Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nájemné za distribuční plynové sítě obcí budí rozruch. Proč?

14.12.2010  |  zdroj: Moderní obec  |  428× přečteno      vytisknout článek

plynPo jednáních s distribučními plynárenskými společnostmi o odkupu, případně pronájmu svých plynárenských zařízení bývá řada obcí roztrpčena. Kupní cena totiž často nepokryje ani náklady, které s vybudováním plynovodu a přípojek měly.

A symbolická 1 Kč za roční pronájem místní sítě? >>Darmo mluvit!<< říkají starostové. Proč však tyto situace nastávají?

V municipálním vlastnictví stále ještě zůstává přibližně 5,5 tisíce km plynovodů z celkem zhruba 63 tisíc km. Podle Ing. Miloslava Zaura, jednatele distribučních společností skupiny RWE GasNet, s. r. o., JMP Net, s. r. o., SMP Net, s. r. o., VČP Net, s. r. o., jsou už plynofikovány prakticky všechny obce nad tisíc obyvatel. Velká sídla své místní plynové sítě většinou již dávno prodala distribučním společnostem. Řada menších obcí si však dosud na svém území plynárenská zařízení ponechala, přičemž mnohé u nich právě nyní řeší otázku, jak dál s tímto majetkem naložit.

Leckde totiž dobíhají původní smlouvy o pronájmu, jinde se rozpadají svazky obcí účelově založené k vybudování regionálních sítí a jednotlivá sídla z těchto svazků svůj původní majetek vyvádějí. Mnohde tak nová či staronová reprezentace obcí, která vzešla z říjnových komunálních voleb, bude muset brzy a velmi rychle řešit i tyto problémy.

I vzhledem k současnému propadu daňových příjmů obcí a měst radnice často spoléhají na to, že odprodejem, případně pronájmem plynárenských zařízení se jim alespoň vrátí investice, jež do jejich vybudování vložily.

LUKA NAD JIHLAVOU: ZKLAMÁNÍ A NENAPLNĚNÁ OČEKÁVÁNÍ

Například městys Luka nad Jihlavou (kraj Vysočina) vybudoval v jedné ze svých ulic 314,4 metru dlouhý středotlaký plynovod s 12 přípojkami do jednotlivých domů. Když však radnice chtěla Otínskou ulici napojit na distribuční síť plynu, objevil se problém. Plynárenská společnost RWE JMP Net tam dodávky plynu totiž podmínila odkupem nových rozvodů. Ostatně zbývající místní distribuční síť na území městysu jí už patří. Jenže očekávání radnice velmi zklamala, neboť jí za tento zcela nový plynovod s přípojkami nabídla podstatně nižší cenu, než na kolik městys vybudování plynovodu vyšlo. Zatímco radnice chtěla prodejem získat zpět 800 tisíc korun, které do této své investiční akce vložila, kupní smlouva nakonec zněla na pouhých 250 tisíc.

>>Do dnešního dne (pondělí 19. 11. - pozn. redakce) jsme neobdrželi žádné uspokojivé vysvětlení výpočtu, pouze odkaz na vyhlášku Energetického regulačního úřadu (jde o vyhlášku č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, která je metodickým návodem pro výpočet ceny - pozn. redakce),<< konstatuje Viktor Wölfl, starosta Luk nad Jihlavou. >>Nevidím důvod, proč prodávat nový plynovod za cenu jinou než pořizovací,<< dodává.

Městys u distribuční plynárenské společnosti neuspěl ani s návrhem alternativního řešení. Že by jí totiž plynovod s přípojkami v Otínské ulici pronajal. Pronájem za vyšší částku než symbolickou 1 Kč ročně však distribuční společnost RWE JMP Net odmítala. V takovém případě by pro nás neexistovala žádná záruka na pozdější obnovu rozvodů, zněl její argument.

Starosta to však vidí jinak: >>Jedna koruna za roční nájem naprosto nového zařízení v pořizovacích nákladech 800 tisíc korun byla pro nás nepřijatelná.<<

PRAVIDLA PRODEJE URČUJE METODIKA ERÚ

Tím, jaké jsou reálné možnosti prodeje plynových sítí obcí distribučním plynárenským společnostem, jsme se podrobně zabývali v Moderní obci letos v únoru (viz MO č. 2/2010, str. 8 a 9 - Místní distribuční sítě: Mají si je obce podržet?). Připomeňme proto pouze skutečnost, že pravidla pro výpočet ceny plynárenských zařízení ve vlastnictví obcí při prodeji distribučním společnostem jsou skutečně stanovena již zmíněnou vyhláškou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) č. 140/2009 Sb. Použití této metodiky je závaznou podmínkou pro uznání hodnoty zařízení v regulaci pro všechny subjekty podnikající v distribuci plynu. Výsledná cena je ovlivněna zejména dosahovanou výší odběrů z hodnoceného zařízení.

Distribuční plynárenská společnost tedy ani nemůže vyhlášku regulátora obejít, byť její aplikace obvykle pro obec znamená, že odprodejem plynárenského zařízení se jí vrátí pouze část investice, kterou na jeho pořízení vynaložila. Ostatně kdyby plynárenská společnost obci na vyšší cenu, než stanovuje vyhláška ERÚ, kývla, pak by se toto zvýšení nepromítlo do vyššího distribučního poplatku a rozdíl v kupní ceně by byl prakticky darem pro obec, který by šel na úkor distribuční společnosti.

Odhlédneme-li od různého stáří prodávaných plynárenských zařízení a nutnosti jejich brzkých či pozdějších rekonstrukcí, vrací se často radnicím jako bumerang to, že svůj projekt plynofikace obce značně nadhodnotily - snad v optimistickém domnění (často však podloženém výsledky místních průzkumů), že občané začnou houfně využívat plynové přípojky, snad proto, aby snáze dosáhly na dotaci Státního fondu životního prostředí.

Že projektová cena plynofikace obce mnohde nebyla cenou reálnou, je obecně známou skutečností. Jistě proto nikdo nebude podezřívat společnost RWE GasNet, že si účelově upravila výsledky své loňské analýzy. Ty pouze potvrdily, že skutečný objem distribuovaného plynu v obcích činí přibližně 60 procent množství, o němž hovořily původní projektové parametry.

NÁJEMNÉ JAKO DAR OBCI?

Ještě složitější situace však panuje u pronájmů obecních plynovodů. Z Energetického regulačního úřadu jsme dostali vyjádření, v němž se konstuje, že >>v současnosti je posuzování výše pronájmu plynárenského zařízení mimo ERÚ a záleží na vzájemné dohodě distribuční společnosti a obce. ERÚ vydávanou legislativou neovlivňuje způsob ani podmínky uzavírání smluv, které jsou záležitostí obou smluvních stran.<< Regulátor trhu nicméně připouští, že jím stanovené regulační principy distribučním společnostem skutečně neumožňují zahrnout zaplacené nájemné do povolených nákladů.

Ovšem právě v tom se skrývá příslovečné jádro pudla. Jak totiž upozorňuje Ing. Miloslav Zaur, jednatel distribučních společností skupiny RWE GasNet, s. r. o., JMP Net, s. r. o., SMP Net, s. r. o., VČP Net, s. r. o., pokud by plynárenská společnost radnici platila jakékoliv nájemné za její místní distribuční síť, musela by tak opět činit na svůj úkor. Jinými slovy řečeno, distribuční společnost by vlastně obci formou nájemného poskytla dar.

NESMÍ SE ZAPOMÍNAT NA BUDOUCÍ REKONSTRUKCE

Proč plynárenské společnosti upřednostňují koupi distribučních plynových sítí od obcí před jejich pronájmem, vysvětluje Ing. Luboš Strachota, CSc., vedoucí regulace a řízení rizik společnosti RWE GasNet: >>Jako regulovanému subjektu nám ERÚ na každý rok předem stanoví celkové povolené výnosy. Tyto výnosy nám jako distributorovi plynu musí pokrýt povolené provozní náklady (základní údržba a opravy, měření, dispečink apod.), vlastní majetek a odpisy z něj i povolené ztráty plynu v síti, přičemž je od odběratelů inkasujeme prostřednictvím zákaznických distribučních tarifů. Pokud tedy obecní distribuční síť odkoupíme, stává se naším majetkem, na němž můžeme generovat nejen určitý výnos podle míry ziskovosti, kterou nám povolí ERÚ, ale odpisy z něj smíme zahrnout do povolených výnosů, čímž si začneme vytvářet předpoklady, abychom danou místní síť mohli v budoucnu obnovit. Při pronájmu sítě, třeba i jen za symbolickou jednu korunu, si žádné zdroje pro její rekonstrukci nevytváříme a regulátorem nám nejsou uznány ani náklady na zásadní opravy, například po povodních. Tohle všechno je potom už pouze záležitostí vlastníka sítě, tedy obce.<<

OBEC S LICENCÍ LOKÁLNÍHO DISTRIBUTORA?

Na slova Ing. Luboše Strachoty, CSc., lze navázet tímto dalším sdělením regulátora: >>Energetický regulační úřad na základě vyjednaných podmínek pro III. regulační období (období let 2010-2014 - pozn. redakce) rozhodl, že pronájmy plynárenského zařízení nebudou ze strany ERÚ v regulaci podporovány, neboť není-li vlastnictví plynovodů přímé, nepřináší do budoucna záruku jeho obnovy. Úřad doporučuje obcím v případě neodprodeje plynárenského zařízení ponechat si je ve svém vlastnictví a požádat o udělení licence na lokální distribuci plynu.<<

Doporučení ERÚ obcím je v zásadě jistě správné. Ale oněch přibližně 5,5 tisíce km plynovodů, které ještě zůstávají ve vlastnictví obcí, patří především už jen menším sídlům. A představa, že starosta malé obce při obrovském množství svých běžných a nemalých povinností a s minimálním aparátem k ruce ještě navíc garantuje bezvadné fungování místní distribuční sítě plynu, je dosti šílená. Mimochodem, ani radnice v Lukách nad Jihlavou se pro tuto variantu nerozhodla.

Pravda, obec si lokálního distributora může také najmout - a na trhu se firmy nabízející tyto služby opravdu pohybují. Jenže lokální distributor musí zajistit vstupní měření dodávky plynu do své sítě, dispečerský režim, účtovat distribuční tarify podle pravidel daných regulátorem trhu (nebo převzít tarify velkého distributora, z jehož sítě mu plyn přichází) apod.

ZMĚNIT SOUČASNÁ PRAVIDLA? ŘEŠENÍ SE HLEDÁ

Jsou-li pravidla pro pronájmy obecních plynárenských zařízení nevýhodná jak pro jejich vlastníky - obce, tak vlastně i pro distributory plynu, nabízí se otázka, zda by je nestálo za to změnit? Energetický regulační úřad potvrzuje: >>Letos v srpnu společnost RWE GasNet opětovně požádala náš úřad, zda by problematiku pronájmů mohl znovu otevřít a začít řešit. Úřad rozhodl situaci zmapovat a už si také vyžádal podklady k detailní analýze možnosti stanovení metodiky pronájmů. Plně si totiž uvědomuje, že stanovení metodiky pronájmů bude mít vliv na nákladovost distribučních společností. Zvyšovat cenu pro konečného odběratele o náklady na pronájmy u plynárenského zařízení, které není efektivní a do budoucna se nebude obnovovat, úřad neshledává za přijatelné řešení. Výsledky analýz budeme znát přibližně na jaře příštího roku, kdy bude možno se dále vyjádřit k dané problematice.<<

ERÚ se v této souvislosti odvolává na už dřívější zkušenost, kdy postupně za spolupráce distribučních společností vyjednával se Svazem měst a obcí ČR a připravil metodiku stanovení cen odkupů plynárenského zařízení v současné době legislativně vymezenou v příloze č. 11 regulační vyhlášky č. 140/2009 Sb.

DOBRÝ PARTNER OBCÍ

>>Bohužel, některé obce v nás dosud vidí monopolistu, který se je při jednáních o odkupu, případně pronájmu jejich plynárenských zařízení snaží z titulu svého přirozeného monopolu tlačit ke zdi. Jenže stejně jako obce se také my musíme pohybovat v rámci platných zákonů a pravidel. Koneckonců, my - stejně jako obce - tyto, ani jiné zákony a pravidla nevymýšlíme. Naopak chceme být korektním, spolehlivým a kvalitním distributorem zemního plynu, jak jsme si i dali do vínku. A smysl naší korektnosti vidím v tom, že si uvědomujeme význam spolupráce s obcemi,<< uzavřel Ing. Miloslav Zaur.


Při pronájmu sítě, byť i za symbolickou jednu korunu, si distributor plynu žádné zdroje pro její obnovu nevytváří a regulátorem mu nejsou ani uznány náklady na zásadní opravy, například po povodních. Tohle vše je potom už jen záležitostí vlastníka sítě, tedy obce.


Jak a z čeho se vypočítávají povolené výnosy distributorů

V současné době (po právním oddělení provozovatelů distribučních soustav /PDS/ v roce 2007) je typická situace u pronajatých sítí taková, že například provozní náklady na údržbu a malé opravy těchto sítí jsou regulátorem uznány do povolených výnosů, na rozdíl od nákladů na nájem. Proto i když odběratelé na pronajatých sítích platí tarify za distribuci, tyto výnosy si PDS nemůže ponechat jako zdroj zisku, ale jsou prostřednictvím regulačního mechanismu následně přerozdělovány všem odběratelům.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist