Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Utrácet není kde, koupíme své akcie

27.03.2007  |  zdroj: Podniky a trhy  |  125× přečteno      vytisknout článek

Utrácet není kde, koupíme své akcie Před týdnem vláda schválila plán na privatizaci části akcií energetické společnosti ČEZ. Získá tím přes třicet miliard korun pro Státní fond dopravní infrastruktury, který by bez privatizační injekce nedokázal zaplatit naplánované stavby silnic a dálnic. Na druhou stranu stát v ČEZ ztratí bezpečnou dvoutřetinovou většinu. Aby se jeho pozice oslabila co nejméně, má privatizované akcie nakoupit sám ČEZ, zrušit je a snížit tak svůj kapitál.

Zatímco mezi politiky neutichají diskuse o tom, zda je plán na prodej akcií ČEZ moudrý nebo naopak neuvážený, generální ředitel ČEZ Martin Roman je spokojen. "Pro stát je to úžasné řešení. A naší firmě vyhovuje taky," říká.


HN: Proč považujete vládní privatizační plán za tak dobrý?

Největší plus vidím v tom, že stát dostane peníze za všechny akcie, které prodá. A že při snížení základního jmění ČEZ se zároveň jeho akciový podíl ve firmě změní mnohem méně, než by odpovídalo množství těch privatizovaných akcií.


HN: Vy jste ale nebyl původně velký příznivec myšlenky, že by ČEZ měl své vlastní akcie vykupovat. Proč jste nakonec změnil názor?

Když máte možnost nakoupit spoustu zahraničních aktiv s návratností vyšší, než jaká se dá dosáhnout v Čechách, určitě je lepší peníze investovat tam. Jenomže těch možností dnes moc není - privatizace v mnoha zemích zpomalují. Takže přemýšlíme, kde investovat. A jednou z možností je, investovat do vlastních akcií.


HN: Uvažujete o tom, že byste se pokusili získat víc svých akcií, než oněch sedm procent, o jejichž prodeji rozhodla vláda?

My si sami nestanovíme limit pro výkup. Navrhujeme, aby to bylo deset procent, ale rozhodnutí padne až na naší valné hromadě.


HN: Získat celých sedm procent vašich akcií pro vás nebude jednoduché.

Víme, že to bude velmi dlouhodobá záležitost. Třeba na sto obchodních dní.


HN: Je zrušení vykoupených akcií jedinou možností, s níž počítáte? Také byste je přece mohli převést na dceřinou společnost, která by je držela delší dobu.

Já teď nechci předpovídat, co všechno se může stát. Ale nepočítám s tím, že bychom ty akcie drželi dlouho.


HN: Privatizační příjem chce vláda využít na naplnění fondu dopravní infrastruktury. Příjmy z vašich dividend by zase měly být zdrojem pro penzijní reformu. Nebude ČEZ kvůli jejímu nastartování vyplácet mimořádnou superdividendu?

Já si myslím, že penzijní reforma nebude žádnou superdividendu potřebovat. Spíš stabilní příjem po velmi dlouhou dobu.


HN: Kolik peněz bude moci stát na penzijní reformu z ČEZ čerpat?

My hlavně potřebujeme vědět, jaká ta penzijní reforma bude. Pak můžeme počítat. ČEZ dnes vyplácí dividendy v pásmu 40 až 50 procent ze zisku (letos by stát měl z loňského zisku inkasovat asi 7,5 miliardy korun - pozn. red.). Toto je pásmo ospravedlnitelné v době, kdy je firma ve fázi růstu a akvizic. Až těch akvizic nebudeme dělat tolik, pak se to pásmo posune. Ale i tak se nedá říct, že ČEZ bude vyplácet každý rok třeba deset miliard. Může to být klidně i mnohem větší suma. I když je spousta věcí nejasných, na postupné naplňování penzijního systému je energetická společnost ideálním zdrojem. A konsenzus, že by se měla důchodová reforma řešit z peněz ČEZ, nás těší i z lidského pohledu. Protože co je lepší než vydělávat peníze na to, abychom jednou měli všichni na důchod!


Privatizace energetik v Evropě prakticky stojí


HN: Loni jste říkal, že ČEZ chce investovat do expanze asi sto miliard korun. Teď mluvíte o nedostatku investičních příležitostí. Takže stomiliardová expanze se nepovede?

Tento rok určitě sto miliard neutratíme. Ale v Evropě jsou pořád invetiční příležitosti ve stovkách miliard - buď se budou firmy prodávat, nebo lze stavět nové elektrárny. Pokud spustí privatizaci Polsko, je to šance o mnoha stovkách miliard. Ale je otázka, jestli ji spustí. Rumunsko privatizaci pozastavilo, Turecko odložilo. Rusko už několikátým rokem říká, že privatizovat začne, ale nemá se k tomu. To není optimální situace.


HN: Nemáte-li kde utrácet, není už doba na to, abyste dividendu zvedli?

V tuto chvíli ne. Nechceme, abychom v okamžiku, kdy se ty privatizace spustí, nestáli bokem a nekoukali, jak si zajímavé strategické podniky rozebírají ostatní. Já myslím, že by letos mohly být vypsané tendry na prodej nějakých firem v Kosovu a v Rumunsku, také v Turecku by se nějaká soutěž mohla konat.


HN: Pokud není co nakupovat v privatizacích, není pro ČEZ výhodnější stavět nové elektrárny?

Jasně že je. Uvažujeme přesně tímto směrem. Krásným příkladem je investice do elektrárny Gacko v Bosně, kde získáme stávající zdroj a nový další vybudujeme. Podobný projekt máme v Kosovu, zájem o stavbu nové elektrárny máme v Srbsku. Zkoumáme také Rusko, kde už máme vytipované pozemky. Máme tam dceřinou společnost a deklarovali jsme zájem o stavbu elektrárny pro Moskvu.


HN: Nový zdroj jste chtěli stavět i v Polsku v areálu vaší elektrárny Skawina. To padlo?

Máme tam pozemek, tak proč utrácet obrovské peníze v privatizaci, když si tam můžeme postavit elektrárnu za úplně jiných podmínek! Ale v energetice běží čas pomalu. Jedna věc je říct, že by bylo logické ve Skawině stavět, ale pak je tu nutno prověřit, jestli je ten pozemek dost velký, jestli je kapacita sítí na vyvedení energetického výkonu, jestli je tam dost vody, jestli budou smlouvy s uhelnými společnostmi...


Máme dost peněz na stavby venku i doma


HN: Doma se stavět nechystáte?

My máme dost financí na to, abychom mohli stavět nové elektrárny i v Polsku, i doma. Více než sto miliard vkládáme jenom do modernizací elektráren v Tušimicích, Prunéřově a v Ledvicích, případně i v Počeradech.


HN: Mluvíte-li o Počeradech, máte už jasno, jestli tam budete stavět nové bloky, jak jste plánovali? Podaří se vám pro ně zajistit do budoucna dost uhlí?

Tam je řada variant a nezáleží jen na uhlí. Dalším důležitým faktorem je příděl povolenek na emise, a tím pádem jejich ceny. Ono je totiž při určité ceně povolenky výhodnější vyrábět elektřinu z hnědého uhlí, ale od určité ceny z uhlí černého. To, že Evropa nestanovila jasná kritéria pro budoucí obchody s emisemi, není dobře z pohledu našeho byznysu a může to být jeden z důvodů, proč v Evropě může docházet k přechodnému či regionálnímu nedostatku elektrické energie.


HN: Udělala vašim rozvojovým plánům velkou čáru přes rozpočet nová vláda, která nepočítá s rozvojem jaderné energetiky ani s dotěžením uhelných zásob v severních Čechách?

I když to zní paradoxně - pro nás není rozhodující, zda bude mít Česká republika deficit elektrické energie, nebo naopak. Pro mne to je důležité jako pro občana České republiky, ne jako pro ředitele ČEZ. Protože čím méně elektřiny tady bude, tím vyšší bude cena, a tedy i ziskovost firmy.


HN: Považujete stanovisko vlády k jaderné energetice za definitivní?

Žádný šéf firmy nemůže nikdy něco brát jako neměnnou věc. A já osobně jsem přesvědčen, že dojde k velké renesanci jaderné energetiky. Obnovitelné zdroje jsou důležité, jejich podíl poroste, ale nedá se na nich stavět - alespoň v horizontu příštích dvaceti třiceti let.


HN: Je-li pro vás jaderná energetika tak perspektivní, jak vysvětlíte potíže, které pořád má vaše jaderná elektrárna v Temelíně? Jen za poslední měsíc tam dvakrát došlo k úniku radioaktivní vody.

Mě to trápí. Ne kvůli bezpečnosti, žádná z poruch neměla na bezpečnost elektrárny vliv. Ale kvůli ekonomickým dopadům. Poslední poruchy nás stály přes sto milionů korun. Když se podíváte, jak najíždějí do provozu jiné jaderné elektrárny v zahraničí, každá je provázena poruchami. Pro nás je důležitý trend - a ten je příznivý, poruch ubývá. Myslíme, že během dvou až tří let bude elektrárna stabilizovaná, na plném výkonu a poruchovostí v mezích evropského standardu. Ale spokojen s Temelínem opravdu nejsem. Vadí mi, že vyrábí jen dvanáct terrawatthodin elektřiny ročně a ne patnáct, jak by měla.


Ceny elektřiny se zastaví nejdřív za dva roky


HN: V posledních letech jste pravidelné zdražování proudu vysvětlovali tím, že se české ceny musí sblížit s německými. Cenové hladiny se ale vyrovnávají. Zastaví se růst?

Naše ceny se s německými sblíží, tomu se zabránit nedá. Ale to nejde zas tak lehce. V regionu česko-slovensko-polském stále trvá mírný přebytek nabídky elektřiny nad poptávkou, a ten přebytek se nedá vyvézt kvůli omezené kapacitě sítí. Výrobní kapacita ale klesá a jakmile bude možné celý přebytek exportovat, ceny se srovnají. Obávám se, že tento jev nastane v roce 2008 či 2009. Do té doby bude cena ještě trochu stoupat.


HN: Může dělat stát něco pro to, aby spotřebitelé neplatili každý rok za elektřinu o tolik víc?

A co může dělat stát pro to, aby stál co nejmíň benzin? Nebo dřevo? Elektřina je komodita - stejně jako to dřevo. A kubík kulatiny taky stojí u nás tolik co v Německu prostě proto, že to dřevo se tam dá od nás dovézt. Takže co může dělat stát? Zajistit, aby byla dostatečná nabídka elektřiny, tedy zajistit podmínky pro dostatek zdrojů. A nezatížit ji ekologickými daněmi víc, než je nezbytně nutné.


Martin Roman (37)

Martin Roman vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, vzdělání si doplňoval na univerzitách v Heidelbergu a Sankt Gallenu. Ještě jako student se stal už v roce 1993 ředitelem prodeje potravinářské firmy Wolf Bergstrasse ČR. Později získal ředitelské křeslo ve vzduchotechnické firmě Janka Radotín. Když do Janky vstoupila americká společnost Lennox, stal se tam Roman v necelých třiceti letech i předsedou představenstva. V letech 2000 až 2004 šéfoval plzeňské strojírenské společnosti Škoda, která byla tou dobou v hluboké krizi a hrozil jí krach. Za Romanova vedení se podařilo obrátit hospodaření firmy, kterou nakonec stát úspěšně zprivatizoval. Počátkem roku 2004 se stal Roman šéfem energetické společnosti ČEZ. Martin Roman je ženatý, má dvě dcery. Sbírá obrazy moderních umělců, rád hraje tenis a golf.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist