Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Česká energetika v kontextu

03.05.2009  |  zdroj: HN  |  140× přečteno      vytisknout článek

Energetika ČR a světový trend boje proti globálním změnám klimatu

Energetický průmysl se jako největší producent emisí skleníkových plynů (Greenhouse gases, GHG) stal jedním z hlavních předmětů zájmu regulačních snah, ale zároveň jde o klíčový činitel ekonomického růstu.

Bez ohledu na vědecké diskuse o odůvodněnosti znepokojení z globálních změn klimatu se toto téma stalo politickým faktem. Snaha o regulaci energetiky ze strany Evropské unie je tedy často mnohými členskými zeměmi vnímána jako přímé ohrožení rozvoje a konkurenceschopnosti jejich ekonomik. Zdá se ale, že Česká republika může přijít s řešením, které by mohlo uspokojit jak požadavky na zavedení "čistší" výroby energie, tak i stále zvyšující se poptávku po energii, a přeměnit se na regionálního dodavatele elektrické energie. Klíčem je implementace vizionářské a dlouhodobé energetické strategie založené na výstavbě nových energetických zdrojů.

Kjótský protokol a emisní povolenky

Symbolem boje proti globálním změnám klimatu se stal Kjótský protokol, který vstoupil v platnost 16. února 2005 a který zavazuje signatářské země ke snížení objemu emisí GHG do roku 2020 o 20 % vzhledem k roku 1990. Jedním z konkrétních projevů této úmluvy je snaha Evropské komise (European Commission, EC) o snížení emisí CO2 prostřednictvím vytvoření trhu s emisními povolenkami, závazného pro všechny členy EU. V praxi to například znamená, že ačkoli je úroveň emisí ČR hluboko pod úrovní Kjótského závazku, není při přidělování emisních povolenek nijak zvýhodněna, a to navzdory tomu, že na rozdíl od trendu emisí EU je český trend klesající.

Vztah mezi emisemi GHG a výrobou energie

Podle odhadů Mezivládního panelu o klimatických změnách (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) vypracovaných na základě IPCC metodiky Česká republika ročně vyprodukuje přes 140 milionů tun GHG. Energetický sektor je zodpovědný za téměř 90 % tohoto objemu, ale je třeba poznamenat, že do energetického sektoru jsou kromě stacionárních zdrojů (zejména elektráren, tepláren a spaloven) zahrnuty i mobilní zdroje (zejména doprava). Důležité ale je, že tyto emise jsou produkovány pouze zařízeními spalujícími fosilní paliva, zatímco jaderné elektrárny, které tvoří 30 % celkové energetické produkce, neprodukují téměř žádné GHG.

Analýza poptávky a nabídky elektrické energie v České republice a predikce jejich vývoje

Během posledních několika let zaznamenala Česká republika stabilní nárůst v poptávce po elektrické energii. Tento růst lze na základě minulých zkušeností aproximovat dobudoucna 2 % průměrného ročního kumulativního růstu (CAGR), čímž vznikne velmi konzervativní scénář vývoje poptávky po elektrické energii.

Argument, že jde o konzervativní scénář, vyplývá jednak z toho, že dynamika růstu domácí spotřeby se zvyšuje, a také z toho, že stále více české energetické produkce je exportováno do okolních zemí, které energii potřebují pro zajištění svého ekonomického růstu.

Vzhledem k vysokému očekávanému růstu HDP ČR i okolních zemí, který je poměrně těsně korelován se spotřebou energie, je tedy možné, že celková poptávka po elektrické energii dlouhodobě výrazně překročí dvouprocentní tempo růstu. Vývoz energie do zemí střední a východní Evropy je navíc akcelerován odstávkami místních elektráren, většinou z ekologických a politických důvodů. To se týká zejména Polska, Slovenska a balkánských zemí. Zvyšování poptávky po elektrické energii se již stalo pevně zabudovaným parametrem v energetickém a ekonomickém plánování České republiky a okolních zemí v regionu. Česká republika se nesmí krátkozrace zaměřovat pouze na vlastní spotřebu, protože zpomalení ekonomik okolních zemí by v důsledku nedostatečné nabídky energie mělo za následek zpomalení české ekonomiky. Česká republika má nyní jedinečnou příležitost k upevnění své pozice regionálního dodavatele energie, a tím i zajišťovatele ekonomického růstu okolních zemí stabilními a kvalitními dodávkami energie. Toho lze dosáhnout pouze výstavbou nových zdrojů, jejichž provoz bude vyhovovat nejnáročnějším podmínkám ekonomického i ekologického rázu.

Pokud se Česká republika rozhodne využít této příležitosti, bude třeba zvážit výhody a nedostatky použitých technologií a na základě této úvahy vybudovat energetický mix.

Úvahy o výstavbě výrobních zdrojů se řídí třemi hlavními faktory:

* Emisní povolenky: počet emisních povolenek (a jejich cena), který bude muset být zakoupen či jinak získán na "ekologickou legalizaci" provozu zdroje, a v širším kontextu také limit GHG emisí, ke kterému se ČR zavázala v Kjótském protokolu.

* Délka doby výstavby zdroje: výstavba elektrárny je většinou dlouhodobá záležitost, a proto se musí rozhodnutí o výstavbě učinit na pozadí dlouhodobého vývoje energetického trhu. Krize na mezinárodních energetických trzích způsobila boom výstavby elektráren po celém světě, což má krátkodobě za následek akutní nedostatek stavebních a inženýrských kapacit a zvýšení ceny stavby; dlouhodobě pak výhled přebytku elektrické energie na trhu s možným poklesem ceny a odstávkami přebytečných zdrojů (vzhledem k emisím GHG zejména uhelných)

* Přínosy a nedostatky jednotlivých druhů paliv: dostupnost, cenový vývoj, energetická výtěžnost.

Existuje široká škála energetických zdrojů, které mohou být využity k výrobě elektrické energie. Každý ze zdrojů má své pozitivní a negativní stránky, které musí být vzaty v potaz při alokování rozvojových investic nebo jejich přidání do energetického mixu každé země.

Uhelné elektrárny

Výstavba uhelných elektráren v ČR není dlouhodobě dostačující a také finančně nejvýhodnější alternativou pro pokrytí budoucího nárůstu poptávky po elektrické energii. Hlavními důvody jsou těžební limity v ČR a výše ekologické zátěže, kterou spalování uhlí přináší a v konečném důsledku zdražuje produkci elektřiny.

Plynové elektrárny

Plynové elektrárny jsou jen částečným řešením problému, i když zřejmě představují jednu z nejlepších krátkodobých alternativ. Průměrný čas výstavby plynové elektrárny se pohybuje okolo pěti let, což umožňuje rychlejší zapojení do elektrické sítě a ulehčení situace vzrůstajícího nedostatku energie na trhu. Bohužel tento koncept nelze považovat za dlouhodobé, udržitelné řešení, protože výroba z plynových elektráren kapacitně nedokáže dostatečně pokrýt odhadovanou poptávku po elektrické energii.

Navíc by výstavba plynových elektráren zvýšila závislost ČR na dovozu plynu ze zahraničí; nedávný spor Ruska a Ukrajiny o dodávkách plynu přitom vysílají varovný signál, že by se ČR (a vlastně celá EU) mohla snadno stát "energetickým rukojmím" nejen producentů plynu, ale i tranzitních zemí. Toto nebezpečí závislosti si zřejmě uvědomuje i Čína, která se rozhodla soustředit se na stavbu jaderných, uhelných a vodních elektráren.

Plynové elektrárny budou zřejmě hrát důležitou roli jako záložní zdroje pro pokrytí energetických výkyvů a špiček, protože mohou být uvedeny z klidového stavu do plného výkonu během relativně krátké doby (v řádu minut).

Obnovitelné zdroje

Obnovitelné zdroje (OZE) na současném stupni technologického rozvoje jsou velmi drahé jak na výstavbu, tak na provoz, a vzhledem k zeměpisným podmínkám ČR (nízká sluneční radiace, nízká a nestálá větrnost, absence geotermálních zdrojů, absence mořského pobřeží) neposkytují dostatečný kapacitní potenciál. V roce 2005 představovala hrubá spotřeba energie z OZE pouhých 4,5 % celkové hrubé spotřeby, přičemž většinu z nich tvoří vodní zdroje, které již dál nelze podstatně rozšiřovat. Obnovitelné zdroje jsou navíc ze své podstaty nespolehlivé a jejich poměr cena/výkon je nepříznivý. Současný výzkum ale slibuje nové technologie, které budou buď využívat obnovitelné zdroje efektivněji, nebo podstatně sníží náklady na jejich instalaci.

Konzervace

Konzervace a úsporná opatření ve formě zateplování objektů a zvyšování energetické efektivity při jejím plném využití nabízí potenciál k vyřešení problému v krátkodobém měřítku, ale není to dlouhodobé řešení stabilně se zvyšující poptávky po elektrické energii.

Jaderné zdroje

Jaderné zdroje jako jediné nabízejí dlouhodobě udržitelné řešení. Jde vlastně o nejekologičtější zdroj, protože neemituje téměř žádné skleníkové plyny.

Jde také o zdroj levný, protože náklady na výstavbu jsou kompenzovány vysokou instalovanou kapacitou. Nadále provozní náklady jsou proti fosilním palivům podstatně nižší vzhledem k nižší spotřebě paliva a k absenci zátěže emisními povolenkami.

Rizika používání tohoto zdroje elektrické energie nesmějí být v této diskusi opomenuta. Stále není vyřešena otázka skladování nebo dalšího využití použitého paliva a nadále bude existovat riziko úniku radioaktivních látek z jaderné elektrárny. Toto riziko je ale systematicky omezováno řadou opatření, monitoringem, pravidelným testováním zařízení a nepřetržitým dozorem provozovatele a vládních úřadů, ale i nevládních organizací.

Jaderné zdroje mohou v průběhu času nahradit méně efektivní uhelné zdroje při výrobě základního a stabilního objemu potřebné elektrické energie (base load), a tím pomohou jednak snížit závislost na primárních zdrojích, ale také snížit objem ekologické zátěže produkované energetickým sektorem.

Vize České republiky jako regionálního dodavatele energie

Ze zhodnocení všech uvedených možností vychází jaderná energie jako nejperspektivnější. Filosofie opětovného příklonu k jaderné energetice ve světle současné ekologické, ekonomické a politické situace v Evropě je stále zřetelnější - důkazem může být například nedávná akvizice British Energy francouzským gigantem EdF, který chce ve Velké Británii uplatnit své znalosti z výstavby a provozu jaderných elektráren.

V České republice je znovu nalezená náklonnost k jaderné energetice velmi zřetelná.

Nedávno zveřejněné prvotní závěry Pačesovy komise naznačují, že dobudoucna bychom měli s jadernou energetikou počítat jakožto se zdrojem elektrické energie navzdory programovému prohlášení nynější vlády, která rozvoj jaderné energetiky vyloučila.

Energetické krizi lze při současné technologické vyspělosti zřejmě čelit pouze výstavbou nových zdrojů. České republice se nyní nabízí unikátní příležitost vytvořit si a upevnit pozici regionálního dodavatele energie.

Toho je možné dosáhnout při využití vlastních prostředků, surovin, know-how a nejmodernějších technologických postupů a bez vytvoření politické nebo ekonomické závislosti na jiném státu. Tato příležitost je ale časově omezená, proto je nutné začít s přípravou výstavby nových zdrojů už nyní.

AUTOR: Marián Švrček
AUTOR: Marek Paneš
AUTOR: Marek Johanes

Autoři jsou odborníci ze společnosti A.T.Kearney


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist