Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Chytré sítě, nanotechnologie a lety do vesmíru

31.12.2010  |  zdroj: Podniky a trhy  |  569× přečteno      vytisknout článek

budoucnostRok 2020: Lidé si budou umět vyrobit užitečné bakterie, budou šetřit elektřinou a věda jim nabídne nové léčebné metody

Jak bude vypadat svět za deset nebo patnáct let a jaké nové technologie budeme používat? A jaká je vlastně vize blízké budoucnosti?

V příštích několika letech by měla učinit velký pokrok biotechnologie. Ať již jde o genetické manipulace, s nimiž přijde doba umělých organismů, nebo o léčbu takzvanými kmenovými buňkami. Naučíme se asi i lépe hospodařit s elektrickou energií. Bohatí turisté budou létat do kosmu a dál se bude rozvíjet internet. Jenže více než noví lidé se budou ke světové síti připojovat věci. Nové technologie narazí na meze ochoty i schopnosti lidí jich využít. Už teď není například nepřekonatelný problém vytvořit auta, která bude řídit automat. Ale kdo se chce vzdát kontroly nad svým vozem? Stejně tak je otázkou využití technologií trojrozměrného zobrazování při telefonování předpovídaném společností IBM. Proč, když se dnes téměř nepoužívají ani videotelefony?

Biotechnologie nese naději

Co nás tedy čeká? Od výroby geneticky modifikovaných organismů se přejde k vytváření umělých organismů, které budou rozkládat ropné skvrny nebo vyrábět vakcíny. Mimochodem, nemocným pomůže i technika vyrobená původně pro vojáky, například exoskeleton, jakási vnější kostra, která by mohla ochrnutým lidem umožnit alespoň nějaký pohyb.

Léčení kmenovými buňkami, a to i chorob, jako je skleróza či cukrovka, bude běžné. Zárodečné buňky přitom nebudou získávány z lidského plodu, ale vytvořeny z normálních buněk pacienta.

Život usnadní i nanotechnologie, ať již jako malé senzory sledující, jestli je zalitá zahrada, nebo jako látky upozorňující na kazící se potraviny. Jejich využití ale ztíží obavy, zda jsou skutečně bezpečné.

Vlády zřejmě sníží investice na výzkum nových čistých technologií umožňujících radikální pokles emisí skleníkových plynů. Výzkumníci budou moci čekat podporu spíše od soukromých institucí. Pokud se podaří vyvinout nové výkonnější, bezpečnější a lehčí baterie, dál se posune konstrukce elektromobilů.

Ve znamení strachu

Drahá energie urychlí zavádění takzvaných chytrých sítí, které zapnou například pračku v okamžiku, kdy je elektřina nejlevnější a přebytečnou energii uloží do baterií domácích spotřebičů. Elektroměry umožní lidem detailně kontrolovat svoji spotřebu i účty v reálném čase.

Elektřina se bude stále vyrábět hlavně v klasických elektrárnách. Objeví se ale miniaturní jaderné reaktory, původně pocházející z lodí a ponorek. Jejich rozšíření však omezí strach z útoku teroristů či krádeží jaderného materiálu.

Obavy povedou ke změně chování lidí na internetu. Ke světové síti sice bude připojeno cokoliv od domácích teploměrů přes elektronické knihy až po auta, ale zařízení budou připojena do virtuálních vzájemně oddělených sítí. Podobně se budou chovat i lidé. "Nevím, jestli bude mít někdo chuť sdílet osobní údaje po internetu," upozorňuje odborník na web Patrik Zandl. Počítače budou stále rychlejší, ale normální člověk je nebude mít fakticky k čemu využít. Plánované kvantové počítače najdou spíš využití v předpovědi počasí nebo v dešifrování různých kódů. Jenže snadné dešifrování vyvolá další obavy o bezpečnost.

Do vesmíru budou vynášet, aspoň v USA, astronauty i náklady soukromé společnosti. Nevypadá to ani na návrat Američanů na Měsíc. Zato by se na Měsíci mohli objevit třeba Číňané, upozorňuje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. Doprava do vesmíru se zlevní a nové kosmické družice umožní lépe se vyrovnat s humanitárními katastrofami.

Češi v budoucnosti

Na vývoji technologií budoucnosti se podílejí i české firmy. Pardubická firma Synpo spolupracuje na vývoji palivové nádrže pro raketu, která nahradí francouzský stroj Arianne 5. V Ústavu experimentální medicíny zkoušejí léčbu kmenovými buňkami, nanovlákna se vyrábí v Liberci a pracují na nich i vědci v Brně a v Praze. Elektrárenský gigant ČEZ zkouší ve Vrchlabí chytré sítě. Jenom české Silicon Valey s vývojem elektroniky tu zatím není. Stejně tak se nedá očekávat, že by česká armáda podporovala vývoj převratných robotů, které jsou teď trendem ve vojenství. Útěchou může aspoň být, že v Česku jsou firmy které se prosadily svými programy. Například Bohemia Interactive prorazila s úpravou svých počítačových her i na trenažér pro americké vojáky.

Trendy příštího desetiletí

1. Internet a obavy o bezpečnost

K internetu je nyní připojeno více než 1,8 miliardy lidí. V roce 2020 by to mělo být 5 miliard. Ale v té době bude k síti připojeno 50 miliard zařízení, tedy šest přístrojů na jednoho člověka, říká šéf firmy Ericsson Hans Vestberg. Postupně se totiž připojují přehrávače, telefony, počítače a další elektronika. Následovat je budou postupně různá miniaturní čidla. Už dnes se experimentuje s čidly v autech, které spolu přes internet komunikují a dokážou nalézt nejrychlejší cestu k cíli i přes nepřízeň počasí a dopravní zácpy. Podle prognózy IBM umožní další podobná čidla sbírat data nejen pro soukromou potřebu, ale i pro vědecké účely. I když jeden z otců internetu Vinton Cerf mluví o jeho dalším rozvoji a rozšíření sítě do vesmíru, lidé se budou naopak možná stále více izolovat. "Nevím, jestli někdo bude mít chuť sdílet po síti informace ze svých senzorů," říká internetový expert Patrick Zandl. Lidé se také stanou opatrnější i při vystavování osobních údajů na sociálníc h sítích typu Facebook.

2. Lidé nestačí tempu počítačů

I nadále bude platit takzvaný Moorův zákon. Ten říká, že hustota tranzistorů na čipu se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky. S tím souvisí i výkon počítačů a kapacita paměti. Jenže zvyšování hustoty naráží už na fyzikální limity. Uvažuje se proto o využití jiných principů - například optického počítače pracujícího místo s elektrony s fotony. Průlomová je pak myšlenka kvantového počítače, který může být výrazně rychlejší než klasické dnes používané stroje. Společnost Cisco odhaduje, že se kvantový počítač objeví až v roce 2020. Užitečný by byl takový počítač třeba pro zlepšení přesnosti předpovědi počasí nebo dešifrování. "Cesta ke kvantovému počítači je ještě velmi dlouhá," varuje ale odborník na IT Jiří Peterka. "Navíc je kvantový fotonový počítač pro spotřební elektroniku zbytečný." Podle Peterky už dnes vývoj technologií předbíhá schopnosti běžných spotřebitelů. "Lidé nedokážou využít ani současné programy," uvádí Peterka.

3. Pokrok díky armádě

K rychlému rozvoji došlo v oblasti vojenské techniky a část z těchto vynálezů se dříve či později uplatní v civilním životě. Vývoj urychlily války v Iráku a Afghánistánu. Trendem je robotizace, kybernetika, nové materiály a také výroba zdokonalených protéz. V současné době totiž vojáci zůstávají naživu i po těžkých zraněních, často ale bez končetin. Vyvíjejí se i robotičtí nosiči, jako je třeba stroj společnosti Vecna Technologies, který umí vyrážet dveře a nosit zraněné vojáky. Standardem se stávají bezpilotní bojová letadla. Armáda vyvinula i exoskeleton, vnější kostru, díky níž se pohybují vojáci rychleji a unesou těžká břemena. Může být i pomůckou pro vozíčkáře, pomocí mechaniky dokáže ochrnutý člověk chodit. Trendem je také použití civilních technologií ve vojenství. "V americké armádě třeba používání aplikací iPhone a iPod, kde jsou informace o určité zemi, aplikace pro odstřelovače či ovládání robotů," říká František Šulc, poradce českého ministra obrany.

4. Nanotechnologie jsou všude

Antibakteriální ponožky nebo třeba plnidla do kečupů využívají látky, které byly vytvořeny na molekulální úrovni s pomocí nanotechnologie. Ta umožňuje vytvořit nanolátky zvyšující účinnost materiálů a třeba pomoci vyrobit lepší fotoaparáty umístněné v mobilních telefonech. "V dnešní době se nemůže žádný člověk kontaktu s nanomateriály vyhnout, tvrdí Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny. Myšlenka nanotechnologie přitom není zdaleka nová. V roce 1959 fyzik Richard Feynman navrhl vytváření funkčních systémů na úrovni nanočástic ve své přednášce nazvané "Tam dole je hodně místa". Třicet let byl považován za snílka a pak přišel technologický skok, ale i problémy. Neškodná hmota může v omezeném počtu atomů vykazovat biologickou aktivitu. Existují obavy, že některé látky vyvolávají rakovinu či zabíjejí buňky. Výsledkem bylo přijetí regulací, které hlavně v Evropě ztěžují použití nových materiálů v praxi. Tato regulace se asi bude utužovat.

5. Lety do vesmíru zlevní

Americká agentura NASA chce spoléhat při vynášení nákladu a nakonec i lidí na soukromé společnosti. V čele uchazečů je firma SpaceX. Letos vyzkoušela svůj modul Dragon, příští rok chce vynést materiál na Mezinárodní vesmírnou stanici a do tří let vyvézt i astronauty. Galactic Suite hodlá postavit na oběžné dráze hotel a majitel společnosti Virgin Richard Bronson už prodává letenky na "skoky" do vesmíru. "Opouští se princip opakovaně použitelných nosičů, jako raketoplány, a už není snaha po co největším výkonu nosné rakety," říká Šimon Kavan z České vesmírné kanceláře. "Devadesát procent trhu chce na geostacionární dráhu dostat náklady do 5 tun, a proto není důvod létat s raketou, co unese 15 tun." Evropa vyvíjí nové levnější nosiče, na nichž spolupracuje i pardubická firma Synpo. Na neurčito ovšem byly zatím odloženy americké plány na znovupřistání na Měsíci a cesta k Marsu. Z prestižních důvodů by se ovšem v příštím desetiletí mohli na Měsíc vypravit Číňané.

6. GMO už nebude nadávka

V příštím desetiletí se dál rozšíří používání geneticky modifikovaných organismů. Půjde nejen o vyšší výnosy a odolnost rostlin vůči škůdcům a chorobám, ale také o přínos lidskému zdraví - například pěstování takzvané zlaté rýže, která má v sobě zabudovaný gen pro výrobu vitaminu A, jehož nedostatkem často trpí lidé v Asii. Zlatou rýži vyrábí dominantní hráč v oboru, firma Monsanto. Evropa zatím povolila komerční užívání pouze několika geneticky upravených plodin a třeba v České republice jen kukuřici a brambory. Letos sestavil tým Craiga Ventera, vědce, který první "přečetl" celý lidský genom, první umělý organismus - bakterii Syntii s umělou DNA. Venter má zakázku na výrobu organismu, který bude z oxidu uhličitého vyrábět palivo. Investorem je energetický gigant ExxonMobile. "Od výroby GMO plodin, do nichž se vkládaly geny, se přejde k výrobě organismů," říká Marek Vácha, který se zabývá bioetikou se zaměřením na nové technologie na Univerzitě Karlově. " ;Přijde doba umělých bakterií, které dokážou zlikvidovat ropné skvrny, vyrábět biopaliva a vakcíny."

7. Lepší Hospodaření s energií

Na obzoru nejsou ani neomezené zdroje energie napodobující Slunce či velkokapacitní zařízení na skladování elektrické energie. Pomohou ale takzvané chytré sítě. Ty by měly současně umět dodávat spotřebitelům energii a čerpat ji z jejich malých fotovoltaických či větrných elektáren. Zároveň by v bateriích, například elektromobilů, měly umět i část energie skladovat. Inteligentní elektroměry mohou odběratelům říci, kolik a kdy odebírají energie a za jakou cenu. Chytrá síť dokáže také zapnout výrobní procesy nebo spotřebiče v době, kdy je energie nejlevnější. Tyto elektroměry už fungují v italských domácnostech a v oblasti Vrchlabí je zkouší i ČEZ. "Aby si domácnosti řídily spotřebu, to bychom chtěli trochu moc. Ale dobré je třeba samočinné zapínání spotřebičů na levnější proud," říká Daneš Burket z České nukleární společnosti. "Základem chytrých sítí musí být kvalitní baterie. Už za pět let nemusí platit, že elektrická energie se nedá skladovat."

8. Léčit nás budou vlastní buňky

Kmenové buňky, tedy zárodečné buňky, které by mohly být implantovány do těla pacienta, aby tam vytvořily novou zdravou tkáň místo chybějící nebo nemocné, by mohly léčit mnoho vážných chorob. Letos se dokonce vědcům z americké Wake Forest University podařilo s jejich pomocí vypěstovat náhradní játra. Kostru ze zvířecích jater osadili lidskými kmenovými buňkami a miniaturní játra po určitou dobu fungovala. S kmenovými buňkami byl ale dlouho etický problém: používaly se buňky z lidských zárodků. Jenže i tento problém se podařilo vyřešit. Přišlo se na to, jak buňky z potraceného plodu téměř neomezeně dlouhou dobu nadále množit a letos se podařilo zvládnout výrobu takových buněk, které se získávají přeměnou z buněk dospělých. Testování terapií kmenovými buňkami bude sice ještě nějakou dobu trvat - mimo jiné i kvůli přísným předpisům na zkoušky nových léků. I v Česku už vědci z Ústavu experimentální medicíny zahájili první klinické studie.

2 015 léky vyráběné biotechnologiemi

budou tvořit polovinu nově zkoušených léčiv, říká Vladimír Viklický, ředitel výzkumu radiofarmak v Ústavu jaderného výzkumu.

2 020 kvantový počítač

by měl začít fungovat podle předpovědi firmy Cisco v tomto roce. Půjde využít například pro zpřesnění předpovědi počasí.

2 030 jaderné minireaktory

podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii jich na světě bude fungovat v tomto roce minimálně 40 a velmi pravděpodobně 90.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist