Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Atomový osmiválec

21.07.2008  |  zdroj: EKONOM  |  130× přečteno      vytisknout článek

Atomový osmiválec Polostátní elektrárenská společnost ČEZ udělala první krok k dostavbě Temelína.Poslala žádost o posouzení ekologických dopadů projektu.

AUTOR: Josef Pravec
AUTOR: Jiří Kouda

Nemalý cíl si dal ČEZ. V jaderné elektrárně Temelín chce od roku 2013 začít stavět další dva reaktory. Podstatně větší než ty současné. Výkon každého z plánované dvojice by měl dosáhnout až 1700 megawattů, ty dnešní mají jen po tisíci megawattech. Je to překvapení i pro ty, kteří rozšíření jaderné energetiky podporují. Za nějakých patnáct let by jihočeská elektrárna vyráběla dvaapůlkrát více proudu než v současnosti. Lidé v okolí by to poznali jen podle toho, že tamní krajinu začne zkrášlovat místo čtyř hned osm chladicích věží.
Zatím společnost poslala na Ministerstvo životního prostředí žádost o zahájení procesu EIA, při kterém se posoudí ekologické dopady takto velkorysé dostavby.
"Počítáme i s úsporami a rozvojem obnovitelné energie. Žádný jiný bezemisní zdroj ale není schopen vyrobit potřebné množství elektřiny," prohlásil generální ředitel ČEZ Martin Roman.
Dodává, že i závěry komise akademika Václava Pačese potvrdily prognózu jeho firmy o tom, že po roce 2015 začne i Česká republika trpět nedostatkem elektřiny.
Zpráva komise se pro polostátní firmu stala impulzem k další expanzi. Jedno z klíčových doporučení totiž zní, že vláda má umožnit a usnadnit zahájení posuzování procesů výroby všech typů energie. Současně dospěla k závěru, že jádro představuje důležitou součást české energetiky a že se bez něj v budoucnu neobejdeme.
ČEZ má nepochybně pravdu v tom, že mají-li se v Česku objevit nové reaktory, tak je dostavba Temelína ekonomicky, technicky i z hlediska ekologických dopadů nejlepší variantou. Využije se už existujících stavebních pozemků a infrastruktury, protože původní projekt se čtyřmi reaktory stejně počítal. Ekonomické důvody hovoří i pro maximální výkon na hranici toho, co jsou nyní dodavatelé reaktorů schopni vyrobit.
Bez odpovědi ale zůstává hlavní námitka Strany zelených. Ta tvrdí, že kdyby se tato ohromná investice rozpustila na výraznější podporu úspor v podnicích i domácnostech a využití obnovitelé energie, byl by efekt přinejhorším stejný.

EIA: Start maratonského běhu
Žádné vládní rozhodnutí o dostavbě Temelína zatím nepadlo. S největší pravděpodobností ho ani neučiní premiér Mirek Topolánek. Nebo jedině v tom případě, že vyhraje s ODS příští parlamentní volby a sestaví v létě roku 2010 opět kabinet.
Minimálně do této doby se budou posuzovat ekologické dopady stavby za přibližně 140 miliard korun v proceduře EIA. Když ČEZ v pondělí poslal ministerským úředníkům 150stránkovou úvodní dokumentaci, učinil jen první krok.
Ani ten nebude snadný. Resort je v rukou Strany zelených, hlavního odpůrce dalšího rozvoje jaderné energetiky. Elektrárenský gigant určitě nedostane nic zadarmo, v kuloárech se připouští i možnost, že dokumentaci bude muset nejen doplňovat, ale také přepracovávat.
"Řízení bude nezávislé a nikdo ho nebude politicky ovlivňovat, určitě ale jde o velice komplikovanou věc," říká ministr a šéf zelených Martin Bursík.
Nejdříve se spustí zjišťovací řízení, během něhož resort vytipuje všechny zásadní okruhy problémů. To bude otevřeno nejen obcím a občanským sdružením, ale i jednotlivcům. Očekává se také zájem sousedních zemí, Německa a především Rakouska. Ty dokonce musejí být osloveny - ukládá to zákon o EIA a mezinárodní konvence.
Těžkosti přijdou téměř automaticky. Rakouský ministr životního prostředí Josef Pröll nové reaktory ostře odmítá. Nic jiného mu ani nezbývá. Proti jádru je totiž 86 procent jeho spoluobčanů.

Dva roky před námi
Samo posouzení vlivu dostavby Temelína by mělo být postupným a zdlouhavým procesem. Při něm bude přibývat odborných posudků a expertiz, stanovisek úřadů a dodatečných podkladových materiálů od elektrárenské společnosti. Pevné lhůty stanoveny nejsou, počítá se ale s veřejným projednáváním připomínek. Stejně se postupuje i jinde v Evropě. České Ministerstvo životního prostředí se také vyjadřuje k velkým projektům za hranicemi státu.
Většina odborníků se shoduje, že EIA v tomto případě bude trvat dva až dva a půl roku. Na to, že bude nutné čekat, je ČEZ připraven. Před dvěma lety poslal žádost o posouzení temelínského meziskladu vyhořelého paliva, prozatím ale úřední rozhodnutí nedostal.
Otázkou zůstává, zda je nejlepší, když o předložení dokumentace formálně rozhodl ČEZ sám. Podle některých expertů by z mezinárodního hlediska bylo výhodnější, kdyby šlo o záležitost posvěcenou usnesením kabinetu. Ten by ji v zahraničí snáz obhajoval. Už proto, že elektrárenská společnost je ze dvou třetin státní.
Vůbec také není jisté, zda je právě spuštěná EIA nevratným krokem. Místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová už hovoří o tom, že celou záležitost by mohlo politické rozhodnutí ještě zastavit. Připomíná, že jasno bude až po zářijovém sjezdu její strany.
Velký tlak určitě začnou vyvíjet nezávislí ekologové. "Vláda by se s ČEZ měla o projektu bavit až poté, co zavede plnou finanční odpovědnost za případné škody," zdůraznil Martin Sedlák z Hnutí Duha.

Co vlastně stavět?
O ceně stavby zatím elektrárenská společnost nechce spekulovat. Tvrdí, že může být známá až po uzavření kontraktu s dodavatelem. K částce mezi 120 až 170 miliardami korun se dochází přepočtem sumy, na niž vyšla nejmodernější evropská jaderná elektrárna ve Finsku. V každém případě se dostavba Temelína bude hradit jen z prostředků firmy. Za pomoci vlastního kapitálu a bankovních úvěrů.
Neochota ČEZ upřesnit cenu ale vyvolává spekulace. Hnutí Duha už hovoří o více než 350 miliardách a o nejdražší stavbě české historie.
Největším překvapením je předpokládaný výkon. Dosud se polooficiálně mluvilo o menších reaktorech v rozmezí 600 až 1000 megawattů. Je proto docela možné, že jde o vyjednávací taktiku. Výkon až 1700 megawattů může být záměrně nadsazen. Tak, aby v dalších, hlavně politických diskusích bylo možné o něco slevit.
Odborníci ale upozorňují, že současná přenosová soustava není na tak velký výkon připravena a elektřinu by bez dalších investic vlastně nebylo možné v zemi rozvést. Přes ohromný instalovaný výkon by se dokonce mohlo stát, že proud zprvu ještě nepůjde dodat spotřebitelům a bude ho nutné dovážet. To by byla smrtící kombinace.
Například bezpečnostní expert a poslanec ODS Jan Klas soudí, že by prozatím stačily reaktory se středním výkonem kolem 600 megawattů. Dodává ale, že v budoucnu by se měla zvažovat výstavba jaderných elektráren na severní Moravě a ve středních Čechách.
Proti stojí tvrzení, že větší výkon je z ekonomického hlediska efektivnější. I když i ČEZ připouští, že obchodní hlediska, pružnost reakce na okamžitou poptávku a problémy s připojením k elektrizační soustavě nelze pominout. "Bude to předmětem dalších studií a analýz," říká tiskový mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Dodává, že i dodavatelé výkon reaktorů neustále zvyšují.

Čtyři varianty
Pokud jde o jadernou technologii, rozhodně se podle lidí z vedení ČEZ nebude experimentovat. V úvahu přichází několik variant moderních, ale vždy už ověřených reaktorů tříapůlté generace. Ve všech případech by mělo jít o tlakovodní reaktory, které v ČR mají tradici. Některé z nich by možná měly umět zpracovávat palivo s obsahem plutonia. Takové, které by se připravovalo recyklací vyhořelých palivových článků. Problémem zůstává, že je několikrát dražší než tradiční obohacený uran. Nové reaktory také dokážou reagovat na okamžitou poptávku po elektrické energii a částečně měnit výkon.
Z těchto důvodů jsou ve hře americká firma Westinghouse nebo ruský Atomstrojexport. Američané chtějí stejné reaktory stavět jednak pro sebe, jednak v Číně. Rusové je do Číny už dodávají a staví je i pro Indii. Jejich model navíc přímo vychází ze zkušeností se současnými temelínskými reaktory. Zcela vyprodané kapacity ale nemají ani francouzská Areva, japonské Mitsubishi, případně jejich společný podnik Atmea. A právě tyto firmy staví reaktory s výkonem 1600 až 1700 megawattů. Ačkoliv fakt, že mnohé státy Českou republiku předběhly s rozhodnutím stavět nové jaderné elektrárny, především Velká Británie, situaci poněkud komplikuje. Britové chtějí stavět osm reaktorů a od počátku počítají s francouzskou pomocí.
Všechny typy uvedených reaktorů mají v porovnání s těmi současnými nejen větší výkon, ale i vyšší odolnost, zdokonalené bezpečnostní systémy a jsou spolehlivější. Kombinují prvky pasivní bezpečnosti s aktivními ochrannými opatřeními. Jaderná reakce například ve vysokotlakých reaktorech samovolně vyhasne, když dojde k poruše a vyteče z nich chladicí kapalina. Také další bezpečnostní zařízení - regulační tyče nebo hydroakumulátory - fungují samostatně, především bez elektrického napájení.
ČEZ ve svých podkladech ujišťuje, že problém nenastane ani s ukládáním jaderných odpadů. Kapacita úložiště v dukovanském areálu postačí po celou dobu životnosti obou českých jaderných elektráren.
Na vybudování hlubinného úložiště pro zvláště nebezpečné odpady je čas do roku 2065. Navíc jde o cennou surovinu. Vyhořelé články obsahují 30krát více energie, než kolik se z nich v reaktoru získalo.
Zelení takový optimismus nesdílejí a dál považují vyhořelé palivo, které zůstává radioaktivní po stovky let, za vážný problém. Už proto, že jaderná úložiště nikde nikdo nechce.

Trnitá cesta k Temelínu
V jaderné elektrárně Temelín stojí na pozemcích o rozloze 135 hektarů dva reaktory. Jde o největší českou elektrárnu, která dodává do sítě čtrnáct procent proudu. Když ji komunističtí plánovači projektovali, nakreslili čtyři reaktory. I proto je v ní teď místa dost.
Elektrárna mohla stát i jinde. Koncem sedmdesátých let minulého století se zvažovaly například severomoravské Blahutovice, středočeský Tetov a mluvilo se o jaderné elektrárně v severních Čechách. Přednost dostala jihočeská lokalita. Hlavně proto, že v tomto regionu žádný energetický zdroj neexistoval. Důvodem byla i geologická stabilita. Ta definitivně rozhodla o Temelínu, a ne o Malovicích či Dívčicích.
Rozhodnutí stavět obří elektrárnu padlo v roce 1980. O rok později se k tomu uzavřela mezivládní dohoda se Sovětským svazem. Bez větších diskusí úřady vydaly stavební povolení a do pádu komunistického režimu vyrostla první z chladicích věží.
Pak přišly problémy. Projekt málem zhatily. Nová politická reprezentace se zalekla hlasitých protestů ze sousedního Rakouska. I domácí odpůrci začali zpochybňovat bezpečnost plánované elektrárny. Nahrávaly jim obavy lidí ze sovětské technologie, o jejíž úrovni podle mnohých nejlépe svědčila černobylská katastrofa.

Nekonečné pochybnosti
Tehdejší místopředseda federálního kabinetu Valtr Komárek přišel s návrhem postavit místo reaktorů elektrárnu na zemní plyn.
O patnáct let tak předešel podobné představy zelených. Navíc se pochybovalo o účelnosti ohromné investice. O tom, zda další elektřina bude vůbec potřeba. Restrukturalizoval se těžký průmysl. Otazník visel nad osudem hutí. Mnoho z toho se také potvrdilo. Prakticky celý výkon Temelína se nyní vyváží. Paradoxně hlavně do Rakouska. ČEZ se brání tvrzením, že kapacita se zvýšila i tím, že nové zdroje v ČR stavěla také konkurence. Při plném vědomí, že se Temelín dokončí.
Dva roky po převratu se nedělo nic, o stavbě alespoň dvou reaktorů rozhodla až vláda Václava Klause v březnu 1993. Třetí a čtvrtý blok byly zakonzervovány na úrovni přípravných zemních prací.
Nad dostavbou se stahovaly mraky ještě o několik let později. To když se o ní pod tlakem rakouských poslanců kriticky vyjádřil Evropský parlament. Vláda Miloše Zemana znovu hlasovala - záměr poloviční Temelín dokončit prošel těsným poměrem hlasů 11 : 8. Hlavně zásluhou tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra.
Původní projekt se do té doby podstatně změnil. Sovětský řídicí a kontrolní systém byl nahrazen americkým, který dodala firma Westinghouse. Podle některých jde o nebezpečný hybrid. Podle jiných, například odborníků z Mezinárodní komise pro atomovou energii, naopak taková kombinace bezpečnost elektrárny zvyšuje. Praxe dala za pravdu spíše jim.
Většina vybavení elektrárny ale byla vyrobena českými firmami. Generálním dodavatelem se stala Škoda Praha, velký podíl na dodávkách získaly Škoda jaderné strojírenství - Plzeň, Vítkovice a Sigma Lutín. Zkušební provoz prvního reaktoru technici zahájili v červnu 2002. Elektrárnu úřady zkolaudovaly o čtyři roky později.
ČEZ stavbu, jejíž náklady vyšplhaly na 98 miliard korun, financoval prostřednictvím úvěrů od bankovních konsorcií. První vedla americká Citibank, druhé belgická Fortis Bank. Ručil stát a americká Exim Bank. Ekonomická návratnost se odhaduje na necelých dvacet let, životnost nejméně na 40 roků.

3400 MW
O tolik by mohl narůst výkon jihočeské elektrárny.

140 miliardkorun
Na tolik by v průměru mohla přijít dostavba Temelína.

Ve hře o reaktory jsou firmy Areva, Atomstrojexport, Mitsubishi a Westinghouse.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist