Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Energetika se nedá řídit jako výroba Coca-Coly

20.02.2009  |  zdroj: Podniky a trhy  |  124× přečteno      vytisknout článek

Energetika se nedá řídit jako výroba Coca-Coly

JAROSLAV MÍL, ŠÉF SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY

Jaroslav Míl má nadhled. Nejen na panoráma Prahy, které se otevírá při pohledu z okna jeho kanceláře ve 14. patře novostavby Lighthouse na vltavském břehu. Nadhled má i nad energetickým trhem. Zná ho z obou stran: Prošel manažerskými funkcemi v české firmě ČEZ i ve Slovenských elektrárnách vlastněných italským Enelem. A dnes jako šéf Svazu průmyslu a dopravy hájí zájmy podniků, které elektřinu nakupují a žehrají na její ceny.

Muž s nadhledem má na energetický trh jasný názor: Podle něj nefunguje. "Cena elektřiny, kterou dnes platíme, vůbec neodpovídá tomu, za kolik se na trhu prodává," říká. A volá po tom, aby celá Evropa systém obchodování s energiemi rychle změnila.


HN: Když letos platíme víc, můžeme se těšit na to, že nám proud právě díky letošnímu vývoji zlevní v příštím roce, ne?

Od ledna se dá snížení ceny elektřiny očekávat. Když ČEZ na letošní rok nakupoval, stála megawatthodina nějakých 75 eur, někdy až 90 eur. Dnes cena na burzách klesla na zhruba 49 eur. Dá se čekat, že v druhé polovině roku nahoru už nepůjde. Pokud ovšem nedojde k tomu, že se nějakou vhodnou obchodní politikou - třeba i mimo území naší republiky - ceny zvednou.


HN: Co míníte "vhodnou obchodní politikou"? Narážíte na údajné kartelové dohody, z nichž jsou energetické firmy někdy obviňovány?

To je jednoduché. Může se vám stát, že budete chtít koupit proud v zahraničí, abyste mohla nabídnout odběrateli lepší cenu. Jenomže budete potřebovat přenosové kapacity. A já vytvořím takové technické a časové podmínky pro aukci na přenosové kapacity, že tu kapacitu dostanete pozdě a nebudete moci s dodávkou přes hranice počítat. Prostě omezím v ten moment velikost trhu tak, aby mi to vyhovovalo.


HN: Kdo ovládá evropský energetický trh a diktuje takto podmínky?

Fakticky nikdo. Náš trh je závislý na pohybu cen v Německu, kde máte čtyři hráče. Potíž je v tom, že ten trh nemá ani elementární pravidla, žádný dozor. Zatímco akciová burza podléhá dozoru, který má zabránit manipulaci, energetická burza nic takového nemá.


HN: Myslíte, že na Pražské energetické burze nebo na lipské, která udává tón v celém regionu, k manipulacím s cenami dochází?

Já si představuji sebe, že sedím ve vedení velké energetické firmy a jsem hodnocen za kvartální výsledky. Potřebuji mít vysoké ceny proudu, abych měl vysoký zisk. Takže vytvořím podmínky, abych cenu držel vysoko. K tomu nemusím dělat nic nezákonného.

Pražská energetická burza funguje nedostatečně


HN: Jakou roli hraje na českém trhu dva roky fungující energetická burza? Její zastánci tvrdí, že obchody s energií zprůhlednila.

Funguje nedostatečně. Myslím, že na burzách tohoto typu se nemá obchodovat s futures (dodávkami na budoucí období - pozn. red.), mají fungovat jako klasická komoditní burza. Naše burza navíc stojí na jednom velkém hráči, který vládne nákupu i prodeji.

HN: Říkáte ale, že i přes všechny nedostatky, jež trh má, cena elektřiny klesne. Kvůli krizi?

Teď je krátkodobě v celém regionu a dokonce i na Slovensku, kde museli odstavit druhou část jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, přebytek kapacit. Další věc je, že podniky nebudou ochotny uzavírat dlouhodobé smlouvy - už proto, že samy nebudou vědět, nakolik budou mít kvůli krizi vytížené kapacity. Když to vše shrneme, není důvod, aby ceny rostly. Já čekám na příští rok solidní pokles. A to mluvíme o nějakých dvaceti třiceti procentech vůči ceně 75 eur za megawatthodinu.


HN: Jenomže elektřina se na burzách obchoduje v eurech. Koruna oslabuje, a to českým odběratelům výhodu poklesu burz kazí.

Osobně tipuji, že se koncem roku bude pohybovat kurz za euro kolem šestadvaceti korun. Myslím, že koruna zpevní.


HN: Cenová politika ČEZ se často interpretuje jako "vysávání české ekonomiky". Dá se tomu bránit politickými tlaky?

Určitě vidím velký politický tlak na změnu systému zálohování, ta časem přijde. Kvůli krizi přijde doba, kdy si podniky současný způsob zálohování prostě nebudou moci dovolit. Posun záleží na politickém rozhodnutí.


HN: Proč je s cenami elektřiny pořád takový problém? Elektřinu dnes prodává řada konkurentů, soutěž jakž takž funguje. Proč ale trh funguje tak špatně?

Tady došlo k mylnému předpokladu už počátkem 90. let. Ten mylný předpoklad byl postaven na tom, že toto odvětví lze řídit jako Coca-Colu, jako výrobu spotřebního zboží s kvartálními a měsíčními výkazy výsledků a s tím, že rozhodující pro hodnocení managementu je kurz na burze. To je ohromná chyba. Bohužel takhle jsou řízeny všechny energetické společnosti po světě a nic s tím nenaděláte. Řídit se krátkodobým efektem v odvětví, jež má míru návratnosti investic patnáct dvacet let, je špatně. Navíc trh funguje jen tam, kde je přebytek nabídky. Musí být pocit dostatku, jen tak nevzniká panika, která cenu vytáhne na 90 eur za megawatthodinu. Jenomže politickými rozhodnutími byla v Evropě omezována výroba nových elektráren.

Jsem poslední, kdo by bránil ochraně přírody


HN: Jak Evropa brání výstavbě elektráren?

Úplně jednoduše. Odložíte kvůli takzvané ochraně životního prostředí výstavbu jaderných elektráren o deset patnáct let, zkomplikujete výstavbu uhelných bloků...


HN: Počkejte, ale stavět bez ohledu na životní prostředí, to nejde.

Víte, že proti obnovitelným zdrojům nejvíc protestují ochránci životního prostředí? A nejvíc tyto stavby sabotují odbory ochrany životního prostředí ve státní správě a samosprávě?


HN: Ale velké elektrárny, třeba uhelné, mají opravdu na přírodu více či méně negativní vliv. Je třeba ty stavby hlídat a nutit investory k co nejšetrnějším technologiím.

Souhlasím. Ale nikdy nemůžete chtít všechno. Od toho je systém vydávání licencí a regulací. Ale nelze regulacemi vytvořit podmínky, v kterých je jakákoliv stavba vyloučena. Dnes Evropa sklízí plody toho, že na dvě generace zlikvidovala rozvoj jaderné energetiky. Došlo k absolutnímu přerušení kontinuity a už kvůli tomu bude nová výstavba neúměrně drahá. A k tomu implementujeme mírně řečeno idiotskou evropskou legislativu v oblasti uhelných elektráren.


HN: Co máte na mysli?

Podporuje se technologie ukládání uhlíkových emisí pod zem. Vždyť to je úplně mimo realitu. To jsou peníze vyhozené oknem.


HN: Je špatně, že Evropa hledá cestu, jak omezit emise skleníkových plynů, které mohou přispívat ke globálnímu oteplování?

Je-li účelem omezení oxidu uhlíku, tak to dělejme s maximálním efektem a minimálními náklady. Jenomže my to děláme přesně opačně. Vymýšlíme systémy emisních povolenek a aukcí, což je jednak nesmysl, jednak to dává prostor pro korupci. Systém aukcí s povolenkami bez jakýchkoliv pravidel, to je v podstatě tištění peněz bez dozoru cedulové banky v objemu desítek miliard eur ročně navíc. Chápu finanční instituce, že to podporují. Ale životnímu prostředí to nepomůže.


HN: Co by mu podle vás pomohlo?

Nové technologie a globální dohoda o společném postupu. Když jsem před pěti lety říkal, že mám obavy, že se americké finanční instituce chystají podpořit systém evropských povolenkových aukcí, tak na mě všichni koukali jak na blázna. Dnes, když mluvím s finančníky z USA, tak říkají, jak se těší, že v povolenkových aukcích v Evropě uplatní své finanční know-how. Ale to jejich finanční know-how jsme zažili nedávno při realitní bublině. To know-how spočívalo v organizovaném lhaní na politickou objednávku.

MEZITITULEK: Zkusme najít metody skladování elektřiny


HN: Potíž je v tom, že o lepší nápady, jak řešit nedostatek energie a dopady její výroby na přírodu, je nouze.

Ono se na to jde špatně. Co se zaměřit na skladování energie do zásoby? Zní to fantasmagoricky, ale není cesta právě tady? Podívejte se na jih Spojených států. Tam všude lze umístit fotovoltaické elektrárny, které jsou nejvýkonnější, když svítí slunce a při tom se nejvíc využívá klimatizace. Zároveň máme-li k dispozici hybridní motory a můžeme je dobíjet právě v době, kdy je přebytek elektřiny. Vždyť to je vlastně metoda skladování elektřiny. To je cesta. Ne absolutní, ale je to jiný pohled na věc. Další cesta je v budování lokálních zdrojů energie, které budou sloužit pro lokální zásobování a budou svou spotřebu pokrývat vlastní výrobou. Tímto směrem už se jde - střechy hal a budov v Evropě se pokrývají fotovoltaickými plášti. Zatím je to drahé, ale víte, kde bude vývoj za dvacet let? Vzpomínáte, co uměl a kolik stál mobilní telefon před 20 lety, a co umí a kolik stojí dnes?


HN: Co by ještě evropské energetice pomohlo?

Bavme se o úsporách, o snížení spotřeby, snížení energetické náročnosti. O zajištění dostatku zdrojů. Mluvme taky o způsobu obchodování s energiemi. A není od věci ani zvážit nezávislý dozor nad energetickým trhem - regulační úřad to neřeší.


HN: Co udělá podle vás s energetikou ekonomická krize?

V příštím roce dojde k dramatickému propadu cen energií. Zároveň dojde k propadu v hospodaření energetických firem, k propadu jejich akcií na burzách a také k propadu dividend. Pro mnohé energetické firmy se výrazně zkomplikuje přístup k penězům. Řada jich bude muset přehodnotit své investiční plány.


HN: Ale tím se výhled pro spotřebitele ještě zkomplikuje: nové elektrárny se pořád stavět nebudou, protože na ně energetické firmy nebudou mít a nedostatek na trhu se bude prohlubovat.

Ano. Spotřebitelé se mohou těšit na krátkodobé snížení cen. Jinak je jejich naděje jen v tom, že politické reprezentace začnou v krizi používat selský rozum a budou méně populistické. Jediné východisko z recese je dotažení reforem a dodělání toho, co jsme nestihli udělat doteď.


Jaroslav Míl (50)

Je absolventem elektrotechnické fakulty pražského ČVUT, titul MBA získal na univerzitě v britském Sheffieldu. Kariéru začínal ve společnosti ČEZ jako technik. V ČEZ prošel řadu funkcí, rok pracoval jako ředitel soukromé Elektrárny Opatovice. V letech 2000 až 2003 stál v čele ČEZ. Z postu šéfa představenstva musel odejít poté, co se názorově rozešel s tehdejší sociálnědemokratickou vládou: prosazoval prodej státních Severočeských dolů do rukou ČEZ, kabinet byl proti. Dva roky po jeho odchodu vláda nakonec doly ČEZ stejně prodala. V roce 2004 se Míl stal předsedou Svazu průmyslu a dopravy. Dva roky, až do loňského podzimu, byl členem představenstva Slovenských elektráren. Je ženatý, má syna a dceru.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist