Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ekologická elektřina nás přijde draho

19.01.2007  |  zdroj: Podniky a trhy  |  123× přečteno      vytisknout článek

Ekologická elektřina nás přijde draho České ceny elektřiny se blíží cenám německým a už v příštím roce se nebudou téměř lišit. Mohou se tedy lidé těšit, že zdražování je u konce? Nejspíš je to jen planá naděje. "Myslím, že cena elektřiny dál poroste, už vzhledem k tomu, že spotřeba v Evropě stoupá a nových zdrojů se staví málo," varuje Vladimír Tošovský, ředitel státní společnosti ČEPS, která vlastní a provozuje elektrickou přenosovou soustavu.
Manažer, který v energetice pracuje přes dvacet let, upozorňuje, že na cenu mají vliv i jiné faktory než jen mezinárodní obchod s elektrickou energií. Hodně se na ní podepíše i přechod k obnovitelným zdrojům, jež jsou sice šetrnější k životnímu prostředí, ale dražší a náročnější na služby.


HN: Podle odborníků bude muset Česko začít už kolem roku 2015 nakupovat proud v zahraničí, domácí výroba nebude stačit. Vidíte v tom problém?
Ta hlavní otázka zní, odkud elektřinu dovážet. A v tom je strašně moc nejasného.


HN: V západní a střední Evropě proud spíš chybí, ale co dovoz z východu? Třeba Ukrajina jej má nadbytek a je relativně levný.
Pokud se bavíme jen o objemu výroby, má to logiku. Ale musíme vzít v úvahu možnost propojení přenosových soustav. A tam je problémů hodně.
Ukrajinská soustava byla stavěna jako jeden celek s Ruskem. A není kompatibilní s naší sítí. Neumím si představit, že by se východoevropská síť rozdělila na dvě poloviny, jedna by šla propojit s Českem, a druhá, ruská půlka, by fungovala jinak. Ten problém řeší mezinárodní pracovní skupina, bude to ovšem ještě řadu let trvat.


HN: V Evropě se s elektřinou obchoduje přes hranice čím dál víc. Nenese propojování národních sítí vyšší riziko havárií?
Události ze 4. listopadu loňského roku (rozsáhlé výpadky proudu ve Francii, Itálii, Německu, Španělsku a Belgii tehdy odstřihly od elektřiny několik milionů lidí - pozn. red.) ukázaly, že země, které mají přebytek výkonu svých elektráren, jsou na tom v tomto směru lépe, než země deficitní. Evropská rozvodná soustava se tehdy rozpadla do tří ostrovů. My jsme měli štěstí, že jsme zůstali v ostrově, který se sám reguloval a nedošlo tu k výpadku. Ale deficitní část Evropy se dostala do potíží a skončilo to odpojením milionů lidí.


HN: Velkých havárií zažila Evropa loni víc, i u nás v červenci hrozil hromadný výpadek dodávek, takzvaný "blackout". Přibývá takových událostí?
Podařilo se sice ostranit masu malých výpadků, ale přecházíme k menšímu množství velkých. Navíc pracujeme v propojené soustavě. Při potížích si jednotlivé národní soustavy pomohou, ale může na nás mít negativní dopad výpadek v sousedním státu.
Při loňských událostech u nás, v Polsku, Itálii nebo ve Francii se ukázalo, že si potřebujeme předávat mnohem víc informací mezi sebou. Komunikace mezi národními soustavami se sice zlepšuje, ale máme ještě pořád co dělat.


HN: Na zmiňovaném "blackoutu" se kromě jiných příčin podepsalo i množství větrných elektráren v Německu. Větrná energie má zelenou i u nás. Jak to hodnotíte?
Právě 4. listopad ukázal, že vítr je problém. V Německu ten den bylo velmi větrno, výroba elektřiny tam byla větší, než se původně předpokládalo. Nastal problém, kudy obrovskou výrobu dostat k zákazníkům. Když energetici z bezpečnostních důvodů vypnuli jednu z rozvodných linek - jak se to standardně dělá - pak se neočekávaně přetížily zbylé sítě, a nastal kolaps.


HN: Investoři v současné době v Česku chystají stavbu stovek větrníků. Je na to vaše rozvodná soustava připravena?
Právě tady mám obavu. Přenosová soustava má určitou kapacitu, kde jsme ještě schopni absorbovat neřiditelnou, nestabilní dodávku z větrných zdrojů. Ta kapacita není nekonečná. Jako doplněk výroby je vítr správná myšlenka, ale postavit na něm energetickou politiku nelze. To bychom ji stavěli opravdu "na větru".


HN: Hlavní problém větrných elektráren je tedy to, že nevyrábějí rovnoměrně?
Když nedokážeme řídit primární přísun energie do soustavy, máme potíž. Museli bychom mít například možnost ty stroje v případě potřeby odstřihnout. To chce ale i nová legislativní pravidla. Jedině pak udržíme stabilitu a spolehlivost dodávek.


HN: Kolik budete muset kvůli větrným elektrárnám investovat do přenosové soustavy?
Když vycházím z dosud známých projektů větrných elektráren, budou se naše dodatkové provozní náklady pohybovat řádově mezi 2,5 až třemi miliardami korun ročně.
Zdůrazňuji: jde výhradně o náklady na provoz přenosové soustavy, vůbec nemluvím o vedení, které bude třeba vybudovat k některým elektrárnám, či o nových dispečincích. Ani nehovořím o cenách, za které budeme jejich výrobu kupovat.


HN: Co váš provoz tak prodraží?
Za prvé - budeme potřebovat větší podíl záložních zdrojů pro pokrytí nevyrovnané produkce větrných elektráren.
Dále - jako provozovatel soustavy jsme povinni vykupovat tuto elektřinu, ale zároveň ji nesmíme dál prodávat. Tedy když ji koupíme, co s ní můžeme dělat? Použít ji na krytí ztrát. Ale jsou chvíle, kdy jsou ztráty v soustavě menší než vykupovaná elektřina, čili to nám způsobí odchylku, kterou musíme zaplatit.
A v okamžiku, kdy větrné farmy budou vyrábět méně, budeme zase muset elektřinu pro krytí ztrát nakupovat, což stojí další peníze.
Nakonec dojdeme k těm téměř třem miliardám korun ročně.


HN: Říkáte, že bude třeba více záložních elektráren, schopných vyrovnávat výkyvy v chodu větrníků. Znamená to tedy i nějakou novou elektrárnu?
My na takzvané podpůrné služby - tedy vyrovnávání odchylek - využíváme několik typů zdrojů. Jednak klasické elektrárny, které část svého výkonu rezervují pro podpůrné služby.
Pak přečerpávací vodní elektrárny, které je možné rychle dostat do chodu, ale množství vody je v Čechách omezené.
A nakonec jsou tu plynové zdroje, které dokážou najet také velmi rychle. Nemůžeme ale počítat se stomegawattovými plynovými elektrárnami, to by zemi zase dostalo do závislosti na dovozech plynu.
Jinými slovy - chceme-li mít dostatek větrných elektráren, musíme mít i dostatek uhelných či jaderných elektráren, které budou pro normální trh vyrábět o něco méně, než je jejich plná kapacita, a budou si držet rezervu pro dokrývání odchylek.


HN: Vaše služby jsou jedním z prvků, z nichž se skládá konečná cena elektřiny pro zákazníky. Budeme vám muset platit víc než dosud?
Až doteď poplatky za naše služby spíš klesaly, ročně za ně nyní inkasujeme kolem osmi miliard korun.
Ale bude-li se masivně investovat do větru, bude muset růst i objem podpůrných služeb, takže porostou i poplatky za ně.

Vladimír Tošovský
Absolvent Elektrotechnické fakulty ČVUT začínal kariéru v roce 1986 v bývalých Středočeských energetických závodech, ve firmě prošel různými posty. Čtyři roky vedl také společnost ČEZ Trade.
V srpnu 2005 začal působit ve vedení ČEPS, rok dělal výkonného ředitele pro obchod, loni v létě postoupil na post generálního ředitele. Hovoří plynně anglicky a německy. Je ženatý, mezi jeho koníčky patří především cyklistika a rybolov.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist