Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Budiž tma?

06.03.2008  |  zdroj: EKONOM  |  125× přečteno      vytisknout článek

Evropa už dvakrát zažila blackout. Jednou si ho vyzkoušelo i Česko. I letos může nastat hodina temna.

Ve státní společnosti ČEPS přesto věří, že tomu téměř vždy dokážou zabránit.

Politici, dělejte s tím něco! Třicet milionů lidí má 29. března mezi osmou a devátou večer na hodinu zhasnout a vykřičet tím do světa: pozor na globální oteplování. Když přitom zkolabují přenosové sítě v zemích, kde se Hodina pro Zemi odehraje, může se globální zatmění prodloužit na delší dobu. Ekologická organizace Světový fond na ochranu přírody to nicméně hodlá risknout.

SPORADICKÉ VÝKŘIKY. Zhasínání světel jako protest proti vysokým cenám elektřiny nebo jako upozorňování na problematiku globálního oteplování není nic nového. "Hodina pro Zemi" se několikrát uskutečnila už loni a začalo s tím australské Sydney. Potemněla ozářená střecha sydneyské opery a spotřeba elektrické energie se prý během akce snížila asi o deset procent. Letos v březnu se má přidat dalších 23 velkoměst po celém světě, zhasnout má most Golden Gate v San Francisku.
V Evropě se podobná akce konala dvakrát v Itálii - loni 16. února ve výročí uzavření Kjótského protokolu, letos byl osudným dnem 15. únor. Iniciativa s názvem Mi ilumine di meno má upozorňovat na to, jak lidská činnost, a zejména energetika škodí světovému klimatu. V Itálii bylo ovšem zatím vypínání jen symbolické v rozmezí pěti až deseti minut.
Loni 8. prosince zase zhasínali v osm večer Němci, a to na památkových objektech včetně Braniborské brány, katedrály v Kolíně nad Rýnem a jinde. Ani v Itálii, ani v Německu - ba ani v Česku, kde se méně organizovaná akce konala nedávno, se však temné protesty na zatížení elektrické přenosové sítě neprojevily vůbec.

DRÁTOVÉ DOMINO. Proč se symbolické vypínání elektřiny na přenosové soustavě neprojeví? Protože vznikne-li skutečný problém, má jiné důvody. Soustava drátů, které se říká přenosová a která je stavěna na velmi vysoké a vysoké napětí, se dostane do neočekávaných problémů spíše shodou více nepříznivých okolností. Dva takové blackouty v Evropě se odehrály loni i předloni, přičemž jeden z nich zasáhl Českou republiku. Někdy postačí fyzická porucha důležitého prvku - což byl například pád stožáru na hranicích mezi Itálií a Rakouskem. V Německu byl zase poslední kapkou zvednutý most na jedné z velkých řek kvůli průjezdu nákladní lodi. Narušení elektrické sítě se v tuto chvíli shodlo s přerušením dodávky elektřiny z větrníků (přestalo foukat), a pak už se prvky soustavy začaly odpojovat jeden po druhém. Jako domino, při němž záleží na tom, kdy a kde se řetěz výpadků podaří dispečerům zastavit.
"Výpadek jednoho prvku přenosové soustavy nesmí ohrozit druhý prvek, to je v evropské síti přijatý standard v rámci mezinárodní organizace poskytovatelů přenosových služeb UCTE," říká Vladimír Tošovský, generální ředitel ČEPS. Všechny státy to ale prý tak docela nedodržují, jelikož vyhovět požadavku stojí nemalé náklady a investice. Obecně může nastat dvojí situace: přenosová soustava se přetíží, tedy požaduje se po ní přenos většího množství elektřiny, než zvládá, nebo naopak dodávka elektřiny do sítě naráz klesne, třeba kvůli poruše na síti či v některé velké elektrárně. V síti musí být totiž v každé chvíli naprostá rovnováha - kritický je jak přebytek, tak nedostatek.
"Naše přenosová síť je vybudovaná díky investicím z minulosti velmi dobře," říká Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Má také mimořádné postavení v rámci evropských sítí, což může být ovšem i nevýhoda: problémy do ní často přicházejí právě zvenčí. Před blackouty nás podle Fiřta nejlépe ochrání informovanost a koordinace s ostatními evropskými operátory přenosových sítí. Proto by bylo důležité, aby evropské koordinační centrum vzniklo právě u nás.

POUČENI Z KRIZE. Dispečeři, kteří řídí celou elektrizační soustavu v Česku, se mimořádnými událostmi učí. ČEPS řídí provoz přenosové soustavy a všech zdrojů elektřiny na našem území a prostřednictvím propojovacích vedení se sousedními zeměmi podle pravidel UCTE zajišťuje mezinárodní spolupráci. Služby poskytované ČEPS mají charakter přirozeného monopolu, takže cenu za tyto služby stanovuje Energetický regulační úřad. Zároveň to však znamená, že ČEPS musí mít v záloze plán obnovy. Ten přichází na řadu ve chvíli, kdy se soustava rozpadne a je třeba znovu obnovit schopnost přenášet elektřinu ve všech jejích částech. Pracovníci firmy díky kooperaci s německým operátorem jezdí do tréninkového centra v Duisburgu na trenažér, a tam se učí zvládat mimořádné situace, simulátor ostatně mají i v Česku. Od evropských blackoutů se ale především zlepšila vzájemná informovanost operátorů. Dříve si zprávy posílali prostřednictvím e-mailů, dnes jim je na obrazovky dodává celoevropský on-line systém.
Pokud ke krizové situaci dojde, dispečeři zasáhnou podle naučených pravidel. ČEPS má s řadou firem smluvně sjednané takzvané podpůrné služby, za které platí (někdy se výrobcům vyplatí elektřinu neprodávat, ale držet ji v pohotovostní rezervě právě pro tento účel). Podpůrné služby jsou přitom dvojího druhu: buď sjednaný subjekt elektřinu dodá navíc, anebo naopak co nejrychleji svoji dodávku zastaví. Obojí je možné, nikoli však na všech zdrojích. Vhodné zdroje pro účely regulace přenosových sítí jsou třeba vodní elektrárny, podpůrné služby poskytují rádi i výrobci takzvané kogenerační elektřiny - tedy ti, kteří produkují teplo a k tomu elektřinu jako vedlejší produkt. Postačí totiž, aby zastavili přívod páry k turbínám.

NOSTALGIE ZA DÁVNÝMI LÉTY. Fenoménem posledních let je větší riziko blackoutu v létě než v zimě. Zatímco v minulosti energetici teplé měsíce využívali k revizím a odstavovali bloky, nyní zhýčkané lidstvo klimatizuje, co se dá. A nastupují i provozní problémy: oteplují se vodiče, hůře se chladí elektrárenské bloky. Evropské země, zaměřené na vývoz, sníží při provozních problémech výrobu a odnese to jejich export. A jelikož přes hranice nic neposílají, rovnováha se narušuje. Za veder také méně fouká vítr, což způsobuje, že se větrníky zastavují. V Německu to potom znamená okamžitý výpadek čtrnácti Temelínů. A rovnováha se opět narušuje.
Stačí pak méně významný podnět, který přerozdělí toky v přenosové soustavě v celé Evropě a spustí negativní reakci. V České republice se to stalo v červenci roku 2006, kdy se přenosová soustava rozpadla na oblasti a elektrárny se postupně odpojovaly. Stav nouze trval několik hodin. Nenastal sice úplný blackout, ale v deseti elektrárnách museli omezit výrobu, při restartování sítě naopak bylo třeba zajistit výpomoc dovozem elektřiny ze zahraničí. Domácnosti událost příliš nezaznamenaly, průmyslové podniky však ano: vyhlášené regulační stupně na odběr elektřiny už léta nepamatují. A představovalo to nepříliš příjemnou vzpomínku na éru plánovaného hospodářství...

CHYBA PŘICHÁZÍ ZVENČÍ. Hlavně je třeba zjednodušit stavbu nových přenosových vedení, rozumně uvádět do provozu větrné elektrárny, aby bylo možné zvládat náhlé změny toků elektřiny, zlepšit mezinárodní spolupráci a revidovat pravidla evropského trhu s elektřinou, jak podotýká Vladimír Tošovský. Přenosové soustavy se v současnosti v Evropě provozují na horní hranici možností. "Zásadní pravidlo totiž je, že nesmíme omezit obchod s elektřinou," tvrdí Tošovský. Jenže operátoři by byli raději, kdyby měli možnost omezit přeshraniční obchod, když hrozí bezprostřední problém v domácí elektrizační soustavě. Na společném evropském elektroenergetickém trhu totiž chyba může do kterékoli soustavy v jakékoli evropské síti přijít zvenku. Lépe jsou na tom v takovém případě země, které napojení na další trhy nemají vybudované. Negativním aspektem izolace naopak je, že v případě nouze nejsou tyto státy schopny do své sítě dopravit potřebnou elektřinu ze zahraničí.

PO VĚTRU. Důležitou kapitolou je výroba elektřiny z větru, která stoupla v roce 2007 na více než 125 tisíc MWh, což představuje meziroční nárůst o 150 procent. Pokrylo by to v přepočtu spotřebu 36 tisíc domácností, tedy města velikosti Havířova. Díky elektřině z větru se do ovzduší nedostalo 125 tisíc tun oxidu uhličitého, jak uvádí František Šustr, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).
Očekává se, že meziroční růst výroby z větrných elektráren bude pokračovat vyšším tempem, neboť v běhu jsou projekty na výstavbu větrných parků. V současné době jsou provozované větrné elektrárny s výkonem 114 MW, což soustavu neohrožuje, takže není třeba zálohovat jinými zdroji. Podpora elektřiny z větru dnes činí přibližně 0,007 v prodejní ceně 1 kWh elektřiny. ČEPS se ovšem obává, že tomu tak nebude napořád. Proto inicioval založení Expertní skupiny k problematice větrné energetiky, která řeší fenomén tohoto oboru v ČR. Ta především hodlá identifikovat možné nestandardní situace a hledat jejich řešení s předstihem. Poprvé jednala v prosinci minulého roku a jejími členy se stali provozovatelé distribučních soustav, významní investoři v oblasti větrné energetiky, ekologické sdružení Calla, ČSVE a zástupci státní správy v podobě Ministerstva životního prostředí a Energetického regulačního úřadu. Hlavně jde o sdílení odborných informací, identifikace a včasné řešení možných problémů a neshod v názorech a postojích dotčených stran.
Největší větrné elektrárny v ČR v současné době dokončuje skupina J&T. Dva stožáry s větrníky o instalovaném výkonu po 3 MW už jsou vztyčeny u obce Pchery na Kladensku. Také elektrárenská společnost ČEZ má ve větrné energetice velké plány. V letech 2011-2012 postaví větrné parky na několika místech v ČR. Cílem je dosáhnout v roce 2012 hranice 250 MW instalovaných ve větrných elektrárnách, do roku 2020 by ho chtěli zvýšit na 500-1000 MW.
Ani po vybudování těchto a jim podobných zdrojů, jak jsou dnes projektovány, nebude mít česká přenosová soustava minimálně ještě deset let s větrnou energetikou velký problém. Výpadek tohoto obnovitelného zdroje lze nahrazovat: když často vypadával ze sítě temelínský 1000 MW blok, také si s tím energetici poradili. Větším problémem je samotné připojení větrných parků do přenosové sítě. Místa, kde to lze provést technicky i ekonomicky přijatelně, už jsou skoro všechna obsazená. Např. ČEZ chce minimálně dva větrné parky stavět v okolí Jaderné elektrárny Dukovany, kde s připojením problémy nebudou.

OBLÍBENÝ SOUSED. V případě problémů se sítí se evropští operátoři chovají jako jeden organismus, nicméně v řadě otázek jednotní nejsou. Například právě v oblasti kompenzace nákladů mezi provozovateli přenosových soustav v případě, kdy se problém mezi jednotlivými zeměmi vyřeší exportem prostřednictvím přenosové soustavy v zemi, která nic takového ani nepotřebovala, ani neočekávala. K tomu v ČR může dojít velmi snadno, protože jsme se sousedy velmi dobře propojeni.
Problémy v tuzemské síti tak nastávají především kvůli výkyvům u sousedů. "Tyto kruhové toky nás nesmírně zatěžují," říká Vladimír Tošovský. "Zastaví se větrníky v Německu, elektřina začne automaticky proudit přes nás z jiných zemí do Německa, do Rakouska, popřípadě jinými směry, a ten výkyv musíme řešit, aniž bychom ho způsobili."
Dobré propojení do zahraničí spolu s tím, že máme vyšší výrobu než spotřebu elektřiny, je přesto pro Česko spíše výhodou. Kvůli možnosti dovážet elektřinu z dalších zemí se cenová hladina nemůže vyhoupnout výš než nad cenu v zahraničí. Při problémech sousedů má naše elektrizační soustava také větší schopnost udržet se provozuschopná. Ukázalo se to právě loni v listopadu, kdy v Evropě došlo k velkému výpadku a vznikly tři samostatné nepropojené ostrovy přenosových sítí. Česká republika byla v tu chvíli v přebytku, elektřina nechyběla, naopak začala proudit přes hranice k potřebným zákazníkům. "V Evropě bylo asi pět milionů lidí bez proudu, u nás nikdo nepoznal nic," podotýká Tošovský. Horší je každopádně být v oblasti nedostatku, kde je třeba tak dlouho odpojovat spotřebitele, dokud se spotřeba nevyrovná s nabídkou.

ČTVRTÝ PRUH. Evropská komise nyní tlačí na budování dalších přeshraničních spojení mezi zeměmi Evropské unie. Pokud jde o Česko, to má tyto liniové stavby v evropském měřítku velmi dobré. Loni ČEPS uvedl do provozu příčnou spojku Čechy střed - Bezděčín, která zlepšila přenos mezi jednotlivými částmi naší soustavy, letos bude dostaveno nové vedení na rakouské hranici. V samotném vedení však podle Tošovského slabá místa v podstatě nejsou. Ta je třeba odstraňovat především na hranicích. Je to tak, jako kdybychom přistavili čtvrtý pruh na dálnici, která by po chvíli pokračovala okreskou - víc aut by neprojelo. Nejslabší propojení má ve střední Evropě Rakousko, mezi severem a jihem jen čtyři přenosové linky.
Do roku 2015 chystá ČEPS šest větších investičních akcí, na které věnuje 12,5 miliardy korun. Dokončí přechod stanic přenosové soustavy na dálkové ovládání, buduje ochranný systém fyzického zabezpečení objektů elektrických stanic včetně modernizace dispečerských pracovišť. Zvýší se kapacita tak, aby byla dostatečná i pro připojování nových obnovitelných zdrojů do sítě. Třeba v severozápadních Čechách, kde se očekává stavba nových elektrárenských bloků a současné možnosti napojení do soustavy jsou nedostačující. Jde zejména o Ledvice a projektovaný nový velký zdroj.
Ačkoliv se nová vedení stavějí ve starých koridorech, takže se nemusí vykupovat pozemky, je to problém. Stožáry například narušují krajinný ráz. "Každý souhlasí s tím, že je třeba mít nové vedení, ale když má vést kolem vašeho pozemku, budete protestovat, to je všude stejné," poznamenává Tošovský. Výstavba nových vedení proto trvá i deset let, ač je fyzická stavba otázkou spíše měsíců.

AUTOR: Milena Geussová

29. března mezi osmou a devátou večerní
má nastat
Hodina pro Zemi,
kdy třicet milionů lidí možná vypne elektřinu.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist