Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Levně už bylo

05.01.2007  |  zdroj: EKONOM  |  123× přečteno      vytisknout článek

Elektrárenství a plynárenství si v EU většinou připisují rekordní zisky, ale co je dnes, nemusí být zítra.

Evropští politici meditují na všech svých fórech o energetické bezpečnosti. Hledají model, jak se ochránit před potenciálním politickým vydíráním dodavatelů ze třetích zemí, kteří drží ruce na kohoutcích v nestabilních částech světa, ale zatím ho nenašli.

Problémy však mají i ve vlastním domě. Evropská komise konstatuje, že energetický trh je už sice plně liberalizován, takže si na něm výrobci a dodavatelé energií konkurují, ale zatím to nefunguje tak, jak si to autoři evropských směrnic představovali. Šestnáct členských států včetně Česka a Slovenska dostalo právě v těchto dnech z komise už druhé varování, aby napravilo nedostatky.

NOVÉ HROZBY A NEJISTOTY. Do Evropy se stěhuje přízrak blackoutů - výpadků elektřiny na území regionů, celých států či jejich bloků. Musí se masivně investovat, a to jak do výroby, tak do přenosových vedení.

Najde se ale dost peněz? World Energy Council v každoroční studii o světové energetice vyčíslil, že na obnovu a výstavbu energetických zdrojů bude nutné vynaložit do roku 2030 ve světě 17 bilionů dolarů. Potřeba nových energetických kapacit do roku 2030 je v EU odhadována na 100 tisíc MW a potřeba náhrady dožívajících na 200 tisíc MW. Diskutuje se proto o oživení jaderné energetiky, což souvisí také s dohledným vytěžením zásob uhlí a s ekologickými požadavky na výrobu elektřiny.

Nejistá je také budoucnost evropského systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, konkrétně CO2, iniciovaného snahou o naplnění Kjótského protokolu. V příštím roce končí první období tohoto systému a nastal boj o počty povolenek na vypouštění emisí CO2 pro jednotlivé státy a výrobce na léta 2008-2012. Až na naprosté výjimky EK státům návrhy vrací s tím, že svým podnikům příliš přejí. Názory na fungování a dokonce i smysl samotného systému přitom nejsou zdaleka jednotné.

Už jen krátký čas mají evropské státy rovněž na to, aby zavedly systém ekologických daní (ty, které ho zatím nemají). V Česku máme ambice uskutečnit dokonce ekologickou daňovou reformu.

Úspory energií jsou hlavním tématem příštích let. Nejde o formalitu, ale naprostou nutnost vzhledem k budoucímu nedostatku zdrojů v energetice. Jde však také o významnou podnikatelskou příležitost budoucnosti. Úspory, efektivnost využití energií a snižování energetické náročnosti podporují všechny nové i připravované směrnice Evropské komise. Hodlají způsobit revoluci dokonce i v našich obydlích.

ČESKÁ ELEKTROENERGETIKA. Toto odvětví může považovat poslední rok za veleúspěšný. Stoupaly zisky všech společností (ČEZ za 9 měsíců roku 22 miliard čistého zisku). Rostla spotřeba elektřiny v zemi, rostla i její cena. Energetický regulační úřad (ERÚ) vyhlásil, že od Nového roku bude elektřina stát průměrně téměř o 8 procent víc. Již za rok by mohly cenu až o deset procent zvednout také ekologické daně.

Největší český výrobce elektřiny ČEZ (vyrábí ročně na 60 000 GWh) zvýšil letos výrobu i prodej, pokud jde o vývoz, tak se zaměřuje především na Slovensko a Maďarsko. Pokračovala jeho expanze do zemí ve východní Evropě (po Bulharsku je to Rumunsko, Polsko), takže se společnost stala osmou největší v evropské energetice, měřeno počtem zákazníků. V Polsku koupil ČEZ dvě uhelné elektrárny - Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Echo. Novou uhelnou elektrárnu bude stavět v Bosně a Hercegovině. Podle šéfa společnosti ČEZ Martina Romana bude tato investice (celkem asi 1,5 miliardy eur) největší zahraniční investicí české firmy, stejně jako největší přímou zahraniční investicí směřující do této republiky.

STAGNUJÍCÍ PLYNÁRENSTVÍ. Jde o bolavé místo v energetické politice EU i v jednotlivých zemích. Otevírání trhu přitom probíhá po formální stránce podle stanovených termínů, u nás bude trh zcela liberalizován v příštím roce. Přesto nevznikla ani konkurence, ani tržní prostředí. Jak řekl na konferenci Gas Business Breakfast předseda ERÚ Josef Fiřt, očekávání spojená se vznikem trhu s plynem se nenaplňují.

V České republice stagnuje již několik let poptávka po plynu kolem 9,5 miliardy m3 ročně. Velmi vysoký podíl je pro průmyslovou sféru, zanedbatelný podíl pak pro výrobu elektřiny.

V současné době dovážejí plyn do ČR tři obchodníci, ale je to především RWE Transgas, jen menší objemy představují společnosti Wingas ČR nebo Vemex. Za poslední dva roky změnilo dodavatele jen několik odběratelů. Pokud jde o naše ceny plynu, ve středoevropském regionu jsou srovnatelné s Polskem, na Slovensku a v Maďarsku je plyn levnější. V letošním roce se plyn rozhodnutím ERÚ dvakrát zlevnil (po předchozích zdraženích), od dubna příštího roku se očekává zase růst ceny. Ta se totiž ve světě odvozuje od cen ropy.

HOUŽEVNATÉ MONOPOLY. Všichni zákazníci si mohli letos najít svého nejvýhodnějšího dodavatele elektřiny, většina i plynu. Udělali to jen zcela výjimečně, což není české specifikum - ve většině evropských zemí se to klientům také v podstatě nevyplatí.

Rok 2006 byl rovněž rokem dokončení unbundlingu, tj. oddělení regulovaných a neregulovaných činností v elektroenergetice i plynárenství. Zásadní proměnou prošli všichni regionální distributoři, a to jak v rámci skupiny ČEZ, tak v rámci druhé největší elektroenergetické společnosti působící v ČR, kterou je E.ON Energie. Oddělit prodej zemního plynu od ostatních činností musel i RWE Transgas.

Energetické společnosti však neskrývají názor, že unbundling byl vynucen Bruselem a že ho provedly jen proto, aby splnily směrnici EU. Stálo je to dost peněz. Shodují se i s některými odborníky. Např. profesor Michal Mejstřík, ředitel poradenské firmy EEIP soudí, že unbundling měl nemalé náklady a relativně malý přínos proti očekávání. V Evropě přetrvává existence oddělených národních trhů, změna dodavatele nastává jen omezeně, monopoly si na většině trhu udržely postavení. U elektřiny mají výrobci možnost výběru z řady primárních paliv. Plynárenské společnosti jsou odkázány na jediný druh paliva, jehož producentem je několik státních monopolů.

NENAPLNĚNÉ PŘEDSTAVY. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu vyhodnotili Státní energetickou koncepci ČR z roku 2004 jako v zásadě správnou, ačkoli se některé aspekty přesně nenaplňují. Např. maximalizace energetické efektivnosti nepokračuje tak rychle, jak koncepce počítala, pomaleji probíhají změny ve struktuře zdrojů, malý růst vykazuje využití obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Odpovědí na některé kardinální otázky české energetiky jsme se však ani letos nedočkali. Otevřena tak zůstává problematika jaderné energie a další perspektiva využívání hnědého uhlí, která souvisí s limity těžby.

JAK DÁL? Co se týče budoucnosti energetické legislativy EU, existují dvě odlišné představy. Na jedné cestě lze pokračovat v prohloubení požadavků na oddělování činností v energetice, a to nejen po ekonomické a právní stránce, ale i po stránce vlastnické. Dalším takovým požadavkem je snaha o další posilování regulátorů s tím, že by měli i přeshraniční pravomoci. Je tu snaha o omezování dlouhodobých kontraktů. Vrcholem je pak představa o regionální integraci a jednotném energetickém trhu.

Proti tomu stojí takzvané realistické vize účastníků energetického trhu, které požadují hlavně zaměření na bezpečnost a spolehlivost energetiky - v plynárenství to má představovat podpora dlouhodobých kontraktů jako základního pilíře. Dalším cílem je stimulace investic do nové infrastruktury, jako jsou terminály na kapalný zemní plyn nebo přeshraniční propojení přenosových sítí.

AUTOR: Milena Geussová

Obnovitelné zdroje
Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že osmiprocentní podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), kterého jsme měli dosáhnout v roce 2010, pravděpodobně nesplníme, bude to jen asi 6 procent.
Největší sluneční elektrárna v Česku začala letos vyrábět proud v Opatově na Svitavsku. Zařízení s celkovým výkonem 60 kWh provozuje společnost HiTechMedia Systems z Uherského Hradiště. Investice činila 9 milionů korun, třetinu uhradila EU. Výrobce má garantovaný odkup elektřiny za 13,20 koruny za kWh na patnáct let, ročně jí chtějí vyrobit 60 Mwh.
Pokud jde o větrnou energetiku, ČR nebude mít v roce 2010 zdroje větrné energie o výkonu 600 MGW, jak se počítalo, zpoždění dělá nyní tři až pět let. Dnešní větrné elektrárny v ČR mají výkon 41,2 MW, v roce 2010 to bude jen asi 350-400 MW.
Velká Británie zahájila stavbu největší větrné elektrárny v Evropě poblíž skotského Glasgow. Ta bude mít 140 turbín a projekt přijde na 300 milionů liber.
V rakouské metropoli Vídni mají největší elektrárnu na biomasu v Evropě. Náklady na její výstavbu byly téměř 52 milionů eur. Ročně spálí 190 000 tun dřevěných štěpků.
Také ČEZ vyrábí elektřinu spalováním biomasy, a to v plném rozsahu v Teplárně Dvůr Králové nad Labem. V jiných elektrárnách se biomasa pouze přidává k uhlí.
Zcela nový zdroj využívající biomasu pro výrobu elektřiny a tepla začíná stavět Plzeňská teplárenská.

AUTOR: GE

Čísla roku 2006
V červenci bylo na lipské burze EEX dosaženo rekordu, dodávka jedné MGW stála 2000,70 eura, asi 57 000 korun. To bylo 35krát víc než obvyklá cena.
Poptávka po elektřině v EU se loni zvýšila o 1,1 % na 3010 TWh, v 25 zemích EU se vyrábí celkem 3040 TWh. Nejvíc elektřiny se spotřebovává v Německu, následuje Francie a Británie, ČR je s 62,7 TWh na 12. místě.
Analytici odhadují, že po loňském růstu spotřeby elektřiny v ČR o 2,3 % to budou letos 4,4 % (s odkazem na růst HDP).

AUTOR: GE


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist