Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Udržíme současné tempo snižování energetické náročnosti?

02.06.2011  |  113× přečteno      vytisknout článek

energiePodle údajů OECD snižujeme energetickou náročnost přepočtenou na kupní sílu obyvatelstva v průměru o 2,5 % ročně, a to již dvacet let. Za stejné období byl průměr členů OECD o jeden procentní bod nižší, tedy 1,5 %. Máme tedy důvod k optimismu?

Na základě výše uvedeného nelze tvrdit, že je tempo nedostatečné nebo že se pro efektivitu dělá málo. Ta čísla však mají na druhou stranu i svou odvrácenou stránku, a tou je spotřeba primárních energií obecně. Ta samozřejmě také, spolu s HDP, ovlivňuje indikátor energetické efektivnosti.

V minulosti jsme částečně těžili ze snižující se spotřeby, ale i ze snížení výkonu hospodářství. Ve chvíli, kdy průmysl začal spotřebovávat více energie, bylo mnoho příležitostí k jednoduchým a levným úsporným opatřením.

Opatření zahrnovala hlavně optimalizaci procesů ohřevu teplé vody, záměny zdrojů tepla, nebo zlepšení výrobních procesů, a uspořila mnoho energie s velmi krátkou dobou návratnosti investovaných prostředků. Rostoucí cena energií dále tento trend udržovala.

Jak jsme dosáhli současných úspor

Významný podíl na snížení energetické náročnosti mají dotační programy financované ze Strukturálních fondů a Kohezního fondu prostřednictvím operačních programů ministerstva průmyslu a obchodu (OPPI) a ministerstva životního prostředí (OPŽP).

Existují i další programy, které se na poměrně vysokém tempu snižování náročnosti také podílejí. Jsou to například Regionální a integrované programy, ale také státní programy - konkrétně Státní program na podporu úspor energie a využití OZE, známý pod názvem EFEKT, a program Zelená úsporám.

Operační programy pro stávající programovací období skončí v roce 2013 a další financování programu Zelená úsporám je nejisté. V budoucnu tedy může být velkým problémem zajistit finance pro pokračování investic do energeticky úsporných opatření. To znamená, že pokud by skončily současné dotační programy zaměřené na úspory energie, je nutné zavést jiný účinný nástroj. Mohou to být například dobrovolné přístupy, dobrovolné dohody, které budou motivovat konečné zákazníky i podniky k dosažení energetických úspor. Bez takových nástrojů by po skončení strukturálních programů mohl být problém v nastoleném trendu pokračovat.

Předpokládaný vývoj a budoucí cíle

Energetická náročnost je poměrná hodnota, kde hraje roli jak spotřeba energií, tak tvorba HDP. V tomto směru neexistuje přímá úměra. Podstatné je, aby při růstu tvorby HDP nerostla stejným tempem i spotřeba energií.

V této souvislosti nepředpokládáme další výrazný růst spotřeby primárních zdrojů energie, ale stagnaci spotřeby a od roku 2035 dokonce její pokles. U konečné spotřeby energie platí totéž. Společně s rostoucí cenou energií tedy bude možné realizovat nákladnější úsporná opatření, která mohou nadále udržet nastolený trend.

Rozhodně to půjde hůře, než ze stavu začátku devadesátých let. Zajímavé na vývoji posledních let je, že během krize, kdy došlo k propadu HDP i spotřeby energií, index energetické náročnosti zůstal stejný.

Odhad budoucnosti je vždy ošidný, ale už jak přijatá opatření, tak ta připravovaná, směřují k jisté formě závaznosti. Uznáváme, že motivace formou závazku může být úspěšnou strategií. Zároveň jsme velmi opatrní při projednávání jakýchkoliv závazných opatření a bedlivě zkoumáme, jestli se v budoucnu, při změně stavu hospodářství, nemohou stát zátěží. A proto v EU prosazujeme podmínění závazných opatření vývojem ekonomiky.

Hlavním cílem České republiky by mělo být udržet současné tempo snižování energetické náročnosti. Podmínky pro energetické úspory se však mění. Doba snadno dosažitelných úspor sice skončila, ale stále lze dosáhnout úspor prostými tržními nástroji, a to cenou energií a cenou technologií.

Na energetickou efektivitu má také značný vliv struktura spotřeby primárních energetických zdrojů, dobrou koncepcí chceme dosáhnout optimalizace jejich využití. Paradoxně musíme ve světle současných problémů s vysokým výkonem fotovoltaických elektráren řešit optimalizaci zálohování zdrojů energie a efektivní integraci těchto zdrojů do elektrizační soustavy.

Potřebujeme více energetických expertů

Naše další kroky míří k informovanosti a vzdělávání. Ministerstvo již dlouhodobě spolupracuje s vysokými školami na různých projektech v energetice. Naším posledním krokem je zapojení vysokých škol do vzdělávání energetických expertů.

Energetičtí experti mimo jiné poskytují informace a poradenství pro konečné zákazníky, vypracovávají energetické audity, které jsou často podkladem pro investiční rozhodování nebo pro přiznání dotace. Experti také provádějí pravidelné kontroly kotlů a klimatizací. V současnosti přezkušuje a vydává osvědčení energetických expertům ministerstvo průmyslu a obchodu. Od spolupráce s vysokými školami si ministerstvo slibuje, že společně se školami, které budou experty pravidelně vzdělávat, se podaří zvýšit jejich profesní úroveň a udržet jejich znalosti technologií a legislativy na aktuální úrovni.

Kvalitní kontrolou, projektem, auditem nebo poradenstvím lze snadno a bez administrativních zásahů zamezit zbytečnému plýtvání energiemi. Tímto krokem si do budoucna zajistíme vysokou úroveň poskytování informací a poradenství pro konečné zákazníky.

Spořit musí i veřejný sektor

Důležitou roli také může sehrát příkladná úloha veřejného sektoru. Proto ministerstvo v roce 2009 zavedlo systém monitorování spotřeby energie vládních budov v Praze. Již v roce 2010 se takto monitorovalo 61 objektů, u 14 ministerstev a Úřadu vlády ČR. Samotné monitorování úspory energie nepřineslo, ale následná etapa ano.

Ze získaných dat jsme mohli realizovat první úsporná opatření. Šlo o opatření beznákladové povahy, spočívající v úpravě dodavatelsko-odběratelských smluvních vztahů a organizačních opatření. I takto jednoduchý postup dokázal snížit energetickou náročnost sledovaných objektů, což spolu s organizačními opatřeními zajistilo cca 10 mil. Kč v aktuálních cenách energie. Sledování spotřeby a vyhodnocování úspor pokračuje i v roce 2011.

Tímto projektem by příkladná úloha veřejného sektoru neměla skončit. Prostor pro zlepšení totiž ještě existuje, a to například v zavedení a zkvalitnění energetického managementu v majetku státu, měst a obcí, ve výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů a podobně.

Situace se v posledních letech významně zlepšila také díky programu Nový panel, který města využívají pro zateplení a opravy obecních domů, a Operačnímu programu ŽP v prioritní ose 3, který poskytl řádově miliardy korun na opravy a zateplení škol, sociálních zařízení a nemocnic.

Rozšířily se i energetické služby, které poskytují tzv. EPC společnosti (Energy Performance Contracting). Nabídka těchto společností začíná u energetických analýz přes přípravu a realizaci projektu, zajištění jeho financování, až po samotný provoz. Investor splácí po-skytnuté služby až ze získaných úspor.

Tyto služby se odhodlaly využít již dva kraje (Pardubický a Královéhradecký) a nabídly pro investice typu EPC všechny vhodné objekty ve svém vlastnictví. Aktivní jsou také mnohá města jako například Praha, Liberec, Zlín a další.

Cíle nám diktuje také EU

Přístup EU k této problematice je odlišný od toho, který aplikuje ČR. Místo měkkých opatření Unie zvolila formu cílů, nejlépe závazných, a Akčních plánů. Vedle Akčního plánu pro obnovitelné zdroje a akčního plánu pro biomasu má energetika i svůj Akční plán energetické efektivnosti. Ten ČR odeslala v roce 2007 do Bruselu a v současnosti pracujeme na jeho aktualizaci.

Samotný Akční plán lze chápat jako seznam provedených opatření a kvantifikaci jejich přínosů ke splnění celkového cíle. Akčním plánem není stanovený cíl úspor na primární energii, ale na konečnou spotřebu. Vyplývá to ještě z doby, kdy se EU v energetice orientovala na konečného spotřebitele, jeho práva a ochranu.

Nové požadavky z EU se týkají primárních zdrojů jako celku. Cíl úspor energie pro rok 2010 byl v Akčním plánu stanovený ve výši 3573 GWh, což je 1,6 % z příslušného objemu průměrné spotřeby energie 2002-2006. Ná-rodní indikativní cíl úspor energie pro rok 2016 je stanovený ve výši 19 842 GWh, což je se započtením překryvů 9 % z příslušného objemu průměrné spotřeby energie 2002-2006. Z prvního vyhodnocení vyplývá, že cíle naplňujeme bezezbytku.

Jak zvýšit energetickou efektivnost

Cíl pro energetické úspory máme stanovený i vnitrostátním dokumentem - Státní energetickou koncepcí. Cílem dosud platné koncepce, která platí od roku 2004, je úspora 44 PJ do roku 2020 v porovnání s rokem 2000. Velice pečlivě analyzujeme, jestli lze tento cíl zvýšit. Chceme se totiž vyvarovat toho, aby navrhované úspory energie byly příliš ambiciózní a z ekonomického hlediska obtížně proveditelné.

Je potřebné si uvědomit, že na dosažení úspory ve výši 1 PJ ročně je potřeba investovat přibližně 10 mld. Kč. V praxi to znamená snížení roční spotřeby energie cca 35 000 domácností o 50 % (ze 60 na 30 GJ). Pro dosažení navrhovaných úspor to představuje obrovské finanční prostředky.

Zvýšit energetickou efektivnost lze dalšími investicemi a jejich podporou. Peníze chceme získat hlavně z dalšího programovacího období strukturálních fondů EU. Diskutujeme také o možném využití výtěžků z prodeje emisního obchodování v EU po roce 2013. Zaměříme se na zlepšení monitorování a vykazování úspor tak, aby byly finanční prostředky vynaložené účelně.

S využitím existujících institucí (ČSÚ, SEI, SFŽP, Czechinvest, poradenské firmy) chceme zavést pravidelný sběr dat z ověřování úspor energie na vybraných projektech tak, aby vznikl reprezentativní vzorek úsporných opatření. S tímto souvisí i zlepšení sledovaných indikátorů energetické efektivity.

Potenciál pro efektivnější využití energie je v budovách. Proto připravujeme nové předpisy, které budou zpřísňovat požadavky na nově stavěné a rekonstruované budovy. Chtěli bychom je postupně směřovat k výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou. Toho lze dosáhnout jenom dalším rozvíjením a podporou využívání obnovitelných zdrojů v budovách.

U stávajících budov postupně zavádíme jejich certifikaci, prostřednictvím průkazu energetické náročnosti, tedy tzv. energetického štítku, který přehledně informuje o spotřebě budovy. Na straně spotřebitelů chceme dále pokračovat v úspěšném trendu označování spotřebičů a i jiných výrobků energetickými štítky. Zkušenosti ukazují, že jednotná a přehledná podoba informace o spotřebě významně pomáhá zákazníkovi při výběru.

Prozatím méně probádanou oblastí je doprava. Zde na sebe přímo narážejí závazek využívání minimálně 10 % obnovitelných zdrojů v roce 2020 a energetická efektivita. Jistým řešením je přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, ale hlavní obrat může nastat až s novou koncepcí pohonů.

V současné době vyvíjené hybridní pohony jsou dobrým příkladem, jak efektivně využívat a rekuperovat energii. Hlavní zlom však bude ale spočívat v přímé náhradě kapalných paliv elektřinou nebo vodíkem. V obou případech jsme spíše na začátku cesty.

Na veřejný sektor chceme působit jednak novou legislativou, ale i přesvědčováním, že je nákladově efektivní dobrovolně přijmout opatření ke zvýšení energetických úspor.

Veřejný sektor by měl zavést kritérium energetické efektivnosti při nákupu zařízení, vozidel a budov, při vypisování zakázek a měl by začít využívat energetických auditů. Tato opatření souvisejí mimo jiné s podporou zavádění energetického managementu ve správě budov a ve vztahu k ostatním obyvatelům.

Pro průmysl je energetická náročnost jen jedním z faktorů

Hlavní vliv na změnu struktury průmyslu mají ceny energie, cena lidské práce, daňové podmínky a zatížení poplatky souvisejícími s ekologií. Energetická efektivita zde funguje pouze jako doplněk k vyjmenovaným faktorům. Za určitých okolností mohou investice do efektivnějších technologií vyrovnat nevýhodu danou například cenou energií, ale tento potenciál lze velice snadno vypotřebovat.

To, jakou strukturu bude mít průmysl v české republice, ale i v celé Unii, bude dané další klimatickou politikou reprezentovanou hlavně systémem emisního obchodování. Ten brzo vstoupí do své třetí fáze, kdy se hlavní část vydaných povolenek bude prodávat v aukci a jejich objem se bude pravidelně snižovat.

Zde se naplno projeví, jestli je systém dobře nastavený a přinese optimalizaci spotřeby zvýšením energetické efektivity, nebo zda se ukáže, že systém značně znevýhodňuje některé sektory, což je přiměje ke stěhování za lepšími podmínkami do třetích zemí.

Další ranou může být připravovaná novela systému uhlíkové daně. V jistém smyslu tento systém vítáme, protože pro mnoho podniků může být méně administrativně náročný a může lépe postihnout spotřebu, ale zároveň zde hrozí riziko dvojího zdanění, kterému se rozhodně chceme vyhnout.

Politika energetických úspor je dlouhodobou záležitostí provázanou a limitovanou mnoha faktory. Není to problematika, kterou vyřešíme jednou směrnicí nebo nařízením. Jde o dynamický děj, který musíme sledovat, aby bylo možné pružně reagovat na jeho změny.

A protože nelze pružně reagovat na bariéry dané legislativou, role státu v této oblasti je hlavně ve vymezení směru a v dohledu nad trhem spíše než v uvalování specifických povinností.

AUTOR: Pavel Gebauer
Autor je vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie MPO

ZDROJ: Energetika


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist