Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vladimír Tošovský: Jednou to uhlí bude potřeba vytěžit

16.10.2009  |  zdroj: Podniky a trhy  |  283× přečteno      vytisknout článek

Vladimír Tošovský: Jednou to uhlí bude potřeba vytěžit

Vladimír Tošovský, Ministr průmyslu a obchodu

V úřednickém Fischerově kabinetu byl šéf ministerstva průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský řazen až dosud k méně výrazným tvářím. Říká se o něm, že se těší, až se vrátí na post šéfa státní rozvodné společnosti ČEPS, a že nemá ambice dělat ve svém resortu žádné hluboké změny a nezvratná rozhodnutí. Přitom právě Tošovský přišel s návrhem nové Státní energetické koncepce, která - projde-li vládou - stanoví po letech nejistoty pro energetiku poměrně jasnou strategii do roku 2030 a s výhledem na dalších dvacet let.

HN: Ve vaší koncepci doporučujete stavbu nových jaderných bloků, zrušení limitů na těžbu uhlí, těžbu uranu. Jde o velmi ožehavá témata. Předjednával jste návrh u politických stran?

Ne. My jsme tu koncepci nikomu předem nedali, je to odborná práce ministerstva. Materiál jsme zpracovali podle svých nejlepších znalostí a svědomí. Čekáme řadu připomínek v připomínkovém řízení, neděláme si patent na rozum, můžeme mít jistou provozní slepotu. Ale máme v energetice zkušenosti a ty jsme zhmotnili v tomto materiálu. Vycházíme z faktů. Výsledek předložíme vládě a osud materiálu pak bude záviset na jejím rozhodnutí.

HN: Spoléháte na to, že v tom základním - tedy v orientaci na jadernou energii a domácí uhlí - máte podporu nejvlivnějších politických stran, tedy ODS a ČSSD?

Já jsem pragmatik. Neumím se dívat na to, jestli politici něco podporují, nebo ne. Nesháním politické hlasy. Pro mne je důležité, aby do roku 2050 byly stanoveny podmínky pro českou energetiku.

HN: Váš návrh už stačil vzbudit prudké reakce. Je pro nepolitickou vládu jednodušší, nebo naopak těžší, takto kontroverzní materiál prosadit?

Jde o vládní dokument, závisí čistě na vládě, zda ho schválí. I vláda je pragmatická, věřím, že to projedná kladně.

HN: Podle vašich plánů by se měl v Česku do roku 2050 zvýšit podíl jádra na "energetickém mixu" z patnácti procent v roce 2005 na 25 procent. Kolik nových jaderných elektráren k tomu bude třeba?

Je třeba dostavět Temelín a obnovit jadernou elektrárnu Dukovany, možná budeme potřebovat i další bloky. My jsme v koncepci neřešili, kde a jak velké elektrárny se mají stavět. To je na rozhodnutí investorů.

HN: Poprosím o váš osobní názor. Dá se podíl jádra na pětadvacet procent zvýšit bez toho, že by se postavila třetí jaderná elektrárna - zřejmě v moravských Blahutovicích, jak plánovali ještě komunisté?

I o této variantě se mluví. Je možné, že se bude stavět mimo Temelín a Dukovany další zdroj. Mám-li odpovědět se svou vlastní zkušeností ze síťové energetiky, tak tam platí: čím víc menších zdrojů, tím je to pro provoz soustavy lepší. To ovšem nemusí dogmaticky platit pro investora, protože jeden velký zdroj může být ekonomičtější než dva malé.

HN: Váš plán počítá i s rozvojem obnovitelných zdrojů, tedy větrných, malých vodních, solárních elektráren či zdrojů na biomasu. Na jaké spoléháte nejvíc?

Měly by být zastoupeny všechny existující typy.

HN: Jako šéf společnosti ČEPS jste často upozorňoval na to, že narůstající počet větrných elektráren zatěžuje rozvodnou soustavu a způsobuje rizika výpadků. Už se na ně nedíváte tak skepticky?

Já se na větrníky nedívám skepticky. Jenom je třeba otevřeně říct: Budeme-li tu mít kapacitu třeba 800 megawattů ve větrných elektrárnách, vyžádá si to další náklady do rozvodné soustavy. Popravdě ale hlavní podíl v obnovitelných zdrojích vidím spíš v biomase.

HN: Výroba z obnovitelných zdrojů je dražší než produkce uhelných nebo jaderných elektráren. Jestli má vzrůst jejich podíl, nakolik to zdraží elektřinu?

Cenu elektřiny vám nikdo nezaručí ani na příští týden, natož na rok 2050. Ale podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů konečný zákazník na ceně určitě pocítí, to si nezastírejme.

HN: Počítáte také s tím, že se zvýší výroba elektřiny z plynu. Odkud bychom zemní plyn dováželi? Nehrozí zvýšení už dnes silné závislosti na dodávkách z Ruska?

My chceme mít diverzifikované zdroje plynu, to znamená, že musíme posilovat přepravní cesty ve směru východ - západ i sever - jih. Uvědomujeme si, že závislost na ruském plynu je už dnes velká a nebezpečná, letošní leden (kdy se kvůli rusko-ukrajinskému sporu přerušily dodávky ruského plynu do Evropy, pozn. red.) to jasně ukázal. Plyn podporujeme, má řadu výhod. Ale je tu zároveň nebezpečí v dosažitelnosti primárních zdrojů plynu. Proto navrhujeme, že velké plynové elektrárny musí mít zajištěný vlastní zásobník plynu, aby v případě výpadku dodávky neohrozily zásobování elektřinou a teplem.

HN: To ale bude drahé, podzemní zásobníky plynu, to jsou miliardové investice, které nakonec musí zaplatit spotřebitel.

Já fakt netuším, jak se budou vyvíjet ceny. My stanovíme jen podmínky pro to, abychom měli silnou a stabilní energetiku, přátelskou k životnímu prostředí, bezpečnou pro dodávky. Dáváme podmínky pro podnikatele.

HN: Měli byste ale nahlas říct, že tyto podmínky budou znamenat výrazné zdražení elektřiny.

Ano. To je pravda. Ale já žádnou jinou cestu nevidím. My jsme navrhli to nejlepší, co jsme uměli. Uvědomujeme si dopad na ceny, ale také podtrhujeme, že nové zdroje musí vyrábět za konkurenceschopné ceny. Abychom peníze zbytečně nevyhazovali z kapes konečných zákazníků, kteří to všechno platí.

HN: Dalším kontroverzním bodem vaší koncepce je návrh na prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. To vážně není jiná možnost?

My jsme zcela vážně hledali i jiné možnosti. Počítáme i s tím, že je nutno co nejvíc energiemi šetřit, zateplovat, investovat do úspor. Nicméně víme, že kolem roku 2012 budeme mít problém s teplárenstvím a tím problémem bude přísun primární energie, tedy uhlí či plynu. Tam, kde je to možné, podporujeme, aby se menší lokální výtopny zásobovaly biomasou či plynem. Ale nemůžeme spoléhat jen na ně. Není možné, aby v lednu byly miliony lidí závislé na tom, zda budeme mít spolehlivé dodávky plynu. Musíme mít teplárny vícepalivové. A má-li se tato situace udržet dost dlouho, pak je uhlí za limity potřebné.
HN: Aby mohly uhelné firmy za limity těžit, k tomu nestačí jen vládní deklarace o zrušení limitů. Těžaři by se museli dohodnout s vlastníky pozemků na majetkovém vypořádání. Má vůbec zrušení limitů praktický význam?

Je to tak, jak říkáte. Nařízení vlády je platné pro státní instituce. Jestli se někde bude těžit, to řeší horní zákon a další předpisy. Pokud by k těžbě došlo, musí se těžební společnost dohodnout demokraticky s vlastníky, do toho stát zasahovat nebude.

HN: V koncepci také navrhujete dokončit průzkum černouhelného dolu společnosti NWR v Beskydech. Vážně počítáte s těžbou na hranici chráněné krajinné oblasti?

Zda a kdy bude česká energetika toto uhlí potřebovat, není zatím jasné. Záleží na tom, jak se podaří nastartovat program úspor v energetice. Ale vlastní zásoby v každém případě jednou dojdou, a pak bude i toto uhlí potřeba.

HN: V parlamentu leží novela horního zákona, kterou připravil ještě předchozí kabinet se zastoupením Strany zelených. Novela komplikuje situaci těžebním firmám při otvírání nových ložisek, naopak usnadňuje úřadům odepisování zásob uhlí. Těžaři proti ní silně lobbovali. Má ještě šanci na schválení?

Já nedokážu odhadnout, co parlament udělá. Jeho zasedání je pro mne nečitelné. Nevím, jaký může být osud horního zákona. Ale my připravujeme další novelu.

HN: Vaše novela by měla proti předchozímu návrhu naopak usnadnit život těžebním firmám?

Já už vlastně nevím, jaká byla ta poslední verze horního zákona. Vlastní novelu chystáme proto, protože změnu energetické koncepce bude třeba promítnout i do legislativy.

HN: Obracejí se na vás uhlobaroni s návrhy, abyste zákon zkusil upravit víc v jejich prospěch? Je známo, že kolem té předchozí novely, jež uvázla v parlamentu, se velmi silně lobbovalo.

Za uhelného lobbistu jsem byl dnes označen já sám. Přitom jsem se s žádnými skutečnými uhelnými lobbisty od svého nástupu do funkce ani jednou nesetkal.

HN: Tak to se snad ani nechce věřit!

Skutečně je to tak. O žádném tlaku nebo lobbingu těžařů nic nevím.

HN: Řekněte prosím na rovinu: Usnadní vaše novela horního zákona těžařům otvírání nových ložisek uhlí?

Tak bych to neviděl. Ale to už jsme u velkých detailů. My máme energetickou koncepci - to je něco jako nůž, ale zatím nevíme přesně, jak je nabroušený. A vy se mne teď ptáte na přesnou tloušťku ostří.

HN: Dalším zajímavým bodem vaší koncepce je těžba uranu. Navrhujete otevření nového uranového dolu. Kde by měl být?

Na Vysočině nebo v severních Čechách. Nejdřív se musí udělat geologický průzkum těchto lokalit a rozhodnout se, kde by to bylo nejvhodnější.

HN: Chcete v Česku také vybudovat závod na zpracování uranu, který se od nás zatím vozí v surovém stavu ke zpracování do Ruska.

Ano, měli bychom mít v Česku vlastní závod na výrobu uranového koncentrátu. Považuji to za bezpečnostní prvek, kterým chceme posílit nezávislost na Rusku.

HN: Jenomže uranový koncentrát se stejně bude muset posílat do zahraničí ke zpracování na palivo pro elektrárny. Stejně by nejspíš putoval k výrobě do Ruska jako dnes, ne?

Ne, ne, v Evropě je několik velkých závodů, které koncentrát zpracovávají, mohli bychom si vybírat.

HN: Nakolik návrh vaší koncepce řeší problém české energetické bezpečnosti?

To je jeden z hlavních, možná nejhlavnějších atributů. Stoprocentní nezávislost na dovozu není reálná, ale je třeba usilovat o to, aby byla co nejvyšší.

HN: Takže jak moc tedy budeme při dodržení vaší koncepce na ruských surovinách a energiích závislí v roce 2050?

Při optimální variantě v lepším případě bude naše závislost srovnatelná s dnešní, budeme na dovozu závislí asi z padesáti procent jako dnes. To ovšem za předpokladu, že rozšíříme těžbu uranu a uskutečníme další řadu opatření, jako je přechod na vodíkové technologie, zavádění elektromobilů... Při nerozšíření těžby uranu už bychom se dostali řádově na 68procentní závislost kvůli vyššímu dovozu plynu. Kdybychom nedělali další opatření, závislost by byla ještě vyšší.

Vladimír Tošovský 47

Vystudoval ČVUT v Praze. Pracoval ve Středočeské energetické, později ve firmě ČEZ. Od roku 2006 byl ředitelem státní rozvodné společnosti ČEPS. Na post ministra průmyslu ho nominovala ODS.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist