Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Obnovitelné šílenství

12.03.2007  |  zdroj: EKONOM  |  125× přečteno      vytisknout článek

Obnovitelné šílenství O ekologických zdrojích elektrické energie byl článek Sluneční dostihy v Ekonomu č. 5/2007.

V Bušanovicích u Prachatic byla s investičními náklady 85 milionů korun uvedena do provozu sluneční elektrárna, která má produkovat elektřinu za výkupní cenu 13,40 Kč. Než začneme jásat nad takovými projekty, které se tváří jako pokrokové, je nutno se zamyslet.
Ve srovnání s klasickými zdroji (výkupní cena kolem 1 Kč/kWh) to je nárůst o dvanáct korun. Nejedná se tedy o pokrok, ale o ekonomický regres, protože zde máme nižší kvalitu (nepravidelnou dodávku elektřiny) za vyšší cenu.
Představme si třeba spotřebitele, který by musel dle nařízení zákona kupovat rohlíky ne za obvyklé dvě koruny, ale v určité speciální pekárně za korun čtrnáct. Situace zajisté absurdní, nepředstavitelná. Ale přesně tak, jak je vidět, to funguje u naší sluneční elektrárny.

Důležité je uvědomit si, že celá "ekonomika" obnovitelných zdrojů je spotřebitelům - díky povinnému výkupu - vnucena proti jejich svobodné vůli. Je jen otázkou času, kdy někdo přijde na myšlenku třít ebonitovou tyč liščím ohonem, nebo něco podobného, a do zákona prosadit povinný výkup takové elektřiny za stonásobek obvyklé ceny. Jestliže projde dvojnásobek, šestinásobek a dokonce třináctinásobek, proč by neprošel stonásobek? Úvahy o "návratnosti" takových investic jsou nesmyslné, protože vyhodnocovat efektivnost něčeho lze jen na základě tržních cen. Jakmile zmizí tržní cena a je nahrazena cenou stanovenou příkazem, přičemž spotřebitel je zákonem nucen komoditu kupovat, ztrácí pojem "efektivní" smysl. Vždyť jak může být efektivní něco, co je někomu vnuceno bez jeho souhlasu? Skutečná efektivnost by mohla být vyhodnocena teprve z ceny, kterou by spotřebitelé (například rozvodné společnosti) dobrovolně akceptovaly. Nepochybně by taková cena byla nižší, než 1 Kč za kWh, protože solární elektřina je méně kvalitní než ta z uhlí. Její dodávka totiž kolísá podle intenzity slunečního svitu. Například večer, když potřebujeme svítit doma, solární panely nic nevyrábějí. Naopak elektřina z vodního zdroje může být mnohem cennější, neboť vodu lze často zadržet a pouštět na turbínu v okamžiku nejvyšší spotřeby. Za takovou elektřinu by rozvodné společnosti zaplatily několikanásobek, a to dobrovolně.

Nákladové myšlení tedy zohledňuje jen část reality, je nedokonalé, protože nezohledňuje kvalitu elektřiny. Tu zhodnotí jen odběratel. Tabulky pro "povinný výkup elektřiny z alternativních zdrojů" zahrnují právě jen náklady, ignorují užitek a svobodnou vůli spotřebitele. Mohli bychom to snad přirovnat k situaci, kdy bychom životního partnera volili jen podle stavu jeho konta a nebrali v úvahu jeho vzhled a charakter.

Někdy se, zejména u přírodovědců, objevují úvahy o energetické náročnosti. Vyčísluje se, kolik energie dané zařízení produkuje a kolik je potřeba na jeho výrobu. Tento druh uvažování, jakkoliv je zajímavý, nebere v úvahu další zdroje. Vždyť vedle energie jsou obětovány další výrobní faktory, jako práce, prostor, náklady na kapitál (úroky) a další. Snadno se pak může stát, že se ušetří energie za cenu nadměrného čerpání jiného vzácného zdroje. Například jízdou na kole místo přesunu autem můžu ušetřit palivo, ale ztratím čas a fyzické síly. Porovnat význam ušetřeného paliva, význam času a fyzických sil nemůže nikdo zvenčí, pouze daný člověk se rozhoduje, co je pro něj cennější. Neexistuje žádný mustr, žádné povinné procento jízd na kole. Rozhodnutí záleží na mnoha okolnostech a může být v různém čase různé (například použiji auto, když prší, a když je hezky, pojedu na kole). Vše závisí na okolnostech, na jejich relativních významech v daném okamžiku pro danou osobu, na tržních cenách, které zachycují užitky a náklady a na svobodné vůli (pokud není omezena, což často je).

Existuje názor, že obnovitelné zdroje se musejí využívat, ať to stojí co to stojí. Takový názor je důsledkem myšlenky, že je nutné určité procento elektřiny vyrobit z obnovitelných zdrojů. (Nutné proč? A pro koho?) Stoupenci takové myšlenky by měli jít příkladem a dobrovolně se přihlásit k placení vyšších cen a nezatahovat do toho jiné občany, kteří chtějí mít svobodu volby.

Kdyby občané v Bušanovicích, kde funguje sluneční elektrárna (která prý zásobí 172 průměrných domácností), měli platit 13 korun za kWh, asi by na celou záležitost začali pohlížet jinak. A jak by se tvářili, kdyby se nejdřív ze svých úspor museli složit na částku 30 milionů, což je výše dotací od státu?

Můžeme spočítat, že každá ze 172 domácností by musela nejdřív investovat 174 000 korun, aby si pak mohla koupit elektřinu za 13 korun na 1 kWh. (A to vše v situaci, kdy je k dispozici elektřina bez investic v ceně 4 koruny za 1 kWh.) Proč tomu říkat pokrok?

RENÉ HLADÍK katedra ekonomie FSE UJEP


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist