Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

S velkým zlevněním nepočítáme, hlavně kvůli slábnoucí koruně

13.02.2009  |  zdroj: Podniky a trhy  |  123× přečteno      vytisknout článek

S velkým zlevněním nepočítáme, hlavně kvůli slábnoucí koruně Rozhovor hn: MARTIN HERRMANN, předseda představenstva RWE Transgas

Současný šéf RWE Transgas získal komplexní bankovní vzdělání u Dresdner Bank v letech 1986 až 1988. O pět let později graduoval na Vestfálské Vilémově univerzitě v Münsteru v oboru ekonomie. V témže roce začal pracovat pro Commerzbank, kde od roku 1994 působil v Praze jako manažer pro vztahy se střední a východní Evropou a následně jako ředitel odboru investičního bankovnictví. V roce 2000 se vrátil do Německa. Po privatizaci českého Transgasu v roce 2002 nastoupil do RWE. V RWE Transgas pak působil jako místopředseda představenstva a finanční ředitel. Od 1. dubna 2007 je předsedou představenstva RWE Transgas. Herrmann má se svou českou manželkou dvě děti. Rád čte a hraje golf.


Ceny ropy klesají, Gazprom snižuje ceny dodávek. V největším tuzemském prodejci plynu, RWE Transgas, však s výrazným zlevněním nepočítají.

"Všichni si přejeme, abychom mohli výrazně zlevnit. Jenže my nakupujeme v dolarech. A oslabující koruna nám velikou část poklesu nákupní ceny, který přinesly nižší ceny ropy, ukousne," říká šéf firmy Martin Herrmann.


HN: Jak to vypadá s cenou pro druhé čtvrtletí, zlevníte?

Zatím nevíme, ale na cenách pracujeme velmi intenzivně. A do konce měsíce zveřejníme, jak se budou měnit ceny pro druhé čtvrtletí. Velký prostor pro snížení ceny pro konečné odběratele ale bohužel nevidíme.


HN: Jak se u vašich odběratelů projevuje ekonomická krize?

Vidíme snížené odběry. A také vnímáme problémy s nezaplacenými fakturami - u některých společností už z loňského druhého čtvrtletí. Hůře platí i domácnosti.


HN: O kolik se odběry snížily?

Ještě je moc brzo, abychom říkali přesná čísla. Na začátku ledna měly některé společnosti prázdniny, pak přišla plynová krize. Snižování odběrů odstartoval krach skláren loni v září, říjnu. Ale vidíme, že narůstá počet společností, které musíme kvůli nezaplaceným účtům odpojovat.


HN: Nehrozí, že kvůli snížené spotřebě odeberete méně, než máte nasmlouváno? Podle kontraktu musíte i za takový plyn zaplatit.

Nespotřebovaný plyn vždycky někde prodáme, otázkou je jen za jakou cenu. Musíme si hrát s tím, kdy nakupujeme a kdy prodáme. Když například - jako teď - jdou nákupní ceny dolů, je lepší s nákupem měsíc počkat.


HN: To znamená, že můžete i prodělat, když spotové ceny klesají rychleji, než ceny, za které nakupujete na základě dlouhodobých kontraktů?

Ano, to je riziko, které neseme. Konečný odběratel to ale nepocítí.


HN: Co pro RWE vyplynulo z lednové krize kolem dodávek plynu?

Ověřili jsme si, co náš systém umí po technické stránce. Poznali jsme silné stránky a zjistili jsme slabá místa, kam budeme investovat. Ověřili jsme si, že dokážeme transportovat plyn na Slovensko přes Česko.


HN: Jak moc je pro RWE důležité, že může dovážet plyn na Slovensko trubkami přes Česko? Má to pro vás i obchodní přínos?

Že taková možnost existuje, není důležité jen pro RWE, ale i pro celou slovenskou ekonomiku. Když prodáváme plyn, není to charitativní záležitost, je to i obchodní záležitost. Pokud bude systém flexibilnější, přinese nám to pozitivní výsledky.

Projektu Nabucco věřím


HN: Budete kvůli krizi nějak přehodnocovat vztahy s Gazpromem nebo s Ukrajinou? Budete hledat jiné možnosti, jak do Česka dopravit plyn?

S Ukrajinou nemáme vůbec žádné přímé obchodní vztahy. Ruský plyn koupíme na ukrajinsko-slovenské hranici ve Velkých Kapušanech. A s ruským dodavatelem máme dlouhodobou smlouvu do roku 2035 na 9 miliard kubíků ročně. Na té se nic nemění a množství je v této situaci dostačující. To platí i pro norské dodavatele. A samozřejmě vždy existuje možnost koupit plyn na spotovém trhu - v Nizozemsku nebo Německu, a tam zajistit plyn, který bude k dispozici.


HN: Hledáte jiné dlouhodobé dodavatele?

RWE je jedním ze šesti akcionářů projektu Nabucco, který má dovážet do Evropy plyn ze zemí kolem Kaspického moře. Optimistické plány počítají s tím, že okolo roku 2013 by plyn mohl začít téct. Sice jen část, zpočátku jen několik miliard. Konečné množství má být až 31 miliard kubíků.


HN: Politická podpora projektu Nabuca po plynové krizi vzrostla. Přesto se objevují otazníky, zda bude mít plynovodem co proudit. Třeba Írán má ohromné zásoby, ale také zastaralou infrastrukturu...

Dodavatelů může být více. V oblasti není je Írán, ale i další země, které mohou dodávat plyn do Evropy. Třeba Irák, Turkmenistán nebo Kazachstán.


HN: Co by plynovod znamenal přímo pro Česko? Potřebujeme více plynu?

V této situaci je nejdůležitější, aby existovaly různé cesty, jak si zajistit plyn, který ale nakonec nemusí skončit v České republice. Uvažujeme o propojení plynovodu Nabucco, který má zatím podle plánů skončit v rakouském Baumgartenu, s českým systémem.


HN: Vaše mateřská společnost nedávno prohlásila, že nebude žádat kompenzace od Gazpromu za nedodaný plyn. Už jste spočítali, jaké náklady krize přinesla?

Říkali jsme, že nebudou soudní spory, že nebudeme Gazprom žalovat. Ale nyní analyzujeme dopady. Podepsané smlouvy jasně říkají, jak můžeme postupovat. Jisté je, že v souvislosti s plynovou krizí nebude žádné zvýšení ceny pro konečné odběratele.

Bez Ukrajiny to nejde


HN: Vyplatí se podle vás stavět spíše nové plynovody a propojky mezi státy, nebo je výhodnější investovat do zásobníků?

Obojí je důležité. Krize nám ukázala, že propojení nestačí. Například na Slovensku sice mají zásobníky s docela vysokým objemem. Jenže jsou na západě a Slováci potřebovali plyn na východě. V Česku máme docela velké skladovací kapacity a ještě je chceme zvětšovat.


HN: Počítáte s tím, že byste stavěli zcela nové zásobníky, ne jen rozšiřovali ty současné?

Záleží na tom, zda najdeme vhodné geologické struktury. A závisí i na investičních nákladech. Bývá levnější rozšířit současný zásobník než stavět úplně nový. Pokud bychom ale našli vhodné místo, nemůžeme vyloučit, že nový zásobník nepostavíme. Při rozhodování se musíme dívat i na to, jaké jsou ceny za skladování, kolik se za uskladnění plynu platí.


HN: Kolik peněz chcete do rozšiřování zásobníků investovat?

Sedm miliard korun. Ale toto číslo se může změnit, významnou položku u investice totiž tvoří tzv. poduška, základní vrstva plynu, která uzavře póry v horninách. A na to je třeba pořídit plyn, který se pak již nedá zpátky vytěžit.


HN: Jak se stavíte k plynovodům South Stream a North Stream? Jsou životaschopné, pokud se bude stavět Nabucco?

Nord Stream má pro Česko velký význam. Rusko plánuje, že plynovodem Opal napojí Nord Stream přes Německo na Česko - a tady pracujeme na plynovodu Gazela. Počítáme s tím, že bude hotová zhruba v letech 2011 až 2012. Pak se změní tranzitní toky - méně plynu poteče přes Ukrajinu a Slovensko. Naopak se posílí severojižní směr. South Stream, který plánuje Gazprom společně s italským Eni, je jasným konkurentem plynovodu Nabucco. Ale nezajistí plyn odjinud než z Ruska. Ani když se postaví všechny tři plynovody, nebudou schopny kompenzovat množství plynu, které dnes teče přes Ukrajinu. Bez Ukrajiny se nemůžeme obejít.


HN: Má vůbec společnost jako RWE nějaké páky, jak tlačit na Ukrajinu, aby modernizovala své kapacity?

Přímé páky nemáme. Jde o obchodní záležitost mezi Ruskem a Ukrajinou.


HN: A uvědomují si i v Gazpromu, že bez Ukrajiny to nejde?

Oni to moc dobře vědí. A proto také hledají různé možnosti, aby předcházeli takovým situacím, do kterých se dostali letos.


HN: Myslíte, že to, co se v lednu stalo, je lidem v Gazpromu líto?

Doufám, že všichni si uvědomují, co je skutečným výsledkem krize: plyn dostal negativní image. To je nejhorší - spolehlivost dodávek plynu je zpochybněna.


HN: Co s tím chcete dělat?

V Česku jsme udělali - myslím - maximum. Kdyby o této situaci nebyly v médiích každý den zprávy, žádný zákazník by si ani neuvědomil, že v některých zemích mají problémy.


HN: Myslíte, že se bude krize opakovat?

To bych taky rád věděl. Musíme být ale připraveni, kdyby se krize opakovala. Nedá se to zcela vyloučit, protože do vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou nevidíme.


HN: Nebojíte se, že by v souvislosti s tím, co Evropa prožila, mohlo do plynárenství přijít víc regulace, víc kontroly?

Určitě ano. První kroky už vidíme například na Slovensku. V legislativním procesu jsou už návrhy, které mají zajistit, aby stát měl více pod kontrolou skladování plynu. V Česku vedeme diskusi s vládou, co to znamená, jaké kroky by byly možné.


HN: Uvažuje se i o zavedení státních hmotných rezerv, které existují třeba u ropy?

Hovoří se o tom, ale podle nás nejsou vůbec potřeba. Něco takového je extrémně drahé, protože neexistuje dostatek skladovací kapacity. Navíc, v Evropě takové případy neexistují, až na výjimky.

I malí odcházejí


HN: Jak to vypadá s vaší tržní pozicí? Po otevření trhu jste ztratili hodně velkých zákazníků, ztrácíte ještě?

O některé zákazníky přicházíme, ale ne tak rychle jako těsně po otevření trhu. Je to logické - někteří velcí odběratelé šli ke konkurenci, která jim nabídla o trošku nižší ceny. A u velkých podniků to dělá dost peněz. Na rozdíl od dřívějška odcházejí i menší zákazníci, ale není to dramatické. Podíl RWE na trhu je 69 procent, před rokem to bylo 72 procent. Podle nás ale krize ukázala, že se vyplatí mít silného dodavatele.


HN: Čekáte, že od vás začnou odcházet po malých podnicích i domácnosti?

Smyslem liberalizace je, aby zákazník nejenom měl, ale také využíval možnost vybrat si dodavatele. My se samozřejmě snažíme dostat zpátky některé z těch, které jsme ztratili. Navíc, mohou přibýt noví, třeba plynové elektrárny. Nebo zákazníci, kteří sice mají doma plynovodní přípojku, ale topí neekologickými palivy.


HN: A nejsou nyní v souvislosti s krizí ohroženy projekty plynových elektráren?

Spíše ne. Evropská unie ke splnění cílů, které si uložila, potřebuje ekologická paliva. A mezi ně zemní plyn určitě patří. Navíc - plynové zdroje jsou potřeba pro vyrovnávání špiček. K tomu se nedají použít ani obnovitelné zdroje, ani jaderné či uhelné elektrárny. Plyn v energetickém mixu tu určitě bude.


RWE TRANSGAS

- RWE je třetí největší evropskou energetickou skupinou, sídlí v Německu.

- Český plynárenský Transgas koupila skupina RWE v květnu 2002 za 4,1 miliardy eur.

- RWE Transgas je s více než 2,3 miliony zákazníků největším dodavatelem plynu v ČR.

- Jeho podíl na dodávkách konečným odběratelům od otevření trhu klesá, nyní má 69 procent.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist