Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Plyn pro Evropu: potrubí na dně Baltu, Transgas a Nabucco

25.02.2009  |  zdroj: Technik  |  137× přečteno      vytisknout článek

Plyn pro Evropu: potrubí na dně Baltu, Transgas a Nabucco Spor Ruska s Ukrajinou, jehož důsledkem byly utažené kohoutky plynovodu a mrznoucí část Evropy na pokraji hospodářské katastrofy v důsledků "plynové války", kromě politických vášní vyvolal i ryze pragmatické úvahy o budoucnosti evropské energetiky a (ne)vyváženosti a zranitelnosti její infrastruktury.

Na pořad dne se opět dostaly projekty, které by měly změnit mapu tranzitní sítě zásobující Evropu touto strategickou energetickou komoditou. Například plánovaný plynovod z Ruska do Německa, který povede po dně Baltického moře, a bude obcházet tradiční trasy cesty plynu do Evropy. Což mimo jiné. znamená, že dojde k posunům v rozložení sil hlavních hráčů na trhu, takže třeba energetický koncern RWE bude muset změnit strategii, jak napsal už loni německý hospodářský deník Handelsblatt.

Většina zemního plynu z Ruska do západní Evropy se zatím dopravuje plynovodem, který vede přes území Slovenska a ČR. Jestliže se ruský Gazprom a západoevropské EON a BASF rozhodly táhnout plynové potrubí po dně Baltu, znamená to, že západní Evropa bude moci počítat s přísunem většího množství plynu z východu, ale také to znamená, že bude nabourána pozice RWE, resp. jeho dceřiné společnosti Transgas, která spravuje plynovod v jeho české části.

STRATEGICKÁ POZICE ČR

Koncern RWE získal Transgas před pěti lety za 4,1 miliardy EUR, což byla zatím nejdražší investice koncernu ve střední a východní Evropě. Až dosud se tato akvizice koncernu RWE vyplatila, jak situaci komentoval analytik Marc Koebernick z WestLB, příjmy z poplatků za tranzit plynu představují většinu zisku. Podle slov pana Bertholda Bonekampa, který má na starosti distribuci plynu v RWE Energy, má ČR jakožto tranzitní země při přepravě plynu z Ruska na západ ústřední strategickou a logistickou pozici.

Prostřednictvím současného podzemního plynovodu se z Ruska do západní Evropy posílá asi 30 % celkového množství plynu, které Rusko dodává do západní Evropy. Transgas ročně odebírá zhruba 50 miliard krychlových metrů ruského zemního plynu. Z toho asi čtvrtina směřuje dále distribučními sítěmi odběratelům v ČR a tři čtvrtiny plynu směřují přes dvě předávací stanice na hranicích dále do Německa.

PODMOŘSKÝ PLYNOVOD RUSKO-SRN BUDE MÍT STEJNOU KAPACITU JAKO SUCHOZEMSKÝ

Potrubí pro vedení zemního plynu po dně Baltu má být hotovo do roku 2010 a bude míjet veškeré tranzitní země, po jejichž území dnes suchozemský plynovod prochází. Počítá se s tím, že podmořský plynovod bude mít přibližně stejnou kapacitu jako existující suchozemský, podzemní.

Podmořský plynovod tedy přirozeně ohrožuje budoucí pozici RWE v obchodu se zemním plynem v Evropě. Pan Matthias Heck ze Sal. Oppenheim říká, že "Transgas má sice ještě smlouvy s Gazpromem, ale ve středně dlouhé a delší perspektivě by mohl pocítit tlak na objem přepravovaného plynu a na marže." Situace bude podle jeho názoru záviset v první řadě na tom, jak se bude vyvíjet spotřeba zemního plynu v Evropě, a tím také potřeba přepravních kapacit.

PŮJDE O PLYN NAVÍC - BUDE ALE SKUTEČNĚ ZAPOTŘEBÍ?

Když potom svůj záměr konzultoval Gazprom se západoevropskými partnery, ti - vcelku pochopitelně - tuto myšlenku přivítali. V nadšení pro nové enerfetické projekty však Evropa nebyla zatím zdaleka jednotná. Mnohé země (např. Německo a Itálie) podporovaly svými aktivitami především projekty, zajišťují hlavně jejich vlastní energetické dodávky, jako plynovody Nord Stream a South Stream, na nichž participuje ruský plynárenský gigant Gazprom.

Gazprom dal najevo, že plynovod po dně Baltu má být vybudován proto, aby se z nalezišť na západní Sibiři mohlo do západní Evropy dopravovat ještě více plynu než dnes, tedy má jít o kapacitu přepravující určité množství plynu navíc. K záměru vybudovat tuto další přepravní trasu jej přivedla jednak stoupající potřeba plynu v západní Evropě, jednak klesající výtěžnost ložisek v britském sektoru Severního moře.

Spotřeba zemního plynu v Evropě roste mj. v důsledku přechodu řady elektráren z uhlí na paroplynový provoz. I když jde o ekologičtější technologii, není ještě zdaleka jasné, že právě toto řešení bude tím nejlepším. Ve hře je totiž ještě několik faktorů.

Jurgena Flaugera v listu Handelsblatt např. vyjádřil určitou pochybnost, pokud jde o předpoklad, že potřeba a spotřeba zemního plynu v západní Evropě bude stoupat. Odvolává se přitom na skutečnost, že řada investorů v posledních letech buď odvolala anebo zredukovala své projekty, jež byly postaveny na spotřebě či zpracování zemního plynu, a to kvůli jeho rostoucím cenám.

Je rovněž pravděpodobné, že právě události poslední doby zřejmě přimějí investory znovu přehodnotit své projekty zaměřené na rozvoj plynové sekce v energetickém mixu, vzhledem k silné závislosti plynařských společností na dodávkách z Ruska a nutnosti zajištění jeho přepravy, tzn. plynulých dodávek do Evropy.

MOŽNÁ TAKÉ PLYNOVOD Z ÍRÁNU

Konec konců existuje alternativa k ruskému zemnímu plynu anebo k záměru zvýšit jeho dovozy prostřednictvím nového podmořského plynovodu, a tou je dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do západní Evropy ze zámoří, anebo doprava zemního plynu ropovodem z Íránu pomocí rovněž plánovaného plynovodu Nabucco z Íránu přes území Turecka a přes Balkán (plánovaná trasa vede přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko).

Plynovod o délce minimálně 3300 km, který by se v Turecku měl napojit na stávající plynovody ze střední Asie a přivést zemní plyn z kaspické oblasti až do Vídně, by se měl začít stavět v roce 2010 a být dokončen v roce 2013-15.

Náklady jsou propočítány zhruba na 8 miliard eur (konkurenční Ruskem podporovaný South Stream, jehož trasa ale není definitivní, vychází nákladově o pět miliard dražší). Nicméně o realizaci Nabucca ještě není rozhodnuto. Šanci na ní nahrávají nyní klesající ceny oceli, které by mohly projekt výrazně zlevnit, na druhou stranu může být podle analytiků postoj Turecka, které jako tranzitní země požaduje, aby podstatná část (hovoří se o 15 %) objemu zemního plynu z Nabucca končila v Turecku a navíc chce na tuto surovinu od Ázerbájdžánu významnou slevu.

Projekt Nabucco, přes veškerá rizika, která dnes v geopolitickém smyslu a v mezinárodním obchodě Írán představuje (která však mohou v dohledné době také být minimalizována), by RWE zřejmě uvítal, protože toto potrubí by se mohlo napojit na existující síť tranzitního plynovodu ve střední Evropě. RWE proto mj. jedná s rakouským energetickým koncernem OMV, který je iniciátorem projektu.

Úsilí o realizaci plynovodu Nabucco, kterým má proudit zemní plyn ze zemí kolem Kas-pického moře popřípadě z Blízkého východu do Evropy, bude podle premiéra Mirka Topolánka během svého předsednictví podporovat také ČR. Plán má podporu také u všech ostatních zemi Visegrádu. Evropská komise nicméně zastává stanovisko, že Nabucco nemůže nahradit ruské dodávky, a jde pouze o doplňkovou alternativu. Unie sice na jedné straně uznává, že projekt by mohl pomoci diverzifikovat infrastrukturu produktovodů a být přínosem pro stabilizaci zásobování kontinentu plynem z Východu, ale finacovat jej ze zdrojů EU nechce. Dává přednost variantě zainvestování projektu soukromými firmami

EU má zájem také o transkaspický plynovod, který by umožnil vyvážet plyn do Evropy přes Ázerbájdžán a Gruzii bez tranzitu přes Rusko středoasijským zemím jako Turkmenistán. ČR podle vicepremiéra Alexandra Vondry také usiluje o napojení na plynovod Gazela, který by měl Česko propojit s ruskoněmeckým plynovodem, jenž povede přes Baltské moře.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist