Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

O budoucnosti biopaliv

26.09.2007  |  125× přečteno      vytisknout článek

Mohou mít producenti surovin pro výrobu tekutých biopaliv – tedy zemědělci – v celém systému i jinou možnost, než se stát pouhými dodavateli suroviny za ceny, přijatelné především pro velké zpracovatele na bionaftu a biolíh?

Problematika energetické bezpečnosti evropských ekonomik i řešení environmentální problematiky, související se spalováním paliv fosilního původu, především v oblasti dopravy, technicky i ekonomicky přijatelnými variantami jejich náhrady biopalivy na bázi domácích obnovitelných surovin, byla nedávno předmětem  jednání česko-německého semináře, uspořádaného na půdě velvyslanectví SRN v Praze. Také na kongresu o pěstování a využití žita  „Rye 2007“ Berlíně byly možnosti produkce biolihu  z této obiloviny obsahem jednání jedné ze sekcí a následně i cílem odborné exkurze. 

Německo patří k nejvýznamnějším evropským pěstitelům žita a je současně zemí, která již legislativně podpořila a podporuje plošné přimíchávání biolihu do benzínu. V Německu je žito pěstováno  na ploše kolem 700 tis. hektarů a roční produkce této obilovin činí od 2,5 do 5,2 mil. tun. Zvyšuje se přitom podíl „nepotravinářského“ využití zrna, kromě jiného právě na biolíh. Právě na problematiku a některé souvislosti produkce biolihu z různých surovin je zaměřen tento prostorově omezený příspěvek, nezahrnuje proto další okruh - téma energetického využití olejnatých plodin k výrobě tzv. biodieselových paliv.   

Také Česká republika přistoupila k povinnému přimíchávání  biopaliv a k postupnému zvyšování jejich obsahu v klasických pohonných hmotách. Celý systém však byl spuštěn legislativním stanovením této povinnosti  na straně dodavatele paliv a „systémově“ (na rozdíl od dalších zemí) bez jakékoliv podpory nebo daňové úlevy.

Prostor pro zemědělce

Mohou mít producenti surovin pro výrobu tekutých biopaliv – tedy zemědělci – v celém systému i jinou možnost, než se stát pouhými dodavateli suroviny za ceny, přijatelné především pro velké zpracovatele na bionaftu a biolíh? Pěstování obilí nebo cukrovky k produkci biolihu je u nás často prezentováno jako spása pro zemědělce nebo naopak příčina pro zdražování potravin. Ani jedno,ani druhé není zcela objektivním zhodnocením situace. V případě obilovin mohou při výrobě biolihu být efektivně využity méně hodnotné partie sklizně, vždy ale zůstane prioritou typicky produkčních oblastí pěstování potravinářských surovin. Cesta od obilnin k energii má přitom i méně energeticky náročné cesty.

Výroba biolihu z cukrovky je sice spásou pro vlastníky cukrovarů, kteří vrátili (= velmi dobře prodali) Bruselu  evropské kvóty na výrobu cukru, které jim byly při zahájení tzv. cukerného pořádku bezúplatně našimi orgány přiděleny (proč je nedostali pěstitelé?), čímž mohli z nemalé části doplnit technologické vybavení svých cukrovarů o linky nutné k finálnímu zkvašení a destilaci cukrové šťávy na líh. Stát tím také relativně snadno splní požadavek na částečnou náhradu paliv fosilního původu domácí produkcí z rostlin. Samotným pěstitelům cukrovky z toho ale zbývá jen „efekt“ agrotechnicky, mechanizačně a také energeticky velmi náročného pěstování  této naší – byť tradiční – plodiny. Náklady zvyšuje a energetickou efektivitu v případě výroby biolihu z cukrovky naopak snižuje i doprava velkých objemů „balastu“ ke zpracování. Cukernatost hlíz cukrovky se totiž pohybuje kolem 20 %. Velmi bych jako pěstitel váhal, zda se kontraktem zavázat lihovaru k dlouhodobějším dodávkám, zda nepočítat s cukrovkou jen na dobu, než se amortizuje a doslouží velmi drahá sklizňová technika. Jsou totiž pěstitelsky i technologicky efektivnější cesty od polní produkce k energii. Ale to by většina zemědělců musela chtít změnit své – ať se na mne profesní kolegové nezlobí – konzervativní myšlení.  

S odkrytými kartami

Účastníky semináře v Praze byli na straně publika především zástupci současných i potenciálních producentů tekutých biopaliv. V té souvislosti mne zarazilo, že zemědělství u nás dlouhodobě zveřejňuje, nebo spíš dává v plen důkladně rozpitvaná ekonomická data o nákladových položkách svých produktů, efektivitě pěstování jednotlivých komodit atd. Odběratelé zemědělských surovin na výrobu biopaliv vše pečlivě sledují a ceny, za které tyto suroviny nakupují nebo budou nakupovat, pochopitelně drží na minimální možné úrovni. Do rentability zemědělců přitom započítávají i dotace, které pěstitelé dostanou na pěstování energetických plodin a tak se může stát, že menší nebo větší část této dotace zemědělstvím vlastně jen proteče k velkým chemickým provozům… Je to podle mého názoru nerovnovážná pozice zemědělců a zpracovatelů, kteří určitě s takovou ochotou a otevřeností svá data o nákladech a rentabilitě výroby biopaliv „ven“nepustí. Marně hledám v jiných odvětvích obdobu takové až masochistické otevřenosti jednoho subjektu v tvrdém světě podnikání, jehož cílem  je (na obou stranách) zisk. Nebo je snad možné získat od výrobce automobilů reálný údaj o tom, jaké jsou do detailů ekonomicky rozpitvané výrobní náklady jednoho vozu? Asi bychom se všichni, kteří občas musíme obměnit ať už rodinný, nebo firemní vozový park, dost divili…

Brazílie – nevhodný příklad

Jako příklad  používání biolihu pro pohon spalovacích motorů aut je nejčastěji dávána Brazílie. Je to v Evropě neopakovatelný a tudíž nevhodný příklad. Jistě chvályhodnou náhradu fosilních tekutých paliv lihem totiž Brazílie postavila na produkci lihu z cukrové třtiny. Neporovnatelnost výsledných parametrů produkce biolihu z této základní suroviny  ukazuje tabulka. Na kongresu v Berlíně to názorně a černobíle ukázalo zejména porovnání energetických vstupů a výstupů pro různé suroviny, zpracovávané na biolíh. Ekonomická i energetická efektivita tohoto procesu je v Brazílii v  porovnání s produkcí biolihu z cukrovky více než čtyřikrát výhodnější! Na vloženou jednotku energie totiž získá Brazílie až 8,3 krát více energie v biolihu, zatímco při výrobě téhož produktu z cukrovky je energetická efektivita méně než čtvrtinová a jen ve špičkových zařízeních může být dosaženo výsledného efektu 1 : 2. Cukrovou třtinu však, jak známo, v evropských podmínkách pěstovat nelze…  

 

SUROVINA

 

          CUKROVKA

 

KUKUŘICE

 

OBILOVINY

 

CUKROVÁ

TŘTINA

 

STÁT

 

Francie

 

Německo

 

USA

 

EU

 

Brazílie

 

PRODUKCE

(t/ha)

 

80

 

60

 

10

 

9

 

85

PRODUKCE ETANOLU

(l/ha)

 

8 000

 

6 000

 

4 000

 

3 200

 

7 100

CENA *)

(€/l)

 

0,45 – 0,65

 

 

0,35 – 0,45

 

0,45 – 0,65

 

0,20 – 0,30

 

 

OBSAH ENERGIE

BENZIN/ETANOL

 

1 : 0,66

 

VSTUP/VÝSTUP

ENERGIE

 

1 : 2,0

 

1 : 1,8

 

1 : 2,0

 

 

 

1 : 2,1

 

1 : 8,3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka 1 – Produkce a náklady na výrobu bioetanolu z různých surovin v zemích EU a                         v Brazílii

 

Poznámka: *) cena benzinu (bez daní, 2006) – 0,40 €/l

 

Zdroj: Kongres Rye 2007, Berlín (SRN), Petrobras Europe Ltd., Joaqim Cohen 

 

Za vůní biolihu

Účastníci berlínského kongresu měli možnost zúčastnit se některé z odborných exkurzí. Jedna trasa vedla za netradičními způsoby využití žita a tritikále (mezidruhový kříženec žita a pšenice), např. k výrobě bioplastů a také biolihu.  V itineráři byla i návštěva areálu společnosti MBE Mitteldeutsche Bioenergie GmbH v Zorbigu, jihozápadně od Berlína, který je součástí skupiny Verbio AG, jednoho z největších producentů biopaliv v Evropě.

I když celá exkurze byla jen procházkou po volných plochách mezi jednotlivými objekty areálu, protože majitel si detaily svého provozu drží „pod pokličkou“, získali účastníci základní data o provozu tohoto lihovaru.

Podnik MBE byl uveden do provozu v lednu roku 2005 jako první výrobce biolihu k přimíchávání do benzínu v Německu. Roční produkce biolihu je 100 tis. tun, k čemuž je třeba 270 – 300 tis. tun obilovin, především žita, ale i tritikále a pšenice. Výrobce má zajištěn nákup zrnin u 2 tisíc dodavatelů v okolí. Z údajů o výrobě vyplývá to, že denní obrátka zrnin se pohybuje na hranici 1 tisíce tun, což naznačuje velkou náročnost na dopravu suroviny Z výkladu našeho průvodce zaujalo to, že nejlepším komponentem pro směsi zrnin, jejichž fermentací vzniká biolíh, je tritikale.

Širší souvislosti

Investice do nových provozů a celého systému produkce surovin a jejich zpracování a distribuce v podobě tekutých biopaliv naráží na mnoho neznámých či jen stěží odhadnutelných možností vývoje. Všechny úvahy a kalkulace jsou neustále ovlivňovány vývojem cen  ropy a zemního plynu na světových trzích, kde však nelze vyloučit ani neodhadnutelné skokové šoky, způsobené nestabilitou v těžebních oblastech nebo třeba i  jen jedním či dvěma silnými hurikány v některé oblasti těžby či zpracování ropy. Vše může ovlivnit i vývoj vodíkových technologií a rovněž i očekávaný, leč časově proti nedávným odhadům  vzdálenější, nástup nových technologií v jaderné energetice.

Strategické studie se v oblasti světové energetiky musí počítat s tím, že všechna „náhradní“ řešení náhrad fosilních paliv budou technologicky náročnější, než dlouhodobě  zaběhnuté systémy těžby, zpracování, logistiky i využití současných tekutých paliv. Nebo snad máme věřit v blízké nálezy bohatých a lehce dostupných ložisek ropy, na všeobecný klid zbraní v ropou oplývajících oblastech či ve zvládnutí termojaderné fúzní technologie před rokem 2050? Pokud ano, dobře nám tak…

Autor: Břetislav Koč

Zdroj: Časopis Alternativní energie - www.alen.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist