Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Větrné mlýny severní Moravy, turistické cíle a technické památky

10.05.2008  |  264× přečteno      vytisknout článek

Asi největší koncentrace větrných mlýnů byla na Novojičínsku a na Opavsku

Větrné mlýny. Krásná technická díla, která v minulosti krášlila českou krajinu se ve velké míře nacházely nejen na Moravě, ale i ve Slezsku a v Čechách. A to dokonce v míře takové, že si oblast Nízkého Jeseníku v minulosti vysloužila pojmenování "Moravské Holandsko". Tehdy se na území dnešní České republiky nacházelo asi 900 lokalit s větrnými mlýny. Z toho asi 700 na Moravě a ve Slezsku a asi jen 200 v Čechách. Do dnešní doby se u nás z tohoto ohromného množství zachovalo pouze asi 66 zachovalých a nebo na rekreační objekty přestavěných větrných mlýnů. A právě po jejich stopách vás provede první z článků věnovaných této tématice.

Choltice u Opavy, větrný mlýn Asi největší koncentrace větrných mlýnů byla na Novojičínsku a na Opavsku. Dodnes se tady zachovala řada opravených a zrekonstruovaných větrných mlýnů, z nichž některé slouží jako muzea. Asi nejznámější a nejnavštěvovanější větrný mlýn se nachází v Cholticích u Litultovic na Opavsku, který je upraven jako soukromé muzeum. Tento provozuschopný mlýn, jenž je kulturní památkou, je německého typu. Nutno však dodat, že tento větrný mlýn nestojí na svém původním místě, ale že sem byl přemístěn z blízké osady Sádek, v níž byl zbudován v roce 1833. Po jeho prodeji novým vlastníkům byl mlýn v roce 1878 rozebrán a převezen na současné místo, kde pracoval až do druhé světové války. Za svou zachovalost vděčí tento mlýn skutečnosti, že chátrající a vandalům volně přístupný mlýn prošel v roce 1969 generální rekonstrukcí, po níž byl objekt uzamčen a oplocen. Choltický větřák vysoký asi 12 metrů drží u nás jeden primát – je osazen větrným kolem o největším průměru.

Jen pár kilometrů severněji se nachází další z poměrně zachovalých větrných mlýnů. Nalezneme jej na okraji obce Hlavnice na plochém návrší Hlavnický vrch (409 m). Tento větrný mlýn německého typu bohužel poměrně výrazně chátrá, nejvýrazněji je devastace patrná na jeho polorozpadlém větrném kole. Mlýn se nachází v oploceném areálů u osamoceného stavení, v němž se ale zachovala i nepůvodní hospodářská stavení (byla sem přesunuta z Kobeřic a Loděnice). Přesto patří jeho návštěva k nezapomenutelným zážitkům. Tento větrný mlýn, původně nazýván Raabův, byl postaven v roce 1810. Mouka se v něm mlela plných 142 let, tedy až do roku 1952. Do roku 1960 měl tento větrný mlýn svého blízkého souseda – Grossův mlýn, který však po zásahu bleskem shořel. Větrný mlýn po skončení své aktivní činnosti začal chátrat a asi by jej čekal stejný osud jako stovky jiných jemu podobných větrných mlýnů, kdyby se jej v roce 1986 neujala skupina ochránců přírody z Opavy. Za jeho současný stav, po letech rekonstrukcí, mohou nevyřešené restituční nároky.

Z Opavska se nyní přesuneme na Přerovsko a konkrétně do obce Partutovice. Tady se nachází další z větrných mlýnů německého typu, který byl přeměněn na soukromé muzeum. Jde o jeden z nejhezčích mlýnů nejen na severní Moravě, ale v celé ČR. Tento větrný mlýn, nazýván Maršálkův, byl postaven v roce 1837 a je jediným ze čtyř partutovických větrných mlýnů, jenž se zachoval až do dnešní doby. V mlýně se mlela mouka a ječmenná krupice až do okupace. Na konci války byl mlýn silně poškozen a hrozil jeho zánik. Naštěstí v roce 1953 uvolnil stát peníze na jeho generální rekonstrukci a mlýn mohl příležitostně fungovat až do 80. let minulého století. Další rekonstrukce větřáku pak proběhla v roce 1998 a prováděli ji jeho současní majitelé. Rekonstrukce byla provedena tak, aby nebyl narušen památkový charakter tohoto objektu. Tato 10,6 m vysoká stavba s půdorysem asi 6 × 6 metrů stojí na okraji obce u osamoceného stavení a je dobře patrná od obecního úřadu.

Abychom nemuseli z Přerovska daleko cestovat a mohli jsme zůstat na stejné zeměpisné šířce, přesuneme se k nedalekému větrnému mlýnu ležícímu východně od Partutovic. Inkriminovaným objektem je větrný mlýn ve Skaličce (rovněž Přerovsko) jižně od řeky Bečva zhruba mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím. I tento větrný mlýn je větrným mlýnem německého typu, který byl přeměněn na soukromé muzeum. Tato kulturní památka se nachází na východním okraji obce Skalička v ohrazeném areálu, či spíše na dvorku se slepicemi u hospodářského stavení. Výška budovy větrného mlýnu je asi 11 metrů a půdorys necelých 6 × 6 metrů. Tento mlýn je konstrukčně velice podobný všem výše popsaným větrným mlýnům. Strojní zařízení tohoto mlýna je kompletní a naprosto provozuschopné. Větrné kolo má průměr 16 metrů a každé z křídel má sběrnou plochu 11,3 m2. Rovněž tento mlýn nestojí na původním místě, ale byl sem v roce 1850 převezen z nedaleké obce Dřevohostice, kde byl zbudován někdy před rokem 1786. O provozu mlýna do druhé světové války Poruba, větrný mlýn neexistují spolehlivé informace. Teprve v roce 1941 je zaznamenáno silné poškození mlýna větrnou smrští a jeho následné zaplombování, které vydrželo až do roku 1950.

Mezi Skaličkou a Novým Jičínem se nachází nenápadná vesnička Poruba sousedící se známějšími Hustopečemi nad Bečvou. Tento větrný mlýn v Podbeskydí je prvním zděným mlýnem, navíc holandského typu při dnešní procházce po stopách těchto unikátních technických památek. Jedná se ale bohužel o silně poškozený větrný mlýn s částečně zachovalým strojním zařízením. Mlýn je názornou ukázkou toho, jak zemědělská kolektivizace stalinistické doby nepřála soukromníkům ani jejich majetkům. Včetně tak unikátních staveb, kterými větrné mlýny dozajista byly a dodnes jsou. V těsném sousedství mlýna, snad pouhý metr od jeho paty, byl necitlivě postaven velkokapacitní vepřín, který měl skrýt tuto nežádoucí stavbu. Mlýn byl zbudován v roce 1853 z pálených cihel. Výška budovy tvaru komolého kužele je 8 metrů asi 3 metry připadající na šindelovou střechu. Interiér mlýna je dnes volně přístupný z neohrazeného areálu místního zemědělského družstva.

Stará Ves, větrný mlýn Když už jsme se za větrnými mlýny zatoulali na Novojičínsko, kde větrné mlýny v minulosti dosahovaly největší koncentrace, zůstaňme zde ještě chvíli. Z Nového Jičína, resp. z Poruby u Hustopečí nad Bečvou to není daleko do Bílovce, v jehož sousedství se nachází další z nádherných větrných mlýnů německého typu. Tento mlýn je umístěn v nádherné otevřené krajině Nízkého Jeseníku uprostřed polí v sousedství osady Horní Nový Dvůr v sousedství obce Stará Ves (nejsnadnější přístup k mlýnu je ale od obce Bravinné). Kolem mlýna, který se zachoval jako jediný z velkého množství větrných mlýnů v okolí Bílovce, prochází zpevněná komunikace a cyklostezka. Podobně jako ve Skaličce či v Cholticích byl i tento mlýn přemístěn do této lokality z původního místa z nedaleké obce Leskovec, kde byl postaven v roce 1878. V roce 1965 prošel mlýn generální rekonstrukcí, která trvala až do roku 1985. Přesto nebylo mlecí zařízení uvedeno do provozuschopného stavu. Mlýn je dnes v majetku města Bílovec. Toto muzeum lze rovněž navštívit, klíče jsou k vyzvednutí v jednom z nedalekých stavení.

Spálov, nejmenší větrný mlýn v ČR Naši pouť za větrnými mlýny severní Moravy ukončíme symbolicky u nejmenšího z větrných mlýnů u nás. Tento skutečně malinkatý zděný mlýn holandského typu (bez památkové ochrany) nalezneme asi 300 metrů od jihovýchodního okraje obce Spálov, po cestě směřující od kostela do polí (lépe se přeptat místních, kteří vám ochotně ukáží směr). Spálopvský větrný mlýn je jediným ze sedmi větrných mlýnů, které v této obci uprostřed Oderských vrchů, stávaly (ostatní mlýny, které byly dřevěné německého typu již dávno zanikly). Jeho zděná část dosahuje výšky pouhých 3,6 metrů a u paty dosahuje průměru asi 2,9 m. Tento tzv. Balerův větřák je poměrně mladý, neboť byl postaven teprve v letech 1929 – 1930, tedy v době, kdy v obci zanikl poslední z dřevěných větrných mlýnů. Mlýn fungoval až do roku 1938 do smrti místního mlynáře. Dnes je mlýn (byť byly v roce 1984 provedeny konzervační práce) v dosti zuboženém stavu ponechán svému osudu.

Zachovalých větrných mlýnů však na severní Moravě nalezneme větší množství, vzhledem k omezenému prostoru pro článek ne všechny můžeme podrobně zmínit. Proto ostatní zachovalé mlýny zmíním jen heslovitě: Rožnov pod Radhoštěm (skanzen), Boškov (okres Přerov), Kladníky (okres Přerov), Lazníčky – Švrčov (okres Přerov), Město Libavá, Brušperk (okres Frýdek-Místek), Dolní Sklenov (okres Frýdek-Místek), Hodslavice (okres Nový Jičín), Horní Životice (okres Bruntál), Libhošť (okres Nový Jičín), Studénka, Zbyslavice (okres Nový Jičín). Přestože okresy dnes již oficiálně neexistují, pro přesnější dislokaci jednotlivých mlýnů jsem si je dovolil použít. Pokud by vás historie větrných mlýnů zajímala do větší hloubky, pak vám doporučuji publikaci Martina Janošky "Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku", ze které jsem čerpal informace i pro tento článek.


Otakar Brandos

Podle časopisu Treking 3/2005

http://www.treking.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist