Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Balkán není snadný, ale pořád nás zajímá

24.04.2009  |  zdroj: Podniky a trhy  |  123× přečteno      vytisknout článek

Balkán není snadný, ale pořád nás zajímá

Domácí energetická jednička ČEZ pokračuje v zahraniční expanzi, kterou zahájila v roce 2005 vstupem na Balkán. V zahraničí firma dosud investovala 34,3 miliardy korun. Další projekty má na cestě, zatím poslední akvizicí jsou hnědouhelné doly Mibrag v Německu. Za ně ČEZ spolu se skupinou J&T zaplatí téměř 11 miliard korun.

"Stále se rozhlížíme po dalších příležitostech," říká výkonný ředitel ČEZ Daniel Beneš. A to i přesto, že sílí volání po tom, aby ČEZ své zisky investoval raději doma. A přesto, že ne všude jdou jeho zahraniční projekty hladce.


HN: Jak jste spokojen s výsledky vašich zahraničních dceřiných firem?

Obecně vzato, ve všech zemích, kde jsme energetická aktiva nakupovali, se držíme na plánovaných číslech.


HN: Ale na Balkáně se nepodniká snadno, že? Třeba v Bulharsku jste bojovali se zástupci zaměstnanců, kteří prosadili vyšší platy, ale i s regulačním úřadem. Ten vám brání zvednout ceny, jak byste potřebovali.

Naplánovaná čísla jsme tam dodrželi. Ale je pravda, že situace v Bulharsku není jednoduchá. Je tam složité prostředí, výrazně větší vliv státních autorit než v západní Evropě. Ale podle mne je jen otázka času, kdy se to srovná.


HN: Jak se balkánská specifika projevují na vašem byznysu?

Občas třeba dostanete pokutu za něco, o čem nejste přesvědčení, že by šlo o něco špatného. Například my jsme dostali pokutu v přepočtu asi sedm milionů korun za to, že jsme přešli z měsíčních odpočtů elektroměrů na tříměsíční odpočty, čímž jsme ušetřili velké peníze. Přitom v evropských zemích se odečítá běžně i v ročních periodách. Ale proti pokutě jsme se odvolali.


HN: Proč tam tedy regulačnímu úřadu vadíte?

Nevím. Náš krok je v zájmu zákazníků, ušetřené prostředky tam můžeme investovat do rozvoje sítě, která je výrazně poddimenzovaná. Ale Bulharsko zůstává cílovou zemí, ve které chceme působit. Nemůžeme ji přehlížet, pokud se chceme stát lídrem ve střední a jihovýchodní Evropě.


HN: A v Rumunsku se podniká lépe? Tam jste zase řešili velké problémy s neplatiči...

My tam máme distribuční společnost, stavíme tam největší větrnou farmu v Evropě. Je to pro nás zajímavý stát, i tam plánované ukazatele plníme. Máme tam ale menší podíl na trhu než v Bulharsku, nevnímají nás tam jako zásadního hráče.

Může se stát, že v Bosně půjdeme do arbitráže

HN: Další balkánský projekt jste měli v Bosně. Tam jste v Republice srbské kupovali důl a elektrárnu Gacko. Z projektu jste po roce příprav vycouvali. Kolik vás to stálo?

Číslo neřeknu, protože to ještě stále počítáme. Buď se tam dohodneme, nebo ne. Srbská strana má ze smlouvy závazky, které ještě nesplnila. Může se i stát, že tam půjdeme do arbitráže.


HN: Byl vstup do Gacka chybou? Podle všeho jde o největší neúspěch ČEZ v zahraničí.

Určitě bych neřekl, že to je chyba. A není to ani neúspěch. Gacko je nejsložitější a nejtěžší projekt ze všech, na nichž se ČEZ podílel.


HN: Nelitujete, že jste do Gacka šli?

Stále nevíme, jak to dopadne, těžko říci, zda tam jsou ztráty a jaké. Nikomu se nepoštěstí, že má všechny projekty úspěšné a bezproblémové. Speciálně na Balkáně bezproblémové projekty neexistují. A občas je některý ještě těžší než ty ostatní.


HN: Dalším regionem, který je považován za rizikový, je Turecko. Tam vlastníte s místním partnerem distribuční společnost. Jak se vám daří tam?

Dobře, děkuji za optání. Lokální partner, s nímž jsme vstoupili do distribuční společnosti, je významný a silný. Myslím, že by nám neměly hrozit nějaké problémy.


HN: Je výhodou, že v Turecku máte "za zády" soukromou firmu, zatímco v Bulharsku či Rumunsku je vaším partnerem stát?

To je samozřejmě rozdíl, ale není to z naší vůle. V Bulharsku i v Rumunsku jsme uspěli v privatizaci, v Turecku je jiná situace. Úplně všichni světoví hráči ve všech branžích, nejenom v energetice, vždy fungují s nějakou místní silnou korporací. To je místní zvyklost a tu jsme akceptovali.


HN: Chcete na Balkáně či v Turecku kupovat další aktiva?

Obecně vzato máme zájem rozvíjet energetický byznys v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Když se nějaká taková příležitost naskytne, zabýváme se jí vždycky. Také v Turecku sledujeme, kde se tam dá uplatnit v energetice, ale i ve výrobě. Ale nečekejte, že předem řeknu konkrétní název nějakého projektu.


HN: Úplně bezproblémově se pro vás nevyvíjí situace ani ve střední Evropě. Do maďarské plynárenské jedničky MOL, kde máte menšinový podíl a vytvořili jste s nimi společný podnik, nepřátelsky vstoupila ruská firma Surgutněftěgaz. Maďary to velmi zaskočilo. Jak to hodnotíte vy?

Vstup ruské firmy do MOL, to bylo překvapení i pro nás. V dané chvíli se snažíme zorientovat, co by to mohlo znamenat. Zatím si nemyslíme, že by pro nás bylo výhodné z projektu MOL vystupovat, ani oni žádné signály tímto směrem nevysílají.


HN: Hodnotíte vstup Rusů do MOL jako komplikaci?

Já sám jsem si to do kategorie "problém" nezařadil. V mých očích je to nová situace, kterou analyzujeme a uvidíme, co to bude pro MOL znamenat, případně co to bude znamenat pro ČEZ.


HN: Mají ruští investoři z energetické branže zájem i o český trh? Máte takové signály?

Já takové signály nemám.

Nad naší firmou má stát bezpečnou kontrolu

HN: Neznepokojuje vás, že deset procent akcií ČEZ, které se během loňského roku zkoncentrovaly pod správou Unicredit Bank, nemá známé vlastníky? Můžete vyloučit, že akcie ČEZ skupuje investor, který pro vás může být tak nepříjemný, jako je Surgutněftěgaz pro MOL?

Upřímně řečeno, mě osobně to neznepokojuje. Vždyť majoritní akcionář - stát - má v ČEZ 70 procent. A pokud vím, tak ten ruským investorům nic prodávat nechce. Na druhou stranu, kdyby se kterákoliv ruská energetická firma rozhodla koupit deset procent ČEZ, tak to udělá a nikdo jí v tom asi nezabrání, protože na burze se to dá nakupovat. Ale co s deseti procenty ČEZ, když tam stát má 70 procent? To je pohodlná většina na kontrolu.


HN: Velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška HN nedávno řekl, že ho shromažďování akcií ČEZ zajímá. On to tedy za riziko zjevně považuje. Vás netrápí, kdo ty akcie drží?

Já v tom problém nevidím z pohledu takto malých podílů. Ale je dobře, že stát si monitoruje, kdo vlastní akcie v klíčových firmách. Jenomže pokud by někdo chtěl kupovat akcie ČEZ, tak to určitě nebude kvůli politickému vlivu, ale kvůli tomu, že věří, že se mu jeho nákup zhodnotí. Že to je prostě dobrá investice.

V plynu nejsme závislí jen na ruských dodávkách

HN: ČEZ má velké plány v plynárenství. Gazprom a další ruské firmy neskrývají, že chtějí posílit postavení ve střední i západní Evropě. Jak se to setkává s vašimi záměry? Nemáte obavu, že se už tak dost velká závislost české energetiky na ruských dodávkách ještě zesílí?

Snaha posílit pozici na trhu, to je zájem ruských firem. Ale my přece na ruském plynu nejsme závislí, spotřeba v Evropě je jenom z třiceti procent z tohoto směru. V Evropě se nespotřebovává zdaleka jen ruský plyn.


HN: V našem regionu ale převažuje a už kvůli dopravním cestám ještě dlouho bude. Vyjednáváte už o dodávkách plynu? Pokud ano, s kým?

Je pravda, že připravujeme výstavbu paroplynových elektráren. Projektů je několik. Máme připraven projekt v Počeradech, během několika týdnů chceme jeho realizaci spustit. Když to půjde dobře, do podzimu by tam měla být hotova studie vlivů na životní prostředí EIA. Další dva projekty, které už běží naplno, máme s firmou MOL, jednu elektrárnu s nimi chceme stavět v Bratislavě ve Slovnaftu, jednu v maďarské Százhalombattě. A součástí takových rozhodnutí je mít zajištěný plyn. Takže už o dodávkách plynu samozřejmě vyjednáváme.


HN: Jste v tom odkázání na Gazprom, na Rusko?

Ne, vyjednáváme i s jinými dodavateli. I ze západní Evropy.


HN: V Počeradech jste původně chtěli postavit novou uhelnou elektrárnu místo dosluhujících bloků. Problém je, že pro ni nemáte zajištěné dodávky uhlí. Když chcete stavět plynový zdroj, znamená to, že jste původní plán vzdali?

Můžeme tam stavět uhlí i plyn vedle sebe, anebo jen jeden z těchto zdrojů. Tak jak je to dnes připraveno, měla by tam být postavena plynová elektrárna o výkonu 850 megawattů (kapacita Temelína jsou 2000 megawattů - pozn. red.) Může stát už někdy v roce 2012.


HN: Plynovou elektrárnu jste chtěli stavět i v Ústí nad Labem-Úžíně, kde se proti stavbě bouřili obyvatelé. Neprosadili jste tam ten plán?

Nyní tam upřesňujeme podnikatelský záměr. Chceme si ujasnit, jak velký blok by tam mohl stát, a jestli by se tam nemohlo vedle elektřiny vyrábět i teplo. A až to bude hotové, budeme se domlouvat s místní správou.


HN: Kvůli plynovým elektrárnám jste zvažovali stavbu vlastního zásobníku plynu. Teď na takové projekty slíbila velké dotace Evropská unie. Budete se o ně ucházet?

Ne, my kontrakty na plyn pro elektrárnu stavíme tak, abychom se obešli bez zásobníku na plyn, který by patřil ČEZ. Nepotřebujeme mít vlastní zásobník.


ČEZ v cizině

- ČEZ dosud v zahraničí investoval přes 34 miliard korun - započítány jsou pouze uzavřené investice.

- Přes 11 miliard zaplatil ČEZ za nákup černouhelných elektráren Elcho a Skawina v Polsku.

- Silnou pozici má ČEZ i v Bulharsku, kde od roku 2005 vlastní dvoutřetinový podíl v distribuční společnosti na západě země za devět miliard. O rok později získal elektrárnu ve Varně. Postavení ČEZ v Bulharsku komplikují státní zásahy.

- Distribuční soustavy vlastní ČEZ i v Rumunsku a Turecku.

- Před konečným vypořádáním je koupě německých dolů Mibrag (společně se skupinou J&T) a koupě majoritního podílu v albánské distribuci.

- ČEZ rovněž připravuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v alianci s maďarskou společností MOL, je strategickým partnerem pro výstavbu jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích a staví velký větrný park v Rumunsku. Naopak se zadrhla výstavba elektrárny v Bosně a Hercegovině.

- Od doby jejich nabytí už ČEZ za hranicemi vydělal téměř 10 miliard korun čistého.

- Podíl zahraničních aktiv na tržbách skupiny je přes 22 %.

- Čistý zisk skupiny v zahraničí byl loni 1,9 miliardy korun, tržby 41,2 miliardy (pro srovnání celkový zisk 47,4 mld. a tržby 181,6 mld.).


Daniel Beneš

Devětatřicetiletý manažer, dvojka v hierarchii ČEZ, se narodil v Ostravě. S šéfem firmy Martinem Romanem jsou spolužáci. Beneš vystudoval strojařinu na Vysoké škole báňské, po absolutoriu začínal jako obchodník s uhlím. Nejprve působil ve firmě BohemiaCoal, kterou vedl jeho otec, později ve firmě TCHAS. V ČEZ začínal jako šéf divize Nákup, místopředsedou představenstva a výkonným šéfem firmy se stal v roce 2005.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist