Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Plachetnice pro 21. století

06.09.2008  |  zdroj: EKONOM  |  152× přečteno      vytisknout článek

Námořní lodě se vracejí k osvědčenému větru. Do klasických plachetnic má ale nový vynález daleko.

Představte si dětského draka, který se vznáší ve větru nad dopravní lodí. Ne, to si námořníci nekrátí dlouhou chvíli. Při pohledu zblízka zjistíte, že by to ani nebylo v jejich silách. Drak, který se třepetá nad zaoceánskou nákladní lodí Beluga, totiž není žádný drobeček. Má plochu 320 čtverečních metrů a vznáší se ve výšce několika stovek metrů nad mořskou hladinou.
S nápadem vrátit se k tradičnímu pohonu lodí přišel před několika lety Stephan Wrage, ekologický vizionář a nadšenec do sportovního pouštění draků. V roce 2001 založil v Hamburku společnost SkySail, jejímž cílem bylo otestovat stejnojmenný vynález.
"Prostě jsem si řekl, že by bylo dobré tu nesmírnou sílu draků nějak využít," vysvětluje Stephan Wrage svou motivaci na webových stránkách společnosti. Zvlášť když cena ropy stále stoupá a všichni volají po snižování emisí skleníkových plynů.

Loď ve vleku
Nedá se předpokládat, že by větrný drak utáhl celou nákladní loď sám. Může ale převzít aspoň část výkonu a ušetřit odhadem patnáct až dvacet procent paliva. Když uvážíme, že největší mořské "náklaďáky" spálí na sto kilometrů až 50 tisíc litrů pohonných hmot, není ani patnáct ušetřených procent zanedbatelné množství.
Světové oceány přitom brázdí na 50 tisíc takových lodních kolosů. Přestože laikové považují za největší producenty CO2 mezi dopravními prostředky letadla, ve skutečnosti jich vzniká dvakrát více právě v lodní dopravě. Ta se na celosvětové produkci emisí tohoto plynu podílí pěti procenty.
V současné době se lodě snaží snížit spotřebu paliva pomalejší plavbou. Když se rychlost sníží o deset procent, lze údajně ušetřit až čtvrtinu paliva. Plavebním společnostem ale pochopitelně vznikají obchodní ztráty.
Projekt SkySail se proto v první řadě zaměřil právě na obří plavidla, která patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. Podle Stephana Wragea se ale v budoucnu může stejně dobře uplatnit také u sportovních a výletních jachet nebo rybářských lodí.
Drak ve tvaru jakéhosi padáku je pevnými lany přivázaný k palubě lodi. Hlavní výhodou oproti klasickým plachtám je to, že se pohybuje ve výškách, kde vanou silnější a stabilnější větry.

Kormidelník u počítače
Kromě toho se tato "plachta" obejde bez stěžňů, které zvyšují odpor vzduchu a překážejí při nakládání a vykládání zboží. Právě na problému se stěžni ztroskotal konkurenční projekt v Dánsku. Vývoj moderní plachetnice Dannish Windship, podporovaný dánským ministerstvem pro životní prostředí a energetiku, v minulých letech experimentoval se sklápěcími a zásuvnými stěžni. Obě řešení se ale ukázala být neúnosně drahá.
Ani drak není úplně nejlevnější - jeho cena se pohybuje podle velikosti od půl milionu do dvou a půl milionu eur. Zatím největší plánovaný drak má plochu 600 metrů čtverečních. Už je dokonce ve výrobě. Teoreticky by ale "plachta" mohla být řádově až desetkrát větší. Pak by se svou rozlohou blížila ploše fotbalového hřiště.
Další výdaje jsou spojené s obsluhu počítače, která pomáhá natáčet draka do optimální polohy. Sama plachta je totiž vybavena sadou senzorů, které poskytují údaje o aktuální síle a směru větru. Počítač zároveň může dostávat aktuální údaje z meteorologických družic. O draka a počítač se zatím musejí starat dva až tři speciálně vyškolení technici. V budoucnu by mělo být ovládání draka zcela automatizované a bez lidské obsluhy.
"SkySail může najít využití na současných lodích a do nově stavěných plavidel je možné náš systém zabudovat rovnou při výrobě," říká Stephan Wrage. Na tomto projektu spolupracuje s německou námořní společností Beluga.

Plavba s klidným žaludkem
Vedle úspory paliva má větrný drak jeden překvapivý a původně neplánovaný "vedlejší účinek". Jím poháněná loď se na hladině mnohem méně kolébá. Vztlaková síla směrem vzhůru je silnější než houpání do stran způsobené vlnami a poryvy větru. "Pasažéři na našich lodích už nikdy nedostanou mořskou nemoc," podotýká Stephan Wrage.
Díky propracovanému tvaru může drak vypomáhat s pohonem i v případě, že loď pojede v částečném protivětru - do úhlu padesáti stupňů. Na druhé straně má projekt i své mouchy. Vedle ceny je to především technická náročnost. Čím větší plachta, tím složitěji se s ní manipuluje, pokud je potřeba ji rozvinout, nebo naopak stáhnout. S tím musí pomáhat speciální jeřáb.
První pokusy prováděl Wrage na vlastní pěst na malé loďce Galileo v Baltském moři. V první fázi se snažil navrhnout především optimální tvar a velikost draka. Následovaly zkoušky na 55 metrů dlouhé lodi Beaufort, při nichž testoval odolnost a spolehlivost draka za různých povětrnostních podmínek. Na tyto testy přispěla EU 1,2 milionem eur.
Když se drak coby pomocná hnací síla osvědčil, vydala se počátkem letošního roku napříč Atlantikem první komerční loď Beluga. Vyplula z přístavu v německých Brémách do Venezuely, kam převážela strojní součástky. Nyní je tento pohon testován i na další německé lodi s názvem Michael A. a v brzké době mají následovat další. Do roku 2015 jich chce společnost Beluga SkySails mít v provozu na patnáct set.

Elektrárna nové generace
Větrní draci jsou módním hitem posledních let. Vedle jejich "krocení" na pevné zemi se stává oblíbeným adrenalinovým sportem jejich pouštění na normálních či vodních lyžích, případně na skateboardu nebo snowboardu.
Ale ani v oblasti využití energie nejsou úplnou novinkou. Několik vědeckých týmů zkouší vyrábět elektřinu s pomocí draků přivázaných k dynamu. Podle odborníků by taková větrná farma mohla mít až osmkrát větší výkon než klasické větrníky. Důvod je stejný jako u lodních plachet. Drak se pohybuje ve větší výšce, kde více fouká. Podle optimistů by se tento vynález mohl uplatnit především v oblastech, kde bývá vítr při zemi poměrně slabý, tedy i v České republice.
Takto vyráběná energie by údajně mohla být až čtyřikrát levnější než ta z klasických větrníků. Narozdíl od lodních "plachet" (pohybují se ve výšce několika set metrů), chtějí autoři nápadu s větrnou elektrárnou posílat draky až jeden kilometr nad zem.
Skeptikové varují před různými komplikacemi, například před hrozbou střetu s letadly. Podle vědců z Delftské technické univerzity v Nizozemsku, která na projektu pracuje, by v tom ale neměl být problém.
"Dovedu si představit naše zařízení v místech, kde dnes stojí jaderné elektrárny - až vyprší jejich životnost. Místa, kde se nacházejí, jsou totiž z bezpečnostních důvodů už dnes vyřazena z leteckých map," uvedl nedávno Bas Lansdorp, jeden z členů výzkumného týmu, pro časopis New Scientist. Není tedy vyloučené, že draky čeká i v této oblasti velká budoucnost.

AUTOR: Eva Vlčková
Autorka je redaktorkou Lidových novin


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist