás za studií geologie, že jednou budete vydělávat na strojírenské výrobě?
Ježíšmarjá, to ani náhodou. To byla léta Jakeše a dalších přestárlých šílenců, žil jsem v úplně jiném prostředí a napadaly mne úplně jiné věci, než abych jednou dělal nějaké větrné elektrárny.


HN: Komunisté, jak mohli, šikanovali vašeho dědečka Ottu Wichterleho, vynálezce gelových kontaktních čoček. Jak tu dobu vnímala celá vaše rodina?
Do prvomájového průvodu jsme určitě nechodili. A já měl možnost se doma setkávat se spoustou úžasných lidí, kteří mluvili hezky o jiných časech, než nastaly u nás po roce 1948. Jezdila k nám spousta lidí z ciziny, a to vše mě hodně ovlivňovalo.


HN: Mluvili jste třeba o vašich předcích, o založení rodinné firmy Wikov a podobně?
Slýchával jsem to spíš jako nějakou interesantní historku. Ale rodiče byli chemici a prostředí doma bylo tedy vyloženě "chemické".


HN: Otevírá dnes jméno Wichterle dveře ve vašem podnikání? Udělal byste ve světě dojem, kdybyste přišel za zákazníkem a řekl: "Jmenuji se Wichterle, nechcete větrníky?"
To těžko, lidé si větrníky podle jména nekupují. Rozhoduje kvalita zboží a zákazník by byl blázen, pokud by si od vás kupoval něco podle jména.
Nicméně musím říci, že spousta pamětníků kvitovala, že se značka Wikov vrátila na trh. Byla před válkou velmi známá v našich zemích, obzvlášť na Moravě. A zatímco spousta značek přežila, ať už to byla Škoda nebo ČKD, tak z Wikovu se staly různé Agrostroje, Agrozety. Těší mne ale, když lidé přijdou a říkají, že mají radost z toho, že tady ta značka a logo "muže s perlíkem" zase je a funguje.


HN: Nynější politiku sledujete?
Jasně, je to zajímavá věc. Ale ovlivňuje nás minimálně. Nejsme stavební firma nebo podnik z podobně závislého sektoru.


HN: Takový zákoník práce se vás ale týká také.
To ano. Ale nemám ambici komentovat jednotlivé zákony.
Myslím si, že stát je občas nešťastně nastavený. V některých oblastech je vyloženě slabý a tam, kde by měl zasahovat, je dost mimo.


HN: Například?
Například je tu stále velký problém pravidel konkursního řízení, je tu paralyzované soudnictví. Když leží u soudu čtyři roky naše žaloby, tak něco není v pořádku.

Martin Wichterle (40)
Kariéru podnikatele zahájil Martin Wichterle jako spolumajitel firmy KAP. Za peníze utržené z jejího prodeje koupil s kolegy zkrachovalou karlovarskou společnost Hotelový porcelán, kterou přejmenovali podle původního názvu na G. Benedikt. Největší český výrobce hotelového porcelánu časem ovládl i svou bývalou mateřskou firmu - švýcarský Porzellanfabrik Langenthal.
Poté si se společníky společné firmy rozdělili. Wichterle nyní ovládá skupinu Wikov Industry, kam patří kromě výrobců převodovek Wikov MGI a Wikov Gear také britská konstrukční kancelář Orbital 2 a od letoška i Wikov Wind.
Martin Wichterle je ženatý, má tři dcery.
Jeho dědeček, vynálezce silonu a gelových kontaktních čoček Otto Wichterle, patřil k předním českým vědcům.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist