Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

První pasivní bytový dům v Česku

04.06.2009  |  123× přečteno      vytisknout článek

První pasivní bytový dům v Česku

Developerská společnost JRD, která se jako jedna z mála, ne-li jako jediná, u nás soustavně věnuje výstavbě energeticky úsporných staveb, hodlá do dvou let v Praze vybudovat pasivní bytový dům. Půjde o českou premiéru – bytový dům se spotřebou energie pro vytápění pod 15 kWh na metr čtvereční u nás ještě nestojí. Pod architektonickým řešením unikátního projektu je podepsán ateliér podlipný/sladký architekti.

Pasivní bytový dům vyroste v Praze 4, nedaleko Kunratického lesa. Půjde o devítipodlažní objekt s 42 bytovými jednotkami o dispozicích 2 + kk až 4 + kk. Vedle ekologických materiálů a extrémně kvalitního obvodového pláště budovy stojí za zmínku zdroje energie pro vytápění a ohřev vody: rekuperační jednotky budou doplněny solárními systémy a dodávkami odpadního tepla z elektrárny Mělník. „Podle našich výpočtů se náklady na vytápění jednoho bytu budou pohybovat na úrovni zhruba sta korun měsíčně,“ tvrdí J. Řežáb, jednatel JRD. Stavba bude zahájena v první polovině roku 2010, její dokončení je plánováno na rok následující.

Energetičtí průkopníci

„My jsme při nejlepší vůli nenašli developera, který by standardně stavěl v energetické třídě A,“ konstatuje Jan Řežáb. Tato developerská společnost naopak své rezidenční stavby v jiné než právě energetické kategorii A (roční spotřeba energie pro vytápění nesmí překročit 45 kWh na metr čtvereční) nestaví. Zpravidla se jedná o menší projekty, kde se byty počítají maximálně v desítkách, co se lokalit týká, hlavním teritoriem firmy jsou Dolní Měcholupy a Uhříněves. Zájem o energeticky úsporné byty je přitom podle vedení společností stabilní – a také ekonomicky racionální. „My prodáváme v podstatě za stejné ceny jako naše konkurence, která působí ve stejných lokalitách. Obvykle se ceny pohybují v rozpětí 43 – 55 tisíc korun za metr čtvereční, ovšem bez DPH,“ říká J. Řežáb. Přínosy z podstatně nižších energetických nákladů jsou přitom značné – pro standardní byt je firma odhaduje na 10–15000 korun ročně.

Developeři versus energie

Tuzemští developeři dnes prožívají těžké časy (nedávno se dokonce otevřeným dopisem obrátili na vládu a bankovní sektor), což pro JRD tak moc neplatí. „Pocítili jsme pokles v prodeji, ale snad už to přešlo,“ říká střízlivě J. Řežáb. Loni společnost dokončila projekty s celkem 58 byty, letos jsou v chodu další čtyři, které by měly nabídnout 61 jednotek a dalších deset se připravuje. Úvěrová dieta, kterou dnes tuzemské banky ordinují snad všem developerským projektům, se totiž JRD netýká. „My s bankovními úvěry vůbec nepracujeme, jsme schopni naše projekty financovat z vlastních zdrojů,“ říká J. Řežáb.

Žádnou finanční podporu J. Řežáb nečeká ani od programu Zelená úsporám: „Myslím, že záměrem tvůrců programu bylo, aby developeři na dotace nedosáhli, což je přinejmenším podivné, developerská rezidenční a hlavně komerční výstavba je rozsáhlá. Ale stejně ji limituje i časová platnost programu – program bude ukončen v roce 2012, prakticky není možné v tomto termínu nějaký větší projekt realizovat.“ Z hlediska věcného program ale hodnotí pozitivně: „Myslím, že technické parametry jsou nastaveny dobře. Program také představuje zlomový okamžik – poprvé jsou u nás poskytovány dotace na komplexní řešení energetické spotřeby stavby.“

Výhrady ovšem (trochu paradoxně) mají v JRD vůči v programu zakotvené podpoře výstavby pasivních domů. „Trochu paradoxně je ekonomická návratnost nákladů pomalejší než v případě staveb nízkoenergetických – to je důsledek nutnosti využívat drahé materiály a technologie,“ říká Martin Svoboda, ředitel JRD. Podle něj je splnění limitu spotřeby pro pasivní dům technicky i ekonomicky příliš náročné. „Možná by bylo efektivnější zpřísnit energetické limity pro novou výstavbu,“ poukazuje M. Svoboda na poměrně „měkkou“ spodní hranici pro energetickou spotřebu novostaveb, která u nás dnes činí 120 kWh na metr čtvereční. A J. Řežáb ho doplňuje: „Urychlení energeticky úsporné výstavby může podle mého zajistit jenom tlak norem.“

Podle odhadů odborníků u nás v současnosti stojí jeden tisíc nízkoenergetických a pasivních staveb, když obvykle jde o rodinné domy. Přitom v letošním ročníku soutěže „Rockhouse – český nízkoenergetický dům“ vzhledem k vysokým nárokům poroty nebyla udělena žádná první cena.

Architekti: energetické úspory neznamenají omezení

Firma JRD dlouhodobě spolupracuje s ateliérem podlipný/sladký architekti. Jeho dvou protagonistů, kteří mají s energeticky úspornými rezidenčními budovami dlouholeté a u nás výjimečné zkušenosti, architekty Luďkem Podlipným a Martinem Sladkým jsme mluvili o některých souvislostech tohoto typu výstavby.

Co architekta nejvíce limituje při navrhování a projektování nizkoenergetických a pasivních domů?

V případě prvním architekt není omezen prakticky ničím, pokud může použít kvalitní stavební materiály a výplně otvorů, které jsou v současné době na trhu. V případě pasivního domu je situace složitější. Více je třeba klást důraz na orientaci a kompaktní hmotu domu, kvalitu navržených detailů. Začíná také být velmi důležitý poměr prosklených ploch vůči ploše fasády a také řešení zastínění fasád. V dnešní době stále nadstandardní technologické vybavení domu, to znamená použití řízeného větrání s rekuperací, solárního ohřevu vody a podobně, je u pasivního domu samozřejmostí.

Není u pasivních domů „energetický“ tlak tak trochu v rozporu s jinými kvalitami stavby, hlavně estetickými?

Odpověď na tuto otázku v podstatě souvisí s odpovědí předchozí. Obáváme se, že u pasivního domu bude muset architekt někdy ustoupit ze svých požadavků. Kompaktní hmota, větší tloušťky konstrukcí, výpočty ověřená velikost a umístění okenních otvorů jsou svým způsobem danosti, které jdou proti volné architektonické tvorbě. Nicméně my je necítíme jako naprosto zásadní omezení a vnímáme je jako součást zadání stavby.

Jsou na trhu pro pasivní budovy potřebné materiály a technologie?

Materiály a stavební prvky už na trhu jsou, jen u některých je třeba, aby se s jejich rozšířením snížila i jejich cena.

Co vy osobně vidíte jako největší překážku rozsáhlejší výstavby tohoto typu?

Co se týká pasivních domů, lze tvrdit, že náklady na jejich výstavbu jsou v současné době těžko návratné bez státní podpory a dotací.

Existují názory, že „slušný“ bytový pasívní dům prakticky postavit nelze?

Jsme teprve ve fázi návrhů a projektů bytových pasivních domů, nicméně příklady ze západní Evropy ukazují, že v případě kvalitního architekta i stavebníka lze docílit esteticky i funkčně hodnotných domů, jak je to vidět například na sídlišti Vauban v německém Freiburgu. Konečně i náš projekt pro JRD bude pasivní.

http://www.stavebni-forum.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist