Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

ČEZ jde za větrem k Černému moři

29.08.2008  |  zdroj: Podniky a trhy  |  148× přečteno      vytisknout článek

ČEZ jde za větrem k Černému moři

- Firma odkoupila projekt na výstavbu větrných elektráren v Rumunsku

- Do největší farmy v Evropě investuje 27 miliard

ČEZ roztočí na rumunském pobřeží Černého moře přes dvě stovky větrníků. Od společnosti Continental Wind Partners (CWP) odkoupil český energetický obr připravený projekt dvou větrných farem v provincii Dobrudža na jihovýchodě země.

ČEZ chce do projektu investovat celkem 1,1 miliardy eur, tedy asi 27 miliard korun.

S instalovaným výkonem 600 megawattů jde nyní o nejrozsáhlejší projekt větrné farmy v Evropě. Kapacita dosáhne trojnásobku instalovaného výkonu dosud největšího provozovaného parku ve španělské Guadalajaře. Pro srovnání: jde o víc než polovinu výkonu jednoho temelínského bloku.

Rumunské vrtule jsou zároveň druhou největší zahraniční investicí ČEZ. Víc peněz - 1,4 miliardy eur - už firma vloží jen do výstavby nové uhelné elektrárny Gacko v Bosně a Hercegovině.

Prý je to drahé

Někteří experti ale tvrdí, že projekt je drahý. "Ve srovnání s jinými obdobnými projekty se cena jeví jako vysoká. Například Scottish and Southern Energy plánuje v jižním Skotsku postavit větrný park s kapacitou 456 megawattů za 600 milionů eur," říká analytik Komerční banky Josef Němý.

ČEZ získal větrníky v tendru, podle rumunského tisku nabídl nejvyšší částku.

V soutěži porazil další zájemce, mezi nimiž byl například německý E.ON, francouzský Gaz de France a rumunský Petrom. Kolik za projekt zaplatil, ČEZ nesdělil. "Samotná cena za odkoupení projektu je součástí smluvních ujednání a nebude zveřejněna," uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. Rumunský tisk již dříve spekuloval, že ČEZ převezme projekt za 100 milionů eur.

Roztočí se za rok

První stometrové větrníky, které dodá jeden z největších světových výrobců GE, by se měly točit už příští rok, další stožáry vyrostou na rumunském pobřeží o rok později.

O dokončení projektu se postará CWP. "Odpadá nutnost předávání projektu, o jeho dokončení se tak postará společnost, která ho rozvíjela od samého počátku. Bude tak plně zachována kontinuita," řekla HN Nováková. Stavět se má už v září.

ČEZ není jediný, kdo chce v Rumunsku do větrné energie investovat velké peníze. Španělská společnost Iberdrola například nedávno zakoupila 50 projektů menších větrných farem za celkem 300 milionů eur.

Země má totiž, na rozdíl od České republiky, pro získávání elektřiny ze vzduchu příhodné podmínky. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je ale v Rumunsku dosud mizivý.

Do Rumunska nejde ČEZ poprvé, tamní prostředí už důvěrně zná. V roce 2005 získala skupina většinový podíl v distribuční společnosti Electrica Oltenia, která dodává elektřinu pro 1,4 milionu zákazníků.

Jako jednoho ze strategických partnerů si ČEZ vybrala rumunská vláda rovněž pro výstavbu a provozování dalších dvou reaktorů v jediné rumunské jaderné elektrárně Černavoda.

Bukurešťská vláda už české firmě přislíbila 15procentní podíl v nově vznikajícím podniku, později ale od původního plánu ustoupila. Pro státní společnost Nuclearelectrica chce udržet majoritu, původně si vláda chtěla ponechat 20 procent. O další účasti v projektu nyní ČEZ jedná.

Obdobné komplikace si ale nyní ČEZ nepřipouští. "Projekt větrných elektráren v Dobrudži je projektem mezi soukromými subjekty. Projekt je zcela připraven, má všechna potřebná povolení včetně garantovaného připojení do sítě," říká mluvčí. Někteří investoři si ale podle bukurešťského deníku Business Standard stěžují na špatnou legislativu týkající se obnovitelných zdrojů. Rumunsko prý nepodporuje zelenou energii dostatečně.

Sázka na bezemisní zdroje kdekoliv v Evropě je pro ČEZ klíčová. Nyní totiž vyrábí podstatnou část produkce elektřiny z uhlí, tu ale bude brzy výrazně prodražovat nákup emisních povolenek na vypouštění oxidu uhličitého.

"Kromě investic do obnovitelných zdrojů se v rámci snižování emisí CO2 soustředíme i na rozšíření výrobního portfolia o plynové elektrárny a další využití jaderných elektráren," říká šéf ČEZ Martin Roman.

Firma chce stavět větrníky ve velkém i v České republice. ČEZ v současnosti připravuje 77 větrných elektráren s výkonem až 220 megawattů. Zatím jde však jen o plány. Mnohde se totiž potýká s nesouhlasem místních obyvatel a připomínek krajinářů.

AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist