Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Lešany v čele solárních mistrů

19.05.2009  |  zdroj: Moderní obec  |  129× přečteno      vytisknout článek

Solární liga ČR, již pětileté klání sídel ve využívání energie Slunce, nabrala s letošním jarem na obrátkách.

Prostřednictvím této soutěže Liga ekologických alternativ (LEA) jako její organizátor prezentuje projekty zaměřené na ohřev vody, přitápění a produkci elektřiny slunečními zařízeními.

Jako ve fotbale i v Solární lize se soupeří, okukují finty, útočí a skóruje. Ne však pro peníze a zábavu, ale v zájmu přínosů využívání energie Slunce. Tak shrnují smysl soutěže pořadatelé z LEA. Každý, kdo zná výkon fotovoltaického systému či plochu solárních kolektorů na kterémkoliv objektu v dané obci, může takovou instalaci jednoduše elektronicky přihlásit na na www.solarniliga.cz. Přihraje tak své obci body, které jí vynesou - vedle pozice v žebříčcích šesti kategorií - i bonusy v podobě přísunu informací z oboru, jež může zdarma využít pro své čistší ovzduší, úspory energie, lepší green-image i propagaci, stejně jako k přivábení turistů či posílení ekologického cítění vlastních obyvatel.

TROJITÝ TRIUMF OBCE Z POSÁZAVÍ

Kdo jsou aktuálně kralující "solární mistři"? Vítězem souhrnné kategorie za rok 2008 se díky instalaci unikátního solárního parku (viz rámeček) na svém území staly středočeské Lešany v okrese Benešov. Titul Solární mistr ČR jim patří i v kategorii malých sídel do 5000 obyvatel a kategorii fotovoltaiky. Lešany tak po pěti letech ukončily panování Rusavy ze Zlínska, jíž však zůstalo žezlo v kategorii teplovodních systémů. Do čela měst nad 50 000 obyvatel se po roce vrátila Plzeň. Trůn mezi sídly od 5000 do 50 000 obyvatel obhájily Dubňany z Hodonínska. Tam se o další dávku bodů zasloužila nová solární elektrárna (dosud největší v soutěži) o instalovaném výkonu 2,1 MWp (výsledky jednotlivých kategorií Solární ligy jsou na http://www.solarniliga.cz/sl08.html).

Ofenzíva slunečních elektráren byla loni patrná ještě více než v roce 2007. Však hodnota výkonu všech přihlášených fotovoltaických systémů v závěru roku činila 9,8 MWp, přičemž počet soutěžících už atakuje hranici šesti stovek obcí a měst.

Nestagnuje však ani využívání slunečních kolektorů k ohřevu vody a přitápění (byť jejich celková instalovaná plocha přihlášená do soutěže činí "pouze" 20 000 m2). Montážní firmy však nezvládají zájem zákazníků a - jak se některé z nich svěřují - ani nestíhají poslat přihlášky svých instalací do ligy.

KRIZE MŮŽE ZMĚNIT SPEKTRUM INVESTORŮ

Přestože se v ČR nechystá přijetí zákona na podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů (v Německu lednem 2009 vstoupil v platnost), je experty z oboru už dlouho požadována kolekce ekonomických stimulů. V souladu s přísliby ministra Martina Bursíka z počátku roku přišel jeho rezort letos v dubnu s razantním dotačním programem Zelená úsporám. Jak známo, je cílen na rodinné a bytové domy, přičemž je financován z prostředků získaných pro ČR za prodej emisních povolenek. Kromě zateplování a podpory výstavby pasivních domů mají mít v Zelené úsporám své místo v kontextu podpory obnovitelných zdrojů energie i stimuly k instalaci teplovodních kolektorů. Nakolik se program promítne do akcelerace zájmu o termická zařízení i do schopnosti firem uspokojit poptávku, by mohlo být jasné už ve druhé polovině letošního roku.

Velkou neznámou však pro všechny strany může být očekávaný brzdící vliv i tuzemských dopadů globální ekonomické krize. Spolupracovat na programu podpor mají sice s ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí také vybrané banky (nejen úřadováním žádostí, ale hlavně nabídkou vlastních úvěrových produktů k dofinancování investic do solárních systémů), jenže přetrvávají pochybnosti, zda se většina investorů nebude v nejis-tém čase zdráhat půjčovat si na ekologický zdroj. Logicky se vtírá otázka, zda podporu spíše opět nevyužijí ti, kteří by na zafinancování solárního systému měli vlastní finanční prostředky i bez dotace. Naštěstí jsme ujišťováni, že peněz má být dost po celé příští čtyři roky, takže by se mohlo dostat i na ty, kteří se do investice nepohrnou hned.

KAM MÍŘÍ "SOLÁRNÍ RYCHLÍK"?

U větších slunečních elektráren v ČR skončila éra dotací. Potvrdily se předpovědi, že investoři si už musí vystačit se snižováním nákladů v kombinaci s úvěry. Banky na ně už slyší, solární parky je zajímají. Slunečnímu byznysu nahrává vysoká a de facto na 20 let státem garantovaná výkupní cena solární elektřiny. Podnikatelé se už víc než s dílčím meziročním snižováním této ceny potýkají s rozkolísaným kurzem eura vůči koruně - prodražuje se jim totiž dovoz většiny komponent. Podmínky pro rozmach oboru u nás přesto patří k nejatraktivnějším v Evropě. Ne náhodou v ČR zkoušejí investovat do slunečních elektráren i zahraniční investoři. Na mnoha místech s nimi obce zdařile licitují o cenách pronajímaných pozemků, případně o dílčím podílu na projektech. Dokonce se hovoří o přípravě solárních parků s výkony v řádu desítek megawattpeaků. Tento "solární rychlík " by neměla zastavit ani krize. Sektor naopak při třicetileté životnosti fotovoltaiky může k bezpečnému zúročení vložených investic lákat ještě výrazněji.

AUTOR: KAREL MERHAUT


Vítěz Solární ligy 2008 - obec Lešany na Benešovsku

Na obecním pozemku vyrostl z iniciativy Michala Jůzy (na snímku z letošní zimy) a společnosti FVI na etapy solární park s monokrystalickými panely o úhrnném instalovaném výkonu 721 kWp. Jde o největší tuzemský zdroj na polohovacích jednotkách.

Konstrukce není z dovozu, ani "okopírována". Jednoosé natáčecí systémy vlastní výroby si autoři vyzkoušeli doma i v cizině. Podle investora by měly vyrábět až o pětinu více než fixní systémy. K síti byl zdroj kompletně napojen v závěru roku 2008. Společnost FVI prodává elektřinu v režimu zelených bonusů společnosti ČEZ Distribuce. Bez zajímavosti není ani přínos, jaký má z této instalace samotná obec. Z každého čtverečního metru pozemku, na němž je umístěn solárníí park, putuje do obecní kasy desetikoruna za nájem, takže ročně jde o statisíce.

Lokalita však neřekla své poslední slovo. Do další fáze se mohou zapojit i drobní investoři formou občanského financování. Minimální podíl činí 30 tisíc Kč. Více na www.pin292.cz.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist