Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zelené technologie ničí životní prostředí

01.09.2009  |  178× přečteno      vytisknout článek

Svět se probouzí ze zeleného opojení. Řada alternativních technologií na výrobu energie, které měly ještě před několika lety nálepku ekologického zdroje, získává špatnou pověst.

Zpráv o negativních dopadech biopaliv, větrných a vodních elektráren či spalování biomasy přibývá. Přesto většina vlád podporu těmto odvětvím neomezuje.

Vědci totiž zjišťují, že řada z nich má na životní prostředí stejně negativní nebo dokonce výrazně horší vliv, než fosilní zdroje - ropa a uhlí. Typickým příkladem jsou biopaliva. Ještě nedávno svět věřil, že právě výroba pohonných hmot z rostlin může vyřešit hned několik problémů najednou - snížit negativní vliv dopravy na klima, zmenšit závislost na ropě a omezit škodliviny v ovzduší.
 

Biopaliva podle výzkumů škodí

Výzkumy expertů však hovoří o opaku. Biopaliva pěstovaná v Evropě například produkují o 70 procent více skleníkových plynů než paliva z ropy. Spalováním biopaliv z řepky či kukuřice se totiž do ovzduší uvolňuje oxid dusný. Ten ničí klima třistakrát více, než nejběžnější skleníkový plyn - oxid uhličitý.
 

"Emise oxidu dusného samy o sobě jakýkoliv přínos biopaliv ruší," říká profesor Keith Smith, spoluautor studie vytvořené vědeckým týmem, v jehož čele stál laureát Nobelovy ceny za chemii Paulem J. Crutzen. "Údajné výhody biopaliv jsou ještě pochybnější, než se dosud soudilo," dodal Smith.
 

Rovněž dvě nezávislé studie, které zveřejnil vědecký časopis Science, uvádějí, že pěstování všech druhů rostlin pěstovaných v současnosti na výrobu biopaliv vypouští do atmosféry více oxidu uhličitého, než rostliny spotřebují svým růstem. "Všechna biopaliva, která dnes využíváme, způsobila ztrátu volné krajiny, ať přímo nebo nepřímo," říká Joe Fargioine z americké organizace Ochrana přírody.

Zničením původní volné přírody kvůli založení pole na pěstování kukuřice či cukrové třtiny na výrobu bionafty, nebo palmového oleje a sóji na bioetanol, se do ovzduší uvolní 17 až 420 krát více oxidu uhličitého, než kolik se ročně ušetří nahrazením fosilních paliv, spočítali vědci.

"Výzkum se ptal: Vyváží množství uhlíků vypuštěného v důsledku přeměny lesů, luk nebo mokřadů v zemědělskou půdu, množství uhlíku, které lidstvo "ušetří" při spalování fosilních paliv? A odpověď zní překvapivě ne," dodal Fargione. Přírodní oblasti jsou přirozenými místy, které zachycují uhlík a jejich zničením se uvolní do atmosféry tuny oxidu uhličitého.
 

Biopaliva uvolňují karcinogeny

Špatných výsledků dosáhla biopaliva i při hodnocení jejich vlivu na zdraví veřejnosti. Studie Stanfordské univerzity prokázala, že spalováním směsí s vysokým podílem biopaliv se do ovzduší uvolňují dvě rakovinotvorné látky - formaldehyd a acetaldehyd. Navíc se zvyšují koncentrace přízemního ozónu, který vede k zánětům plic, zhoršuje astma a poškozuje imunitní systém organismu.

"Palivová směs s vysokým podílem etanolu má stejné nebo větší riziko pro zdraví veřejnosti než benzin, který již způsobuje značné škody na zdraví," říká vědec a spoluautor studie Mark Z. Jacobson.
 

Odborníci také stále častěji přiznávají, že svět nemá dostatek zdrojů biopaliv na to, aby mohla nahradit v automobilech benzín a naftu. "K výrobě sto miliard litrů paliva je třeba více než tři sta milionů tun rostlinného materiálu. To je víc než celková váha osobních a dodávkových automobilů, které se ve Spojených státech amerických prodaly za posledních deset let," vypočítává John Carey, novinář prestižního časopisu Business Week. Přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu tak udržuje závislost světa na ropě a oddaluje nástup skutečně šetrné dopravy, například elektromobilů.
 

Velké evropské státy volají po změně

Právě proto některé země, například Velká Británie, Francie či Německo, začínají podporu biopaliv zpochybňovat. Například britský premiér Gordon Brown chce, aby Brusel přehodnotil své plány na desetiprocentní podíl biopaliv do roku 2020. "Kdyby používání biopaliv vedlo ve skutečnosti k nárůstu skleníkových plynů, bylo by to zjevně šílené," citoval britský list Guardian Boba Watsona, poradce ministerstva životního prostředí.

Na začátku loňského předsednictví se ke kritikům připojila i Francie. "Stanovený cíl pro biopaliva je pravděpodobně omylem," řekla francouzská státní tajemnice pro životní prostředí Nathalie Kosciusko-Morizetová.

Česká republika se ke kritikům biopaliv zatím nepřipojila. "My nijak postoj neměníme a přehodnocení evropského cíle požadovat nebudeme. Nyní připravujeme způsob, jak budeme kontrolovat dodržování kritérií udržitelnosti pro výrobě dovážených biopaliv. Takový přístup považujeme za perspektivnější než periodické střídáni nadměrného nadšení z biopaliv s jejich zatracováním," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
 

Významné mezinárodní organizace, jako OSN, Světová banka nebo OECD kritizují dopady produkce biopaliv na lidi po celém světě. "Pálit obilí pro biopaliva je hřích," tvrdí expert OSN pro výživu Jean Ziegler. V době, kdy téměř devět set milionů lidí na světě trvale hladoví a každých pět sekund umírá dítě mladší deseti let na podvýživu je podle něj využívání polí pro pěstování biopaliv "zločin proti lidskosti" a "katastrofou pro chudé".
 

Díky biopalivům zdražují potraviny

Nástup biopaliv stál podle Světové banky také za růstem cen potravin v posledních letech. Podle ředitele Světové banky Roberta Zoellicka například loňská potravinová krize, způsobená z velké části nástupem biopaliv, zcela vymazala pozitivní dopady programu na snižování chudoby za posledních sedm let.
 

Ke zrušení dotací na biopaliva vyzvala vlády také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD. Podle studie, kterou OECD vypracovala, je celkový dopad biopaliv negativní. Protože vede ke zdražování potravin a k ničení přírody.

"Nabízejí lék, který je horší než nemoc, již chtějí léčit," uvádí studie OECD. "Vezme-li se v úvahu okyselování půdy, spotřeba hnojiv, úbytek biodiverzity a toxicita zemědělských pesticidů, může celkový dopad etanolu a bionafty na životní prostředí velmi snadno překročit vliv benzinu a nafty z ropy," píšou autoři studie. Navíc dotace na biopaliva považuje OECD pouze za skrytou formu podpory zemědělců v Evropksé unii a USA.
 

Také vědecký výbor Evropské agentury pro životní prostředí loni doporučil, aby Evropská unie přehodnotila svůj cíl na zvýšení podílu biopaliv do roku 2020. Evropská komise s tím však nepočítá, i když problémy připouští. "Zaznamenali jsme, že problémy se životním prostředím a sociální problémy, které biopaliva způsobují, jsou větší, než jsme čekali," řekl eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas v rozhovoru pro BBC. Komise proto stanovila, že podporu budou mít jen taková biopaliva, která ušetří alespoň 30 procent skleníkových plynů oproti ropě.
 

I ekologové obracejí

Ekologické organizace, které zpočátku rozšiřování biopaliv podporovaly jako nadějnou zelenou alternativu, nyní proti jejich většímu rozšiřování protestují. "Když krmíme továrny a auta lacinými plodinami z jihu, ceny potravin rostou, lesy jsou zničené a lidé hladoví," řekl Adrian Bebb z ekologické organizace Friends of Earth.

Rovněž čeští ekologové přistupují k biopalivům rezervovaněji než před lety. "Biopaliva dokazují, že na nové technologie musí být stanovena přísná pravidla, která udělají čáry mezi problémovými a bezproblémovými případy. U biopaliv je těch problémových velká většina," říká Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha. Organizace proto před pěstováním plodin na biopaliva dává přednost pěstování energetických plodin.
 

Zdroje obnovitelné, ale ne ekologické

Nepříznivých dopadů si odborníci všímají stále častěji také u dalších alternativních zdrojů energie - větrných a vodních elektráren či spalování biomasy. "Možná jsou tyto zdroje obnovitelné, ale nejsou ekologické," citoval britský deník Guardian amerického vědce Jesse Ausubela z Rockefellerovy univerzity v New Yorku.

Pokud by podle něj vodní či větrné elektrárny či biopaliva měly vyrobit významnou část světové energie, musely by se zabrat obrovské rozlohy, kde by se pěstovaly energetické plodiny nebo se postavily nové přístupové silnice. "Obnovitelné zdroje energie jsou neuvěřitelně invazivní a vůči přírodě agresivní," říká vědec.

Kvůli stavbě větrných elektráren dochází k dalšímu asfaltování a betonování krajiny. Namísto souladu s přírodou tak některé alternativní zdroje přispívají k zabírání posledních zbytků volné krajiny pro potřeby průmyslu.
 

Přesto odborníci netvrdí, že všechny alternativní je třeba zatracovat. Cestou je podle nich příklon ke skutečně čistým zdrojům energie, produkujícím nulové emise, jako jsou solární elektrárny, využívající energii Slunce, nebo geotermální elektrárny využívající energii Země.

Jak biopaliva ničí pralesy

V tropických zemích patří biopaliva k hlavní příčině rostoucího tlaku na deštné pralesy. Holly Gibbsová ze Stanfordovy univerzity porovnáváním satelitních snímků zjistila, že nárůst pěstování cukrové třtiny, sóji a olejnatých palem přímo souvisí s mizením pralesů.

Hlavně v Indonésii, Malajsii a Brazílii. Více než polovina zemědělské půdy v této části světa podle jejích zjištění vznikla vykácením neporušených pralesů a další třetina vykácením pralesů mírně poškozených.

"Pokud jsou biopaliva pěstována na místě bývalých pralesů, stromy jsou zpravidla spáleny a do vzduchu se uvolní ohromné množství oxidu uhličitého," citoval Holly Gibbsovou časopis Týden.

V tropických pralesích je podle ní uloženo více než 340 miliard tun uhlíku, což odpovídá 40 letům celosvětových emisí ze spalování fosilních paliv. Gibbsová vypočítala, že biopaliva získávaná z plochy bývalého pralesa tento uhlíkový dluh vzniklý na počátku nahradí až za dlouhé stovky let.

Druhá generace biopaliv? Také problém
 

Někteří politici proto sází na takzvaná biopaliva druhé generace. Ta se nevyrábějí z potravinářských plodin, ale například ze slámy, zbytků potravinářských plodin, ale i dřevní hmoty.

Zatímco ještě nedávno se mluvilo o tom, že by druhá generace biopaliv měla být k dispozici kolem roku 2010, na inovační konferenci Europe Innova ve francouzském Lyonu již zazněla informace, že budou k dispozici nejdříve za osm let.

Navíc řada odborníků považuje biopaliva druhé generace za ještě větší riziko pro životní prostředí než současná organická paliva. Protože se mohou vyrábět i ze dřeva, zvýší výrazně tlak na nekontrolované kácení lesů, včetně deštných pralesů.


Vodní elektrárny masakrují ryby
 

Vodní elektrárny každoročně usmrcují obrovské množství ryb. Podle rybářů v Česku zabíjejí stovky kilogramů ryb denně, za rok tak jejich turbíny "semelou" několik tun ryb, včetně velmi vzácných druhů. Přehrady elektráren spolu s jezy v minulých letech také způsobily vyhynutí mnoha druhů, včetně lososů. Brání totiž přirozenému tahu dospělých jedinců k pramenům řek k rozmnožování i mladých kusů zpět do moře.
 

Velké přehrady postavené kvůli hydroelektrárnám navíc úplně mění režim v řekách. Je v nich jiný teplotní a kyslíkový režim, ryby v nich ztrácí orientaci. Nepřirozeně velkých nádržích pak dorůstají větších rozměrů dravé ryby, které likvidují ohrožené druhy, například úhoře.


Biomasa znečišťuje ovzduší
 

Spalování biomasy je v Česku významným zdrojem znečištění ovzduší. Přestože v porovnání s uhlím tvoří jen třetinu tepla, její podíl na znečištění ovzduší nebezpečnými jemnými prachovými částicemi je více než padesát procent.

Podobné jsou i zkušenosti z Německa, kde se po nástupu spalování biomasy objem nebezpečných prachových částic v ovzduší za osm let zdvojnásobil. V Česku i v Evropě navíc vede móda topení biomasou k "luxování lesů", tedy odvozu veškerého dřeva i jeho zbytků po těžbě.

To ohrožuje přísun živin do půdy a obnovu lesů, stejně jako přispívá k hynutí řady lesních rostlin a živočichů. Další riziko souvisí s pěstováním rychle rostoucích energetických plodin. Řada z nich se podle expertů může změnit v agresivní, invazivní druhy, které budou ničit tuzemskou přírodu.

Celosvětově je spalování biomasy významným zdrojem sazí v atmosféře. Podle vědců přitom saze představují hned po oxidu uhličitém druhý nejvýznamnější příčinu globálního oteplování.

Zhruba 25 až 35 procenty sazí v globální atmosféře pochází z Číny a Indie, jejich největším zdrojem je spalování obnovitelných zdrojů, především dřeva. V jižní Asii toto znečištění ovzduší běžně tvoří hnědavý opar, který se označuje jako "atmosférické hnědé mraky".

Výzkumy dokázaly, že má vliv například na urychlení tání himálajských ledovců, které poskytují pitnou vodu miliónům lidí v Asii.


Větrné elektrárny zabíjejí ptáky
 

Větrné elektrárny především narušují volnou krajinu. Kromě toho zabíjejí velké množství ptáků. Respektovaná americká ochranářská společnost Audubon Society uvádí, že větrné turbíny v průsmyku Altamont Pass v Kalifornii každoročně usmrtí téměř čtyřicet horských orlů z populace asi 500 hnízdících párů, což by dlouhodobě mohlo tuto populaci zdecimovat.

V Německu a Dánsku bylo kvůli usmrcování nebo plašení dravců na pozemcích u větrných elektráren pozorováno přemnožení hlodavců. Větrníky zabíjejí také ohrožené netopýry. Vědci zjistili, že většina mrtvých netopýrů zabíjí vnitřní krvácení, vyvolané vzdušným vírem způsobeným vrtulemi elektráren.

Řada odborníků také varuje před nízkofrekvenčním zvukem, který elektrárny vydávají. Podle odborníků přitom může až do vzdálenosti dvou kilometrů od elektrárny u lidí vyvolávat stres, poruchy spánku, bolesti hlavy, únavu a agresivitu.

Vědci zkoumající život v mořích pak varují před negativním vlivem nízkofrekvenčního zvuku na zdecimované populace velryb. Řada elektráren se staví na pobřeží či v pobřežních vodách. Lidé žijící v okolí elektráren si také stěžují na odletující kusy ledu, velké až půl metru, které padají na zem z výšky kolem stopadesáti metrů.

BIOPALIVA - Z NADĚJE SE STALA NOČNÍ MŮRA EKOLOGŮ

NIČENÍ PRALESŮ:
Kvůli pěstování plodin pro biopaliva se každý rok vykácejí obrovské rozlohy deštných pralesů v jihoamerické Amazonii, kde se pěstuje cukrová třtina, i jihovýchodní Asii, kde jako zdroj biopaliv slouží hlavně palma olejná.

ORANGUTANI VYMÍRAJÍ: Tlak na rozšiřování plantáží na pěstování biopaliv vede k drastickému kácení lesů na Borneu a Sumatře, které patří k posledním domovům ohrožených lidoopů - orangutanů. Vědci varují, že při současném tempu odlesňování mohou orangutani v přírodě vyhynout do dvanácti let.

ZDRAVÍ V OHROŽENÍ:
Spalováním biopaliva vznikají podle vědců nebezpečné výpary. Používání směsi E85 zvyšuje podle výzkumů koncentraci některých rakovinotvorných látek v ovzduší. Počítačové modely ukazují, že úmrtnost kvůli znečištění by byla při používání biopaliv v USA vyšší než při používání benzinu.

HLAD PRO CHUDÉ: Rozšíření výroby biopaliv vedlo ke zdražení potravin v některých částech světa až o 75 procent. Biopaliva totiž z polí vytlačují rostliny pěstované pro potravinářské účely a tím zvyšují tlak na růst cen. Podle OSN bude hladomorem kvůli biopalivům ohroženo na 100 milionů lidí.

KATASTROFA PRO KLIMA: Používání biopaliv v řadě oblastí světa, včetně Evropy a USA, produkuje více skleníkových plynů způsobujících globální oteplování, než spalování ropy. Biopaliva z řepky olejky či kukuřice v Evropě podle vědců produkují o 70 procent více skleníkových plynů než benzín.

Zdroj: Denik.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
90% souhlas
Kazdy nevyrobeny produkt je ekologicky, coz je bohuzel v rozporu s lidskou chamtivosti, kterou velmi kratkozrace podporuje vetsina vlad sveta, cimz udajne prispiva k reseni krize (nezamestnanost atd.) Uplny zlocin je podpora automobilek. On si trh poradi co s vyrobky, ktere nikdo nechce a nebo bezpodminecne je mit nemusime. Kazde zbytecne vytopeni bytu o jeden stupen je neekologicke. Nahrazovat paleni uhli, palenim dreva nebo slamy muze vymyslet totalni debil. Ono i s prehnanou isolaci starych budov se musi opatrne. Zase se to musi vyrobit a dovezt z mista A na misto B. A ted se ctenar zepta, tak porad. Zatim, znovu rikam zatim, je ekologicka a tim ekonomicka jaderna energie i kdyz to samozrejme take neni 100%. Verim, ze v dnesni dobe skoro bezpecna a take verim, ze veda a pokrok prinese nove poznani a z neho lepsi reseni. A jeste jedna rada pro ty co "vsechno vedi", pro chamtive ubozaky nebo dokonce pro ty, kteri rozhoduji. Naucte se poradne chemii a biologii a ne pouze par vet z detskych kreslenych knizek o kolobehu co2 v prirode. A pamatujte, nikdy neexistuje jenom jedno reseni. Dekuji za pozornost.
vloženo: 07.09.2009 09:43     vložil:  Ing. Rene Jauris Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist