Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Co brzdí větší využití OZE (nejen) v komunální energetice?

14.09.2010  |  zdroj: Moderní obec  |  143× přečteno      vytisknout článek

alter zdrojProč se v našich obcích a městech nevyužívá k ohřevu vody a vytápění bytových či rodinných domů více solárních či dalších instalací založených na obnovitelných zdrojích energie (OZE)?

A co v České republice dosud chybí, aby se solární, resp. >>OZE-vizitky<< českých sídel mohly vyrovnat německým nebo rakouským?

Takové otázky si můžeme klást, srovnáme-li využívání čisté energie, založené na jejích obnovitelných zdrojích, v předních sídlech figurujících kupříkladu v Solární lize u nás a v Německu, ale i v dalších municipalitách inklinujících k ekoenergetice v ČR na straně jedné - a na straně druhé pak v obcích a městech vyspělejších zemí Evropské unie. Rozdíl bývá očividný, v měřitelných hodnotách až řádový (k témuž více na str. 30 a 31). A což teprve vezmeme-li v úvahu česká sídla v tomto ohledu zcela průměrná...

V takovém srovnání odstup od evropské komunální špičky asi vždy nelze snadno vysvětlit jen vyšší životní úrovní a silnější ekonomikou zmíněných zemí. O příčinách současného stavu i o bariérách, které brání větší akceleraci našich obcí a měst v této oblasti, jsme proto hovořili jak s aktivními >>hráči<< tuzemské Solární ligy a dnes i našimi šampiony Evropské ligy obnovitelné energie (viz též str. 30 až 32), tak s těmi, kdo tuto soutěž sledují. Do diskuse se zapojili i zástupci dalších, namátkou vybraných radnic, a slovo jsme dali i těm, kteří se utváření legislativních a dalších podmínek tohoto oboru učastní.

Pro novu vládní garnituru může tento náš pomyslný >>kulatý stůl<< možná představovat jednu ze zpětných vazeb k zamyšlení i inspiraci...

POUHÁ >>TŘEŠNIČKA NA DORTU<

Podle Jiřího Landy, místostarosty Litoměřic, nejvážnějším důvodem zaostávání municipální sféry v Česku ve větším využívání obnovitelných zdrojů energie byl obecně špatný technický stav bytového fondu. >>Po uvolnění a rozšíření trhu i privatizaci v minulém desetiletí tato zanedbanost vedla k tomu, že k obnově tohoto fondu docházelo postupně. Majitelé byli nuceni pro opravy i údržbu si stanovit priority, mezi něž, bohužel, využití OZE nepatřilo. To je totiž asi často vnímáno jako jakýsi bonus či vylepšení. Pro mnoho vlastníků se k tomuto faktoru přidává i vysoká počáteční investice, na niž jim scházejí finanční prostředky - a to i přes různé dotační a grantové možnosti,<< říká Jiří Landa.

>>Souhlasím, že se dosud solární systémy považují spíše za drahou extravaganci,<< navazuje Jan Hollan z Institutu Veronica Brno (s ekocentrem v Hostětíně).>>Nyní se to zhoršuje kampaní proti fotovoltaice, která "špiní" i soustavy termální. Přimontovat několik kolektorů na existující dům a zabudovat do něj primární a sekundární solární okruh s tepelným zásobníkem není tak levné, jako počítat s takovými komponenty už v projektu novostavby nebo rekonstrukce. Jednou z bariér pro to, aby takový přístup byl u novostaveb samozřejmostí, je skutečnost, že v České republice jsou málo rozšířeny levné velkoplošné kolektory, které tvoří část střechy nebo fasády. Ostatně takový postup investory nebo projektanty mnohdy zatím ani nenapadne.<<

CHYBÍ VÍCE KVALITNÍ OSVĚTY A VĚCNÉ INFORMOVANOSTI

>>Dostatečná informovanost o všech těchto systémech, o jejich provozu, ekonomice či životnosti však chybí také mezi občany,<< domnívá se Jan Škorpil, profesor fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. >>Další příčinu zřejmě představuje neustále se měnící legislativa a podmínky podpory těchto zdrojů: O příspěvky se žádá, ale není na ně nárok, takže žadatel nemá, na rozdíl od praxe u našich ekonomicky vyspělejších sousedů, jistotu, že dotaci skutečně na sto procent dostane. <<

Edvard Sequens, energetický poradce, sdružení Calla České Budějovice souhlasí s tím, že chybí více informací jak o možnostech, tak o důležitosti využívání obnovitelných zdrojů. >>Nejen mezi obyvateli měst a obcí, ale i mezi politiky: od starostů nejmenších sídel až po Hrad jsou považovány za něco exotického, vnuceného Evropskou unií, podceňují se jejich možnosti a přeceňují negativní dopady. Myslím si, že se však pozvolna všeobecný náhled na tuto problematiku přece jen mění. Určitě by však pomohla celostátní viditelná pozitivní informačně-osvětová kampaň. V té k Zelené úsporám se obnovitelné zdroje energie poněkud ztratily. A naopak kampaň proti fotovoltaice nebo větrným elektrárnám dopadá i na obnovitelné zdroje využívané k vytápění.<<

Energetický poradce Karel Murtinger z Českých Budějovic slova o tom, že kampaň proti fotovoltaice má neblahé vedlejší dopady, potvrzuje. >>Určitý odstup části lidí od solární energie obecně se, bohužel, asi v poslední době projevuje, k čemuž patrně "nemravně" vysoké a v tisku kritizované dotace na fotovoltaiku opravdu přispěly,<< dodává Karel Murtinger. >>Hlavně však jde podle mého názoru o to, že u solárních zařízení k ohřevu vody je skutečně poměrně dlouhá doba návratnosti - a je tedy nutné žádat o dotaci. A to znamená i nějaké to "úřadování", což mnoho lidí nesnáší... Také je třeba mít větší prostor pro solární zásobník a vhodné místo pro kolektory kvůli čemu řada lidí nakonec zřejmě jako jednodušší zvolí použít k ohřevu teplé užitkové vody elektřinu nebo plyn. A u bytových domů je to ještě složitější kvůli nutné shodě většiny jejich obyvatel.<<

KDYŽ JSOU PROVOZNÍ NÁKLADY >>VE STÍNU<< POŘIZOVACÍCH...

>>Já vidím příčin více: Kvůli častému využívání soustav centrálního zásobování teplem (CZT) ve městech (často i menších) je v nich instalace vlastního ohřevu vody slunečními kolektory často již ekonomicky problematická,<< poukazuje František Kůrka, městský energetik Magistrátu města Plzně. >>Jinak ovšem také podtrhuji, že především dosud stále existuje nízké povědomí o efektivitě takových zařízení, jako jsou sluneční kolektory, tepelná čerpadla, automatické kotle na peletky apod. Myslím si však, že osvěta je už dostatečná. Kdo chce, k informacím se snadno dostane. Velký význam do budoucna by však mělo kvalitnější vzdělávání dětí a mládeže na všech stupních škol. Nízká je totiž hlavně "ekonomická gramotnost" většiny občanů. Často posuzují investici pouze podle pořizovacích nákladů, přičemž provozní náklady za celou dobu životnosti zařízení pro ně paradoxně zůstávají už jen jako druhotné. Tak třeba cena solárního zařízení na ohřev vody se vzhledem k jeho jednoduchosti jeví většině občanů jako příliš vysoká. Proto jsou nutné dotace. <<

...A PAK TA BYROKRACIE

Petr Vodák, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Kroměříž, pokračuje: >>Jenže v tom je potíž. Občanovi se v tu chvíli rázem staví do cesty překážka v podobě byrokratické bariéry vytvořené poskytovatelem podpory. A s tím jsou spojené vícenáklady a ztráta času. Dotace pak znamenají "drahé a pomalé" peníze. <<

Stejný názor zastává také Taťjana Hermanová, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Náměšť nad Oslavou: >>Ano, to je pravda. Vedle nedostatku peněz totiž u lidí určitě hraje klíčovou roli právě ona složitost při zúřadování dotací.<<

ZELENÁ ÚSPORÁM SYSTÉMY NA PRINCIPU OZE PODPORUJE

František Kůrka z Magistrátu města Plzně poznamenává: >>Na druhé straně program Zelená úsporám, který asi máme na mysli, v poslední době, přiznejme si, významně působí na to, aby instalaci zařízení využívajícího obnovitelné zdroje energie předcházelo potřebné zateplení objektů a také rekonstrukce otopných soustav a rozvodů teplé vody. A jak se jistě také shodneme, většina budov v ČR má stále ještě hříšně vysokou energetickou náročnost.<<

>>Ke zvýšení podílu využívání solárních a dalších systémů na principu obnovitelných zdrojů energie opravdu mohou přispět programy typu Zelená úsporám - a stejně tak i masivnější osvěta v médiích,<< soudí Pavel Konečný, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Blansko. >>Vzestup výroby těchto zařízení také může přinést pokles vstupních investic. Jenže stále jsem přesvědčen o tom, že většímu rozmachu brání vysoké pořizovací náklady, mnohdy nízká efektivnost instalací a rovněž pohodlnost či konzervativnost vlastníků nemovitostí k zavádění uvedených systémů.<<

Také Jan Švec, vedoucí oddělení udržitelné energetiky Ministerstva životního prostředí ČR, má za to, že největší překážkou masivnějšího využívání obnovitelných zdrojů energie u nás bývají relativně vysoké počáteční investiční náklady a nedůvěra lidí, zda se jim vůbec pořízení takového zdroje dlouhodobě vyplatí. >>Zároveň si myslím, že značná část naší populace je v této oblasti konzervativní a dává přednost "osvědčeným" typům řešení. Nejlepším impulsem ke změně jsou v tomto ohledu jednoznačně dotační programy a přímá finanční podpora. Ale právě proto je například třeba zajistit kontinuitu podpory v této oblasti i po skončení programu Zelená úsporám,<< připomíná Jan Švec.

ÚPRAVA DPH I PUBLICITA ÚSPĚŠNÝCH PŘÍKLADŮ

František Kůrka z Magistrátu města Plzně navazuje: >>Ideálním krokem by ze strany státu bylo také osvobození těchto instalací od DPH - nebo alespoň snížení její sazby. To by přineslo výhodnější podmínky pro opravdu všechny zájemce (dotaci totiž každý nezíská) i zvýšilo zaměstnanost u výrobních, obchodních a montážních firem.<<

Jan Škorpil ze Západočeské univerzity v Plzni dodává: >>Myslím, že by také prospělo publikovat ve větší míře příklady úspěšných systémů s komplexními údaji o cenách, úsporách, spolehlivosti, výši dotace, časové náročností instalace, o zúčastněných firmách atd.<<

JSME DOSTATEČNĚ >>VYZRÁLÍ<

Podle Jana Hollana z Institutu Veronica Brno instalaci kolektorů na budovy někde brzdí i nevůle samospráv a úřadů, které nechtějí připustit, aby měnily vzhled sídel. >>Radnice je třeba přesvědčit, že na rozdíl od jiných jevů, které obec hyzdí (parkující automobily, antény, stožáry, billboardy apod.), případně působí problémy uživatelům (střešní okna v letních vedrech), jsou kolektory podobně prospěšné, jako když nastoupily komíny místo prodyšných střech. A že hřát v létě vodu jinak než Sluncem znamená ničit Zemi dalším generacím. To platí i tehdy, má-li někdo pro ohřev vody hojnost dříví. Mohl by je přece prodat, aby jím někdo jiný nahradil paliva fosilní. Aktivní solární tepelné systémy se dostanou na všechny budovy, kde se používá teplá voda, až bude většina lidí ochranu klimatu považovat za svou prioritu.<<

Edvard Sequens z ekologického občanského sdružení Calla tvrdí, že u nás zcela chybí koncepční podpora obnovitelného tepla. >>Vyhýbalo se jí několik ministrů průmyslu, vyčkejme, jaký postoj k ní zaujme nový šéf resortu,<< konstatuje. >>Náskok Německa nebo Rakouska však má hlubší kořeny. Vyšší investice do obnovitelných zdrojů jsou vkladem dlouhodobým s přínosy, které se nedají jednoduše přepočíst na peníze, ať již jde o ochranu klimatu, nebo o lepší energetickou bezpečnost. K takovému uvažování zatím v Česku máme ještě daleko.<<

>>Zhodnotit, co vše může za naše opožďování ve využívání OZE za sousedy, opravdu není snadné,<< shrnuje místostarosta Litoměřic Jiří Landa. >>Ale obecně viděno jde především o celkový přístup společnosti k ochraně životního prostředí. Naše společnost ji dosud nepřijala za svou. Ano, je ochotna se angažovat, pokud ji to nic nestojí, případně, je-li to okamžitě výhodné. Ale už méně je připravena ji akceptovat za podmínky, že to něco stojí, čímž nemyslím jen peníze. Tento stav bych vyjádřil asi nejlépe slovem vyzrálost...<<

Jak program Zelená úsporám přispívá k uskutečňování projektů s využitím obnovitelných zdrojů energie (OZE)

Na podporu instalací solárních soustav Státní fond životního prostředí (SFŽP) k 20. 7. 2010 přijal 7364 žádostí, na které připadá investiční podpora celkem 513 679 382 korun. Při následné kontrole a schvalování projektů tohoto druhu (Radou SFŽP, ministrem, kupci emisních kreditů) bývá odmítnuto řádově jen promile žádostí.

Uvedená částka činí 9 % z celkové sumy rezervované pro dosud přijaté žádosti. Žádosti o podporu solárních systémů tvoří téměř 30 % všech přijatých žádostí.

Na solární instalace bylo už vyplaceno 131 408 230 Kč, náklady na jednu instalaci činily průměrně 131 tisíc korun, průměrná výše podpory činila 63 tisíc korun (tj. 48 % ze způsobilých nákladů).

Na podporu systémů využívajících obnovitelné zdroje energie fond přijal celkem 13 862 žádostí, jimž má připadnout podpora 993 683 731 korun. Tyto instalace tvoří z celkové částky připravené pro program Zelená úsporám (5,8 mld. Kč) zhruba 17 %, na počtu všech přijatých žádostí se však podílejí z 50 %.

Na instalace s využitím OZE bylo již vyplaceno 251 309 121 Kč při průměrné výši investiční podpory projektu 206 tisíc korun a průměrné výši investičních nákladů 553 tisíc korun.

ZDROJ: SFŽP

AUTOR: KAREL MERHAUT
Liga ekologických alternativ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist