Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Gigantické nádrže na ropu chrání strategické zásoby

09.10.2008  |  zdroj: Technik  |  287× přečteno      vytisknout článek

Gigantické nádrže na ropu chrání strategické zásoby Společnost MERO ČR počátkem září slavnostně uvedla do provozu dva nové zásobníky ropy s ochrannou jímkou s označením H11 a H12, každý o kapacitě 125 000 m3. Tyto unikátní stavby jsou výjimečným konstrukčním dílem a mj. i největšími objekty této kategorie na světě.

Centrální tankoviště ropy (CTR) o celkové ploše asi 59 ha tak od září letošního roku obsahuje celkem 16 ocelových nadzemních nádrží, všechny s ocelovou ochrannou havarijní jímkou a plovoucí střechou. V areálu CTR v Nelahozevsi je tak k dispozici pro strategické zásoby ropy ČR celkem 12 obřích zásobníků, z toho šest nádrží o kapacitě 6 x 100 000 m3 a dalších šest nádrží o kapacitě 6 x 125 000 m3. Celková skladovací kapacita areálu CTR, který vlastní a spravuje společnost MERO ČR, tak vzrostla z 1,3 milionu na 1,55 milionu m3 ropy. Jsou tu ještě další čtyři menší nádrže s kapacitou 4 x 50 000 m3, do kterých proudí ropa z ropovodů Družba a IKL. Používají se ke skladování, míchání a distribuci ropy k zákazníkovi - rafinériím. Majitelem ropy v těchto nádržích jsou rafinérie, zatímco majitelem ropy ve strategických zásobách ČR uložené ve velkých nádržích je Správa státních hmotných rezerv ČR. Ve strategických zásobách ropy na CTR se nyní skladuje výhradně ruská ropa REB, jde o veškeré strategické zásoby ropy naší země. Podíl strategických zásob připadající na ropné výrobky (nafta, benzín apod.) skladuje Správa státních hmotných rezerv v zásobnících na jiných místech ČR.

POJISTKA PRO ENERGETICKOU BEZPEČNOST

Idea stavby a využívání velkých tankovišť skladujících strategické zásoby ropy vznikla ve světě v době první velké ropné krize v 70. letech 20. století. V té době se vyspělé země rozhodly reagovat na rostoucí obtíže v dodávkách ze zemí ropného kartelu OPEC a vytvořit "polštář", umožňující překonat výkyvy v dodávkách této suroviny nezbytné pro ekonomiku každé země. Vybudování dostatečně velkých zásobníků pro tyto účely bylo také jednou z podmínek vstupu ČR do EU.

Česká republika se pro stavbu tankoviště rozhodla již začátkem 90. let 20. století, spolu se stavbou ropovodu IKL: Výstavba probíhala po etapách: I. etapa (čtyři nádrže po 50 000 m3 a dvě nádrže po 100 000 m3) byla zkolaudována v roce 1995, II. etapa (dvě nádrže po 100 000 m3) byla zkolaudována v roce 1996 a poslední III. etapa (dvě nádrže po 100 000 m3) byla zkolaudována v roce 1997. Zahájení stavby CTR bylo těsně propojeno se stavbou ropovodu IKL, která se uskutečnila v letech 1994 až 1996. Tím byla dokončena skladovací kapacita 800 000 m3 ropy. Od roku 2001 pak probíhalo tzv. rozšíření CTR I (výstavba čtyř skladovacích nádrží, každá o kapacitě 125 000 m3). Tyto nádrže byly postupně uváděny do provozu od roku 2004 až 2005. Skladovací kapacita areálu se zvýšila na 1,3 mil. m3 ropy. V letech 2006 až 2008 probíhala v rámci stavby Rozšíření CTR II realizace dalších dvou velkokapacitních skladovacích nádrží opět o kapacitě 125 000 m3.

V uplynulých letech zatím nebylo nutné tyto strategické zásoby ve větším měřítku použít k výrobě pohonných hmot. Ropu však nelze skladovat déle než několik málo let a pak je třeba ji obměnit za čerstvou.

ČR nyní udržuje objem strategických zásob ropy a ropných výrobků na úrovni 90denní spotřeby. Pokud by vláda ČR vyhověla požadavku EU a rozhodla o rozšíření strategických zásob ropy a ropných výrobků na 120 dní, je třeba hledat nová řešení. Může jím být další výstavba nových nádrží v areálu CTR, ale také třeba i nově uložená povinnost výrobcům ropy skladovat ve svých areálech alespoň část těchto strategických zásob.

NEJVĚTŠÍ SVÉHO DRUHU

Ocelové uskladňovací nádrže s ocelovou ochrannou havarijní jímkou a dvoupalubovou plovoucí střechou na Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi jsou největšími svého druhu na světě. Někdy se označují jako dvouplášťové, ale to je podle odborníků nesprávné. Tento výraz se podle nich hodí spíše pro některé typy nádrží na skladování pohonných hmot. Nádrž má sice dvě stěny (pláště), ale vnější plášť není kryt střechou; ta zakrývá pouze prostor nad vnitřní stěnou. Meziprostor mezi dvěma plášti je ochranná jímka, která má zamezit případnému úniku ropy do okolí nádrže, pokud by došlo k porušení těsnosti vnitřního pláště nádrže. Nádrže jsou technicky řešeny a konstruovány tak, aby byla při jejich provozování zajištěna především ekologická a požární bezpečnost.

Tyto ocelové nadzemní nádrže mají moderní konstrukci přinášející provozovatelům řadu výhod. Obdobné typy nádrží se v posledních desetiletích budovaly v zemích, které se rozhodly skladovat strategické zásoby. Jde především o nové členské země EU (například Slovensko, Polsko), ale i země SNS (Bělorusko). Ocelové konstrukce nadzemních nádrží byly v době svého návrhu relativně levné a rychle postavitelné. Starší typy nádrží na skladování ropy stavěné v polovině 20. století v mnoha zemích západních Evropy jsou jednoplášťové, kde funkci ochranné jímky přebírá bazén vytvořený ze zeminy a izolačních materiálů. Tento typ nádrží proto nedovoluje budovat tankoviště s minimálními rozestupy nádrží.

STAVBA NÁDRŽÍ H11 A H12 NA CTR V NELAHOZEVSI

Investor - společnost MERO ČR. -, generální dodavatel Sdružení Metrostav, a ČKD Praha DIZ, generální projektant CB&I Lummus Global Brno a projektant ocelových nádrží IP Projekt Ostrava, včetně mnoha subdodavatelů, získali během jednotlivých fází výstavby areálu CTR s tímto typem nádrží značné zkušenosti. Vlastní výroba ocelových plechů plášťů jímky a nádrže a jejich následná montáž musí být prováděna s vysokou kvalitou a přesností. Kvalita byla neustále zajišťována důslednými několikastupňovými speciálními kontrolami při všech fázích realizace.

Velmi důležité je i pečlivé provedení základů velkoplošných nádrží. Základy, které by nepočítaly s často velmi rozdílnou kvalitou podloží pod nádrží, by totiž nevydržely tlak sloupce ropy a nádrž by se při sedání základů nebezpečně naklonila. Takový případ se stal nedávno u nádrže budované v terminálu přístavu Terst u Jaderského moře.

Nádrže H11 a H12 o objemu 125 000 m3 jsou unikátním technickým dílem. Jde o velké, a přitom tenkostěnné stavby, jejichž rozměry je třeba udržovat s vysokou tolerancí po celou dobu provozu. Například povolená výrobní tolerance základu je jen 0,1 % vzdálenosti bodů na obvodu. Dno nádrže je dvojité s vakuovaným meziprostorem rozděleným na čtyři samostatné sekce se samostatnými snímači tlaku, které neustále sledují těsnost dna. Plášť nádrže o vnitřním průměru 84,47 m je zhotoven z devíti lubů, svařovaných pásů oceli, jejichž tloušťka se s rostoucí výškou nádrže postupně snižuje z 39 mm u prvního (dolního) lubu až po 10 mm u horního devátého lubu. Při stavbě a sedání hotové nádrže se neustále sleduje kvalita celé nádrže. Při překročení tolerance tvarové přesnosti by totiž byla nádrž pro plovoucí střechu neprůchodná. Plovoucí střechu nádrže těsní dvojité těsnění se škrabákem, jeho jednotlivé prvky jsou zhotoveny z oceli a polyuretanové fólie vyztužené skelnými vlákny. Jakost a životnost těsnění musí být vysoká, normy totiž dovolují jen vskutku nepatrný únik odpařených plynných uhlovodíků.

Koroze stěn nádrže omezuje kvalitní nátěrový systém, stěny chrání i katodická ochrana. Garantovaná záruka od dodavatele je 10 let, ale při dobré údržbě by měla životnost nádrže dosáhnout 100 let.

Na nádrži jsou místěna tři hrdla pro jet-mixéry na míchání ropy a ropných usazenin a další tři hrdla pro jejich sání. Ropu v nádržích je totiž třeba pravidelně míchat, aby kvalita ropné směsi zůstala vysoká. Nádrže o kapacitě 125 000 m3 se naplňují a vyprazdňují ropou v rozdílných režimech - naplní se za 5 a vyprázdní za 7 dní.

AUTOR: (ami)


Základní technické údaje nádrží H11 a H12

Jmenovitý objem 125 000 m3

Průměr nádrže 84 470 mm

Výška nádrže 24 100 mm

Max. výška hladiny v nádrži 22 300 mm

Průměr ochranné jímky 90 470 mm

Výška ochranné jímky 19 750 mm

Max. výška hladiny v jímce 19 450 mm

Médium ropa

Max. hustota média 950 kg/m3

Nejnižší průměrná denní teplota -21,2 °C

Min. výpočtová teplota -16,2 °C

Max. výpočtová teplota 40 °C


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist