Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Plete si na sebe Evropa plynovodní bič?

10.05.2010  |  85× přečteno      vytisknout článek

plynTéma energetické bezpečnosti je v této době až příliš módní, myslí si diplomat Václav Bartuška. "Stalo se něčím, co je napůl zaklínadlem a napůl prázdným pojmem," řekl na VŠE.

Bojí se evropské země Ruska oprávněně nebo mají nové plynovody za miliardy euro smysl?

"Státy Evropy při vymýšlení možných řešení často ztrácí kontakt s realitou a nabízejí možnosti, které nejsou s to zaplatit," tvrdí Bartuška, který působí jako velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost. A mně nezbývá, než mu dát za pravdu. Stačí si vzpomenout na plynovod South Stream, který chtějí ruský Gazprom a italská Eni vést přes Černé moře do jižní a střední Evropy. Projekt má stát 25 miliard, což je zhruba trojnásobek toho, na kolik vyjdou konkurenční Nabucco nebo Nord Stream. Ani tyto projekty nepatří mezi nejlevnější.

Rusko (většinový akcionář Gazpromu) na tom však aktuálně není ekonomicky nejlépe, navíc se finančně vyčerpá při budování severní cesty. Kromě toho by se rádo (za přístup k tamní tranzitní síti) zapojilo do modernizace ukrajinského potrubí. Než se ale zaměřím na cesty, které si Evropská unie k takzvané diverzifikaci zvolila, bylo by vhodné připomenout stávající situaci.

Evropský strach z démona

Podle statistik British Petroleum se spotřeba Evropské unie pohybuje okolo 480 bcm (miliard m3) ročně. Vlastními zásobami zvládá EU pokrýt 37 procent spotřeby, zbytek dováží. Více než třetinu plynu poskytuje Rusko, následují Norsko, Alžírsko, Egypt a Libye. Nigérie, Katar a Trinidad a Tobago dodávají surovinu ve zkapalněné formě, tento podíl je však zanedbatelný.

Přestože má Evropská unie na první pohled pestrou skladbu dodavatelů, usiluje o diverzifikaci, neboli hledání nových zdrojů i přepravních cest. O tomto cíli hovoří především v souvislosti s Ruskem. Vede ji k tomu jednak strach z energetické závislosti na východní velmoci a především snaha o zajištění bezpečnosti dodávek do států, které na importu suroviny plně závisí. "Existuje démon jménem Rusko, ten démon je velký a zlý. My se ho bojíme, a proto s ním bojujeme. To je rámcová představa českého občana," komentuje Bartuška.

Ať jsou naše předsudky jakékoliv, fakta zní jasně. Od rozpadu Sovětského svazu se Evropa několikrát ocitla bez ruského plynu. Ano, na vině byly tranzitní země, Ukrajina a Bělorusko. Ty se odmítaly vzdát několikanásobně nižších cen, než platila střední a západní Evropa. Kromě toho občas odebíraly plyn, který jim nepatřil a za který nezaplatily. Zneužívaly statusu tranzitní země.

Mnoho plynovodů pro nic

Kvůli problémům s dodávkami se EU jako celek i jednotlivé země snaží o změnu stávajícího stavu. Jako alternativu nabízejí několik plynovodů, které budou mít jedno společné. Obejdou Ukrajinu. Jinak se však nad nimi vznáší spousta otazníků.

Životaschopně působí zatím pouze Nord Stream, a to z několika důvodů. V případě "Severního potoku", který povede přes dno Baltského moře, zcela ztratí význam tranzitní země. Potrubí spojí přímo hlavní partnery, Rusko a Německo. Důležitou roli hraje také enormní zájem Německa a podpora velkých západních společností. Přesto trvalo vyjednání třináct let, cena plynovodu se za tu dobu zdvojnásobila. Nicméně, banky poskytly úvěry, odběratelé si surovinu předplatili a první trubky již na dně moře leží.

Další dva projekty půjdou zřejmě trnitější cestou. Plynovod South Stream označil Bartuška za blaf, který Rusko nikdy nemyslelo vážně. Posluchač totiž zbystří hned při první informaci, kterou je cena 25 miliard, a to zatím počítáme pouze "podčernomořskou" část z Ruska do Bulharska. Kalkulace nezahrnuje větev, která bude pokračovat přes Řecko, Jónské moře do "podpatku" Itálie, ani část, která povede přes Srbsko, Maďarsko do Rakouska. V některých mapách se objevuje i odbočka do Slovinska.

Dvojnásobek za Jižní proud?

Uvážíme-li, že v případě Nord Streamu jsme kdysi mluvili o čtyřech miliardách euro a nedávno vyšlo najevo, že pouze první větev plynovodu (celkově mají být dvě se stejnou kapacitou) vyjde na 5,57 miliardy euro, kolik by stál v konečné verzi "Jižní potok"? Dvojnásobek?

Narozdíl od přehledné struktury Nord Streamu tu vystupuje Srbsko, které zatím nepatří do EU, a ekonomicky podezřelé Bulharsko nebo Maďarsko. Kromě toho se opět objevuje status tranzitní země. "South Stream by vedl přes Černé moře. A pak co? Skočil by do Bulharska. To je past! A Rusové to musí vědět velmi dobře. Jejich nejlepší přátelé se mohou stát jejími nepřáteli," říká Bartuška. Získat důvěryhodnost a potřebné finance tak bude pro plynovod výrazně složitější. Ovšem pokud to s ním Rusko a Itálie myslí vážně.

Nejistí dodavatelé Nabucca

A Nabucco? Projekt Evropské unie, který měl kromě Ukrajiny ignorovat i samotné Rusko. Podle Bartušky mu však chybí jedna maličkost, a to zemní plyn. Vznikl holding, do kterého se zapojily významné plynárenské skupiny, od německého RWE, rakouského OMV, maďarského MOL, po turecký Botas. Evropská banka přislíbila peníze. Málo, ale přece. Podporu vyjádřily i Spojené státy. Za podmínky, že potrubím nepoteče íránský plyn. Tím by se EU zbavila jednoho potenciálního dodavatele. Zároveň nemá stále jasno ohledně těch dalších.

Hrozící potyčky s Tureckem

Ázerbajdžán se dosud jednoznačně nevyjádřil, zda se chce účastnit. Čeští analytici varují, že nemá zdaleka tolik plynu, kolik hlásá. A pokud ano, brousí si na něj zuby i Gazprom. Kromě toho hrozí budoucí potyčky s Tureckem, které chce za tranzit suroviny výhodné ceny. Neslyšeli jsme už někde tuto větu? Aby mohl Unii zásobovat Turkmenistán, muselo fungovat Transkaspické propojení.

Země v současné době spolupracuje s Ruskem a Čínou a bude otázkou, zda jí zbude ochota a surovina pro kontrakt s Evropou. U dalších států, jako jsou Egypt, Sýrie nebo Irák, se podle mého názoru pohybujeme pouze v oblasti domněnek.

Vraťme se tedy k původní hrozbě, že si na sebe Evropa plete plynovodový bič, ač není jasné, zda má energetické nebezpečí tak velké oči, jak se zdá. A zjistíme, že přestože tu máme Nord Stream (aktuální oficiální cena činí 8,8 miliardy auro), Nabucco (7,9 miliardy euro) a South Stream (25 miliard euro), ve skutečnosti zřejmě dojde pouze na první položku. Stovky milionů eur, které pohltí ukrajinské plynovody při možné modernizaci, už působí zanedbatelně.

Zdroj: www.ilist.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist