Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Pačesova komise prolomila mlčení

14.07.2008  |  zdroj: EKONOM  |  131× přečteno      vytisknout článek

Vládou jmenovaní odborníci se v předběžné zprávě přimlouvají za další rozvoj jaderné energie.

Zelení dostali políček. Vládou jmenovaní odborníci se v předběžné zprávě přimlouvají za další rozvoj jaderné energie.

Vládou
jmenovaná nezávislá energetická komise dospěla k prvním závěrům. Hlavní sdělení týmu vedeného předsedou Akademie věd ČR Václavem Pačesem k budoucnosti české energetiky jsou tři.
Za prvé neskrývaná podpora jaderné energetice.
Za druhé o něco mírnější tlak na prolomení územních limitů pro těžbu hnědého uhlí v severních Čechách.
A konečně odsunutí doby, kdy bude možné výrazněji spoléhat na obnovitelné zdroje, do vzdálenější budoucnosti.
Komise ale není s prací zdaleka hotova. Definitivní zprávu bude sepisovat ještě nejméně dva měsíce. Ta pak bude předložena oponentuře.
Už nyní ale čelí kritice. Především ministr životního prostředí Martin Bursík a další zástupci Strany zelených považují její výstupy za politické a ovlivněné jadernou a uhelnou lobby. Řada energetiků, kteří hájí vlastní zájmy, naopak zpochybňuje očekávání, že celková spotřeba energie v České republice bude v následujících desetiletích stagnovat.
Scénář představený komisí minulý pátek vychází z toho, že přes nepřetržitý růst hrubého domácího produktu a životní úrovně bude spotřeba energie v roce 2050 přibližně stejná jako v současnosti. "Všechny makroekonomické odhady nám tak vycházejí," říká Vladimír Dlouhý, ekonom a bývalý ministr průmyslu a obchodu, který předběžnou zprávu o dosavadních zjištěních komise formuloval.
Na jedné straně se i v následujících desetiletích počítá s ekonomickým růstem. Zprvu mezi třemi a čtyřmi procenty, později s tempem o jeden procentní bod nižším. Počet obyvatel by ale měl stagnovat a na úspory energie bude tlačit další sbližování hladiny cen s vyspělými státy EU.
Zkušenost takový optimismus nepotvrzuje. Všechny průmyslové země v době růstu zvyšovaly i své energetické nároky. V prvé řadě to platí o elektřině. Podle jedné z prognóz by ve světě měla už do roku 2030 stoupnout celková spotřeba energie o 60 procent. Pro členy Pačesovy komise jde naopak o argument, že český důraz na úspory je enormní.
Dlouhý ale připomíná, že data, která komise zveřejnila, jsou jen jedním z možných scénářů. Ten vychází z odhadů cen energetických surovin a emisních povolenek, z míry regulací a počítá i s tím, že podniková sféra bude pružně reagovat na nastavené podmínky.
Nejslabším místem zůstává nejistota, jak doopravdy poroste cena hnědého uhlí. Kdyby šla prudce nahoru, stoupá téměř automaticky význam zemního plynu.
Ze všech scénářů, které komise zatím připravila, ale vždy dobře vychází jaderná energie. Právě v tom zelení vidí hlavní problém.
Pačes výtky dopředu odmítl. "Klademe důraz na důkladnost a komplexnost. Oslovili jsme se žádostí o spolupráci všechny, kdo k tomu mají co říci. Mnohé věci prošly i vnitřní oponenturou. Rozhodnout budou muset politici," zdůrazňuje.
Ti váhají. U veřejnosti se ale komise s podporou jaderné energetiky vlamuje do otevřených dveří. Na základě v pondělí zveřejněného průzkumu Eurobarometru jsou totiž Češi spolu s Litevci na starém kontinentu největšími příznivci využívání atomu. Souhlasí s ním 64 procent z nich.
V každém případě komise po roce a půl dospěla k několika hlavním doporučením a její členové tvrdí, že na nich se už moc měnit nebude. Co říkají teze zprávy, které dostal premiér Mirek Topolánek na stůl?

1. Umožnit a usnadnit zahájení posuzovacích procesů produkce všech typů energie. Jaderná energetika představuje jednu z variant výroby elektrické energie a je významnou součástí energetického mixu.
To je jasný útok na Stranu zelených. Ta další rozvoj jaderné energetiky odmítá a do programového prohlášení vlády z loňského ledna prosadila ustanovení, že se do roku 2010 žádný nový jaderný zdroj nebude ani připravovat. Zelení připomínají, že nejde jen o ohromnou investici, která odčerpá peníze potřebné na výraznější podporu úspor. Ani provozní náklady v jaderné elektrárně nejsou zanedbatelné. Nejde jen o cenu paliva, ale o jeho dopravu, ochranu před teroristickými útoky, a hlavně o ukládání radioaktivního odpadu. Na ohromné peníze přijde konečná likvidace jaderné elektrárny.
"Blokovat další diskusi není možné," namítá akademik Pačes. Tím jde na ruku všem ostatním. V dalších parlamentních stranách proti atomu nic nenamítají (viz Ekonom č. 21/2008).
Možná tak konečně přišel dlouho očekávaný impulz, který dostavbu Temelína odstartuje. Polostátní elektrárenská společnost ČEZ otevřeně přiznává, že v krátké době může předložit potřebnou dokumentaci. Na ní se už delší dobu pracuje. I podle původních plánů z osmdesátých let minulého století měla být tato jaderná elektrárna dvakrát tak velká, než je nyní. Nejčastěji se mluví o dvou klasických lehkovodních reaktorech, každém o výkonu až 1000 MW. Náklady se odhadují na 140 miliard korun.
Záložní možností stále zůstává rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. O dalších lokalitách pro stavbu úplně nového jaderného zdroje se neuvažuje.
Topolánkův kabinet je pod tlakem podnikatelů, kteří na výstavbu jaderné elektrárny naléhají. Obávají se, že jim stát někdy kolem roku 2020 nebude schopen zajistit dodávky elektrické energie. Před očima mají sousední Rakousko, které zápolí s nedostatkem elektřiny a řeší situaci dovozem z Česka. Především z nenáviděného Temelína. Do problémů se dostávají i Německo, Slovensko a kvůli emisím Polsko. Je proto evidentní, že budoucí dovoz elektřiny do ČR nepřichází v úvahu.
Pozice premiéra Topolánka není zcela jasná. Snaží se za každou cenu udržet se zelenými společnou vládu a musí lavírovat. Na jedné straně ujišťuje, že schvalovací proces, při kterém Ministerstvo životního prostředí posoudí ekologické dopady takové stavby (EIA), začne ještě letos.
Na druhé straně přiznává, že politické rozhodnutí o stavbě elektrárny může učinit tato, ale možná také až příští vláda. Spolu se schválením celkové koncepce rozvoje domácí energetiky na příštích 50 let. Vzdálenější termín je zřejmě pravděpodobnější. "Není pravda, že nemáme na rozhodnutí vůbec žádný čas," tvrdí Topolánek.
Proti tomu stojí názor, že už teď je pozdě. Kapacity zahraničních dodavatelů atomových reaktorů jsou vyprodány na nejméně deset let dopředu. Nové jaderné elektrárny mají růst hlavně ve Velké Británii a Číně. Odborníci varují, že každý rok váhání povede ve finále ke zdržení stavby o dvě až tři léta.
Samotný proces EIA může trvat dva roky, dopředu se počítá s tím, že projekt bude nutné dopracovat. Stejný čas se musí vyčlenit na následné vyřízení stavebního povolení.
Určitě neobstojí argument některých přívrženců jaderné energetiky, že nové reaktory musejí nahradit ty, které už pomalu dosluhují. Dukovany mají životnost do roku 2027 a současné temelínské reaktory do roku 2042. Zpráva komise připouští, že v případě dobrého stavu reaktorových tlakových nádob lze životnost o dalších 20 let prodloužit.
V postoji zelených se začínají objevovat rozdíly. První místopředsedkyně Dana Kuchtová ve spuštění procedury EIA vidí porušení programového prohlášení a požaduje koaliční jednání.
Šéf strany Martin Bursík na Pačesovu komisi kvůli klidu uvnitř své strany útočí. Jinak připouští, že kvůli tomu vláda nepadne. Za důvod k odchodu z koalice by považoval pouze okamžité rozhodnutí Temelín dokončit. Jeho odpor vůči jádru není absolutní. Podle dřívějších vyjádření podmiňuje změnu postoje zavedením nových technologií. Takových, které po sobě nezanechávají tolik radioaktivního odpadu. Ještě více by mu vyhovovala termonukleární fúze.
To ale jde o hudbu budoucnosti. S "množivými" reaktory, které umějí zpracovat současné radioaktivní odpady, se zatím experimentuje. Ty termonukleární se padesát let bez výraznějšího úspěchu jen laboratorně vyvíjejí. Sami vědci upozorňují, že to nejméně stejně dlouho ještě bude trvat. Pak by se zřejmě problém s výrobou elektřiny na dlouhou dobu vyřešil - palivem pro elektrárny by se stal těžký vodík, který lze získávat z běžné vody.

2. Dovoz plynu zvýšit jen mírně. Je už tak drahý, že jeho cena sama o sobě omezuje spotřebu.
Ani tento závěr nemusí být zeleným po chuti. Ti v plynu právě do doby, než se jaderná energetika dočká technologického skoku, vidí hlavní náhradu za mizející uhlí. Samozřejmě kromě úspor. Jeho cena, která kopíruje ropu, ale rychle roste. V posledních letech se v Evropě zdvojnásobila a vzhledem ke stále se zvyšující poptávce nepochybně poroste dál. Velkou neznámou přitom zůstává budoucí cena hnědého uhlí, která také může jít rychle nahoru.
Plynové elektrárny lze skutečně stavět rychle a s nižšími náklady. Při výrobě elektřiny z plynu odchází do ovzduší jen asi polovina uhlíku v porovnání s uhelnou elektrárnou.
Přesto to s ekologií není tak jednoduché - při těžbě a přepravě mnoho zemního plynu uniká do ovzduší, přičemž jde hlavně o metan, který má výrazný skleníkový efekt.
Hlavní je ale bezpečnostní riziko. Veškerý plyn se do ČR musí dovážet. Jeho zásoby leží hlavně v asijské části Ruska, v Alžírsku a zemích Perského zálivu. Dokonce i ten, který se nakupuje jako norský, pochází ve skutečnosti z Ruska. Vesměs jde o státy, které jsou považovány za problémové. Dodávky z arabského světa snadno mohou být ohroženy válečným konfliktem. Rusko, jehož vztahy s Evropou nejsou nejlepší, zase může změnit svoji obchodní politiku, a sice začít plyn více dodávat na východ, především do Číny.
K tomu experti spekulují o hrozbě, že Ruská federace sama začne plyn více používat k výrobě elektřiny. Minimálně moskevští politologové tvrdí, že jejich země nemůže být jen vývozcem surovin.
Navíc, jak připomíná i premiér Topolánek, končí doba, kdy ČR těží ze své polohy tranzitní země. Nové plynovody z Ruska do Evropy naše území obejdou.
Podle zelených lze riziko omezit společnou energetickou politikou Evropské unie. Ta na zemní plyn v následujících letech spoléhá, a proto není důvod k větším obavám. Také Rusko nikdy v minulosti, ani v době studené války, vývoz plynu nebo ropy nezastavilo. Už proto, že pro něj jde o životně důležitý zdroj deviz.
Pokud se u plynu operuje ruskou hrozbou, je pravda, že rovněž palivové články do českých jaderných elektráren budou ruské. Nic by na tom nezměnila ani možnost, že by se na našem území opět rozšířila těžba uranu.

3. Význam hnědého uhlí bude v dlouhodobém horizontu klesat, nicméně bude představovat významný energetický zdroj. Vláda by neměla omezovat podnikatelská rozhodnutí v této oblasti a měla by připustit diskusi o těžebních limitech.
Když dokument uvádí, že by stát měl co nejméně v energetice brzdit podnikání, myslí se tím na prvním místě těžba hnědého uhlí.
Nemá ani tak jít o palivo pro tepelné elektrárny. "Největším problémem se nám zdá teplárenství," zdůrazňuje Pačes. Dodává, že pálení hnědého uhlí v elektrárnách, které by současně neuměly vyrábět teplo (takzvaná kogenerace), je velice problematické.
U limitů zatím jde o "narovnání" hranice, kde zatím končí těžba v dole Bílina. Hraje se tak zhruba o 80 milionů tun uhlí. Perspektivně jde o další zásoby, hlavně na Dole Československé armády. "Nejde o to, že by limity měly zcela padnout. Ty současné však byly stanoveny v konkrétní situaci v roce 1991," podotýká Dlouhý.
Skutečné prolomení limitů, které opět zakazuje programové prohlášení vlády, by znamenalo, že na dole Bílina by se mohlo těžit do roku 2050 a na dole ČSA, kde je za územním limitem dokonce 750 milionů tun uhlí, ještě o deset let déle. Cenou by bylo obětování dvou vesnic. Jiřetína a Černic.
Bez zajištění dodávek hnědého uhlí na dalších 40 až 50 let zase v ČR asi nevyrostou žádné moderní hnědouhelné elektrárny. Jde o drahé technologie a musejí mít zajištěny dodávky po celou dobu své životnosti. ČEZ s něčím takovým už počítá, a přesměroval proto raději 50 miliard ze svých investic na stavbu plynových elektráren. Otázkou zůstává, zda by za změněné situace (při rozhodnutí vytěžit všechno uhlí) rozhodnutí ještě nezměnil. Odborníci připouštějí, že ano, ale muselo by k tomu dojít v následujících pěti letech. Pak už je návrat k hnědému uhlí skutečně nepravděpodobný.
Zelení ani nedostatek hnědého uhlí pro teplárny nepovažují za žádný důvod k rušení těžebních limitů. Už kvůli emisím se podle nich musí snižovat jeho spotřeba a zejména malé teplárny by měly začít nakupovat nízkosirné palivo. Hlavně by se mělo začít uvažovat o jiných alternativách, ať už o zemním plynu, či biomase.

4. Obnovitelné zdroje jsou nezpochybnitelnou součástí budoucího palivo-energetického mixu.
Komise uznává velký význam energie z obnovitelných zdrojů a uvádí, že na výrobě elektrické energie jednou budou mít téměř poloviční podíl. Tuto roli jim přiznává až k roku 2050. Podstatný vzestup jejich významu lze čekat zhruba za dvacet let. Do té doby by podíl energie z obnovitelných zdrojů měl dosáhnout přibližně pětiny celkové energetické spotřeby, což je ostatně i závazek vyplývající z členství v Evropské unii.
I to je hodně a nebude to vůbec jednoduché. Možnosti využití větru a tekoucí vody jsou kvůli geografii silně limitovány.
Nikdy nepůjde o víc než doplňkový zdroj. Větrníky navíc představují velkou zátěž pro krajinu. Neustále také rostou do výšky. První nebyly vyšší než 30 metrů, nyní i s lopatkou vrtule šplhají ke 150 metrům. Proti jejich umístění často protestují i místní ekologové bez ohledu na to, co říkají politici Strany zelených v Praze.
Existuje propočet, že kdyby výkon větrných elektráren měl být ekvivalentem současného Temelína, spotřebovalo by se k jejich postavení několikanásobně více betonu a oceli než k vybudování nových energetických bloků.
Podstatně více je možné očekávat od spalování biomasy a ve vzdálenější budoucnosti od sluneční energie. Zejména od její přímé přeměny v elektřinu ve fotovoltaických článcích. I když také nejde o čistou technologii. Články mají omezenou životnost a při jejich likvidaci vznikají nebezpečné látky. A především jsou drahé.
Větší budoucnost proto zatím čeká spalování biomasy, slámy, dřevěných odpadů a pilin nebo i speciálních bylin. Právě to by mělo zajistit asi 70 procent energie z obnovitelných zdrojů. Existují ale omezení. Využití biomasy je náročné na dopravu.
Pěstování zvláštních plodin, například šťovíku, navíc odebere velké množství zemědělské půdy, čímž se tlačí i na růst ceny potravin. Pro výkon klasické elektrárny se mluví o dodávkách z polí o rozloze kolem půl milionu hektarů.

5. Podporovat úspory energií. Jde o mimořádně významnou součást dlouhodobé energetické strategie.
Zelení nejvíce spoléhají na úspory. Jak v průmyslových podnicích, tak u tepla a v dopravě. Česko má energetickou náročnost výroby zhruba 1,5krát až 2krát větší, než je tomu ve vyspělé Evropě. "Cestou je daleko vyšší energetická efektivita," říká šéf energetické sekce zelených Vladimír Vlk. Odborníci soudí, že plány srazit energetickou náročnost na jednotku HDP o 25 procent do roku 2020 jsou reálné. Nejde přitom ani tak o vládní opatření jako o tlak trhu. Náklady na energie jsou už tak vysoké, že si možné úspory sami podnikatelé při nákupech nových technologií vybavení ohlídají.
Podniky, které do ČR přišly se zahraničními investicemi, jsou celkem v pořádku. Problém je u středně velkých firem privatizovaných v 90. letech minulého století.
Ty musely splácet úvěry a už jim nezbyly peníze na moderní zařízení s vysokou energetickou účinností. Proto je možné uvažovat, zda by v tomto případě nebyla na místě pomoc státu. I při vědomí, že návratnost investovaných prostředků na úspory trvá celá léta a není možné spěchat.
Tlak na úspory je během na dlouhou trať. Už sice neplatí, že český průmysl je jen těžké strojírenství a hutě. Ale z historických důvodů je v porovnání s jinými vyspělými zeměmi rozsáhlý. Na tvorbě HDP se podílí jednou třetinou a dalších 11 procent přidává stavebnictví. Přesto dílčí zpráva Pačesovy komise předvídá, že energetická náročnost průmyslu poměrně rychle klesne na úroveň vyspělých zemí. I z tohoto důvodu by po roce 2030 měla už spotřeba elektřiny stagnovat.
Ještě výrazněji by měla klesnout poptávka po ropě a výrobcích z ní. Do roku 2050 o plných čtyřicet procent.

6. Prohlubovat konkurenci na energetických trzích.
Jde zatím o nejasné ustanovení, pod kterým je možné si představit různé věci. Opozice se obává, zda se v něm nakonec neskrývá záměr rozdělit a privatizovat ČEZ. S tím ostatně do vlády šli zelení, ačkoliv od takových plánů ustoupili. Podle místopředsedkyně Kuchtové se místo toho prosazuje představa, že je dobré, aby ČR měla vlastního silného hráče, kterého vláda může alespoň částečně řídit.
Podle informací Ekonomu je za slovy o konkurenci opatrný nátlak na vlastnické oddělení přenosu od výroby a prodeje energií. V této věci ale komise jde, alespoň v českých poměrech, proti proudu. Vláda nesouhlasí. Nejmocnější česká firma, ČEZ, o něčem takovém také nechce ani slyšet.
Bez většího praktického dopadu asi zůstane i teze o nutnosti využít tranzitní elektrické přenosové sítě k posílení pozice České republiky na energetickém trhu. Stejně jako proklamace o přehodnocení energetické legislativy ČR a EU tak, aby nedocházelo k ohrožení stability odvětví.

AUTOR: Josef Pravec
AUTOR: Jiří Kouda


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist