Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ceny energie podle politiků? to nemůžeme ani v Česku

23.04.2010  |  zdroj: Podniky a trhy  |  76× přečteno      vytisknout článek

Ceny energie podle politiků? to nemůžeme ani v Česku

V České republice pracuje Michael Fehn pro německý energetický gigant E.ON od konce 90. let. Za tu dobu dobře poznal české prostředí, domluví se česky. Pod jeho vedením se český E.ON stal dvojkou tuzemského trhu.

Fehn zodpovídá za většinu aktivit globální skupiny v Česku. Nespadá pod něj pouze podíl plynárenské divize E.ON Ruhrgas ve skupině KKCG a v Moravských naftových dolech - společném podniku, který má E.ON s českou rodinou Komárkových a slovenským SPP. Vleklý spor zahraničních akcionářů Moravských naftových dolů s Karlem Komárkem je tak jediná část byznysu skupiny E.ON, který Fehn nechce komentovat.

V rozhovoru s HN mluví o vztahu k lídrovi zdejšího trhu, státem ovládané společnosti ČEZ, o chystané expanzi v plynárenství a o výhledech na vývoj cen elektřiny a plynu v příštích měsících a letech.

HN: Jak se vám podniká na českém trhu, kde dominuje státem kontrolovaná společnost ČEZ? Některé energetické firmy si na jeho silnou pozici stěžují, poměry v Česku dokonce zkoumá bruselský antimonopolní úřad.

Já jsem v Česku dost dlouho a musím říct, že trh hlavně v oblasti elektřiny se tu dobře vyvíjí. Je to malý trh, takže je normální, že tu není tolik hráčů jako třeba v Německu, pro větší počet konkurentů tu není dost místa. Na území, kde působíme, tedy v jižních Čechách a na jižní Moravě, mění dodavatele elektřiny - podle údajů z loňského roku - pět až šest procent zákazníků, to je doklad slušně fungující soutěže.

HN: Nemáte v Česku vlastní elektrárnu. Jste tak v nákupech elektřiny hodně závislí na ČEZ, ne?

Naopak, relativně málo. Nejvíc nakupujeme od globálně působící obchodní společnosti E.ON Energy Trading, která je součástí naší skupiny. Ta pro nás nakupuje většinou přes pražskou Energetickou burzu.

HN: Tam je ale ČEZ největším prodejcem, takže pořád jde o elektřinu vyrobenou v ČEZ.

Nemusí to tak být. Když je to výhodnější, obstaráme elektřinu prostřednictvím E.ON Energy Trading v zahraničí, například na lipské burze. Pokud je nejvýhodnějším trhem Praha, nakupujeme zde. Náš obchod funguje mezinárodně a situace je úplně jiná než před třemi roky, kdy jsme kupovali většinu elektřiny přímo od ČEZ.

HN: Pražská burza má řadu kritiků, kteří tvrdí, že je pod kontrolou ČEZ a slouží hlavně jako zástěrka pro cenový diktát dominantního českého výrobce...

Já proti burze nemůžu říct nic negativního. Je navíc cenovou úrovní velmi blízká burze v Lipsku.

HN: Právě to je jeden z hlavních argumentů jejích kritiků. Prý není normální, že v Praze, kde se prodává většina elektřiny z produkce ČEZ, jsou ceny skoro stejné jako v Německu. Němečtí výrobci mají totiž celkově vyšší výrobní náklady.

Ono ale nejvíc záleží na tom, zda jsem na nákupy na pražské burze odkázán, nebo ne. My můžeme nakupovat kdekoliv na světě, máme i určité alternativní možnosti nákupů v České republice, nejsme závislí na jediném trhu. Možnosti opatřit elektřinu za dobrou cenu se v posledních letech rozšířily. Tak před dvěma lety, do vzniku burzy, jsme byli na ČEZ hodně závislí, dnes ne. Burza stimuluje konkurenci, pomohla k posílení soutěže na českém trhu.

HN: Jak se letos vyvíjí v Česku poptávka po elektřině? Roste spotřeba, cítíte, že krize odeznívá?

Samozřejmě během krize spotřeba našich velkých zákazníků klesla, s tím jsme počítali. Letos pozorujeme jisté zotavování našich odběratelů, ale je to trochu pozvolnější proces než v Německu. Do Česka krize později přišla, ale bude tu zřejmě o něco déle trvat.

Nemůžeme mít politické ceny jako ČEZ

HN: Když udeřila krize, musel se státem ovládaný ČEZ pod politickým tlakem vzdát obchodní marže při prodeji domácnostem. Drobné klientele nabídl nižší ceny. Jak to dopadlo na vás?

Neřekl bych, že jsme celkově dražší než ČEZ. Je to rozdílné produkt od produktu. My nemůžeme stanovit žádné "politické ceny", nemáme stát jako majoritního vlastníka! Musíme mít takovou obchodní politiku, abychom obstáli v konkurenci a zároveň akcionářům přinesli odpovídající výnos. Na kroky našeho konkurenta jsme zareagovali novými produkty, například řadou Trend, u které má zákazník možnost těžit z cenového poklesu na trhu. Nabízíme různé produkty pro různé typy zákazníků za férové a konkurenceschopné ceny. A co je pro nás zvlášť důležité, chceme zákazníkům pomoci snížit náklady na elektřinu i plyn. Radíme jim, jak energií šetřit, protože ta bude dlouhodobě pořád dražší a dražší, a úspory jsou cesta, jak se s tím vyrovnat.

HN: Jenomže v posledním roce se objevila řada obchodních společností, které domácnostem i firmám aktivně nabízejí elektřinu, někdy až o deset procent levněji než vy. Jejich výhodou je, že začali na burzách nakupovat až po pádu cen, zatímco vy i ČEZ jste proud na loňský a zčásti i letošní rok kupovali ještě za vysoké předkrizové ceny. Není to pro vás hrozba?

Tito dodavatelé se snaží využít momentálně pro ně výhodné situace. Ale každý klient musí zvážit, jestli to není jen krátkodobá výhoda, daná momentálním poklesem trhu. Zda přechod k takovému dodavateli není spojen s určitým rizikem.

HN: Přechody zákazníků k novým prodejcům elektřiny jsou nejčastější na jižní Moravě a v jižních Čechách, tedy v regionech, kde působíte vy. Distribuce ČEZ tomu čelí v daleko menším měřítku. Máte pro to vysvětlení?

Je pravda, že od nás momentálně odchází víc zákazníků než od ČEZ. Důvodem je i to, že ČEZ musel, jak jsme o tom mluvili, nabídnout loni politické nízké ceny. My jsme na to zareagovali širší nabídkou produktů, a právě to odstartovalo ostřejší konkurenci. Objevuje se větší počet konkurenčních nabídek, roste počet různých produktů od různých hráčů. Ale podle mne je to jen přechodné, je to momentální stav.

HN: Nebojíte se, že když sociální demokraté vyhrají volby, politický tlak na ČEZ, aby snižoval ceny, zesílí? ČSSD má ve volebním programu, že srazí ceny elektřiny.

Sociální demokraté si musí odpovědět na otázku, jestli chtějí v energetice volnou soutěž, nebo státem fixované ceny a víc regulace. Česko se dobře začlenilo do Evropské unie, a s tím vykročilo směrem k co největší liberalizaci trhu a jen nejnutnější míře regulace. Jistě, vždycky tu bude debata mezi regulátorem a energetickými firmami, ale to je dáno jejich rozdílnými úlohami. Česko má dostatečnou míru regulace, a to berou v úvahu i finanční investoři. Kdyby se sáhlo k tužší regulaci, myslím, že by to zemi poškodilo. Kdyby energetické firmy nemohly například v segmentu privátních klientů tvořit přiměřený zisk, mohlo by to vést k odlivu investovaného kapitálu.

Chceme pětinu na trhu s plynem

HN: V Česku jste hlavně prodejcem elektřiny, ale prodáváte také plyn. Dnes máte v plynu na trhu podíl něco přes čtyři procenta. Stačí vám to?

Na trhu s elektřinou máme něco přes 20procentní podíl, stejný podíl bychom rádi dosáhli i v prodeji plynu koncovým zákazníkům, a to během dvou tří let. Na tuto úroveň se chceme dostat společně s Pražskou plynárenskou (E.ON v ní drží přes 49 procent akcií - pozn. red.), s níž těsně kooperujeme. Ta už dnes sama drží nějakých 10 až 12 procent trhu.

HN: Podobné expanzivní cíle jako vy má také Vemex, firma přímo vlastnicky napojená na ruský Gazprom. Je to pro vás tvrdý protivník?

Cena plynu se podobně jako cena elektřiny tvoří tak, že se do ní promítají náklady na nakoupení komodity a takzvané síťové náklady, tedy náklady na služby spojené s dopravou plynu k zákazníkům. Protože síťové náklady jsou pro všechny hráče na trhu zhruba stejné, záleží na tom, jak levně dokážete nakoupit komoditu. A my nejsme při nákupu plynu závislí pouze na RWE Transgas, můžeme nakupovat v zahraniční prostřednictvím mezinárodních struktur skupiny E.ON, například od společnosti E.ON Ruhrgas, což je partner Gazpromu. A protože E.ON Czech nemá uzavřené s dodavateli žádné dlouhodobé smlouvy, můžeme využít momentálně výhodných cen na trhu. Teď jsou dobré možnosti k nákupům.

HN: V prodeji elektřiny i plynu chcete mít na trhu pětinový podíl. Máte ambice na růst i v teplárenství? Dnes provozujete několik menších tepláren,...

Teplo je pro nás jako doplňkový produkt důležité, dáváme přednost výrobě ve středně velkých nebo menších zařízeních. V teplárnách, kde máme podíl, například v Otrokovicích či Táboře, významně investujeme. Zvyšujeme tu podíl výroby z biomasy. Do budoucna chceme portfolio tepláren dál budovat. Pokud se objeví šance na vhodnou akvizici, rádi do ní půjdeme, nejraději společně s nějakým partnerem. Ale nemáme přesný plán, na jaký podíl na teplárenském trhu se chceme dostat.

HN: Před časem jste uvažovali o stavbě elektrárny za desítky miliard korun společně s těžařskou společností Czech Coal. Ze záměru sešlo, znamená to, že jste se úplně vzdali myšlenky na to, stavět v Česku velký energetický zdroj?

V horizontu dvou, tří, čtyř let teď nemáme takový záměr. V situaci, kdy je trh dostatečně likvidní, není třeba budovat nové elektrárny. Nepotřebujeme stabilizovat své výrobní portfolio, stačí výhodně nakupovat. V tom se situace za poslední dva roky zcela změnila - tehdy jsme byli přesvědčeni, že naopak nový zdroj potřebujeme. Změnu způsobila právě pražská Energetická burza. Když můžete na burze nakupovat elektřinu za 40 eur za megawatthodinu, není třeba na sebe brát riziko velkých investic do nových elektráren. E.ON má jako nadnárodní společnost velkou výhodu v tom, že může zvažovat, které trhy ve světě jsou dostatečně likvidní, aby se na nich dalo výhodně nakupovat, a kde se případně vyplatí stavět nové zdroje. Pro Česko není nová výstavba přinejmenším pro příští roky prioritní.

HN: Řada energetických hráčů, včetně ČEZ či RWE Transgas, ale přesto plánuje stavbu plynových elektráren. Myslíte, že dělají chybu?

Když se mne zeptáte, co já považuji za důležitější, jestli mít do pěti let v Česku velkou elektrárnu, nebo co nejlepší pozici u zákazníků, tak bych si vybral raději to druhé. Nemám vůbec starost o to, že bych přinejmenším v příštích třech až pěti letech neměl kde elektřinu za rozumných podmínek nakupovat. Pro nás není téma vlastní elektrárny pro příští roky aktuální, zvlášť mluvíme-li o velkém zdroji.

Politici musí zastavit solární boom

HN: Donedávna energetici varovali, že má střední Evropa nedostatek elektráren a hrozí nedostatek elektřiny. Teď je jí přebytek, stejně jako zemního plynu. Jak dlouho to vydrží, jak odhadujete vývoj cen?

Musíme otázku cen rozdělit na dvě části: náklady na přepravní sítě a na cenu komodity. Myslím, že cena samotné elektřiny v příštím roce neporoste, zůstane zhruba na úrovni letoška. Jiná věc jsou "síťové náklady". Problém není ani tak v sítích samotných, ale ve sluneční energetice. Její boom způsobuje, že náklady na elektrizační sítě rostou a my je musíme ve spolupráci s regulátorem promítat do zákaznických cen. Já jsem velký fanda obnovitelných zdrojů energie, fandím solárním elektrárnám. Ale ty vytvářejí investorům - a to i zahraničním - dvaceti- i víceprocentní výnosnost. To není dobrý vývoj a my mu nemůžeme zamezit. Síťové náklady se budou zvedat, ovlivní to celkovou cenu elektřiny. Je to signál pro budoucí vládu, aby si uvědomila, že tady je riziko pro vývoj cen a že je třeba to společně s regulačním úřadem řešit. Politici musí myslet na to, jak řešit, aby dál nestoupaly ceny elektřiny pro občany kvůli nákladům na solární energetiku. Aby se zdražování prostě nesve zlo na příští vládu.

HN: Kolik solárních elektráren bude letos dokončeno v jižní části republiky, kde E.ON působí?

Vývoj nejlépe ukazuje časové srovnání. V roce 2008 jsme měli na našem území připojeny solární zdroje o kapacitě asi deseti megawattů, v roce 2009 to už bylo přes sto megawattů a koncem tohoto roku počítáme s tisícovkou připojených megawattů. Během dvou let se výkon těchto zdrojů zestonásobil! A to jde o zdroje, které jsme povinni připojit, které jsou připravené, běží třeba už ve zkušebním provozu. Obnovitelné zdroje by se měly stavět tam, kde jsou pro ně nejlepší přirozené podmínky. Větrné elektrárny budujme v Anglii nebo v Americe na mořském pobřeží a podobně. Česko není ideální pro fotovoltaiku, ale zato jsou tu dobré podmínky pro biomasu a pro bioplyn. Máme dobré zemědělství, tak proč ho nevyužít. Z tohoto pohledu je Česko ideální pro bioplynové stanice. Kromě toho já jsem fanoušek stlačeného zemního plynu (CNG) v dopravě, kdyby tu bylo víc tankovacích stanic na CNG, mohl by se i v nich zároveň využívat bioplyn, jsou tu pro něj opravdu ideální p odmínky.

HN: Co podle vás budou dělat ceny plynu v příštích měsících?

Myslím, že i ty budou mít stabilní vývoj, nečekám tam výrazný růst. Síťové náklady nejsou v tomto případě ovlivňovány žádným takovým faktorem, jako je fotovoltaika, a pokud se na ně podívám v perspektivě příštího roku či dvou, nemělo by se to změnit.


Co je E.ON

Mateřský holding E.ON

patří k největším světovým hráčům na trhu s elektřinou a plynem. Má 88 tisíc zaměstnanců, loni utržil přes 82 miliardy eur. Působí v Evropě, v Rusku a v severní Americe.

E.ON Česká republika

Do Česka vstoupila společnost Bayernwerk (později začleněná do E.ON) v roce 1995 stavbou přenosové linky, jež propojila českou a německou elektrizační soustavu. V roce 1998 Bayernwerk nakoupil podíly v několika českých distribučních společnostech.

Aktivity

E.ON má podíly v Jihočeské energetice, Jihomoravské energetice, Jihomoravské plynárenské a Pražské plynárenské. Provozuje teplárny v Otrokovicích, Mydlovarech a Táboře, do jejich modernizace v posledních dvou letech investuje přes 1,5 mld. Kč. Na rozšíření a obnovu rozvodných sítí E.ON v Česku letos dá 3,3 miliardy korun, o půl miliardy víc, než v předchozím roce.


Michael Fehn 51

Rodák z německého Kronachu absolvoval elektrotechniku na Technické univerzitě Mnichov. Začínal jako projektový manažer u firmy Bayernwerk, kterou později pohltila skupina E.ON. Aktivity E.ON v Česku řídí od roku 1999. Je šéfem společnosti E.ON Česká republika, zasedá v dozorčích radách Pražské a Jihomoravské plynárenské. K jeho koníčkům patří fotbal, vytrvalostní běh a golf.


8,4 Miliardy eur,

tedy přes 215 mld. Kč, činil loňský čistý zisk nadnárodní skupiny E.ON.

43 miliard korun

činil obrat E.ON v Česku za rok 2008 (loňské údaje zatím nejsou k dispozici). Provozní zisk české pobočky E.ON za předloňský rok dosáhl 4,2 miliardy korun.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist