Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

I zelení vsadí na atom

18.10.2008  |  zdroj: EKONOM  |  126× přečteno      vytisknout článek

Bránit rozvoji jaderné energetiky by bylo chybou. Brzy se přívrženci jádra i ekologové shodnou, že jde o čistou energii, soudí bývalý ministr průmyslu a obchodu.

Na zprávě nezávislé energetické komise akademika Václava Pačesa, která nyní čeká na oponenturu, se podílel i Vladimír Dlouhý. Ve chvíli, kdy se tento dokument cizeloval, měl však Dlouhý i jiné starosti. Americká finanční krize trápí jeho zaměstnavatele, banku Goldman Sachs. Jako jeden z architektů liberální české transformace je Dlouhý rozpolcen: zásahy vlád sloužící stabilizaci světové ekonomiky sice vítá, na druhé straně se obává zavádění státního kapitalismu.

V závěrečné zprávě Pačesovy komise se píše o možnosti, že by se v Česku jednou podíl jaderných elektráren na výrobě energie mohl zdvojnásobit. To u zelených projde?
Kde jste to tam viděli?

Na straně 161. Tam stojí, že k využití příležitosti je zapotřebí do roku 2030 učinit řadu opatření. Že lze dosáhnout stejného podílu jádra jako ve Francii - 77 procent.
Ani v základním, ani v žádných jiných scénářích tak vysoký podíl elektřiny z jaderné energie nemáme. To, o čem mluvíte, je potenciál, kterého by česká jaderná energetika mohla dosáhnout. Stejně tak píšeme, že potenciál energie z obnovitelných zdrojů, z biomasy, se může v roce 2050 blížit k 350 petajoulům (energie, která představuje o něco méně než jeden a půlnásobek dnes dováženého zemního plynu - pozn. redakce).
Konkrétní využití tohoto potenciálu však bude mnohem nižší. V jednom z našich scénářů maximálně 60 procent. Podobně to musíte brát u jaderných elektráren. Poten-ciál je jedna věc, jeho konkrétní využití závisí na vývoji cen, administrativních omezeních a řadě dalších faktorů.

Jste pro dostavbu Temelína? V devadesátých letech minulého století jste stál u jeho zrodu.
Jsem přesvědčen, že už dřívější rozhodnutí začít Temelín stavět bylo správné a že omezovat využití jaderné energie do budoucna by bylo velice špatné. Když se ČEZ na základě podnikatelského projektu chce rozhodnout pro jádro, tak by mu v tom nikdo neměl bránit.
Jako člen energetické komise nicméně musím říci, že to skutečně byl předmět mnoha diskusí.

Komise se scházela více než rok. Není to po takové době trochu málo?
Závěrečná zpráva je rozsáhlá a zabývá se mnoha dalšími skutečnostmi. Věřím však, že nejenom v Česku, ale i v Evropě dojde do deseti až patnácti let k tomu, že se příznivci jaderné energie sejdou se zelenými. Jde přece o nízkoemisní zdroj. Navíc se zdá, že problematika ukládání jaderného odpadu bude vyřešena rozvojem reaktorů čtvrté generace.
Ekonomické, bezpečnostní i environmentální podmínky k rozvoji jaderné energetiky povedou. Už nyní pro mě byla příjemným překvapením spolupráce našich externích spolupracovníků, kteří stojí na opačných pólech. Pana Františka Pazdery, donedávna ředitele Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Jaderníka z přesvědčení. A Martina Sedláka z Hnutí Duha.

Myslíte si, že čeští zelení změní odmítavé stanovisko k jádru? Zatím tomu nic nenasvědčuje.
Komise měla posuzovat dlouhodobé potřeby. Nechci se proto vyjadřovat k tomu, co může být jen krátkodobým politickým zájmem. K tomu, co souvisí se vztahy v koalici a předvolebními postoji.

Dokážete si alespoň představit, že se na nějakém kompromisu současná vláda dohodne? Že se ODS a zelení domluví?
Ambicí komise je, aby její zpráva byla použitelná pro jakoukoliv vládu. Ať to bude stávající koalice, třeba v nějaké mírně pozměněné podobě. Nebo velká koalice či vláda vedená ČSSD. Například kabinet sociální demokracie a zelených.

I po osmnácti letech trváte na tom, že vztah k jaderné energii je výrazem životního postoje? Víry v technický rozvoj?
Určitě. Když jsme rozhodovali, zda skutečně stavět první dva reaktory v Temelíně, nebylo to jednoduché. Já i tehdejší předseda vlády Václav Klaus jsme celou věc vysvětlovali ve sdělovacích prostředcích i poslancům, ale stále jsme měli určité pochybnosti.

O bezpečnost?
Ne. Věřím, že když před lidmi stojí obtížný úkol a navíc jsou pod tlakem něčeho takového, jako že hrozí vyčerpání ostatních energetických zdrojů, tak zvládnou každý obtížný problém, a bezpečnost jaderných elektráren je dnes plně zajištěna.
Pochybnosti se týkaly toho, zda to bude z dlouhodobého hlediska ekonomicky správné. Vycházelo mi to tak 40 na 60 ve prospěch Temelína. Těch 40 procent se ukázalo jako lichá obava.

Počítáme se zpřísněním limitů
Často se v souvislosti s energetikou mluví o zahraniční politice, o Rusku. Z něj se dováží nejen plyn, ale rovněž jaderné palivo? To nevadí?
Komise vychází z toho, že jak plyn, tak ropa či jaderné palivo bude pro Českou republiku k dispozici na základě naší poptávky. Jsem ale přesvědčen, že k renesanci jaderné energetiky skutečně dojde i v Evropě. Ve světě tomu tak už je. To by mohlo vést - bude-li to nutné - k diverzifikaci dovozu palivových článků. Pohybujeme se v horizontu 40 let a třeba v druhé polovině tohoto období se mohou podmínky zcela změnit.

Je k jádru alternativa?
Ta je vždy. Například i ten plyn. Naše propočty nicméně ukazují, že v některých situacích může jít o alternativu dražší. A navíc nejde o tak nízkoemisní zdroj. Dodávky plynu ale v našich předpovědích nijak neomezujeme.

Není možné místo dostavby Temelína vyčkat a za kritické situace rychle postavit plynovou elektrárnu?
Plynové elektrárny se stavějí rychleji. Když ji ale chcete mít skutečně rychle, tak to zase přijde docela draho. A co je to kritická situace? To může být i to, že dodávky plynu budou ohroženy. Nebo že se dostaneme pod ohromný tlak environmentálních závazků. Z těchto hledisek plyn není tak samozřejmou alternativou.
Stejně si však myslím, že v realitě bude podíl plynu o něco větší, než jak píšeme. Ne na úkor jádra, ale obnovitelných zdrojů. Zůstává otazníkem, zda podíl biomasy může opravdu být tak vysoký. Zda její využití bude efektivní.

Nedopadlo vše tak, že energetici si ve zprávě prosadili své hned do nadcházejícího období? A zeleným sice dali s obnovitelnými zdroji za pravdu, ale až ve vzdálené budoucnosti?
Obávám se naopak, že někteří energetici nám budou vyčítat, že jsme "zezelenali" až moc. Počítáme se zpřísněním ekologických limitů nad rámec toho, co zatím chce Brusel.
Hrajeme si s myšlenkou druhé etapy ekologických daní. Úplně jsme vyloučili úvahy o prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí. Význam obnovitelných zdrojů je hodně zvýrazněn. Zpráva se tedy pokouší o jistý předobraz vývoje české energetiky při ambiciózní ekologické politice.

Zvýrazněn? Až někdy k roku 2050.
Česká republika je omezena přírodními podmínkami. Jejich využití souvisí s přenosovou soustavou, záložními zdroji, s bezpečností dodávek. To vše jsou věci, které nelze jen tak přehlédnout. Nemluvě o tom, že systémová podpora obnovitelných zdrojů je pokroucením energetického trhu. Což jako ekonom vidím velice nerad.

Jak to tedy vlastně je?
Všimněte si, že mezi odborníky se před dvěma lety často mluvilo o tom, že nás někdy mezi lety 2015 až 2020 čeká vypínání dodávek elektřiny. My tvrdíme, že to nehrozí, spíše jde o to, kolik za elektřinu budeme platit.
Dalším problémem je, jak se dodržení územních limitů promítne do zásobování teplem. Přechod na plyn či obnovitelné zdroje bude obtížný. Do jaké míry na to jsou vlastníci a management těchto společností připraveni? Dovedu si ale představit a nevím, zda se to ČEZ bude líbit, že například z Temelína začne vytápět České Budějovice.

Nebude tak zle
Práci v komisi jste začali v úplně jiné době. Dovedete si s ohledem na současnou finanční krizi představit, že nastane odlišná situace, než jste předpokládali. Že bude nadbytek elektřiny?
Před rokem by se zdálo paradoxní, že před schválením závěrečné zprávy komise mi solidní novinář dá takovouto otázku a já ji beru vážně. Mám shodou okolností v ruce analýzu od naší banky Goldman Sachs, která vidí velmi pozitivně budoucnost nových členských států EU. Včetně ČR. Dokonce se v ní hovoří o tom, zda tento region není možno přiřadit ke čtyřem nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám světa, pro něž se vžila zkratka BRIC - Brazílie, Rusko, Indie, Čína.
S touto úvahou se zcela neztotožňuji, myslím, že růst u nás nikdy tak rychlý nebude. Pokud se ale můžeme odpoutat od krátkodobého, patrně velmi nepříjemného dopadu krize, tak pro úvahy o dlouhodobých investicích do energetických zdrojů je nutné stále počítat se silným růstovým potenciálem. Se scénáři, že by elektřiny měl být výrazný nadbytek, asi nelze počítat.

To znamená, že finanční krizi nevidíte jako fatální problém?
Kdybych měl zůstat u energetiky, tak ne. Co se finančních trhů týče, pořád chci věřit, že k dlouhodobé hluboké krizi nedojde. Stejně tak chci věřit, že nedojde k opakování toho, co známe z učebnic pod názvem Velká deprese.

Není to tak, že tím jen sám sebe uklidňujete?
Ne, skutečně tomu věřím, i když poslední události jsou nepříjemné.

Pracujete v bance Goldman Sachs, která zatím přežívá. Jak moc se nedůvěra v investiční bankovnictví projevuje ve vašem byznysu?
Na byznysu se to samozřejmě odráží. Není tajemstvím, že naše výnosy a zisky šly ve třetím čtvrtletí o 70 procent dolů ve srovnání se stejným obdobím roku 2007. Nicméně pořád to byl výsledek, který spíše překonal očekávání.

Nebojíte se, že stejně přijdete o práci?
Snažím se diverzifikovat nejen své peníze, ale i práci. Mám sice hlavní kontrakt s Goldman Sachs, ale vždy jsem pracoval i s dalšími klienty.

Můžete být konkrétní?
Jednak v ČR stále pracuji pro koncern ABB. S některými bývalými kolegy z Goldman Sachs jsme založili investiční fond, kde se zaměřujeme na investice do nemovitostí, ale mimo území ČR. Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, země bývalé Jugoslávie. Teď se zajímáme i o Afriku a další oblasti. Kromě toho mám kontakty třeba například s indickými firmami.

Takže kdyby už pro vás práce v Goldman Sachs nebyla, posílíte ostatní aktivity?
Nejde o mě, ale chápu, že to čtenáře může zajímat. Mohu připustit, že se třeba Vladimíru Dlouhému nebude dařit jako dříve, třeba se bude muset odstěhovat z této malo-stranské kanceláře. Prostě tak to na světě je a musíme si na to zvyknout.

Singapur není vzor
Jste příznivcem státních zásahů?
Jsem rozpolcen. Jako člověk, který pracuje pro Goldman Sachs, vím, že je to nutné. Jako ekonom jsem na vážkách. Byl jsem teď v Paříži na zasedání "Euro 50 Group", byly tam špičkoví akademici, ekonomové, bankéři.
I ti nejradikálnější kritici nedávného vývoje na finančních trzích říkali, že jedna věc je, kdo za to může a kdo by za to měl primárně zaplatit. A druhá, jak zajistit, aby se z těch několika lokálních požárů nestal požár globální. Z tohoto hlediska lze se zásahy souhlasit.
Jako člověk, který prožil naší transformaci, kdy jsme čerpali z étosu reaganovských a thatcherovských změn 80. let minulého století, však nerad slyším úvahy, že přišel konec celé jedné éry. Prý nastává čas pro státní vlastnictví a větší regulaci. Je to ale v jiné poloze než ve 20. století. Například nedávné rakouské volby ukázaly, že mnoho lidí v Evropě začíná obdivovat politiky razící státní zásahy v různých oblastech. Obávám se, že finanční krize může učinit populární státem řízený kapitalismus, tedy tržní ekonomiku se silnou rukou státu po vzoru Číny, Ruska. Nejde ale jen o tyto země. Již dříve byl lákavým příkladem Singapur.

Pomohl by stabilizovat domácí situaci dřívější vstup do eurozóny?
Samozřejmě z určitého pohledu, kdyby eurozóna zůstala stabilní, to může mít pozitivní efekt. Už proto, že čtyři největší banky - Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB i UniCredit Bank - mají akcionáře v eurozóně.
Na druhé straně, kdyby eurozóna musela dělat nějaká fiskální opatření, i my budeme součástí takového řešení. A platil by to také český daňový poplatník. Myslím ale, že bychom už měli nějaký termín vstupu stanovit. Byl bych pro rok 2012 či 2013.

Už dříve jste připustil, že za určitých podmínek budete zvažovat návrat do politiky. Nenastal ten čas?
Mimořádně oceňuji nedávný výrok ministra financí Miroslava Kalouska. V reakci na kauzu Morava prohlásil, že on do vířivky chodí zásadně bez plavek. Odráží to i mé vidění světa. Mám pocit, že tím říká: chci zůstat svobodný, nechci, aby mě fotografovali. Chci chodit třeba nahatý. Politika se v poslední době stala strašně omezující.

Což kdyby vám příští rok někdo nabídl post eurokomisaře po Vladimíru Špidlovi?
Každá taková funkce bude minimálně do příštích voleb předmětem jednání a výměnných obchodů mezi stranami i jednotlivci. Bude nemožné do toho vstoupit zvenčí.

Vladimír Dlouhý (55)
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, studoval i matematiku na Univerzitě Karlově a ekonomii na Katolické univerzitě v Lovani (Belgie).
V roce 1984 nastoupil jako vědecký pracovník do Prognostického ústavu Československé akademie věd. Nakonec to dotáhl na zástupce ředitele.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se stal místopředsedou federální vlády a řídil řadu hospodářských ministerstev. Podílel se na přípravě liberálních ekonomických reforem.
Od roku 1992 byl českým ministrem průmyslu a obchodu za Občanskou demokratickou alianci.
V létě 1997 podal demisi a složil i poslanecký mandát. To předznamenalo pád pravicové vlády, která nedokázala čelit narůstajícím ekonomických problémům.
Po odchodu z politiky nastoupil jako investiční poradce banky Goldman Sachs a společnosti ABB. Pracuje pro ně dodnes.
V létě a na podzim 2006 se objevují spekulace o jeho návratu do vysoké politiky, zřejmě v barvách ODS. Nakonec ale odmítl i nabídku této strany, aby se stal českým velvyslancem v Bruselu.
Je podruhé ženatý, jeho druhou manželkou se stala dlouholetá spolupracovnice Eliška Břízová. Z prvního manželství má dvě děti a vnuka.

AUTOR: Josef Pravec
AUTOR: Jiří Pšenička


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist