Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tuny benzínu čekají v podzemí na krize

27.01.2007  |  zdroj: Podniky a trhy  |  125× přečteno      vytisknout článek

Tuny benzínu čekají v podzemí na krize Je to jednoduché - stačí zasunout čerpací pistoli do nádrže auta a za pár minut odjet od pumpy s plnou nádrží. Nedávné přerušení dodávek ropy z Ruska ale ukázalo, jak mohou být samozřejmé věci zranitelné.
Aby se v podobných situacích nezastavila ekonomika, má Česko stejně jako další země zásoby ropy a benzínu na mnoho dní dopředu. Kde jsou ty statisíce tun rezervního paliva?
"Pod zemí," lakonicky odpovídá vedoucí střediska společnosti Čepro v Roudnici nad Labem Oldřich Bednář.
Státem ovládané Čepro provozuje po republice přes 1100 kilometrů potrubí, ve kterém se většinou pod zemí dopravuje nafta a benzín mezi středisky od moravského Loukova po Karlovy Vary. A vedou i k rafineriím v Litvínově, Kralupech a bratislavském Slovnaftu. Od nich dopravuje a nakupuje Čepro většinu pohonných hmot, které pak prodává dál.

Roudnice je největší
V osmnácti skladech osmi středisek po Česku ale má Čepro uloženy i statisíce kubíků benzinu a nafty. Ze tří čtvrtin jako rezervy státu, zbytek pro komerční firmy.
Nejmodernějších deset velkokapacitních nádrží svítí bílou barvou nad zemí v Sedlnicích jižně pod Ostravou, ale většinu dalších nikdo nevidí.
Tak jako padesát kilometrů severně od Prahy v roudnickém středisku, jehož areál je kapacitou skladů i rozlohou 260 hektarů největší.
Jen zasvěcení vědí, že pod spletí cest uprostřed nedotčeného hustého lesa, leží v hloubce kolem patnácti metrů devět skladů. Každý s plochou fotbalového hřiště a podzemními ocelovými nádržemi, jejichž celkový počet Čepro tají.
Každá z nich je 40 metrů dlouhá, má průměr deset metrů a objem deset tisíc kubíků.
Prvních pět z těch devíti skladových bloků nechali vybudovat ještě Němci za okupace. Měly sloužit jako podpora pro litvínovskou rafinerii, postavenou tehdy jako Hermann Göring Werke.
Němci zřídili pod zemí i elektrárnu, železnici a kilometry produktovodů na Moravu. Kdyby válka skončila jinak nebo později, vedly by podzemní roury s benzinem a naftou až do Vídně.

Dnes jako za Němců
Tehdejší důkladná stavba a technologie, odolné i proti bombardování, se ale vyplatily. Nádrže, nad kterými jsou ještě dva až čtyři metry kvalitního betonu, zemina a pak souvislá lesní plocha, jsou nýtované z ocelových plechů, tlustých až dvanáct milimetrů a obalených betonem. Dodnes vyhovují bezpečnostním i ekologickým limitům. A výkon tehdy instalovaných čerpadel ani dnes žádný výrobce nepřekonal.
Vyčerpání jedné z nádrží a oprava malé rezavějící plochy na dně, odhalené při poslední z pravidelných detekčních kontrol, umožňuje i prohlídku zevnitř. Mobily musí kvůli riziku výbuchu v nádrži zůstat venku před objektem.
Hasiči, kteří spouštějí lidi do nádrže na laně, ale stejně před každým vstupem měří procenta koncentrace výbušných par.

Benzin, kam se podíváš
"Už tehdy fungoval účinný systém rekuperace. Benzinové páry se odváděly ven ke zkapalnění a benzin se pak čerpal zpět," ukazuje vedoucí střediska Bednář k rouře, připevněné po celé délce stropu nádrže.
Na jejím dně je naprostá tma a baterka málem ani nedosvítí na konec ocelového doutníku, stojícího tady dvanáct metrů pod zemí už přes šedesát let.
Odtud i z ostatních nádrží, které mají po celém Česku kapacitu 1,5 milionu kubíků, se benzin, případně nafta, čerpá nejen do rour republikové sítě produktovodů, ale i k výdejním lávkám na povrchu. Tam si pro palivo přijíždějí autocisterny velkoobchodníků a dopravují pak k jednotlivým čerpacím stanicím.
Čepro tímto obchodem vydělává část svého skoro třicetimiliardového ročního obratu, část dostává od firem za skladování pohonných hmot a část z provozu dvou set vlastních čerpacích stanic Euro Oil.

Ingolstadt a Družba
Kapacita tuzemských rafinerií ale uspokojí jen 60 procent české spotřeby pohonných hmot, zbytek se do republiky dováží - především ze Slovenska.
Ropa ke zpracování do rafinerií proudí od začátku šedesátých let ze Sibiře jižní větví ropovodu Družba a k tomu od roku 1995 z Německa ropovodem Ingolstadt - IKL.
Sirnatější "těžší" ropa teče do republiky ze Slovenska a Uralu rourou o průměru přes půl metru. Ropovod Ingolstadt jako mladší bratr Družby už má průměr potrubí přes 70 centimetrů. Přitom nedopravuje ropu nonstop jako Družba, ale využívá se jen čtvrtina jeho roční kapacity.
Zatímco státní hmotné rezervy skrývají na odlehlých místech podzemní nádrže na více místech republiky, nouzovou rezervu ropy přehlédne málokdo. Veškeré záložní statisíce tun skladuje státní společnost Mero v gigantických nádržích na jediném místě. Dvacet kilometrů blíž k Praze od roudnických skladů Čepra, v Nelahozevsi u Kralup. Tam se tyčí k nebi na šedesáti hektarech čtrnáct válcových nádrží. Každá na ploše jen o něco menší než fotbalové hřiště a výšce kolem dvaceti metrů.

Milion kubíků nestačí
Centrální tankoviště ropy zde střeží desítky kamer a pohybových čidel. Ani tady nemají kuřáci šanci a mobily je také třeba odložit.
Areál vytěžené pískovny se dál rozšiřuje a ve stavbě jsou už další dvě nádrže o kapacitě 125 tisíc kubických metrů ropy. To umožní zvýšit nynější už více než doporučenou devadesátidenní zásobu. Dohromady tedy leží u Nelahozevsi na 1,3 milionu kubíků ropy, z toho 1,1 milionu tvoří státní rezervy. Ty by měly po dokončení nových nádrží vystačit minimálně na 120 dní.
Areál centrálního tankoviště i po jedenácti letech provozu září novotou a nic nenasvědčuje tomu, že zde leží největší zásoby ropy v republice. Ocelové nádrže z plechů, u paty tlustých 38 milimetrů, září bílou barvou, podobně i změť a propletence potrubí.
"V těch červených rourách není ropa, ale slouží jako automatický hasicí systém. Je tu i záložní agregát, který dokáže zajistit základní provoz tankoviště i v případě fatálního výpadku elektřiny," popisuje cestou po hladných asfaltových komunikacích mezi nádržemi vedoucí oddělení provozu Ondřej Šmolík.

Velín všechno vidí
Technickým unikátem je i centrální velín, zprovozněný stejně jako celé tankoviště v roce 1995. Na monitorech počítačů i velkoplošných obrazovkách na stěně sledují operátoři do detailu pohyb ropy na celém českém území. Kamery sem také přenášejí živý obraz z ústí ropovodu v jednotlivých rafineriích, ale třeba i skladu české ropy v německém Vohburgu u Ingolstadtu.
"Od hranic se Slovenskem dorazí ropa do Litvínova tak za čtyři dny. Tedy rychlostí zhruba čtyř kilometrů za hodinu. A teď právě míří do Kralup devět tisíc tun ropy od Moravských naftových dolů," popisuje zrovna dění na monitoru jeden z operátorů.
Loni přiteklo do republiky z Ruské federace, Kaspické oblasti, severní Afriky a Blízkého východu téměř osm milionů tun ropy, což je rekord v historii fungování společnosti Mero. I ta žije, podobně jako Čepro, z poplatků za přepravu hmoty a dostává peníze od státu za skladování republikových hmotných rezerv. Mero takto dosahuje až dvoumiliardového obratu a státu odvádí miliony na dividendách.

Záchrana se jmenuje IKL
Přestože ropovodem IKL z Vohburgu u Ingolstadtu teče do Česka ročně jen asi 2,5 milionu tun ropy, když kapacita je čtyřnásobná, ukazuje se podle šéfa Mero Jaroslava Pantůčka, že bylo napojení potrubí na západ důležité.
Při problémech, jaké nastaly nedávno po zastavení proudu ropy v ropovodu Družba, může potrubí z Ingolstadtu zajistit dostatek suroviny pro celou republiku. "IKL totiž umožňuje dopravu nejen lehčí ropy z Afriky nebo Perského zálivu, ale i té ruské těžší s vyšším obsahem síry. Ta k nám přichází nyní z ropovodu Družba, ale lze ji tankery dopravit i do přístavu v Terstu a pak dál Transalpinským ropovodem do Ingolstadtu," říká Pantůček.
A celé to by v případě ropné krize mohlo mít i další zajímavý dopad. Česko je dosud z hlediska dopravy ropy koncovou zemí. Zvýšení odběru z Ingolstadtu na plnou roční kapacitu deseti až jedenácti milionů tun by umožnilo část prodávat potrubím dál - na Slovensko. Ropovod Družba totiž umí přepravovat ropu oběma směry. A to by se Slovensku, které alternativu k potrubí z Ruska nemá, v případě další krize hodilo. Vedení Slovnaftu se už prý o tuto možnost zajímalo.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist