Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Odpor k jádru není mým náboženstvím

20.10.2007  |  zdroj: HN  |  125× přečteno      vytisknout článek

Odpor k jádru není mým náboženstvím Čtyři poslanci ODS chtějí podpořit návrh opozice, aby Česká republika pokračovala ve výstavbě jaderných elektráren. Vicepremiér Martin Bursík, jehož Strana zelených do vládního programu prosadila "stop-stav" v jaderné energetice, o návrhu prohlašuje: "Pokud to projde, já to budu ignorovat."


HN: Znervózňuje vás, když chce ČSSD s pomocí poslanců ODS prosadit závaznou energetickou koncepci? Podle nich byste měli rozhodnout o výstavbě dvou nových reaktorů.

Asi by nepůsobilo úplně důvěryhodně, kdybych teď řekl: To je marginálie. Pokud se opozici podaří strhnout nějaké poslance ODS, aby hlasovali v podstatě proti programovému prohlášení vlády, je to samozřejmě vážné.

Ale rozumějte, už jsem taky zažil období, kdy papír snesl všechno a koncepce se pak strčily do šuplete. Od té doby se na energetickou koncepci dívám hodně skrz prsty.


HN: Energetická koncepce je nevýznamný papír?

Ale ne, jen bych nepřeceňoval roli vlády. Potřebujeme vystoupit z uvažování centrálních plánovačů.

Teď jsme na liberalizovaném trhu, kde je elektřina zboží jako každé jiné, a o nových reaktorech rozhodují energetické firmy. Stát nastavuje pravidla hry, dává licence, říká cíle v oblasti životního prostředí - a tím to hasne.


HN: Dobře, ale stát je vlastníkem ČEZ. A pokud vám dá sněmovna úkol...

To je přesně slabina návrhu. Sněmovna nemůže takto vládě diktovat a navzdory programovému prohlášení vlády říct: "Teď na obnovitelné zdroje zapomeňte a postavte v každém kraji jednu atomovou elektrárnu." S takovou by každá koaliční vláda rychle padla na ústa, protože opozice si vybere téma, které bude v rozporu s vládním programem, najde pár ochotných jedinců a koalici rozbourá.

Nechci modelovat, co by bylo, kdyby to prošlo. Asi by bylo rozhodující, jak se k tomu postaví ministerstvo průmyslu. Pokud to projde, já osobně to budu ignorovat - protože sněmovna by tím překročila svou pravomoc.

Prioritou vlády je i klima. Kvůli Voldemortovi to tají


HN: Po volbách jste často zdůrazňoval motiv důvěry: Topolánkovi zatím věříte, Paroubkovi ne. To pořád trvá?

My jsme se s Topolánkem dosud vzájemně nepodrazili, a to má po nějaké době společné práce svůj význam. Nepřeceňuju to, v politice slovo platí o hodně méně než v podnikání, ale zatím to funguje a vážím si toho.

Dali jsme si pravidla hned zkraje, něco jsem přinesl i ze zkušeností z Tošovského vlády. Například že nebudeme říkat, jak kdo hlasoval ve vládě, a jedna strana nebude urvávat úspěchy na úkor druhé.


HN: To s předsedou ČSSD nejde?

Já jsem se s ním začal víc setkávat teď, kdy jednáme o prezidentské kandidatuře. Zkraje to šlo hodně špatně, protože navržená pravidla, třeba že se nevynášejí informace, byla ihned brutálně a opakovaně porušena. Teď to jakžtakž jde. Ale že by tam vznikla důvěra...

Víte co: u ČSSD pozoruju jednu věc, kterou by si mohli odpustit. Totiž tu jejich ne-ko-neč-nou péči o Stranu zelených. Jestli "nemodráme" - copak my o nich píšeme, jestli "rudnou"? Deník Právo dnes dá ochotně prostor komukoli, kdo napíše cokoli kritického o zelených. ČSSD aktivně pracuje na tom, aby vytvářela problémy u zelených. A vadí mi, že někteří z těch našich rebelů přímo komunikují a konzultují s Lidovým domem.

Mluvím o tom asi až moc, protože mě to trochu otravuje. Ale zároveň - ať si trhnou nohou, že.


HN: Jak spolu ve vládě vyjdou zelení aktivisté a neoliberální ideologové jako Martin Říman?

Na to jsem byl taky zvědavý. Ale Martin Říman ví, že jedinou alternativou dnešní vlády je nějaká forma velké koalice, jakou by většina jejich voličů nepřijala. V ODS tomuto scénáři posměšně říkají... ale to tam nedávejte.

Měl jsem teď pár debat s podnikatelskými kluby různě po republice. A najednou jsem zjistil, že když mluvím o moderních technologiích, efektivitě, úsporách, má to odezvu. Mostem k příznivcům ODS je právě tento akcent na modernizaci. A naše pojetí Evropy, v němž jsme jim bližší než sama ODS.

Kdybyste šel na schůzi ČSSD v okresním městě, reformní, modernizační étos tam fakt nenajdete. V tom jsme si bližší s Římanem.


HN: To jde tak hladce?

Martin Říman řekl, když jsme se bavili o klimatu: "Vy zelení reprezentujete mainstream - a my zas máme většinu ve vládě." Naštěstí ji nevyužívají silově. Jedinkrát se to stalo: šlo o žalobu vlády na Evropskou komisi kvůli nižšímu počtu emisních povolenek. To jsem si vyhradil, že k tomu můžu být kritický a že se jako ministerstvo nebudeme na žalobě účastnit.


HN: Jak si ale vysvětlujete, že se k žalobě přidaly téměř všechny nové členské státy EU, a ani jeden starý? To jsou nováčci takoví kverulanti?

No ... jsou. Nechci to shazovat, ale nazval bych to koalice špindírů. Jiní nováčci mají aspoň silnější důvod: Slovensko odstavuje jadernou elektrárnu. U nás jsme si zvykli na spousty povolenek. ČEZ na nich vydělal tři miliardy ročně, to byl pro něj krásný dezert.

Smíme vypouštět asi o pět procent emisí CO2 více než v letech 2005 - 2006. Nikdo nechce naši ekonomiku přidusit, snížit emise je pro nás navíc jednodušší než pro jiné. Tu žalobu považuji za bezpředmětnou.

Až budeme předsedat EU, ochranu klimatu máme mezi prioritami. Stejně jako předcházející Francie a navazující Švédsko. Jen se to maskuje, protože kvůli Voldemortovi se někteří bojí vyslovit spojení "energetika" a "klima".


HN: Voldemort?

Oni už o něm mluví jen jako o Tom-nahoře-na-Hradě.

Chci si k jaderné energii nechat otevřené dveře


HN: V roce 1998 jste jako ministr životního prostředí Tošovského vlády řekl v rozhovoru pro Respekt, že nejste principiálně proti jaderné energii, "nechcete si k ní uzavírat dveře". Protože kdo ví, co tady bude za čtyřicet let.

Kolik let že už uplynulo?


HN: Devět. Neříkáte si, že se to "jednou" možná blíží rychleji?

Za tím výrokem si stojím, jen odhad té doby zkracuju.

Pro mě jaderná energetika není náboženstvím. Zatím tam jsou pro mě zavřené dveře, protože za těch devět let se nijak nepokročilo v technologii ukládání vyhořelého paliva, trvá riziko selhání lidí...

Evropa se rozhodla k ambiciózní politice: do roku 2020 mít 20 % podílu obnovitelných zdrojů, 10 % podílu biopaliv na naftě a benzínu, 20 % získat z energetických úspor, a směřuje k tomu, co doporučuje Mezivládní panel pro klimatickou změnu: snížit emise do roku 2050, aby se stabilizovala teplota Země.

Ale může se stát, že ani tato ambiciózní energetická politika, kterou táhnou Britové a Němci, nebude dost účinná. Je možné, že technologie u jaderného odpadu pokročí. Zatím to však nevidím.


HN: Ale neděje se to už teď? Nepřiklání se Evropa opět k jádru, už jen kvůli obavám z globálního oteplování?

Je pravda, že jaderná energetika prakticky neprodukuje CO2.

Jadernému průmyslu se podařila slušná mediální kampaň, která naznačuje, že jeho branže jde nahoru. Ale když se podíváte na celkový instalovaný výkon ve světě, na průměrnou životnost reaktorů, jejich očekávané odstavení a jejich nahrazování - tak zjistíte, že celkový instalovaný výkon stagnuje a v příštích letech bude klesat. Budou končit jaderné elektrárny postavené v 70. a 80. letech a nárůst nových zdrojů to zdaleka nevyrovná.

V Evropě máte Francii, Finsko, Velkou Británii, kde jaderné elektrárny běží, máte Německo, Belgii, Nizozemsko, Švédsko, Španělsko, kde z jaderné energetiky vystupují, máte Dánsko, Irsko, Řecko, Rakousko, Portugalsko, Itálii, které jsou bezjaderné. Což z článků zaměstnanců jaderného průmyslu nemusí být jasné.


HN: Může dnes předseda jakékoli Strany zelených v Evropě říct, že je pro jádro, a předsedou dál zůstat?

Dobrá otázka. Jsou zelení, pro které to náboženství je. Pro mě ne. Ale při dnešní úrovni technologií i alternativních zdrojů tam pořád vidím zavřené dveře.

Ministr školství? Dana Kuchtová mi zúžila prostor


HN: Říkal jste loni, že nemůžete jít do vlády, která tiše přejde způsob, jakým předseda KDU-ČSL vyřešil romský problém ve Vsetíně. Ale skousli jste to, stejně jako jeho další výroky, jeho vyšetřování pro korupci, podivný konec případu. Teď musela odejít vaše ministryně školství kvůli ohroženému čerpání evropských peněz, zatímco ještě méně kompetentní Jiří Čunek zůstává.

To nečtete dobře. Za prvé není pravda, že bychom Čunka v tichosti přešli. Kritizovali jsme to naprosto hlasitě. Žádali jsme, aby se nevyjadřoval k romské problematice, protože to spadá do kompetence Džamily Stehlíkové. A dnes už se k tomu skutečně nevyjadřuje.

Že nám jeho stíhání nevyhovovalo, je pravda. Samozřejmě jsme mohli jít ještě o centimetr dál - tedy odejít z koalice. Když se na to ale zpětně podíváte, jeho stíhání bylo zastaveno. Ať už za jakýchkoli okolností, to není moje doména. Jak by se na nás dnes veřejnost dívala, kdybychom bývali z koalice odešli? Jako na někoho, kdo neunesl tíhu vládnutí při první krizi. Ačkoli byl nakonec případ zastaven.

Bylo to hodně těžké téma i pro mě osobně, ten kritický postoj k tomu zůstal.


HN: A evropské fondy?

Naše ministryně nemusela odejít, do poslední chvíle jsem o tom vůbec neuvažoval. Stačilo, aby přijala záchranný program, reagující na konkrétní výhrady Rady pro vědu a výzkum, aby získala zpátky autoritu před akademickou obcí, stabilizovala úřad personálně. Ona se však zasekla na tom, že nebude dělat personální změny - z důvodů, které nedokážu pochopit.

U Jiřího Čunka to nedokážu zhodnotit. Až se dostane pod stejný tlak, až bude do podobného detailu hodnocen, tak se k tomu postavím. Nedokážu sledovat každý operační program. Poslouchám ho, když říká dílčí zprávy o jednáních v Bruselu. To, co říká o mém operačním programu, beru s rezervou, protože o tom vím asi tak o dva řády víc než on.


HN: Znovu se začalo mluvit o Jiřím Zlatuškovi jako o příštím ministru školství. Je odborně a manažersky lepší Zlatuška, nebo váš Dušan Lužný?

Za prvé, Zlatuška se objevil v médiích bez našeho přičinění. Já nehledám jiného kandidáta.

Dal jsem Dušanu Lužnému prostor, aby jednal s partnery, oťukal si, nakolik bude přijatelný, a rozmyslel si koncepci, co s tím ministerstvem udělá. Zcela jistě nebude stačit, když řekne, že se tam téměř všechno dělalo dobře a stačí v tom pokračovat. To by ho smetlo během čtrnácti dnů.

Na vaši otázku neexistuje jasná odpověď. Jsou lidé, kteří ve funkci rostou, a lidé, které funkce zničí. Nedokážu to odhadnout u Dušana Lužného. Já jsem po něj nehlasoval, ale jeho nominaci beru.


HN: Proč jste pro něj nehlasoval?

Nevyhovovala mi procedura: kandidát na ministra má mít šanci se představit, vysvětlit své názory, protože přichází sanovat škody. Ale tam nebyl prostor pro otázky. Dana Kuchtová se rozhodla, že jejím nástupcem bude její náměstek a že vše poběží jako doposud.

Dušana Lužného si velmi vážím jako badatele, ale nejsem si jist, jestli máme badatele posílat do první frontové linie. Ty tlaky jsou v ministerské funkci obrovské a nevybíravé, není to legrace.

To je odpovědnost Strany zelených jako celku: my si nemůžeme dovolit recidivu, poslat tam někoho, kdo selže podruhé.


HN: A jiní kandidáti?

Mám hodně zúžený prostor Danou Kuchtovou, která si prosadila stranického kandidáta. Pro mě je hlavním kritériem, jestli ten člověk může funkci zvládnout. My bychom nenašli v řadách Strany zelených takového ministra zahraničí, jako je Karel Schwarzenberg. Kdyby mi strana říkala v té době, že to musí být straník, tak by to byl kandidát s patnáctinou zkušeností a pětadvacetinou autority. A podle toho by to vypadalo.

Takže hlasy straníků slyším. Ale také si zachovávám prostor, aby hlavním kritériem byla kvalifikace.

Na odchod je brzy. Říkám to i jako demonstraci síly


HN: Býváte občas řazen do kolonky "mladý politik", vám je přitom...

..48, já nejsem vůbec mladý.


HN: Připouštíte si někdy, že by vás dvaceti- nebo třicetiletí zelení chtěli už pomalu odstavit?

Žádný předseda strany to nemá na doživotí, naštěstí. Mám ale tři motivace, proč jsem opustil podnikání a šel do těžce rizikového projektu - do strany, která měla dluhy 5,5 milionu korun a byla už v exekuci, těžce rozhádaná. Připadal jsem si jako krizový manažer fabriky, která je na dně.

Za prvé jsem ale viděl okno příležitosti, že by to mohlo ve volbách vyjít. Za druhé mi šlo o politický obsah. Za třetí mi šlo o vychování nové generace. Já si ty lidi prohlížím a sleduju, kdo by jednou mohl být tím nástupcem. Ale teď je na odchod brzo. Strana je tady krátce, musíme prohloubit její zakotvení, být přesvědčiví v tom, že jsme solidní stranou, na kterou je spoleh.

To říkám i jako demonstraci síly. Já si tohle jen tak nenechám vzít, protože za tím je kus práce.

Martin Bursík (48)

Vystudoval přírodovědu v Praze, pracoval jako hydrolog. V letech 1990 - 1992 byl poslancem za OF, později byl členem Svobodných demokratů a KDU-ČSL. V roce 1998 byl ministrem životního prostředí v Tošovského vládě. V roce 2004 vstoupil do Strany zelených, rok poté se stal jejím předsedou. Pod jeho vedením se loni vůbec poprvé dostali do sněmovny a získali čtyři křesla ve vládě. Podle průzkumů je Bursík čtvrtý nejdůvěryhodnější politik.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist