Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zachrání nás plyn

02.11.2007  |  zdroj: EKONOM  |  126× přečteno      vytisknout článek

Zachrání nás plyn Teď, v roce 2007, určitě nemusíme rozhodovat, zda stavět další jaderné reaktory, tvrdí Martin Bursík, šéf zelených a ministr životního prostředí.

Odborníci i mnozí politici tvrdí, že po roce 2012 či 2015 nebudeme mít dostatek elektřiny. Mají pravdu?

Absolutně ne. K žádnému zlomu nedojde. Budou tu přece elektrárny, které hnědé uhlí využijí k výrobě elektřiny daleko efektivněji. Nyní právě jednáme s ČEZ - premiér, ministr průmyslu a já - o tom, co se do nich nainstaluje.

Budou ale stačit rostoucí ekonomice?

Nemyslíme si, že mezi růstem HDP a spotřebou elektřiny je přímá úměra. A jde i o to, abychom do Česka konečně pustili plynové elektrárny. Ve srovnání s Evropou mají u nás minimální podíl.

Mluvíte o plynové elektrárně, ale lidé, kteří se zajímají o energetickou bezpečnost, varují, že by pak vzrostla naše už beztak vysoká závislost na Rusku.

To je taková česká argumentace. Vždyť Evropská unie předpokládá, že energetická závislost na plynu vzroste nejméně na 60 procent. Zemní plyn je chápán jako výhodné palivo, má v porovnání s těmi pevnými poloviční produkci CO2 na jednotku elektrické energie. Je nutné jednat v rámci Unie; Česká republika samozřejmě nemůže vyjednat takové podmínky jako celá Evropa. Navíc se počítá s diverzifikací zdrojů. Plyn se dováží i z Afriky. Stejným bezpečnostním rizikem by šlo argumentovat proti ropě. Ta se často dováží z nestabilních zemí a nikomu to nevadí. Je jasné, že pokud se platí ochotně a v termínu, tak s dodávkami žádný problém není.

Nebylo by na místě rychle rozhodnout?

Proč? Plynovou elektrárnu postavíte za dva roky. Jde o flexibilní zdroj, který může reagovat na to, jaká bude poptávka. Vyrábí elektřinu ve špičkovém výkonu. Proudu máme přebytek a vyvážíme ho. A do toho přicházejí chytří poslanci a radí nám, abychom postavili další zdroje, které pojedou v základním výkonu. Pokud možno jaderné.

Co když se ve svých odhadech mýlíte a nedostatek elektřiny stejně bude hrozit?

Kdykoliv ji můžeme nakoupit.

Jenže vývozci proudu v Evropě jsme jen my a Francie.

Chceme být vývozci i nadále? To je základní otázka. Je elektřina zboží, na němž chceme postavit naši ekonomickou bilanci? My s tím nesouhlasíme, vždyť tak vlastně vyvážíme životní prostředí. V roce 2015 se bilance vývozu a tuzemské výroby vyrovná. Temelín zatím hlavně vyváží. A už jsem říkal, že když se přece jen ukáže, že někde v roce 2020 nebo 2024 máme nedostatek zdrojů, tak elektrárenské společnosti flexibilně postaví elektrárny během několika let. Například ty plynové.

Jádro nechceme
Pro Evropskou unii je snižování emisí prioritou a vy odmítáte jadernou energetiku, která je z tohoto hlediska čistá. Není v tom rozpor?

Kdybychom posuzovali jadernou energetiku jen z hlediska emisí CO2, tak by v tom rozpor skutečně byl. Vyhořelé jaderné palivo však neumíme definitivně ukládat a neumíme ho ani přepracovat. Neustále se mluví o tom, že přijde nová generace jaderných reaktorů, která problém vyřeší. Jen se ale mluví. Už dvacet let.

A co výroky šéfa Evropské komise José Barrosa, že není na místě se jaderné energie bát?

Jaderný průmysl v Česku vede úspěšnou mediální masáž. Když otevřete noviny, tak to vypadá, že dochází k renesanci jaderné energetiky a Evropská komise mění na jádro názor. Nic z toho není pravda. Celkový instalovaný výkon reaktorů jde dolů. Stavěly se v sedmdesátých letech a teď dožívají. Jejich výkon klesá a na tom nic nemění ani nové reaktory v Číně a Indii. A v USA se zatím jen připravují.

Stavba jaderných bloků ale trvá dlouho.

Teď, v roce 2007, určitě nemusíme rozhodovat o jaderné elektrárně, která by byla nejdříve spuštěna v roce 2020. Nemáme vůbec představu, kde v roce 2020 budeme: jaké přijdou technologie, jak budeme úspěšní v ochraně klimatu, jak se nám do té doby podaří vyčistit ovzduší. Do jaké míry uplatníme náš potenciál úspor, jak uspějeme s obnovitelnými zdroji energie, alternativními palivy a plynovými elektrárnami. Míra nejistoty je ohromná. A najednou jsou zde experti, kteří nám říkají, že se má stavět nový Temelín. Co o tom vědí? To je čistě kombinace politického tlaku opozice a jaderné lobby.

V řadě zemí mají jiné energetické suroviny. V USA například černé uhlí bez síry. My ne.

Novou jadernou elektrárnu nepotřebujeme. U Dukovan se prodlužuje životnost, dožijí k roku 2027. Je jasné, o co se hraje. Motiv prosadit v tuzemsku rozvoj jádra je ryze politický. Je zřejmé, že by to rozbilo koalici, a o to sociálním demokratům jde. Mluvil jsem s jejich místopředsedou Milanem Urbanem - a žádný skutečný důvod pro to, aby parlament najednou schvaloval energetickou politiku, jsem neslyšel. Je ale pravda, že ostatní politické strany s dalšími reaktory souhlasí. Souvisí to i s tím, že jaderná energetika má u nás stále výlučné postavení. My jako zelení naopak klademe důraz na decentralizaci. Nikoliv velké, ale menší zdroje, energeticky soběstačné obce, firmy, které mají vlastní zařízení na výrobu elektřiny.

A není vám divné to, že jste s odporem proti atomové energii osamoceni?

To je dáno historicky. Od padesátých let minulého století máme tradici těžby uranu, je tu generace jaderných inženýrů, tradice Dukovan. I při rozhodování o Temelínu před patnácti lety selský rozum dospěl k názoru, že když už je v rozestavěné elektrárně utopeno tolik peněz, bude nejlepší ji dostavět. Celoevropské průzkumy dokazují, že k jádru se lépe než Češi staví už jen Maďaři. Logicky jsme proto pro každého destinací, kde stojí za to trochu přitlačit a prosadit stavbu dalších jaderných elektráren. My ale máme přebytek elektřiny.

Zatím.

Budeme odstavovat kolem 1350 MW hnědouhelných bloků, ale zároveň se ve zbývajících elektrárnách zvýší účinnost. Poslanec Klas argumentuje scénáři růstu energetické spotřeby, které jsou dávno zastaralé.

ČEZ se musí změnit
Poslanec Klas také tvrdí, že pokud mají být v tepelných elektrárnách nejmodernější technologie, potřebují záruku, že budou mít uhlí na 35 až 40 let. A jsme u limitů těžby hnědého uhlí. Minimálně u Dolu Bílina.

To je lobbistická argumentace. Říkají, že modernizované elektrárny pojedou jen 25 let, ale určitě budou v provozu 40 let. ČEZ se prostě nesmí tolik rozpřahovat po východní Evropě a musí brát více v úvahu zájmy tuzemských zákazníků. První dva příklady modernizace ukazují na krajně nešťastné rozhodnutí naší elektrárenské společnosti. V Prunéřově i v Tušimicích nahradily elektrárny s účinností 32 procent stroje s účinností 37,5 procenta. To je technologie z 80. let minulého století. Kdyby tam dali zařízení, které je na trhu teď, ušetřilo by se jedno procento celkové spotřeby energie v Česku. Teď jsou na řadě Ledvice, kde se mluví o 42procentní účinnosti. To je akceptovatelné.

Neměl by ČEZ dostat jiné zadání?

Ne jiné, ale vyvážené. Už jsme s tím začali a aspekt ochrany životního prostředí bude určitě posílen. Zvykáme si, že každoročně platíme za elektřinu o deset procent více, tak máme právo na čisté technologie. Elektrárenské společnosti ve světě také běžně propagují úspory ve spotřebě. A u nás? Před mnoha lety jsem spolu s účtem za elektřinu dostal i poukázku na kompaktní zářivku. Od té doby nic podobného nebylo. ČEZ je skutečně silný hráč. V době, kdy se liberalizovala energetika, ceny elektřiny se zvýšily, místo toho, aby poklesly. Nedívám se na něj ale jako na nepřítele. Jde o velkou firmu, která se chová jako investiční fond. Pro jeho management je klíčová hodnota akcií.

Kdyby se třeba o privatizaci ČEZ tolik nemluvilo, tak by důraz na cenu akcií nebyl takový.

O privatizaci teď nejde. Strach z Ruska je tu tak velký, že něco takového teď skutečně aktuální není.

Je vůbec možné, aby ČEZ sám - jak o tom v televizi hovořil ministr průmyslu Martin Říman - předložil vašemu resortu k posouzení projekt dostavby Temelína?

Není. I když vlastně ano. Ale pokud bychom konali, porušili bychom programové prohlášení vlády.

Proč to ministr říká?

Jsou to vzkazy jeho klientům.

Temelín už neporoste
Tlak na ODS a nakonec i na vás ale narůstá. S dostavbou jaderné elektrárny Temelín přichází jak poslanec Jan Klas, tak i Oldřich Vojíř. Ten mluví o kompromisu s menšími reaktory, úsporami i obnovitelnými zdroji.

Vše je ošetřeno jednou větou v programovém prohlášení vlády. Pracujeme raději nad tématy, na nichž je v koalici shoda. Mluvíme o 20procentním snížení emisí CO2 do roku 2020, o větším podílu obnovitelných zdrojů, o 10procentním podílu biopaliv. A hlavně máme v agendě snížení energetické náročnosti domácí výroby o 40 procent. To jsou přece konkrétní, kvantifikované cíle.

Z Vojířova kompromisu tedy nic nebude?

Lidé, kteří profitují z velké energetiky, žijí v představě, že stát stále plánuje starým způsobem. Na liberalizovaném trhu je ale jeho role daleko menší. Uděluje hlavně licence, stanovuje emisní stropy a prosazuje diverzifikaci primárních zdrojů. Prvním předpokladem změny je fungující trh s emisními povolenkami. Evropská komise připravuje novou metodu obchodování s povolenkami, která už nebude založena na historických datech a vyjednávání o národních alokačních plánech, ale na opcích. Předpokládám, že se pak trh s povolenkami rozběhne mnohem lépe. A vycházím z toho, že cena uhlíku půjde nahoru. Druhým nástrojem pravděpodobně bude, že se v Evropě umožní, aby si státy kupovaly podíly tzv. zelené elektřiny. To opět bude motivace pro rozvoj obnovitelných zdrojů.

Znovu - žádná dohoda nebude?

Nenechám si vnutit téma dostavby Temelína. Udělali jsme koalici, která stojí na programovém prohlášení vlády. V něm máme u energetiky na 150 konkrétních projektů s určenými termíny. Projekt dalších jaderných elektráren tam není. To je dáno tím, že ve vládě teď jsou zelení. Až tam nebudou a bude tady vláda velké koalice s lidovci nebo sociálních demokratů s komunisty, tak na to třeba debata přijde.

Co má přednost? Temelín, nebo koalice?

To skutečně není aktuální téma. Koalice stojí a padá na důvěře a dobré vůli. Když ji některý z partnerů nebude mít, tak to krachne. Měli jsme dostatek času, téměř sedm měsíců na to, abychom pochopili, s jakými prioritami každá politická strana do kabinetu vstupuje. Vůbec proto nečekám, že mi někdo jako nůž položí na krk téma jaderné energetiky. To si nepřipouštím z principu. Takhle koalice nefunguje. Jestli budou poslanci Klas a další vydírat vládu dál, tak já se vydírat nenechám. Ponesou případně odpovědnost za to, že koalici rozbili.

Jedním z argumentů zastánců dostavby Temelína jsou zkušenosti se stavbou podobné elektrárny ve Finsku.

Byl jsem ve Finsku, zkušenost je tristní. Projekt má velké potíže, došlo k prodloužení termínu o dva roky a k navýšení investičních nákladů o dvě miliardy eur. Projekt běží jen proto, že je za ním úvěr francouzské státní banky. Riziko nesou francouzští občané.

I Bílina je pro vás skutečně nepřekonatelný problém? Nikdo tam nebydlí.

To víme. Jsme ochotni jednat o nějaké korekci limitů těžby z technických či technologických důvodů, třeba kvůli ražbě. Ale pouze za předpokladu, že celková bilance emisí CO2 zůstane neutrální. Někde přidáme, někde ubereme. Pálit další uhlí nad schválené limity emisí nepřichází v úvahu.

Akademik Pačes nemůže přepsat program vlády
Jak budete postupovat, když komise Václava Pačese dostavbu Temelína doporučí? I vy jste v Hospodářských novinách řekl, že postoj k jádru není náboženství.

Zároveň jsem řekl, že za současné úrovně technologie pro jadernou energetiku dveře otevřené nejsou. My je neuzavíráme do budoucnosti. Vyřeší-li se ukládání paliva, sníží se rizika a ukáže-li se, že dosavadní politika EU nepřináší dostatečné výsledky při snižování emisí CO2. Nejdříve však za deset patnáct let.

A k té Pačesově komisi.

Ta se už shodila. Akademik Pačes se nakonec omluvil za to, že mu nějaký tajemník podstrčil podklad, kde se žádaly další bloky jaderné elektrárny. I tak šlo ale o úlet a profesionální selhání. V každém případě by v určité fázi bylo dobré pozvat zahraniční experty a vytvořit oponentský posudek. Podobně jako v Německu.

Nebudete pak kritizován, že rozhodnutí o rozvoji energetiky zdržujete?

Pačesova komise hlavně nemá mandát k tomu, aby přepisovala programové prohlášení vlády. Řekli jsme, že otevřeme debatu. Teď jde o to, aby profesor, který není energetik, ale genetik, prosadil kvalitu konečné zprávy.

Jak posuzujete výroky prezidenta Václava Klause, který jadernou energetiku opakovaně podpořil?

To je neznalost a recidiva. Prezident opakuje argumentaci z roku 1998, kdy se po několikáté rozhodovalo o dostavbě Temelína. A kdy se tvrdilo, že pomůže severním Čechám a odstaví tamní uhelné elektrárny. Opak je pravdou.

Švejnar má šanci
Když už mluvíme o prezidentovi, jak budete postupovat při jeho volbě?

Zpočátku se hledání jiného kandidáta, než je Václav Klaus, nedařilo a byl problém dohodnout se na elementárních pravidlech. Nyní jsou ve hře tři protikandidáti. Z nich je nám nejbližší Jan Švejnar, s nímž jsme přišli. Nabídli jsme ho pro zelené, lidovce, sociální demokraty, klub otevřené demokracie a klub nezávislých senátorů v Senátu. Jiří Dienstbier nemá potřebnou podporu. Jan Švejnar ji má od čtyř z pěti těchto subjektů. Profesor Pačes nebyl ani vážně nominován. Posun u Švejnara je významný - odpracoval si mnoho v poslaneckém klubu ČSSD a bude pokračovat v senátním klubu této strany.

Máte podporu komunistů?

Žádný kandidát včetně Klause se bez podpory komunistů neobejde. To dokazuje aritmetika. Klaus nebo Švejnar či kdokoliv jiný za nimi musí jít.

Nebude to některým vašim zákonodárcům, třeba senátorovi Strany zelených Jaromíru Štětinovi, vadit?

I když kterýkoliv z prezidentských kandidátů bude s komunisty jednat, tak to neznamená, že je bere do exekutivy. To je něco úplně jiného, než když chtěl Jiří Paroubek sestavit vládu ČSSD za tiché podpory komunistů.

A kdyby na vás ODS tlačila, abyste jí pomohli s Klausem?

To si nedovedu představit. Kdyby ODS navrhla někoho, kdo není tak kontroverzní jako Václav Klaus, tak bychom se dohodli. Navrhuje ale člověka, který v OSN vykládal ostrovním státům v Tichomoří, že klimatické změny jsou nesmysl. Pak se vytvořila koalice 24 zemí, které šly proti nám. My nabídneme Jana Švejnara i ODS: je to kandidát, který by jí mohl být názorově blízký. Problém, že koalice nemá společného prezidentského kandidáta, není na straně zelených. Je u Klause a jeho bizarních názorů na řadu témat.

Je ale Jan Švejnar přijatelný pro většinu lidovců?

Pro Kalouska ne. U něj je to Klaus. Ale myslím, že pro většinu lidovců ano.

AUTOR: JOSEF PRAVEC
AUTOR: JIŘÍ KOUDA

Martin Bursík (48) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor ochrana životního prostředí. Do politiky vstoupil v roce 1990 jako člen OF/OH, později KDU-ČSL, od roku 2004 je členem Strany zelených. Roku 2005 byl zvolen jejím předsedou. Otázkami životního prostředí se zabýval v zastupitelstvu hl. m. Prahy a krátce coby ministr v Tošovského vládě roku 1998. Nyní zastává funkci vicepremiéra a opět ministra životního prostředí v koaličním kabinetu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist