Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Sen o elektrárně, která vaří z vody

04.04.2008  |  zdroj: HN  |  132× přečteno      vytisknout článek

Sen o elektrárně, která vaří z vody Právě dnes Akademie věd slavnostně představuje své nové zařízení Compass. Kupodivu nejde o žádný nový převratný navigační přístroj, i když s magnetismem cosi společného přece jen má. Jde o tokamak. Tedy - zjednodušeně řečeno - jakousi magnetickou nádobu, která v sobě umí udržet extrémně horkou plazmu. Tak horkou, že v ní mohou probíhat podobné termojaderné reakce jako v nitru Slunce.

Přeloženo do široce srozumitelného jazyka: pokud by se vývoj těchto zařízení podařilo dotáhnout do konce, naplnil by se prométheovský mýtus o věčném plameni ukradeném bohům. Proto je dobře, že čeští vědci z Ústavu fyziky plazmatu se na tomto výzkumu podílejí. A dobré je i to, že pro svou práci dostali dokonalejší britský přístroj, který nahradil ten dosluhující ruské provenience.

Trochu astronomická čísla

V souvislostí s termojadernou fúzí se ovšem často objevují zprávy, které jsou dobré jaksi až moc.

Veřejnost je - možná z neznalosti, možná záměrně - živena informacemi, že fúze slibuje nevyčerpatelný, čistý, bezpečný a i jinak absolutně dokonalý zdroj. Zkrátka takový, který s definitivní platností vyřeší energetické a ekologické problémy lidstva. Nechybí dokonce ani tvrzení, že fúzní elektřina bude až hříšně levná, protože pochází z obyčejné vody. Jak už tomu u podobných "zázraků" bývá, je realita poněkud odlišná.

Nejsnazší cesta k termojaderné fúzi vede přes slučování izotopů vodíku deuteria a tritia. Deuteria je přitom ve vodě opravdu dost, tritium se však v přírodě téměř nevyskytuje. Ve fúzních zařízeních proto bude vznikat z lithia. To je ovšem zdraví škodlivý prvek. Biologicky nebezpečné je i tritium vznikající v elektrárně. A navíc se při fúzní reakci uvolňují neutrony.

Termojaderná elektrárna sice neprodukuje tolik radioaktivního odpadu jako dnešní atomová, i tak ale bude její likvidace po ukončení nedlouhé životnosti představovat problém. Totéž platí o bezpečnosti: opravdu nehrozí přímo Černobyl, přesto by se při havárii do prostředí nejspíš dostalo dost nebezpečných látek.

Především však bude fúzní elektrárna extrémně drahá. I skromné odhady nákladů na její předobraz - pokusné zařízení ITER - se pohybují mezi 5 a 10 miliardami eur. Pokud by platila podobná úměra jako mezi Fermiho prvním reaktorem a Temelínem, dostáváme se do astronomických čísel...

Termojaderné elektrárny tedy soustředí takovou koncentraci peněz a moci, že svět poháněný jejich energií bude svobodný nejspíš jen na papíře. Možná právě to ale některé vlivné skupiny na fúzi přitahuje nejvíc.

O Otesánkovi

Stále ještě ale není jasné, jestli je vůbec fúzní elektrárna reálná. Nejodolnější dnes známé materiály vydrží působení extrémních podmínek v reaktoru pár desítek minut, životnost elektrárny by ovšem měla být o poznání delší. Podobných zádrhelů zbývá k vyřešení tisíce.

I největší optimisté proto předpokládají první elektřinu okolo roku 2040, realisté po roce 2050. Pesimisté v ní nevěří vůbec. K těm posledním patřil i přední jaderný fyzik William E. Parkins (1916 až 2005), jeden z tvůrců atomové bomby. Rozhodně je znepokojující, že už v 50. letech jaderní fyzikové slibovali elektřinu z fúze do roku 2000. Dnes jí ale nejsme blíž než oni.

Nic z toho neznamená, že výzkum se má zastavit. Přesto se nelze nezeptat: za jak malou část z těch několika desítek miliard dolarů - které už sen o fúzní elektrárně spolykal - mohly dnes existovat třeba levné solární články nebo účinné akumulátory?


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist