Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Větrná energie je šancí pro přírodu i obce

19.06.2008  |  124× přečteno      vytisknout článek

Větrná energie je šancí pro přírodu i obce

(Tisková zpráva) Téměř každý týden se v médiích objevují zprávy o nových plánech na stavbu větrné elektrárny. Není divu, větrná energie je poměrně levným a k přírodě ohleduplným zdrojem pro výrobu elektřiny. Trvalý příjem od provozovatele větrníků získávají obvykle i obce, na jejichž území jsou stroje umístěny.
Nový impuls k výstavbě větrných elektráren přichází v poslední době, mimo jiné i proto, že i dřívější skeptici začali naslouchat zjištěním vědců o hrozbách spojených s globálním oteplováním, způsobeným emisemi skleníkových plynů, zejména CO2.

 Větrné elektrárny v Česku a za hranicemi
V Německu pokrývá větrná energie 7,2 procenta z celkové spotřeby elektrické energie. Spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko pokrývají energií z větru 36, resp. 35 procent své spotřeby.

Dosažení výroby 20 % celkové elektrické energie z větru předpokládá v USA do roku 2030 scénář Contribution to U.S. Elektricity Supply, který minulý měsíc představila Američan Wind Energy Association. Dokument potvrzuje využitelnost ale i komerční vyspělost větrné energie. Do roku 2018 se předpokládá instalace 16 tisíc MW, zbylá kapacita k dosažení 20% hranice se předpokládá během dalších 12 let. Náklady na celý scénář by měly být jen o 2 % vyšší než náklady na pořízení srovnatelných zdrojů elektrické energie se stejným instalovaným výkonem. Dodaná energie z větrných elektráren bude mít podle studie stejný efekt jako odstranění 140 milionů automobilů z amerických silnic.

Zájem o stavbu větrných elektráren roste v posledních zhruba deseti letech i v České republice. Počet větrných elektráren za posledních pět let vzrostl téměř pětkrát a jejich celkový instalovaný výkon téměř devětkrát. I při tak výrazném růstu je jejich celkový instalovaný výkon v hodnotě okolo 130 MW daleko za sousedními zeměmi.

V České republice by podle studií mohl v roce 2010 celkový instalovaný výkon dosahovat úrovně 400 MW s roční výrobou kolem 615 GWh. V letech 2012 - 2014 je očekáván nárůst výroby na 600 až 700 MW a v období let 2016 - 2018 by mohl instalovaný výkon dosahovat 800 - 900 MW s roční výrobou 1400 - 1700 GWh. Součástí očekávaného rozvoje větrné energetiky jsou i rozvojové vize ČEZ Obnovitelné zdroje, a.s. energie. Cílem společnosti je výrazně se angažovat v oblasti výstavby nových větrných elektráren. Obcím, na jejichž území mohou větrníky stát, nabízí ČEZ Obnovitelné zdroje pravidelný příspěvek díky sdílení části výnosů z provozu větrných elektráren.

Mýty vers. fakta
Přestože větrná energie patří mezi ty zdroje, které prakticky nezatěžují životní prostředí, má i ona své odpůrce. Bohužel však mnohdy argumentují námitkami, které již byly v praxi i v odborných studiích vyvráceny.

- Samotná stavba je hotova dříve, než by trvala stavba základů byť i malého domu. Po stavbě pak už vrtule jen pracují a není třeba téměř žádné údržby, která by nějak obtěžovala okolí. Po skončení životnosti trvá deinstalace větrníků zhruba dva dny .

- Současné české normy pro úroveň hluku na nejbližším obydleném území (denní úroveň 50 dB, noční 40 dB) splňují tyto nové větrníky umístěné 600 a více metrů od lidských obydlí zcela bez obtíží. Dalším faktorem je hluk pozadí, který vytváří například vítr v korunách lesa, v němž zvuk samotného rotoru do značné míry zaniká.

- Zahraniční i české statistiky nepotvrzují ani obavy, že by vrtule výrazněji ohrožovaly ptáky, příp. plašily lesní zvěř. Tu totiž ruší především nečekané a nepravidelné zvuky. Zvukové efekty větrných elektráren jsou ale pravidelné a zvěř si na ně poměrně rychle zvykne. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná, nebo se dokonce zvyšovala. Z průzkumu mezi myslivci Dolního Saska vyšlo najevo, že nespatřují ve větrných elektrárnách vážné zdroje rušení domácí nízké zvěře.

- Častým sporným bodem je i vliv stavby na vizuální ráz krajiny. Tento bod je do jisté míry oprávněný - jako ostatně u téměř každé technické stavby. Jejich estetika je totiž z velké části dána individuálním vnímáním konkrétního pozorovatele. Zkušenosti z okolních zemí, kde se větrníky staví již delší dobu, však ukazují, že lidé si na jejich přítomnost velmi rychle zvyknou. V britských průzkumech mezi obyvateli obcí v okolí větrných elektráren se ukázalo, že stroje vadí jen 12 % lidí.

Jak funguje větrná elektrárna
Informovanost přináší souhlas
Více než 30 miliard korun hodlá během patnácti let investovat Skupina ČEZ do obnovitelných zdrojů výroby elektrické energie. V nejbližším období půjde zejména o výstavbu větrníků, u nichž se počítá s investicemi přes 20 miliard korun. Potvrzuje to Josef Sedlák, generální ředitel společnosti ČEZ obnovitelné zdroje. Ta vznikla jako dceřiná firma Skupiny ČEZ v roce 2006 a jejím posláním je právě rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Jaké záměry a cíle má ČEZ Obnovitelné zdroje?
Dnes se největší měrou na výrobě stále podílejí vodní elektrárny. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje vlastní a provozuje 21 menších vodních elektráren. V rámci Skupiny ČEZ se daří ale také poměrně razantně zvyšovat výrobu z biomasy.

V horizontu několika následujících let počítáme s realizací projektů, které náš potenciál v obnovitelných zdrojích výrazně zvýší. Celková nově instalovaná kapacita našich větrných elektráren by tak mohla v roce 2012 překonat hranici 100 MW. Zároveň počítáme s tím, že okolo roku 2010 - 2012 již bude v ČR dostatečné množství biomasy pro její spalování ve výrazně větších objemech než je tomu dnes.

Kolik prostředků hodláte v budoucnu do obnovitelných zdrojů investovat?
Náš plán počítá v průběhu následujících 15 letech s celkovými investicemi v objemu 30 miliard korun, z toho 20 miliard je určeno na výstavbu větrných elektráren. I to dokumentuje, že větrné elektrárny vnímáme v nejbližších letech jako prioritu. Klíčovým faktorem je ovšem dostatek ekonomicky rentabilních projektů. V současnosti jsme aktivní v několika projektech především na Vysočině a dále ve východních a západních Čechách Za velmi dobré považuji, že nás stále častěji oslovují i sami starostové a zastupitelé obcí, kteří by byli rádi, kdybychom u nich jednu či více větrných elektráren postavili.

Větrníky mají ovšem také nemálo odpůrců...
To je pravda především je to však zapříčiněno nedostatečnou informovaností. A naše zkušenost říká, že na základě přesných a komplexních informací se názor veřejnosti může časem vyvíjet. Například v okolí JE Dukovany bylo na počátku devadesátých let až 90 % občanů žijících v okolí elektrárny proti nebo spíše proti jaderné energii. Během 10 let se tento poměr diametrálně obrátil. Při předávání objektivních informací sehrálo významnou úlohu informační centrum. Podobnou úspěšnost bychom v tomto ohledu po čase rádi zaznamenali také u informačního centra věnovaného speciálně obnovitelným zdrojům, které jsme koncem května otevřeli v areálu malé vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové.

Jsem přesvědčen, že s tím, jak budou v České republice větrné elektrárny stále častějším jevem, lidé z vlastních zkušeností poznají, že se není čeho obávat. Zajímavé je v této souvislosti zjištění, že tam, kde větrníky po nějakou dobu stojí, jsou k nim místní obyvatelé vstřícnější ve srovnání s lokalitami, kde teprve mají vznikat. Druhým fenoménem je stav, kdy lidé souhlasí s větrnou, příp. jadernou energií, ale podstatně méně už je těch, kteří by tyto zdroje tolerovali v blízkosti svého bydliště. Ještě se zkrátka nenosí, aby každý vzal odpovědnost za svůj díl spotřebované energie.

Mají vůbec úvahy o obnovitelných zdrojích smysl v atmosféře úvah o renesanci jaderné energie?
Je jasné, že hlavní tíhu pokrývání spotřeby nesou konvenční zdroje. A je také zřejmé, že nechceme spouštět tisíce vrtulí ve snaze nahradit jadernou kapacitu nových bloků, bez jejichž dostavby si při mizejících zásobách uhlí neumíme energetickou bilanci naší země představit. Je ovšem třeba zmínit, že disponibilita obnovitelných zdrojů se nástupem nových technologií prudce zvyšuje. Namísto větrníků s 15% účinností už dnes máme stroje vyznačující se účinností 30% a více. A cena, za kterou dnes vyrábíme elektřinu z větru, už je na úrovni některých uhelných elektráren.

K tomu je třeba podotknout, že česká energetika má dobré a vyvážené portfolio zdrojů, které je třeba udržet i do budoucna. . A v jeho rámci je cílová představa 300-400 strojů s celkovým instalovaným výkonem zhruba 1000 MW a výrobou 2 TWh podle mého názoru reálná. Musí se prostě najít další zdroje, které zaplní mezeru po ubývajícím uhlí. A vzhledem k jeho dnešnímu obrovskému zhruba polovičnímu podílu na celkové skladbě výroby je zřejmé, že to nepůjde bez dalšího rozvoje jádra, plynu a všech druhů obnovitelných zdrojů. Ten fakt, že vodní, větrné a sluneční elektrárny mají palivo zadarmo, bude v budoucnosti stále důležitější. A měli bychom je vybudovat co nejrychleji, aby nám už dnes pomáhaly jednu z mála našich domácích surovin šetřit.

Větrníky ale mají podle někoho deformační dopady na krajinný ráz...
Tento argument je pochopitelný. Ne každému se musí líbit, protože jsou skutečně nepřehlédnutelnou dominantou na obzoru. Na druhé straně jsou ale i lidé, kteří považují větrné elektrárny v přírodě za projev toho, co nám přináší moderní technická doba. Filosofie ČEZ Obnovitelné zdroje vychází ze zásady umísťovat v maximální míře větrné parky do krajiny, která je již určitým způsobem lidskou rukou poznamenaná. Z tohoto důvodu se zaměřujeme např. na okolí JE Dukovany, okolí velké rozvodny u Kadaně, lokality blízké rovněž nepřehlédnutelným stožárům s vedeními velmi vysokého napětí. V případě okolí dukovanské elektrárny máme v plánu výstavbu směrem od obcí k objektům jaderné elektrárny, takže současné panorama při pohledu z dotčených obcí na všechny zbývající strany zůstane nenarušeno.

Jednou z dalších výhrad jsou obavy z hluku. Většina jich přitom vychází z provozu větrníků vyrobených v době před deseti, patnácti lety. Dnešní větrné elektrárny jsou ovšem moderní, bezpečné a především tiché stroje, které s přehledem splňují české a evropské normy. Podobně bychom na základě nových studií a poznatků mohli postupně vyvracet poznámky o nebezpečí větrníků pro letící ptáky, lesní zvěř nebo rušení televizního signálu. Čili shrnuto: negativa samozřejmě existují, ale pozitivní efekty naprosto dominují.

Informační centrum Obnovitelné zdroje a vodní elektrárna Hučák
Sto let po spuštění malé vodní elektrárny Hučák na řece Labi v Hradci Králové otevřela společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, a.s. nejnovější informační centrum Skupiny ČEZ. Je plně zaměřeno na obnovitelné zdroje energie.

 
zdroj: Informační centrum Obnovitelné zdroje


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist